Bedřich Smetana, život žitý zaživa

Umělecký dokument, ve kterém se autoři snaží formou jednoduché symboliky, která zároveň navodí atmosféru hlubokého prožívání, ukázat v kontrapunktu těžké duševní stavy hudebního génia v posledních letech života, kdy zároveň vytvořil svá stěžejní díla. Forma dokumentu je obrazově řešena velmi zajímavou a emotivní kamerou, která je ve velké části pohledem jakoby ze strany Smetanových očí, kdy ale jeho nikdy neuvidíme. Dokument vychází z poslední části života Bedřicha Smetany, a z deseti let, kdy tvořil v hluchotě svá stěžejní díla a přitom žil téměř v izolaci s hučením v hlavě, které mu dovolovalo pracovat tak maximálně dvě hodiny denně. To celé končí jeho odvezením do ústavu pro choromyslné v Praze, kde po třech nedělích umírá. Z Jabkenic, přes okno jeho pracovny, jsou činěny obrazové výpady do jeho života. Po dlouhém hledání byla pro provázení dokumentem vybrána herečka Jitka Molavcová. Ta v dokumentu symbolizuje jakési Smetanovy vzpomínky, je k němu vždy laskavá na rozdíl od jeho ega a prostředí, kde posledních deset let žil. Přesto ve velkém kontrapunktu k tomu, co duševně prožíval, tu z něj prýštila úžasná hudba. Paní Molavcová také namluvila komentář mimo obraz. Hlas Smetany namluvil Ladislav Mrkvička.