Genetika a věk klonů

Kdesi na této planetě vědci podnikají první kroky, které povedou k události, jež jednou provždy změní lidskou rasu: vytvoření prvního naklonovaného člověka. V roce 1996 začal narozením Dolly, nejslavnější ovce historie, věk klonů. Popkulturu okamžitě zaplavily obrazy klonovaných lidí a veřejnost si začala stále naléhavěji klást otázku, kdy začnou klonovat i nás. Téměř dvě stě let poté, co Mary Shelleyová vypustila na světlo světa Frankensteina a s ním i myšlenku na možnost umělého stvoření života, se vědci ve státě Massachusetts pokoušejí klonovat bucarda, jeden z poddruhů kozorožce pyrenejského, který donedávna žil ve Španělsku. V roce 2000 se o tom dohodli se španělskou vládou, od té doby se ale nic neděje. To však v dokumentu neuvidíte. Naopak jsou v něm zachycené okamžiky, kdy vědci očekávali narození gaura, asijského tura, kterého v sobě nosila kráva domácí. Gaur ještě nevyhynul, je ale značně ohrožený. Jak v dokumentu uvidíte, tele tři dny po porodu uhynulo. Na snaze naklonovat bucarda je překvapivá především skutečnost, že toto zvíře už vyhynulo. Na druhé straně zeměkoule se zase australští vědci pokoušejí oživit tasmánského tygra, jehož poslední exemplář byl spatřen v první polovině 20. století. Jak dlouho bude trvat, než překročíme poslední etickou hranici a začneme klonovat člověka? Prostor k vyjádření dostávají v dokumentu zastánci obou stran vášnivé diskuse, která k tomuto tématu probíhá.