Rozsáhlý filmový román rozdělený do čtyř dílů. Snímek zařazujeme k uctění památky dokumentaristy Karla Vachka, jedná se o jeho poslední mimořádné dílo. Režie K. Vachek
00:00:28 Tuto výstavu jsme nazvali prostě Vachek.
00:00:31 Obraz, který Dagmar Vachková dělala se svým mužem.
00:00:35 Můžete vidět akvarely Ludmily Vachkové,
00:00:39 obrazy na dřevě Petra Vachka, kresbu Leonor Sophie Vachkové...
00:00:45 Nečum po nás! Nečum po nás! Ještě dokola. Rychle!
00:00:50 V současné době začíná natáčet také film Komunismus,
00:00:58 kterého se taky stane tato vernisáž součástí.
00:01:03 Proto ta světla, proto ta velká kamera
00:01:06 na tradiční filmovou surovinu, proto omluvte komfort snížený
00:01:11 a přijďte kdykoliv potom, výstava bude probíhat až do května.
00:01:16 A já jsem se těšil ještě na jednu frázi,
00:01:19 a to je: Dámy a pánové, Karel Vachek!
00:01:23 POTLESK
00:01:27 Já bych jenom řekl, škoda, že jste nezažili,
00:01:32 předevčírem jsme měli ty obrazy složený tak,
00:01:36 jak mají být, takže je to 6 metrů na 4 metry.
00:01:40 A postavili jsme to díky panu producentovi a jeho tatínkovi.
00:01:47 Postavili jsme to ve Strahovské knihovně
00:01:50 a tu strahovskou knihovnu náhodou obhospodařuje pan Pařez.
00:01:55 A pan Pařez je manžel mé střihačky, s kterou stříhám už asi 20 let.
00:02:01 Takže to šlo. A ono vám to bylo úžasný,
00:02:06 protože to opravdu vypadalo jak ten Mucha.
00:02:09 A já na to pořád myslím,
00:02:12 protože ten Mucha jakoby nepatří do toho,
00:02:17 co se má za umění.
00:02:20 Ale to největší, co tady v Čechách bylo,
00:02:23 ten Aleš, ten blbej Mucha a ten Myslbek,
00:02:28 rozumíte, to, co má tu duchovní velikost.
00:02:34 Já sice jsem rád, že byli nějací Tvrdošíjní a nějací kubisti
00:02:39 a surrealisti, bohužel ani jeden z nich
00:02:43 nedosahuje toho duchovního rozměru, co tenhle blázen,
00:02:47 kterej tam dělá nějaký dějiny všeslovanstva
00:02:50 za nějaký americký peníze. A když pak přijdou Němci,
00:02:53 tak přesně hned vědí, toho chlapa zabít.
00:02:56 A zabijou ho a je pokoj.
00:02:58 A teď nějací studenti jedou s těma Muchama do Japonska
00:03:06 a budou to jako točit?
00:03:08 To mně připadá naprosto takový signifikantní.
00:03:13 On je vlastně plný jakési potenciální jinakosti.
00:03:41 Toto je fragment sochy Zdeňka Palcra,
00:03:46 realizace, kterých měl skutečně velmi málo.
00:03:53 Z budovy Chemapolu, to je v Praze - Vršovicích.
00:03:58 A kde při rekonstrukci byla zřejmě určena do kontejneru.
00:04:07 Ale byla moc velká, takže byla rozdělena na dva díly.
00:04:15 A to pomocí vrtáků s tímto průměrem,
00:04:26 což tedy dnes je taková technika...
00:04:32 Objem, ne povrch nebo koncept.
00:04:37 ...současných akademických takysochařů a profesorů
00:04:42 dělat prostě do všeho díry.
00:04:46 A podobné teda poničení památky
00:04:51 jsem za svoji kariéru restaurátora nikdy neviděl.
00:04:59 PÍSNIČKA Po skalou a na ní stál Vyšehrad
00:05:05 ku Praze valí se řeka.
00:05:10 Rád bych se zeptal jí kolikrát,
00:05:14 co na mě v životě čeká.
00:05:19 Nikdy se ničeho neleknu,
00:05:24 třeba jsem ve světě sám.
00:05:29 Tady si pod skálou pokleknu,
00:05:33 budu se pokorně ptát...
00:05:36 Já takový fajfky dělám po vzoru toho, co...
00:05:41 Stop! Tak je stopujeme, nebo ne?
00:05:44 Co udělal Karla Čapka na Vinohradech.
00:05:47 No to je ten Opočenský. Ten s tím začal
00:05:50 a dneska Dominik Lang už za to dostal profesorský titul.
00:05:55 Dobrý den, pane prezidente. Mě překvapilo, že jste tady dnes
00:05:58 po boku pana Chovance a Okamry. Chci se zeptat:
00:06:02 Proč právě tito dva politici? A další otázka je,
00:06:06 jestli to je snad nějaký vzkaz Andreji Babišovi,
00:06:09 s kým by měl skládat příští vládu.
00:06:13 Tak za prvé: Lidé, kteří sedí za mnou,
00:06:17 jsou titíž lidé, kteří přišli do horního salónku,
00:06:22 aby mě pozdravili.
00:06:24 A já jsem jejich pozdravy velmi rád uvítal
00:06:30 a poprosil jsem je, aby sem přišli, protože nikdo,
00:06:36 a politici už vůbec ne, nemá tolik přátel,
00:06:40 aby si těch přátel nevážil a aby některé z nich mohl ignorovat.
00:06:47 Kdyby tady byl...
00:06:49 Marine Le Pen, Geert Wilders a další naši hosté
00:06:55 se sjeli z celé Evropy. Poděkujme jim.
00:07:00 Kdyby tady byl Andrej Babiš, tak mu klidně řeknu,
00:07:04 ať si sem sedne taky.
00:07:06 Dovolte mi, abych pogratuloval a poděkoval prezidentu republiky
00:07:09 panu Miloši Zemanovi, jeho manželce paní Ivaně Zemanové,
00:07:13 dceři Kateřině Zemanové, celému týmu pana prezidenta.
00:07:16 Je to vítězný tým.
00:07:18 Libyjský vůdce Muammar Kaddífí a později také turecký prezident
00:07:21 prohlašovali, že muslimové Evropu dobydou klíny svých žen.
00:07:26 Na shledanou za 5 let.
00:07:29 Jejich prorocká slova se naplnila.
00:07:32 -To máme.
-Když jdete do Anežského kláštera,
00:07:35 do té zahrady, tak tam je jediná socha, která v sobě nemá díry.
00:07:38 -Jo.
-To je hlavní výtvarnej směr.
00:07:41 -Dírovod. Děrovači.
-Dobře. Stop!
00:07:48 4 rakve v jednom kopci.
00:08:11 Danuška už rok není živá. Ta je vespod.
00:08:16 -Karle!
-Já to slyším.
00:08:22 Usměj se.
00:08:27 Usměj se.
00:08:31 Mluv. To je horší.
00:08:39 Dášenko, usměj se!
00:08:42 Já se... Usměj se?
00:08:47 Nad ní jsem já, pak teta Liduška.
00:08:52 Takhle. To je ono.
00:08:55 Žijeme jenom teď.
00:08:59 Ona měla to bytí v sobě.
00:09:02 Ona s tím přišla a já tomu nerozuměla.
00:09:06 -Já jen rozuměla pocitům.
-A já jsem nerozuměl vůbec nic.
00:09:10 A Danuška mně říkala: Koho jsem si to vzala?
00:09:15 Samá sranda byla ještě taková, že já jsem dělal Moravskou Hellas
00:09:20 a já jsem ji nedělal dobře. Já jsem v tom plaval.
00:09:24 A když jsem to dotočil, tak jsem se rozplakal hrůzou,
00:09:27 co jsem to udělal.
-Nám se to líbilo ale.
00:09:30 A potom Danuška říkala, že ona si myslela,
00:09:34 že já to mám v hlavě uspořádaný, jak to bylo v té Moravské Hellas.
00:09:40 Já musím také brzo vstávat, protože máme v súsedství 10 kohutú
00:09:45 a ti mňa ráno budijú. Tož nemožu zaspat.
00:09:50 Reportáž.
00:10:02 Pro uniformované.
00:10:05 Jenomže já to neměl v sobě. Já to uměl na tom plátně udělat.
00:10:09 Rozumíte? Ale neuměl jsem to udělat v sobě.
00:10:13 Banálnost lásky...
00:10:18 Ona potřebovala vysvětlit, co jsou to pocity.
00:10:21 Proč člověk, jak jsi přijímala lidi,
00:10:25 když se ti lidé tak chovají?
00:10:27 Prostě takto. A jak jsou jiní, tak jsou třeba hrubí nebo tak.
00:10:32 Jak je tohle možné? Tak já jí to vysvětlovala, jak je to možné.
00:10:36 Protože ona byla vždy pro chovat se stále stejně.
00:10:41 Jenomže tomu zase já jsem nerozuměla.
00:10:44 Já jsem říkala, že holt ty pocity, že cítíš tlak z té strany,
00:10:48 tak se tomu podřídíš, nebo to odmítneš.
00:10:51 Než se ovšem stala ta věc,
00:10:54 že se mi to rozbřesklo tímto způsobem
00:11:00 najití toho já, který je to smetí.
00:11:05 Tam jsem pochopila najednou, to se všechno pochopí.
00:11:09 Současně se objevila kniha, veškeré filozofické pojmy,
00:11:16 najednou člověk kouká, že všemu rozumí.
00:11:21 Nebyla by žádná filozofie, to jsou všecko jenom termíny,
00:11:25 které máme vlastně propůjčené, abychom se vyjádřili.
00:11:30 Takže tohle ta Dana všecko věděla už předtím,
00:11:35 takže jsme se tímto způsobem dorozuměly
00:11:38 a už potom to bylo jako jasný, tak jsme překládaly jako a...
00:11:43 Kdybyste ji znali... Protože je nemocná,
00:11:47 tak bych ji sem musel přivézt s postelí, a to už mi připadalo,
00:11:50 že by bylo přehnaný, aby taky ležela v nemocniční posteli.
00:11:54 Ale ona kníká. Rozumíte? Ona promluví a ona kníká.
00:11:59 A ona tím kníkáním každou tu větu rozpustí,
00:12:03 že se člověk usmívá, jen tu hubu otevře.
00:12:07 A jako spočívá to kníkání v tom, že mi furt říká:
00:12:11 Uvař kafe. Už nemám.
00:12:13 A já zuřím. Ještě mě bolí navíc koleno,
00:12:16 protože v něm mám nějakou cystu, tak se vztekám.
00:12:21 Jak teď existujou ty cigarety, co samy zhasínají,
00:12:24 tak ona dřív kouřila 60 denně, ale teďka už ne.
00:12:28 Jenom vždycky ukouří 2 centimetry, ono jí to zhasne.
00:12:31 Ona to namočí do kávy a hodí na podlahu. Mokrý teda.
00:12:34 A já zuřím a musím to sbírat. Chápete?
00:12:38 A to je takový způsob očišťování, že já si říkám...
00:12:44 Co bylo, není. Co bude, taky není.
00:12:50 A nakonec strýček Petříček.
00:12:53 A to teď má velikost půl Planckovy konstanty.
00:12:59 Jo? Je to polovina jednoho kmitu.
00:13:07 Bytí je založený na tom, že není nepřetržitý.
00:13:13 To znamená, že je potřeba vědět, že v tom nepatrném okamžiku,
00:13:24 v kterém existujeme, v tom nepatrném okamžiku
00:13:29 se nemůžeme rozhodnout, co uděláme v tom dalším nepatrném okamžiku.
00:13:35 Proto je všechno dáno tím osudem. A ten osud je dvojí.
00:13:43 Můžete ho mít v bohu, nebo ho máte v té realitě.
00:13:48 A uniknout do svobodné vůle opravdu nejde.
00:13:53 -Sundej si boty.
-Říkala Zuza nechat je.
00:13:56 To je ono. To bylo dobrý. To bylo hezký.
00:13:59 Zatímco teda bratr, on má ty malířský ruce.
00:14:03 Ty já nemám, takže ty dřeva jsou jeho.
00:14:06 On to tam tak jako patlá. To já neumím.
00:14:11 On jednou říkal: Já mám na ruce světlo.
00:14:16 Karel vymyslí dům a já su od toho, že mně tím projde ruka.
00:14:21 A stalo se jednou, že přijel nějaký Brežněv do Prahy
00:14:25 a začalo veliký sbírání. Ale můj muž odmítl
00:14:29 se převléct z pyžama. Takže oni ho sebrali.
00:14:32 Telefonovali někam, běhali k vysílačkám a pak řekli: Sebrat.
00:14:37 Takže ho sebrali v oranžově žlutým proužkovaným pyžamu,
00:14:42 o půl sedmý ráno ho vedli na ulici. Já jsem za ním ještě házela trepky.
00:14:47 A on se pak vrátil za 48 hodin z Ruzyně
00:14:52 a dali mu na sebe, protože v tom pyžamu ho nemohli propustit,
00:14:55 tak mu dali černý vězeňský oděv, který se dává vězňům do hrobu.
00:15:02 Velký český básník Andrej Stankovič zemřel.
00:15:08 Mě napadají 2 historky. To je asi tak před 5 lety,
00:15:12 byla Olinka v Americe a Nikolaj mi říkal:
00:15:16 Víš, jak já nenávidím Kolumba? A to kvůli tomu, že objevil Ameriku
00:15:20 Protože kdyby ji neobjevil, tak by Olinka byla tady.
00:15:23 To jsem chtěla říct jenom, že také jaksi obdivuji to,
00:15:28 že spolu tak dlouho vydrželi, protože to vydrží málokdo -
00:15:33 třicetileté manželství - z lidí, které tady kolem sebe vidím.
00:15:38 A potom jsem si vzpomněla na to, že odešel z Hradu,
00:15:44 kde jsme byli spolu dva a půl roku a kde vždycky,
00:15:51 když jsem měla nějakou starost,
00:15:54 nebo když jsem tak byla do toho moc zapletená,
00:15:57 tak jsem šla za ním a on mě vždycky potěšil,
00:16:00 protože vždycky bral věci s humorem.
00:16:06 A mně to bylo velice líto, že musel odejít z Hradu
00:16:11 a že tam byl posazen za komín. To byla jediná místnost
00:16:15 v té frontě na Prahu, odkud není vidět Praha,
00:16:19 protože kouká do střechy z nějakých nepochopitelných důvodů.
00:16:23 A já si myslím, že lidé jako on, a jako byl třeba Honza Lopatka,
00:16:28 další náš kamarád, že si má společnost chránit,
00:16:32 protože to jsou zvláštní, originální lidé.
00:16:35 A že tím, že společnost nejenom že je nechrání,
00:16:39 ale ještě jim jaksi ubližuje, že tím si ničí své vlastní elity
00:16:44 a ničí tedy sama sebe.
00:16:47 To chci říct, že za ten komín byl posazenej poté,
00:16:50 co nastoupil do role kancléře bývalý ředitel televize.
00:16:55 Vážení občané, dámy a pánové.
00:17:01 Prezident republiky uděluje medaili za zásluhy Jarmile Bělíkové
00:17:06 za zásluhy o Českou republiku.
00:17:08 Když se dál medializovala česká politické scéna,
00:17:12 a vlastně tím komínem, zatímco byl předtím knihovníkem,
00:17:16 se mu chtělo říct, aby šel dál.
00:17:20 Rozumíte? To je ta groteska. Musím se chechtat.
00:17:24 Tak já bych prosil ještě pana Boreckého.
00:17:29 Jak jste hovořil o tý andělský dimenzi,
00:17:34 tak si vzpomínám, že jsem viděl Andreje s křídlama.
00:17:39 Konkrétně jako starýho brouka z roští,
00:17:43 což byla taková podivuhodná adaptace Karafiátových Broučků
00:17:49 s hilsneriádou, s Hilsnerovým procesem z Polný,
00:17:55 kde ty osoby zároveň hrály ty osoby z toho procesu
00:18:02 a zároveň určité ty osoby z Karafiátových Broučků.
00:18:08 A právě Stankovič tam hrál starýho brouka z roští
00:18:13 a alternoval s postavou hraběte Lva Nikolajeviče Tolstýho.
00:18:19 A pamatuju si, jak z proscénia, kde v podstatě ležel,
00:18:24 poněvadž ten starý brouček z roští byl jaksi takovej už unavenej,
00:18:29 světem jaksi zmoženej a jenom jako vykřikoval rusky:
00:18:38 Vnimáňjě, neprativleňje. Což byla taková jeho parafráze
00:18:44 toho slavného, té slavné teze hraběte Lva Nikolajeviče Tolstýho.
00:18:53 Sestra hrozně dlouho musí ty čáry a má tam furt ty ksichty.
00:18:58 A já jsem chtěl mít taky ksichty, tak jsem udělal spoustu ksichtů.
00:19:03 A měl jsem z toho takový potěšení.
00:19:06 -Tak a teď to vyndáme, jo?
-Jo. Teď to zvedněte, prosím.
00:19:12 -Musíte ale...
-Musíme na obou stranách.
00:19:16 Je to tam všechno.
00:19:18 -Je to tam krásně.
-To nebylo takový kouzlo.
00:19:21 Tak jsem najednou udělal spoustu těch ksichtů.
00:19:25 A měl jsem z toho takový potěšení,
00:19:28 že jsem si říkal, že to je jak Noční hlídka.
00:19:32 A konečně že jsem začal chápat ty Holanďany.
00:19:35 Protože ty bytosti když se tam objeví,
00:19:38 tak každá nese v sobě takovou jako možnost,
00:19:42 že to teda zíráte, co různých lidí.
00:19:45 Vy se nemusíte koukat do zrcadla, abyste viděli lidi.
00:19:50 Ale já jsem to řekl asi dobře,
00:19:52 přestože to tak blbě vypadá. O tom zrcadle.
00:19:55 PÍSEŇ: Vltava mlčí, nic neříká,
00:19:59 jen její voda se valí.
00:20:04 Od jihu k severu pospíchá
00:20:09 kolem té vysoké skály.
00:20:14 Široce rozpíná ramena
00:20:20 Vltavy mohutný proud,
00:20:24 skála je pevná a kamenná,
00:20:29 kdo by s ní v světě chtěl hnout?
00:20:35 Vltavo, Vltavo, voděnko hluboká,
00:20:41 pověz mi, co bude do dne a do roka.
00:20:47 Pověz mi, co voda odnese,
00:20:51 pověz mi, co voda přinese.
00:20:54 Tak tady jsou uvězněny sochy, veškeré dílo sochaře Zdeňka Palcra.
00:21:01 Řekni mi, kolikrát Země se otočí,
00:21:04 než českej dragoun si na koně vyskočí.
00:21:10 Než s nocí odejde ošklivej sen,
00:21:15 dřív než se rozbřeskne den.
00:21:23 Protože završuje teoreticky i prakticky
00:21:27 principy sochařství, kdy se dají v linii,
00:21:33 řekněme, rozeznat Myslbek, Gutfreund, Štursa,
00:21:36 Stefan, Chlupáč, Palcr.
00:21:39 Tak pojďme ještě z druhé strany, abychom to viděli tou dírou tam.
00:21:45 Ježišmarjá!
00:21:47 Na tyto sochy se vztahovala dědická daň,
00:21:53 která by nebyla malá, protože tam je 300 soch.
00:21:58 A bohužel ji zrušili až po smrti Zdeňka Palcra.
00:22:05 Tyto sochy dodnes nikomu nepatří.
00:22:11 Nepatří ani synům. Patří mrtvému sochaři Zdeňkovi Palcrovi.
00:22:18 ...než českej dragoun si na koně vyskočí,
00:22:23 než s nocí odejde ošklivej sen,
00:22:28 dřív než se rozbřeskne den.
00:22:36 Řekni mně, budu-li nahoře, řekni mně, budu-li dole...
00:22:45 Bdělejší, pevnější a kolem svého vedení
00:22:49 a Klementa Gottwalda semknutější je naše komunistická strana,
00:22:54 vedoucí náš lid ke šťastné budoucnosti.
00:22:58 Občané soudci, ve jménu našich národů
00:23:03 proti jichž svobodě a štěstí zločinci povstali,
00:23:07 ve jménu míru, proti němuž se hanebně spikli,
00:23:12 žádám pro všechny obviněné trest smrti.
00:23:19 Ale v zásadě jsem prohlásila orgánům Státní bezpečnosti,
00:23:26 že setrvávám ještě ve svém přesvědčení
00:23:32 a že také v tom setrvávám proto, že jsem ho opírala o názory,
00:23:38 stanoviska, vyjádření a informace osob,
00:23:42 které pro mě byly autoritou.
00:23:45 A mezi něž počítám také dva nejvzácnější
00:23:49 pro sebe lidi, dvě největší osobnosti -
00:23:54 Tomáše Garrigue Masaryka a Edvarda Beneše,
00:23:56 kteří na mě velmi působili během mého celého života.
00:24:01 Ale je to normálně pro zvířata,
00:24:06 aby se zvířata nemohla pokousat sama.
00:24:10 Jemu osud vzal nohu.
00:24:15 A chová se, jak kdyby mu ji nevzal.
00:24:20 Pokládám. Je to tabák.
00:24:31 Mně asi nefunguje zapalovač.
00:24:37 Nemáte... Už to funguje.
00:24:42 -Tak jsme?
-Jedu!
00:24:47 Tu berli, tu měl barrandovský estébák.
00:24:58 A ta dýmka původně patřila k téhle dýni.
00:25:08 Vidíte?
00:25:10 Je tam prostě nějaká hlubší vazba mezi postmoderní kulturou
00:25:15 a novým populismem. To je na tom pozoruhodné.
00:25:19 Předtím to vypadalo, že ta postmoderní kultura,
00:25:22 filozofie a lidé jako Mondrian nebo Derrida,
00:25:28 tak kritizují systém, že jo, že jsou subverzivní.
00:25:32 To přežívalo, nebo to je v podstatě ještě dnes.
00:25:36 U mnoha umělců je takový názor, že musíme začít všechno rozpouštět.
00:25:43 I já.
00:25:46 Já vás neobviňuju z přístupu k populismu.
00:25:50 Já si to obhajuju. Víte, udělal jsem ten logickej skok,
00:25:54 že nepotřebuju likvidovat jednotlivce
00:26:02 v tom politickém systému.
00:26:05 A tedy udělám ten skok a řeknu:
00:26:07 Politický systém takhle na těchhle těch principech
00:26:12 fungovat přestal a nebude už fungovat.
00:26:15 A tím jsem si zjednodušil... Rozumíte?
00:26:19 Já bych musel kritizovat Babiše. Mně doopravdy ten Babiš
00:26:22 za nějaký kritizování nestojí, protože vidím,
00:26:26 že to je prostě taková zrůda. Pro mě je to zrůda.
00:26:29 Dokonce bych řekl, že když se vezme koncept
00:26:34 a vezmu si toho Duchampa s tím záchodem,
00:26:37 tak já nejsem obdivovatel toho záchodu.
00:26:41 To znamená, že já nejsem obdivovatel toho Babiše.
00:26:46 Rozumíte? Ale jsem obdivovatelem toho,
00:26:49 že ten Babiš vykonal tu důležitou věc,
00:26:53 že předvedl politika v plné síle, jak nemá vypadat.
00:27:00 To znamená, tak jako vlastně ten Duchamp
00:27:05 na tom záchodě předvedl v plné síle,
00:27:08 že uměním, to jest tou filozofií harmonie,
00:27:13 může být naplněno totálně cokoliv.
00:27:16 Nemusí to mít jenom třeba, já nevím co,
00:27:19 Hieronymus van Bosch v tom ráji. Nemusí to být jen tam.
00:27:23 Může to být jako kdekoliv, když tu harmonii v tom najdete.
00:27:29 Nebo když si ji sám budete vlastnit a vložíte ji do toho záchodu.
00:27:35 Najednou to bude veselý.
00:27:39 Přišla první republika,
00:27:43 kterou udělal ten šílenej Beneš,
00:27:49 protože Charlotta Masaryková si našla mezi studenty
00:27:54 jitého Beneše, kterého pozvala domů, představila ho Masarykovi,
00:27:58 ten ho upozornil, že by měl studovat národohospodářství.
00:28:03 A Beneš šel do Paříže.
00:28:05 A potom, když ten Masaryk už byl téměř senilní...
00:28:11 A když se potom rozběhla první světová válka,
00:28:15 tak mladý Beneš zúřadoval celé Československo.
00:28:22 Masaryk byl už stařec
00:28:25 a zvládnout by to ani fyzicky nemohl.
00:28:30 A tak vznikla naše nová situace.
00:28:37 Teď předvedu.
00:28:44 A on dával do hrobu Alexandra Dubčeka,
00:28:49 který se měl stát prezidentem Slovenské republiky.
00:28:53 Já si připadám jako Schöne Náci z Bratislavy.
00:29:04 A můj bratranec byl u kontrarozvědky.
00:29:08 A druhý bratranec byl zase, to to lítá,
00:29:12 byl zase u StB na vysoké pozici. A Cibulka to napsal v té Krávě.
00:29:22 Takhle nám odcházejí kandidáti na prezidenty.
00:29:27 Já říkám: Jeden se postřelil na Pezinských hájích,
00:29:37 druhý nedoletí do rodné země, Štefánik,
00:29:42 a třetí nám z auta vyletí.
00:29:45 Ta je cenná. Ani já ho nemám. Dal jsem sem originál.
00:29:49 Ale pojďme tam.
00:29:54 Doktor Edvard Beneš jako čtyřleté dítě zachránil svoji rodinu.
00:30:00 Zachránil život svých rodičů. Byly mu 4 roky.
00:30:04 Večer vytáhl z vozů na seno zákolníčky.
00:30:10 Druhý den přišla bouře, rodina jela s tím vozem na seno
00:30:15 plně naloženým, koně se splašili a hnali se do rokle.
00:30:20 Ale všechna 4 kola, protože večer zapracoval mladý Eduard Beneš,
00:30:27 vypadla, vůz si sedl a rodiče se zachránili.
00:30:32 A to ten Beneš opakuje celý život.
00:30:37 Když přijde kritická situace pro stát,
00:30:40 vytáhne ty zákolníčky, vůz si kecne
00:30:44 a všechno je v pořádku.
00:30:46 A lidé to víceméně přežijí.
00:30:51 Ale já myslím, že jediné statečné, co mohu udělati ještě,
00:30:56 je to, když řeknu zcela naze, pravdivě, bez příkras všem:
00:31:05 Nedělejte to, co jsem dělala a udělala já.
00:31:11 Nedělejte to. Leda že byste byli blázni,
00:31:16 nebo že byste se honili za falešným mučednictvím
00:31:20 anebo byste chtěli za každou cenu zemřít.
00:31:33 V okamžiku, když se chcete dívat na obraz,
00:31:36 tak nesmíte vykládat, co kde je. Musíte vidět celý ten obraz.
00:31:39 Pardon, ještě větu. Já vás vidím, dokud vás neuvidím.
00:31:45 Jakmile vás uvidím, rozumíte, tak už vás nevidím.
00:31:49 -Je to tak.
-No.
00:31:57 A takhle bych se tomu mohl zasmát a mohl bych to přijmout.
00:32:15 A mělo by to být v naší straně.
00:32:39 I have a dream!
00:32:49 A pak přejde toto divadelní představení a je zase konec.
00:32:53 To nastalo za konsolidace.
00:32:56 A nastává vám taková totální lhostejnost, neúčast.
00:33:01 Nemyslím jenom na politickém životě, ale i na veřejném životě
00:33:05 a vůbec na čemkoliv.
00:33:14 VÝSTŘEL
00:33:20 VÝSTŘEL
00:33:24 VÝSTŘEL
00:33:25 Takový to obvyklý -
00:33:27 expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa,
00:33:31 to je tak krásný. Rozumíte? To je ztělesněná dialektika.
00:33:37 Prostě bez toho nemůže nic jako bejt.
00:33:41 Tak jak je třeba v architektuře architrávovej systém,
00:33:46 že dáte sloupy a nahoře uděláte překlad.
00:33:50 No co jako může být dokonalejšího? Rozumíte?
00:33:54 Klenba. Když jsou tam ty kameny takhle a ten prostřední celou drží.
00:34:02 A jak říká Kleist, ta stavba drží jenom proto,
00:34:06 že všechny kameny chtějí spadnout.
-To je krásný.
00:34:11 Kamera!
00:34:13 Mně odešla žena. Je to dva roky zhruba.
00:34:18 My jsme spolu byli 50 roků a ona byla o řád chytřejší než já.
00:34:23 Ruce!
00:34:24 A támhle to vespodu
00:34:27 a ona to měla v celém těle. Prostě jí to svítilo.
00:34:32 Takže já když jsem dělal něco blbě, tak ona zakroutila hlavou,
00:34:36 že to tak nemá bejt, tak jsem to udělal správně,
00:34:39 nebo jsem se snažil. Jo a teta,
00:34:44 abychom, si dělali propagaci, nedávno vydala druhou část knihy
00:34:49 spolu s první částí, kterou udělala v 60.letech,
00:34:53 a je to dobrý. Ale nikdo o tom nepíše.
00:34:57 Je to jako s naším malováním.
00:35:00 Protože ty bytosti, když se tam objeví,
00:35:04 tak každé nese v sobě takovou jako možnost,
00:35:08 že to teda zíráte, co různých lidí...
00:35:12 To se nemusíte koukat do zrcadla, abyste viděli lidi.
00:35:16 To je docela zvláštní. Že teda jsou...
00:35:21 Ale já jsem to řekl asi dobře, přestože to tak blbě vypadá,
00:35:24 o tom zrcadle. To znamená, to znamená...
00:35:37 A teta mého syna, moje sestra.
00:35:41 Teta, abychom si dělali propagaci, nedávno vydala druhou část knihy
00:35:47 spolu s první částí, kterou udělala v 60.letech,
00:35:51 a je to dobrý. Ale nikdo o tom nepíše.
00:35:55 To mě rozesmává.
00:35:57 Ale psali o tom. Taková kritika vyšla od toho pána.
00:36:02 No prostě nikdo o tom neví.
00:36:05 Je to jako s naším malováním. A je to šílený.
00:36:12 Tak funguje svět. Všimněte si, že ty obrazy jsou všechny směšný.
00:36:17 Je to vlastně směšný. A ještě kdybych měl čas,
00:36:21 tak je budu promalovávat. Ty obrazy nejsou vůbec hotový.
00:36:26 Musíte si představit, že bratr než udělá obraz,
00:36:28 tak ho dělá třeba 3 až 5 let, víte?
00:36:32 Jeden.
00:36:34 A jednou nás navštívili takoví velmi protěžovaní odborníci
00:36:40 na výtvarné umění a říkali: No jo, ale není to produkce.
00:36:44 Chápete? No a já jsem teďka udělal jako produkci.
00:36:48 Za 3 roky jsem opravdu pomaloval spoustu metrů.
00:36:53 V okamžiku, když se chcete dívat na obraz,
00:36:56 tak nesmíte vykládat, co kde je. Musíte vidět celý ten obraz.
00:36:59 Pardon, ještě větu. Já vás vidím, dokud vás neuvidím.
00:37:05 Jakmile vás uvidím, rozumíte, tak už vás nevidím.
00:37:09 -Je to tak.
-No.
00:37:28 4 rakve v jednom kopci a kolem nich jsou žížaly.
00:37:36 Euro žížala.
00:37:38 Existuje žížala sovětská,
00:37:42 vatikánská žížala.
00:37:46 Vlastenecká žížala.
00:37:49 Pak jsou tu žížaly německo - rakouské
00:37:54 a budou tu ještě žížaly maďarské.
00:37:58 Všechny rakve mají vzduchotechniku, takže uvnitř je čerstvý vzduch.
00:38:03 A mají táhlo, kterým je možný zazvonit na zvoneček,
00:38:10 kdyby se tomu dotyčnému vevnitř nelíbilo.
00:38:15 To je důležitý.
00:38:19 A vedle je propast a nad ní nebe.
00:38:29 A jsou zde vyznačeny
00:38:34 středový a osudový moment v lidském životě.
00:38:40 je totiž legrační,
00:38:43 že my žijeme tak,
00:38:46 jako bychom drželi 2 provazy.
00:38:49 A jeden ten provaz je stýkání se s daností,
00:38:56 stýkání se s příčinami a následky.
00:39:00 A druhý provaz je stýkání se s podstatou.
00:39:05 Někteří tomu říkají bůh.
00:39:09 A jinou možnost nemáme.
00:39:12 My vždycky jsme ti, co vykonávají, co mají vykonávat.
00:39:20 A abychom to psychicky přežili,
00:39:23 vyprávíme si, že máme svobodnou vůli.
00:39:26 No my máme jedinou svobodu,
00:39:29 když se přiblížíme k bohu, zůstat v bohu.
00:39:35 Ti lidé, kteří, soudruzi, věnovali tomu velký,
00:39:40 a já říkám, soudruzi, že k tomu bylo potřeba ohromné statečnosti,
00:39:44 tak ti lidé najednou byli obviněni z toho,
00:39:47 že chtějí rozkol ve straně.
00:39:51 Tak, jako by, soudruzi, rozkol ve straně
00:39:55 byl pro někoho mostem k dobytí moci.
00:39:58 Jak to? Jak to?
00:40:01 Každý má právo na život, ale na život lepší.
00:40:04 Aby neměl obavy, že ráno když vstane a někdo zazvoní,
00:40:08 aby věděl, že to je mlíkař, a ne esenbák nebo estébák.
00:40:19 Když jsem chtěl studovat na FAMU,
00:40:23 na přijímacích zkouškách jsem dopadl špatně,
00:40:27 i když noviny psaly, jak vynikající jsem byl.
00:40:32 Můj strýc si oblékl generálskou uniformu,
00:40:36 protože byl vojákem ještě z ruských legií,
00:40:40 a se stranickým odznakem ještě z doby,
00:40:45 než s ním nechal Čepička obrátit auto a zlámal mu žebra,
00:40:50 a on šel a nahlédl do mých kádrových materiálů.
00:40:56 A tam našel dopis od nás z městečka:
00:41:00 Máte-li za něj náhradu, nepřijímejte ho.
00:41:03 A ten byl z Tišnova z národního výboru.
00:41:07 Tak on ten dopis vytáhl. Ten ředitel té střední školy
00:41:13 mu to dovolil, protože se bál té generálské uniformy,
00:41:17 a zastrčil tam dopis od jednoho straníka,
00:41:25 že jsem hodnej člověk. A další rok mě vzali na FAMU.
00:41:30 Rozumíte?
00:41:34 Protože my jsme zvyklí na to z 90.let,
00:41:38 nebo těch posledních třeba 30-40 let,
00:41:41 my jsme zvyklí na jednoduchou kritiku.
00:41:45 Řekneme: Ten chce privatizovat.
00:41:48 Ten zavádí nějaká neoliberální opatření,
00:41:53 která jsou na úkor neprivilegovaných.
00:41:58 To byla sociální kritika,
00:42:02 která tu existovala zcela oprávněně,
00:42:06 já nevím, od vzniku Nueva fora,
00:42:10 alterglobalizačních fór nebo Porto Alegre.
00:42:15 Rok 1998.
00:42:18 -Nebo všichni utopisti to říkají.
-Já myslím v poslední době.
00:42:21 Ale bylo to celkem jednoduché, že jo? Ukážeme...
00:42:26 Tam sú páni. Nech sa tu pěkně starajú o to, aby to bylo pěkné,
00:42:31 aby se to všeckým lúbilo. A my děláme dál zasej svoje.
00:42:36 Souhlasíme se způsobem...
00:42:44 Souhlasíme se způsobem,
00:42:48 jakým strana, nebo jakým ÚV,
00:42:52 ano, přistupuje...
-K rozvoji demokracie?
00:42:58 Počkej, ne. Tam chceme hovořit o té diskuzi.
00:43:00 Tam chceme hovořit o tom, že ta ideologická diskuze probíhá,
00:43:03 že my souhlasíme s tím, že probíhá.
-Ano.
00:43:06 Aby někdo neřekl, že ta diskuze nám nevyhovuje.
00:43:08 -Přistupuje k diskuzi...
-Ale to přistupuje bych nepoužil,
00:43:12 protože k té diskuzi přistupuje celej národ dneska.
00:43:16 Souhlasíme se způsobem...
00:43:19 Poněvadž ÚV k té diskuzi nepřistupuje sám.
00:43:22 Celej národ teďka diskutuje na ideologický frontě.
00:43:25 Můžeme napsat: Souhlasíme s otevřenou diskuzí.
00:43:28 -To jsme povodně navrhovali.
-Je to možný? -Ano.
00:43:32 -Nechť je vedena.
-Souhlasíme s otevřenou diskuzí.
00:43:36 Věnovali jsme na to spoustu času, a teď najednou jenom proto,
00:43:39 že pár kašparů vyskočí, tak my od toho utečeme?
00:43:45 Nemáš obavu z toho, že to vybočí někam v Praze.
00:43:49 -Dneska?
-Ne dnes. Vůbec. V Praze.
00:43:51 -Ne. -Ne? -Já myslím, že už je to celkem podchycený.
00:43:57 -Totiž jak myslíš vybočí?
-No, kam nechceme.
00:44:01 -No.
-Kam nechceme.
00:44:06 A vedl mě do sklepa do rohu a povídá:
00:44:09 Luboši, tak tady byla taková dřevěná komůrka
00:44:12 a tady jsem těch 9 měsíců byl v samovazbě.
00:44:19 A rozplakal se.
00:44:22 A povídá: Já jsem chtěl, abys to viděl.
00:44:28 Víckrát sem nikdy nepůjdu.
00:44:31 Dubček má značné obavy z toho dneška.
00:44:39 Soudružka Marie Švermová POTLESK
00:44:50 Josef Smrkovský VELKÝ POTLESK
00:45:02 Doktor Gustáv Husák POTLESK
00:45:12 Profesor Ota Šik VELKÝ POTLESK
00:45:23 Profesor Eduard Goldstücker VELKÝ POTLESK
00:45:34 Tak vlastně já se ztotožňuju s vámi a jsem přesvědčený o tom,
00:45:40 že nastal konec parlamentní demokracie.
00:45:44 A dokonce že nastává konec demokracie jako takové.
00:45:48 Já vnímám demokracii jako tyranii populisticky zmanipulované většiny
00:45:54 vůči menšině. Bohužel častokrát v této společnosti jsme ta menšina.
00:45:59 A myslím si, že se naše společnost reálně transformuje
00:46:03 do té decentralizované peer to peer společnosti.
00:46:06 A teď vysvětlím takové klíčové mechanismy, technologie,
00:46:10 které dokáží způsobit vznik a nástup této nové společnosti.
00:46:16 Díky anonymním kryptoměnám lidé dokáží anonymně obchodovat
00:46:20 bez toho, aby o tom kdokoliv věděl,
00:46:22 bez toho, aby kdokoliv vymáhal daně,
00:46:25 bez toho, aby to někdo uměl zastavit a tak dále.
00:46:27 Lidé dokáží anonymně platit, dokážeme anonymně korumpovat.
00:46:32 Soudce, politiky, kohokoliv.
00:46:35 Zkuste si to představit na nějakém příkladu.
00:46:38 Chcete, aby nějaký politik hlasoval tak, jak si přejete.
00:46:45 Chceme v tomhle záběru tu obrazovku?
00:46:49 To uvidíme.
00:46:51 Tak co uděláte? Vsadíte například milion korun
00:46:56 v kryptoměně za to, aby hlasoval naopak.
00:47:00 To znamená, že poprvé v historii vedeme skutečnou anonymní korupci,
00:47:04 skutečně anonymní takzvaný whistleblowing.
00:47:07 Dokážeme kompletně rozložit všechny tajné instituce,
00:47:14 BIS například, různé Inteligent Agency a státní agentury,
00:47:21 protože vytvoříme tlak na to, aby nějaká informace byla zveřejněna.
00:47:25 A ti lidi ty anonymy zveřejní, dostanou za to úplatek
00:47:28 a nikdo se to nikdy nedozví.
00:47:33 Aby ty volby prezidenta prostě byly odloženy,
00:47:37 aby se to vykrystalizovalo, aby nemohli honem udělat to,
00:47:41 co by oni chtěli. To by bylo plivnutí národu do očí,
00:47:44 co se dneska děje, Vždyť to není možný.
00:47:47 Smrkovský tam byl taky, a dneska je kandidátem.
00:47:50 Aby věděli, že nejsme spokojení, co by chtěli zase na nás našít.
00:47:54 Oni udělali zlo a musejí jít pryč. Za všech okolností.
00:47:58 A musejí tam přijít poctiví lidé.
00:48:01 A musejí tam přijít i bezpartajní. Bezpartajní, zdůrazňuju.
00:48:08 Prohlášení kulturních pracovníků, které bylo uveřejněno
00:48:12 ve včerejším tisku, zejména pokud jde o charakteristiku vlastností,
00:48:18 o výčet vlastností, kterými se má vyznačovat
00:48:22 osobnost prezidenta republiky,
00:48:27 že jsou proti tomu, aby v čele republiky stál voják,
00:48:32 že poukazují na vysoký věk generála Svobody.
00:48:44 Tak to je stav věcí, soudruzi.
00:48:48 Prosím, abyste se vyjádřili.
00:48:56 -Uděláme to strašně rychle.
-No ne, já vás nevyhazuju.
00:49:01 Já vím, ale vím taky, že máte další povinnosti.
00:49:05 Pokud se týká... Takhle, chlapci. Pokud se týká armády, nemyslete si,
00:49:08 že její autorita v národě klesá. Ne. Naopak.
00:50:17 Já třeba když se budu bát, že za to, co dělám,
00:50:19 mě lidi budou chtít poslat do gulagu,
00:50:22 ta zkorumpovaná společnost anonymně,
00:50:24 tak já si na tu můžu vsadit, že čekám, že mě pošlou do gulagu.
00:50:28 -To nemyslíte vážně.
-Vy jste hovada. Jste hyeny.
00:50:31 Jestli sem nějaký novinář chce jít, půjde přes moji mrtvolu, jo?
00:50:35 Oni mě tam pošlou, ale já vyhraju, budu mít finanční zdroje,
00:50:40 kterýma potom třeba zpětně mocensky budu moct ovlivnit ty lidi zpátky,
00:50:44 aby mě do toho gulagu neposlali.
-Když nechceš jít do gulagu,
00:50:49 tak by sis měl vsadit na to, že tam půjdeš.
00:50:53 To znamená, že ti, kteří to dokážou ovlivnit...
00:50:58 A když hodně lidí, tvých kámošů si vsadí na to,
00:51:02 že půjdeš do toho gulagu, například 10 milionů Kč
00:51:05 nebo 100 milionů Kč, tak vytvoříš ekonomický tlak 100 milionů Kč
00:51:09 na to, abys tam nešel, protože ti lidi, kteří dokážou ovlivnit,
00:51:12 abys tam nešel, tak dokážou dát protisázku a získat ty prachy.
00:51:17 Není to nová společnost gangsterů?
00:51:26 To nikdo neví. Je to nová individualistická společnost.
00:51:29 Já si například myslím, že největší genocidu na světě,
00:51:34 největší zabíjení lidí způsobily státy.
00:51:37 -Ne! -Války...
-Ne! -...způsobují...
00:51:41 -Ne!
-...hanební vůdcové.
00:51:45 Řekněte, co potřebujete.
00:51:52 Já vám dám drobák. On mě musí chránit, kdyby někdo...
00:51:57 Tu máte 5 tisíc korun a choďte si něco koupit, jo?
00:52:01 Mějte se hezky. Nashle.
00:52:04 Tam sú páni. Nech sa pěkně starajú o to,
00:52:07 aby to bylo pěkné, aby sa to všeckým lúbilo
00:52:10 a aby si všeci donesli z tamocaď pěkné vzpomienky.
00:52:12 A my děláme dál zasej svoje. Ostatek co?
00:52:17 Děvčico, kdes byla? Jak vypadáš?
00:52:21 Přirozená moc, která vytváří národní vládu,
00:52:25 a pouze o té budu zde nadále mluvit,
00:52:28 se opírá o majetek.
00:52:32 Člověk, jehož vlastní majetek neuživí,
00:52:37 musí být služebníkem.
00:52:39 Svobodným občanem se může stát jen ten, kdo žije ze svého.
00:52:44 Kde se lid neuživí ze svého vlastního majetku,
00:52:48 tam má vláda podobu buď monarchie nebo aristokracie.
00:52:52 Kde lid žije z vlastního, tam může mít vláda podobu demokracie.
00:52:57 Člověk, který by mohl žít z vlastního majetku,
00:53:01 může však svůj majetek šetřit a žít na úkor někoho jiného.
00:53:05 A lid, který může žít ze svého majetku, jej nemůže šetřit
00:53:09 a žít na úkor někoho jiného, nýbrž naopak, s výjimkou demokracie
00:53:14 musí promrhávat svůj majetek na vydržování svých pánů,
00:53:19 a nechávat tak jiné, aby se na jeho bohatství přiživovali.
00:53:25 Jestliže lid, který může žít ze svého vlastního majetku,
00:53:31 je přesto ovládán jinými, pak je to omyl lidu,
00:53:36 a nikoliv projev jeho génia.
00:53:42 A jestliže lid...
00:53:43 A jestliže lid, který může žít, nechce být ovládán jinými,
00:53:50 pak to není omyl lidu, ale projev jeho génia.
00:53:56 Představte si, že když jsem tu natáčel naposledy,
00:54:01 tak tady bylo ÚV KSČ, rozumíte? A samozřejmě tady byli policajti
00:54:08 a tady chodili ti pracovníci, ti tajemníci.
00:54:12 A když jsem tam vlezl nahoru, tak ten Dubček měl ty ženský
00:54:17 v kanceláři, já jsem řekl dobrý den a ony se všechny lekly,
00:54:22 protože byly zvyklý říkat čest práci.
00:54:25 No a teďka hlavně se pracuje na tom,
00:54:29 s kým se právě skamarádím, abych bohatnul.
00:54:33 Je to reklamokracie. Vy se necháte zvolit za něčí peníze
00:54:38 a pak mu ty peníze musíte vrátit.
00:54:41 Takže je musíte někde ukrást.
00:54:47 Jste-li miliardář, vracíte z výnosů svých podniků
00:54:52 peníze, které jste vydal na reklamu, sám sobě.
00:54:57 A na tomhle systému vlastně vy potom máte ministry
00:55:03 typu pana Babiše, kterej dělá ty kuřata,
00:55:07 ty nemůžou chodit, protože jsou nacpaný antibiotikama,
00:55:11 ty sežerou ti krokodýly. A pak ti krokodýli se prodávají
00:55:16 těm VIP a ti pak dostávají rakovinu.
00:55:20 Nejdřív Kmoch.
00:55:22 PÍSEŇ: ...kdo nám chce brát, co nám patří,
00:55:26 zahrajem mu hned.
00:55:30 My svá práva ani jazyk vzít si nedáme.
00:55:38 Kdo se na nás opováží, tomu zahráme.
00:55:46 Pak Hašler.
00:55:48 PÍSEŇ Hoši od Zborova, klidně v zemi spíte,
00:55:55 vy se nikdy více domů nevrátíte.
00:56:03 Vy se nevrátíte nikdy více zpátky,
00:56:10 více nezříte svou zem.
00:56:16 Víte, je to tak absurdní svět a jako natáčet to nemá cenu.
00:56:24 Já to všechno natočil.
00:56:26 A pak to na ty lidi pouštíte a oni to nechtějí vidět.
00:56:31 Chceme volit programy, žádný osobnosti.
00:56:34 Budeme žádat, aby byli znovu zvoleni poslanci.
00:56:38 Aby ti staří, kteří hajlovali doposud,
00:56:40 aby už tam nesměli ani vkročit.
00:56:43 Ale budou dělat tam, kde budou schopni.
00:56:47 -Buď zdráv, Jirko.
-Ahoj.
00:56:55 Já jsem se dneska neměl nikde radši ukazovat.
00:56:58 Naopak. To je moc pěkný.
00:57:00 Každej se teď k tobě bude tlačit, Čestmíre.
00:57:05 -Večerní Praha velice zkreslila...
-Já nevím, co psali.
00:57:09 Večerní Praha psala, že jsem přijal kandidaturu, což je nesmysl.
00:57:14 -Jo tak. -Naopak jsem onu mládež vážně varoval,
00:57:18 aby mě nestavěla proti...
00:57:22 -Vítej!
-Blahoželám.
00:57:26 My jsme se z toho těšili, že budeme mít teď hlavního...
00:57:30 -Ale ne.
-Vždyť já vím, že ne.
00:57:32 Já jsem jim vysvětlil, že se domnívám, že to je neuvážený.
00:57:36 Jinak mladí jsou mladí. Oni si to rozhodli celkem bez nás.
00:57:40 -No jistě.
-O nás bez nás.
00:57:44 My jsme pro to, aby skutečně jsme měli nejenom sliby.
00:57:48 Nejenom dát Novotnýmu ze zdravotních důvodů, aby odešel.
00:57:51 On byl hlavní iniciátor.
00:57:53 Stačí to jiným lidem, jemu to musí stačit taky,
00:57:55 Ano. Správně. On teď podle toho by dostával 10 tisíc měsíčně.
00:57:58 Prezidentský plat. On dostával 100 tisíc. On má miliony.
00:58:02 A jestli myslí, že lidi jsou ještě stále tak blbí,
00:58:05 že si to nechají líbit, tak jsou na velkým omylu.
00:58:08 Nejsou sami tak blbí.
00:58:11 -To si dovedeš představit.
-Normálně.
00:58:13 Ono není taky o co moc stát. Ze začátku to bude těžký.
00:58:17 A teď, když u nás se to děje k lepšímu, tak ty socialistické země
00:58:21 prostě nechtějí, aby tohleto, co se u nás děje, dostalo se k nim.
00:58:27 Něco moudrého tam řekni, prosím tě.
00:58:35 Déšť se mi taky nelíbí občas.
00:58:38 Podívám se z okna, prší. Můžu na něj nadávat.
00:58:43 Hlavní je pochopit symptom jako příznak něčeho hlubšího.
00:58:50 A ten Babiš, Trump, Macron tam také patří,
00:58:56 je symptom. Čeho?
00:59:00 Mluvil jste o zastupitelské demokracii.
00:59:04 Kdyby ta zastupitelská demokracie zastupovala,
00:59:08 opravdu zastupovala, populismus nevznikne.
00:59:12 Není důvod.
00:59:14 Neruší se zastupitelská demokracie jako taková.
00:59:17 Ani Putin, ani nikdo jiný, ani Orbán nezrušili volby.
00:59:22 Tam se pořád konají volby tak, jak mají.
00:59:26 -Ale je to pseudo teda.
-No, je to...
00:59:29 Ale je to něco jiného, než byl nástup nacismu ve 30.letech.
00:59:36 Ale populismus má v politické teorii,
00:59:42 tak má spíš neutrální význam. Ani dobrý, ani špatný.
00:59:48 Příkladem jsou jihoameričtí populisté, především Perón.
00:59:54 Vždycky jsem si myslel, že ti okupanti
00:59:58 nenajdou mezi Čechy spolupracovníky.
01:00:03 A rychle po okupaci je našli.
01:00:08 Rozumíte? A ti lidé neřekli,
01:00:13 že nebudou sloužit, nešli do žádných spaloven,
01:00:17 nenechali se vyhodit ze zaměstnání.
01:00:20 Rozumíte?
01:00:22 A ti, co se nenechali vyhodit, těch bylo tolik,
01:00:26 že vlastně zajistili pokračování toho systému
01:00:32 těch estébáků.
01:00:35 A pak někteří z nich ještě navíc udávali.
01:00:39 To jsem ani nechtěl říct.
01:00:42 Já jsem chtěl říct něco jiného, ale já to stejně neřeknu.
01:00:46 To je prostě politika, která se zaměřuje na populus.
01:00:50 Lid.
01:00:53 Přesně tak.
01:00:57 -No a co jsem proved?
-To je vaše věc.
01:01:00 Mně se včera dostalo do ruky, co jste psal o našem tátovi.
01:01:04 Pravda je, že váš otec byl normalizační borec,
01:01:08 neměl problém natočit rakety a mezitím si točil nějaký muzikanty
01:01:13 nebo něco takovýho. Chápete?
-Vy v tom budete ještě pokračovat,
01:01:16 místo toho, abyste se třeba omluvil za to, co jste řekl.
01:01:21 Samozřejmě že nemám důvod se omlouvat.
01:01:24 -Nemáte důvod?
-To víte, že jo.
01:01:26 Když jsem udělal poslední film v Krátkém filmu,
01:01:29 tak mě vyhazovali ze střižny, kde on stříhal Matějskou pouť.
01:01:34 -To bylo něco špatného?
-No samozřejmě.
01:01:36 To bylo o ničem. Kdežto mě vyhodili za film o tom,
01:01:40 jak nastupuje konzumní společnost. Tak nač já se o tom mám bavit?
01:01:46 Naše ego nám zastírá pravou skutečnost,
01:01:52 ale díky egu žijeme v iluzi. Indové jí říkají Májá.
01:02:00 A tu iluzi musíme brát vážně.
01:02:03 Takže fakticky žijeme jako schizofrenici.
01:02:07 Jen tak víme, že skutečnost je mnohem hlubší
01:02:11 a že ji stále nedokážeme plně vnímat.
01:02:20 Tady konvalinky a růžičky,
01:02:23 s kterých také sa tvoří náš ornament.
01:02:26 Tady máme takú starú hrušku, o které nevíme ani, kdo ju vsadil.
01:02:30 Aj hnízdečko je v ní. Tady ptáčci zpěvaví vždycky vyskočí
01:02:34 na tu haluzku, na tu. A vychovajú dvě generace zpěvavých ptáčků.
01:02:39 Mám z nich radost opravdu.
01:02:42 Tady máme takové staré už namalované.
01:02:46 Tož ona sa to za čas opraví a zas je to jak nové.
01:02:51 Abys řekl, co tam všechno na těch tvých obrazech je.
01:02:55 Na těch obrazech je úplně všecko, co existuje v životě.
01:03:00 Trošku vám to ukážu. Ale ono to není jenom tak.
01:03:04 Barvy vybledajú. Napřed sa musí udělat zkúšky,
01:03:08 jak barva vydrží.
01:03:10 Dobře. Vy si to můžete myslet. Já jenom nechápu, že jste tak
01:03:12 nekolegiální v té knize...
-Ale... -Můžu to ještě dopovědět?
01:03:15 -No. -Že mluvíte takhle neslušně vůči němu.
01:03:18 Ale nemluvím neslušně. Říkám pravdu. Neřekl jsem jedinou lež.
01:03:21 Řešíte tam nějaký umírací filmy. To se prostě neříká o kolegovi.
01:03:25 Tady vám ukážu zasej malování na skle.
01:03:30 To uřežete kousek mýdla...
01:03:33 Takže je mně hanba.
01:03:36 Ten obraz musí být celkově plnej věcí.
01:03:40 Nestačí jenom jedna věc.
01:03:46 Když dojedú někteří cizinci a nechcú věřit, že je to malované,
01:03:50 tak jim ukážu, že to malované ručně je.
01:03:54 Lístečky nějaké. A jak vidíte, tak to roste.
01:03:59 Tady je nějaká zástěra moja, co já nosím.
01:04:02 Kolo, které mně pomáhá, abych byla všady brzo,
01:04:06 abych získala co nejvěc času pro moju prácu.
01:04:09 Tady sú nějaké zástěry, šátky, pentle, co nosívám.
01:04:13 Tady džbánky, které byly přes válku zakopané v krytě.
01:04:17 Každá kultura má svůj esoterismus
01:04:20 a každá kultura přispěla nějakou svou specifickou metodou
01:04:24 k možnosti interakce toho transcendentálního subjektu
01:04:28 s tím takzvaným transcendentální objektem.
01:04:31 Když to řeknu ještě jinak:
01:04:34 Každá existující entita má svou skrytou dimenzi.
01:04:38 Tato dimenze je skryta empirickým vědám,
01:04:41 ale není skryta esoterickým přístupům nebo metodám.
01:04:45 Tohle není boží zahrádka. To je neuvěřitelně krutý svět,
01:04:50 který prostě se mění ze dne na den obrovskou rychlostí
01:04:54 a zničí se úplně všechno.
01:04:57 Pentle pro nevěstu, tady štafeta pro Sovětský svaz.
01:05:02 Dečky všelijaké, obraz pro Ameriku. To posílajú takový pozdrav.
01:05:09 Taléřky. Ale když chce někdo strážnickým ornamentem,
01:05:12 tak si musíme koupit taléřek, takto ho vyškrábat
01:05:16 a namalovat strážnickým ornamentem.
01:05:20 Tady vám zas ukážu, co v novinách. To je náš dům.
01:05:25 A ukázka, jak maluju. Tady zase anglické noviny.
01:05:30 Také dům, který už máme zalíčený. Už tam máme nový ornament.
01:05:36 A co bych vám ináč řekla inčího o tem malování?
01:05:39 To víte, tisíce hodin jsem pracovala na lidovém umění
01:05:45 a dnes už, když stárnu a bojím sa o oči a o ruku pravú,
01:05:52 která mně pomáhá ten ornament a tu krásu dělat,
01:05:56 jak to bude kdysi, když přestanem a té mládeže není.
01:06:01 No, ono dneska už je ten čas takový uspěchaný,
01:06:04 že tej mládeže se nenajde k tej trpělivej práci,
01:06:08 protože to znamená, když nebude trpělivě sedět
01:06:12 a malovat, tak nic nedokáže.
01:06:15 No a já sa s vama lúčim, pěkně vám děkuju a dojděte zas.
01:06:21 Naše ego nám zastírá pravou skutečnost.
01:06:27 To je vlastně divadlo. Ten národopis vlastně
01:06:30 už je v koncích, už to vlastně zahynulo skoro všechno
01:06:35 a připadá mně to jako taková skapávající kráva,
01:06:39 která už je v poslední tažení a už třepe těmi papučami.
01:06:45 No a teď všichni se na ni vrhli, kdo ještě má ruky a nohy,
01:06:48 aby z ní poslední kapku mléka dostali.
01:06:51 A ona chudera už ani nedojí. Jenom krev cedí.
01:06:56 A poslední kapkou své krve ještě všechny nás - ty filmaře,
01:07:02 televizory a výzkumníky, profesory a muzejníky
01:07:08 a já nevím ještě koho, všechny vás ještě nakonec tím živí.
01:07:15 Viete, ta ODS všechno po nás kopíruje.
01:07:17 Aj tak nemajú šancu. Že jo? Dobrý den.
01:07:20 Nemůžete přece volit zkorumpovanou pravici.
01:07:22 Dejte si kyselé jabko od ODS a tady máte sladkou koblihu.
01:07:26 Dobrý den. Dobrý den.
01:07:30 Poslední koblihy. Proč máte to kyselé jabko od ODS zkorumpované?
01:07:34 -Zahoďte to jabko.
-Dobrý den. -Dobrý den.
01:07:43 Ovšem já bych vám na x příkladech mohl ukázat
01:07:46 hledisko vybírání kádrů tak, abych tak řekl...
01:07:54 Budeš mě podporovat, anebo ne.
01:07:56 Budeš mé postavení upevňovat, anebo nebudeš ho upevňovat.
01:08:02 Čili takové byly věci.
01:08:04 Takže vy řeknete obrátit se k lidem, a my neměli jiné možnosti.
01:08:08 My museli mít bohužel dlouhou trpělivost a čekat,
01:08:14 až to dozraje v tom ÚV, aby ta většina stála najednou
01:08:19 na té progresivní straně. To byl proces.
01:08:23 Němci způsobili dvě světové války.
01:08:27 Haďák v lednu 1968 věděl,
01:08:31 že k svobodě musíme vydržet 9 měsíců.
01:08:34 Rusové přijeli po osmi.
01:08:38 My potřebujeme evropskou unii, aby Němci nebyli Němci.
01:08:43 Kdyby nebyli odsunuti, byli bychom dnes se 3 miliony Němců
01:08:49 jednou ze spolkových republik Německa.
01:08:52 Zaplaťpánbu za odsun.
01:09:55 Ale podívejte se, co se stalo na Balkáně.
01:10:03 Jakmile namícháte ty kultury do sebe
01:10:08 a nedržíte to jaksi vojensky pod kontrolou,
01:10:12 jak to dělal ten Tito, tak se to rozbouří.
01:10:18 V tom je ten blbej vtip, že z nějakýho důvodu
01:10:23 každá kultura musí mít nějaký místo,
01:10:27 kde se žije v jednom jazyku.
01:10:30 Jinak ti lidi z toho zešílej. To je celý.
01:10:34 Podívejte se, jak se žije v New Yorku.
01:10:37 Musíte vědět, do které ulice můžete, do které nemůžete.
01:10:41 TLUMOČNICE PŘEKLÁDÁ DO ANGLIČTINY
01:10:45 A je to problém těch mnoha kultur.
01:10:49 Takže mám 20 dolarů v kapse, aby, když někdo půjde s kudlou,
01:10:54 abych mu je rychle dal.
01:11:02 To v Paříži nemusíte.
01:11:07 Ale už musíte v tom kordonu,
01:11:11 kde jsou nastěhovaní Arabové, černoši a tak dál,
01:11:16 tam už musíte. TLUMOČICE PŘEKLÁDÁ DO ANGLIČTINY
01:11:21 Já teda jsem hrozně protivnej,
01:11:24 ale já strašně nenávidím ten multikulturalismus.
01:11:28 Protože lidi nevědí, s čím si zahrávají.
01:11:31 Protože důležitý je, aby ten člověk žil v klidu.
01:11:35 TLUMOČICE PŘEKLÁDÁ DO ANGLIČTINY
01:11:39 Já to vidím úplně naopak.
01:12:03 Tak jemu se tam líbí, ale policie tam radši nejezdí.
01:12:09 Víte, berte to s rezervou.
01:12:15 Já vidím, že kde jsou směsi,
01:12:19 je víc problémů, než kde směsi nejsou.
01:12:23 A lidi se mají stýkat úplně na jiném principu.
01:12:27 Když vy máte ve své kultuře někoho chytrého,
01:12:30 tak ho máte poslat do jiné kultury a odsud zas má přijet někdo.
01:12:34 Ale ti lidi mají odcházet a přicházet s něčím.
01:12:39 Kdežto dneska se vlastně ti lidé míchají na základě toho,
01:12:45 že prchají před hrůzami války. To je současná výměna kulturní.
01:12:51 A pak ti lidi vystresovaní někam přijdou a dají se do sebe zase.
01:12:56 Nějak to přeložte. TLUMOČICE PŘEKLÁDÁ DO ANGLIČTINY
01:13:01 Ten nacistický režim byl sociální stát pro lidi správné krve.
01:13:12 -Podle Norimberských zákonů.
-A bylo taky krásný,
01:13:15 oni když měli cvičit s těma puškama,
01:13:18 tak nejdřív nosili lopaty a krumpáče. A s tím pochodovali.
01:13:34 Pane Špačku, nemá tam stát takhle bokem nenápadně
01:13:38 krásná Šípkova váza s kytkama? Aby si lidi zvykli
01:13:42 Šípka kolem mě vidět jako výtvarný styl můj.
01:13:46 Vždycky tím Šípkem být obklopen a nějaká jeho váza.
01:13:51 Ludolfovo číslo.
01:13:54 Musí tady zarámovat Sofii Leonor Vachkovou.
01:13:58 To je chyba, protože to pí vznikne, když je Pythagorova věta,
01:14:02 tak tady ta diagonála na tom,
01:14:05 nebo tady by byl jeden čtverec, to znamená, ten má povrch jedna.
01:14:09 Tenhle má čtyři jako, kterej je tady na té straně.
01:14:12 A tenhle ten má odmocninu z pěti, protože součet
01:14:17 těchhle těch dvou je pět. Takže tam je vlastně ten zlatej řez
01:14:20 už jenom tím, že se dají ty dva čtverce na sebe.
01:14:23 Vlastně to je modulus Corbusierův, ale zároveň tam je to...
01:14:29 Už popáté jsem stanul před otázkou,
01:14:33 zda se mám ucházet o prezidentský úřad.
01:14:37 Tentokrát to bylo pro mne rozhodování obzvlášť těžké.
01:14:41 Ale i tentokrát převládlo nakonec to,
01:14:45 co zvítězilo i v předchozích případech.
01:14:48 Pocit, že jsem povinen
01:14:51 nadřadit službu celku svému osobnímu pohodlí.
01:14:56 Proto jsem se po zralé úvaze rozhodl,
01:14:59 že kandidaturu znovu přijmu.
01:15:02 Pomalu podprahově si lidi musí zvykat,
01:15:05 že má každý prezident svůj styl výtvarnej.
01:15:07 Prosím tě, pan prezident by si přál, aby vedle pultíku stála
01:15:09 Šípkova váza s květinami.
-Ano. Vysoká. -Děkuju. Vysoká.
01:15:13 Může se klidně vzít tahle, kdyby nebyla jiná.
01:15:17 Ach jo. Já bych docela rád promluvil o tom,
01:15:20 zda jsem legitimizoval Chemapol tím,
01:15:23 že jsem prodal Chemapolu Lucernu
01:15:26 a ještě měl kolem toho kontraverze se svou švagrovou.
01:15:29 Je to má standardní chyba, která už je součástí národní mytologie.
01:15:33 Já vím, že to bylo nejlepší, co jsem mohl udělat.
01:15:36 To je jenom určitý takový nepochopení věci,
01:15:40 že lidé jako Babiš nebo Trump kvůli tomu,
01:15:45 že jsou miliardáři, tak budou asociály.
01:15:49 Ale oni nemůžou být asociální, protože kradli legálně. Chápete?
01:15:57 Ale nevysvětlíte podstatu toho problému nikomu,
01:16:01 že šéf Chemapolu je bývalý komunistický agent.
01:16:03 To je podstata věci, Ne že jste to nemohl prodat nikomu jinému.
01:16:07 To je extrakt čecháčkovského pokrytectví.
01:16:10 Všichni volili komunisty, všichni jsou vychcánkové, všichni kradou,
01:16:14 na Junkovi si vybíjejí najednou a já jsem pro ně jakési svědomí.
01:16:17 Delegovali na mě své svědomí. A jejich svědomí nesmí
01:16:20 podat ruku Junkovi, který je zase naopak extraktem zla.
01:16:25 Jejich zla. Své zlo delegovali na něj
01:16:28 a na mě delegovali svý svědomí. To celý je vedle,
01:16:32 to celý je ujetý a to mě na tom sere.
01:16:35 Pravda je, že ten Babiš za tu dobu, co je ve vládě,
01:16:39 vydělal asi 40 miliard korun.
01:16:42 Dvakrát zvětšil svůj majetek. O 100 procent.
01:16:45 Takže vidíte jasně, že to asociál není.
01:16:48 Je ještě bohatší než Trump, mám pocit.
01:16:52 Ne, není. Trump má spousty peněz v Rusku.
01:16:56 Mají tam nějaký hotely, který jsou rozestavěný.
01:17:00 Není to sranda. Já s váma úplně souhlasím v tom,
01:17:06 že ta nová fáze, kdy zklamala ta klasická politika,
01:17:13 je prostě chvíle pro tyhle lidi, který vlastně rozpustí ty hranice
01:17:19 mezi politickýma stranama a vybírají si z nich příznivce.
01:17:24 A pro každého řeknou něco. Jako třeba: Mám rád ovce.
01:17:30 A už se okamžitě všechny ty paní, co pletou,
01:17:32 k němu přidají a hlasujou pro něj.
01:17:36 Soudruzi, takovéto hledisko vůbec, vybírání si spolupracovníků,
01:17:41 abych si já své postavení osobně upevňoval,
01:17:45 to bylo šíleně rozšířené v celé společnosti.
01:17:50 Odshora dolů a zdola nahoru.
01:17:52 Velkomyslně jsem dostal jako předposlední na sjezdu slovo.
01:17:58 Přesto to mělo jaksi demonstrativní souhlas
01:18:03 potleskem u delegátů úplně zjevný.
01:18:06 A přesto potom po sjezdu soudruh Novotný říkal ke Kolderovi:
01:18:11 A já jsem ho přec neměl pustit do té diskuse.
01:18:14 Tys mě do toho natlačil.
01:18:18 Co je, kluci? Točí dokumentární film.
01:18:28 Ani slovíčko nikdo neřekl, že my se máme špatně,
01:18:32 a oni nám takhle to vysvětlili, že ta životní úroveň
01:18:35 opravdu stoupá. No, to byla další věc.
01:18:42 Já jsem prožil osmašedesátej
01:18:45 a v tom osmašedesátým bylo 8 měsíců,
01:18:50 že všechny ty vrstvy společnosti mimo ty vrahy z 50.let,
01:18:55 které každý znal, se daly dohromady.
01:18:59 A oni vlastně těch 8 měsíců po něčem toužili.
01:19:03 Ono by to asi bývalo skončilo taky špatně,
01:19:06 ale já jsem čekal v tomhle režimu po tom devětaosmdesátým,
01:19:12 kterej odvozuju od Gorbačova,
01:19:15 kdyby ho nebylo, tak nebude asi vůbec nic.
01:19:20 Ať žije Karel! Ať žije Karel! Ať žije Karel! Ať žije Karel!
01:19:26 Ať žije Karel! Ať žije Karel! Ať žije Karel!
01:19:31 Kde domov můj, kde domov můj...
01:19:38 V žádné zemi, v žádné zemi, v žádné zemi, ani rozvojové,
01:19:43 ani v socialistické, ani v kapitalistické, neexistuje to,
01:19:47 aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident,
01:19:50 nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo.
01:19:57 DAV ŘVE, PÍSKÁ A PŘECHÁZÍ DO SKANDOVÁNÍ:
01:20:06 Nejsme děti! Nejsme děti! Nejsme děti! Nejsme děti!
01:20:12 Nejsme děti! Nejsme děti! Nejsme děti! Nejsme děti!
01:20:19 Nejsme děti! Nejsme děti! Nejsme děti! Nejsme děti!
01:20:23 Já to dokončím.
01:20:27 Já myslím, že jste mi nerozuměli tak, že mluvím o vás.
01:20:30 Já jsem nemluvil o vás.
01:20:33 DAV ŘVE, PÍSKÁ A PŘECHÁZÍ DO SKANDOVÁNÍ:
01:20:37 Demisi! Demisi! Demisi! Demisi! Demisi! Demisi!
01:20:42 Demisi! Demisi! Demisi! Demisi! Demisi! Demisi!
01:20:50 Personálními obměnami jsme byli už tolikrát podvedeni,
01:20:56 že se něco takového nikdy nesmí opakovat.
01:21:04 Dej mi stovku. Dej mi na kafe. Tak jsem mu dal 5 tisíc.
01:21:08 Já jsem nikdy neměl drobné.
01:21:11 Víte, že mluvíte o někom, kdo se nemůže bránit?
01:21:14 Ale vždyť to je taky nesmysl. To byste nemohla mluvit
01:21:17 a žádným mrtvým. Ani o Adolfu Hitlerovi.
01:21:21 Takže vy spojujete vzpomínku na tátu, který znamenal mnoho
01:21:26 v dokumentárním filmu, s Hitlerem?
-Ale pro vás jo, pro mě ne.
01:21:30 -Dobře. Já jsem...
-Ale nesrovnává ho s Hitlerem.
01:21:33 To nebyl žádnej normalizační dokumentarista.
01:21:37 A rakety na Letné, tím nutně nepřitakával režimu.
01:21:40 Ne. Ale živil se dobře filmováním těch raket.
01:21:43 Dobře. Tak já vás nebudu rušit. Vidím, že tady pšenka nepokvete.
01:21:46 To se týká taky Formana. Menzela, Chytilové, Jireše a tak dál.
01:21:56 To byl jejich osud a za nic nemohou.
01:22:02 Tak vám děkuju, že jste se mnou chvilinku mluvil.
01:22:45 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2020
Poslední, téměř šestihodinový filmový román Karla Vachka hledá možnosti, jak učinit svět lepším místem k životu. Rozdělený do čtyř dílů prozkoumává současnou politiku, filozofii, náboženství i umění. Padesát let od Pražského jara a třicet od Sametové revoluce bilancuje společenský vývoj a vidí jedinou možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou podle něj umožní propojení lidstva počítačovou sítí. Středobodem dění je sborovna katedry dokumentu pražské FAMU, odkud autor pomyslně řídí svůj filmový vesmír a kam si po dvacet pět let své dosavadní pedagogické kariéry zval k disputacím a natáčel významné současníky i svoje studenty. Ti všichni procházejí filmem a společně upozorňují na mnohdy humorné paradoxy a rozpory doby. Zvláštní pozornost je věnována revolucím, počínaje cromwellovskou, které sice posunují lidstvo kupředu, ale za cenu násilí a zneužití ústředních myšlenek k mocenským ambicím jednotlivců. Tak je to i s komunismem, jenž Vachek osobně zažil a podává o tom svědectví. Vzpomíná na své mrtvé příbuzné a cituje své oblíbené knihy a filmy. Dojde i na ukázky z jeho minulých filmů, které dohromady tvoří nepřetržitý a navazující proud obrazů, ve kterém se napříč desetiletími a kontinenty mohou potkat reformní komunista Josef Smrkovský s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nebo výtvarník Marcel Duchamp s premiérem Andrejem Babišem. Nic není nemožné a busta Václava Havla posetá houbami se tak znovu vrací na mykologickou výstavu, odkud ji chtějí pořadatelé za každou cenu odstranit. Filozof Michael Hauser, ekonomka Ilona Švihlíková, básník Andrej Stankovič a desítky dalších osobností přijímají Vachkovu výzvu k dialogu, coby nejlepšímu nástroji myšlení.
