Wałęsa: člověk naděje
V březnu uplyne sto let od narození režiséra, scenáristy, dramatika Andrzeje Wajdy, vůdčí osobnosti Kina morálního neklidu a Polské filmové školy. Filmy Popel a démant, Krajina po bitvě, Danton, Běsi či Katyň jej zařadily mezi největší tvůrce světového filmu, jakými jsou Federico Fellini, Ingmar Bergman, Luchino Visconti a řada dalších. Od počátku své režijní dráhy přitom dokázal nejenom najít příběhy, jimiž se v době totality dotýkal žhavé současnosti, a dokonce přímo do ni vstupovala, a provokoval tak představitele domácího režimu (Člověk z mramoru, Člověk ze železa, Bez umrtvení), uměl rovněž zaujmout diváky svými působivými přepisy polské literární klasiky (Veselka, Březový háj, Slečny z Vlčí, Země zaslíbená, Pan Tadeáš). Jeho filmové dílo přitom spojuje pozoruhodné momenty výtvarnosti, tradice i modernosti, stejně jako polemiky s národními mýty či interpretací minulosti i současnosti.
Lech Wałęsa, jedna ze zásadních postav novodobé historie, jejíž význam zdaleka přesahuje polské hranice. Při vyslovení jeho jména se vždy vybaví pojmy jako odvaha, svoboda a pravda.
Nejen pro Poláky je Lech Wałęsa symbolem pádu totalitního režimu. Byl pronásledován a vězněn, jako vůdčí osobnost dokázal zaujmout tisícové davy lidí, stejně silně popouzel představitele komunismu a tehdejší politické elity v Polsku i v bývalém Sovětském svazu. Ve svém portrétu gdaňského elektrikáře, buřiče, člena ilegální odborové organizace a pozdějšího politika, se nevyhýbá kontroverzním momentům. Především ale ukazuje klíčové momenty vzestupů a pádů opozičního odborového hnutí Solidarita, které Lech Wałęsa se svými kolegy vybudoval. Film působivě střídá dokumentární záběry s pseudodokumentárními i s hranými scénami, dynamický střih a komické momenty rozbíjejí vyprávění, které by mohlo příběh utopit v nechtěném patosu. K hlavnímu vkladu patří úžasný herecký výkon Roberta Więckiewicze, jenž pod vedením režiséra vytvořil postavu jedné z nejvýraznějších evropských osobností druhé poloviny 20. století, poměrně přirozeně a bez zbytečné glorifikace.
„Jsem si velmi dobře vědom, že „Wałęsa“ je nejobtížnější téma, s jakým jsem se během své pětapadesátileté filmové kariéry setkal, nicméně žádný režisér o něm nenatočil film, který by mě uspokojoval, takže jsem zkrátka neměl na vybranou,“ řekl o svém filmu režisér Andrzej Wajda. Světově uznávaný režisér Wałęsovým portrétem symbolicky navázal na svůj proslulý film věnovaný událostem kolem vzniku Solidarity a památné stávky v gdaňských loděnicích Člověk ze železa z roku 1981, který získal Zlatou palmu na MFF v Cannes a nominaci na Oscara pro nejlepší zahraniční film.
