Hyde Park Civilizace

00:00:20 Lepší porozumění bolesti.

00:00:22 Vývoj změny klimatu.

00:00:24 Základní i nesmírně složité systémy, také katalyzátory,

00:00:28 které pomáhají při výrobě léčiv.

00:00:32 Práce vědců,

00:00:34 které byly oceněny Nobelovou cenou ve vědeckých kategoriích.

00:00:37 Společného mají mnohé, mimo jiné jde o základní výzkumy,

00:00:40 které už ale pomáhají v praxi.

00:00:44 Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti,

00:00:46 začíná Hyde park civilizace.

00:00:56 Stejně jako nobelovská komise, míříme do první

00:00:59 kategorie, lékařství.

00:01:05 Jak lidské tělo vnímá horko a chlad a dotyk?

00:01:09 Jak to receptory zjišťují?

00:01:11 Které to jsou?

00:01:12 Jak informaci zpracovávají?

00:01:15 To je oblast letošní Nobelovy ceny za medicínu a dvou jejích laureátů.

00:01:28 U chladu a horka tělo díky tomu rychle pozná, čemu se má vyhnout.

00:01:33 Vědec to zkoumal na pálivých papričkách a jejich aktivní složce,

00:01:38 zjistil, že receptor, který vnímá tuto složku, funguje univerzálně.

00:01:44 Těchto iontových kanálů na povrchu buňky je pro různé teploty

00:01:47 celá řada.

00:02:04 Následně totiž našel stejně jako nezávisle na něm další vědec,

00:02:08 i obdobný receptor pro vnímání chladu.

00:02:11 Tím vědec položil základy našeho poznání,

00:02:14 jak se tepelné vjemy mění na elektrické signály proudící

00:02:17 až do našeho mozku.

00:02:21 Vědec se zaměřil na to,

00:02:23 jak se mechanické síly působící na tělo mění na elektrické signály.

00:02:27 Většina buněk v lidském těle komunikuje chemicky,

00:02:30 on ale odhalil buňky citlivé a reagující na mechanický tlak.

00:02:45 Tento princip tělo také využívá pro vnímání třeba krevního tlaku,

00:02:49 dýchání nebo plného močového měchýře.

00:02:54 Tito dva vědci své výzkumy představili před více než 10 roky.

00:02:58 Teď se díky nim rychle posouvá povědomí o tom,

00:03:00 jak člověk vnímá svět kolem sebe nebo jak vzniká bolest.

00:03:04 Právě jejich chronická forma by si díky nim dala lépe léčit.

00:03:11 To je téma producenta Jiřího Kozáka, primáře centra pro léčení bolesti,

00:03:17 přeji dobrý den, děkuji, že jste s námi.

00:03:19 Pane docente, proč je tak důležité, abychom cítili bolest?

00:03:23 Je to velice důležité zejména co se týče té periferie,

00:03:26 o které budeme více mluvit,

00:03:28 je to zejména důležité u té akutní bolesti.

00:03:31 Je to varovný signál.

00:03:33 To všichni vědí.

00:03:35 Je důležité také vědět, zda je to akutní bolest,

00:03:38 akutní příčina nebo chronická.

00:03:41 U té chronické to zase tak mnohdy důležité není,

00:03:44 dokonce dnes se více a více tlačí do popředí funkce mozku.

00:03:52 Může být fixovaná bolest,

00:03:54 aniž by byla ta periferní příčina přítomná.

00:03:56 Jinými slovy abychom dokázali odlišit, toto mě pálí,

00:04:00 dávám ruku pryč, od toho, myslím si, že mě něco bolí,

00:04:03 ale není potřeba dát pryč ruku?

00:04:08 To je přesně ono, tím se liší akutní a chronické.

00:04:11 To jak to pálí, to byl Descartes,

00:04:14 který jako první ve středověku ukázal mechanismus bolesti.

00:04:19 Jak velkou část světa poznáváme díky bolesti?

00:04:24 Skoro všechno poznáváme díky bolesti,

00:04:26 protože to není pouze bolest jako taková,

00:04:29 je to vlastně cit pro určité věci.

00:04:31 To znamená když si vezmeme objevy, Nobelovy ceny,

00:04:37 jsou to nad prahové vjemy, které jsou jako bolest,

00:04:40 ale podprahové jsou pocity, tlak, nebo je to teplo nebo je to chlad,

00:04:46 to jsou pocity, které běžně musíme mít.

00:04:48 Jakmile má někdo syndrom tzv. nevnímání bolesti,

00:04:52 což je velice výjimečné samozřejmě, je to popsané i u nás,

00:04:56 ten člověk umírá v raném věku na interkurentní onemocnění,

00:05:01 úrazy apod.

00:05:02 Je to strašně důležité pro všechny oblasti života.

00:05:07 Díky letošním laureátům také lépe víme, jak to vlastně funguje.

00:05:12 Vědec začal pracovat s kapsaicinem, to je látka,

00:05:15 která způsobuje pálení a bolest.

00:05:20 Hledal gen, který na toto bude reagovat.

00:05:23 Zjistil, že potřebuje v okamžiku, kdy gen našel, iontový kanál,

00:05:28 který dává informace o tom, co se má a nemá dít.

00:05:32 Následně zjistil, že vzniká něco, co se jmenuje receptor,

00:05:37 který nám dává informace o tom, co se děje právě v tom daném místě.

00:05:41 Receptor, ten reaguje na teplotu, vysokou teplotu.

00:05:47 Druhý receptor, který popsal, reaguje na chlad.

00:05:51 Pane docente,

00:05:53 můžeme si tyto receptory představit jako takové klíčníky,

00:05:56 kteří dávají informace našemu tělu o tom,

00:05:59 co se děje ve světě kolem nás?

00:06:01 Určitě.

00:06:04 Receptory jsou známé.

00:06:07 Dokonce bych ještě chtěl říci,

00:06:08 že náš výzkum v tom udělal velký skok.

00:06:11 Jsme ve světě tím známý, doktor Paleček, který byl i u vás,

00:06:17 na tom pracuje několik desítek let, napsal uznávané a výborné práce.

00:06:24 Ten receptor byl známý před tímto objevem,

00:06:27 který udělal tento oslavenec.

00:06:34 Teď vysvětluje ten mechanismus toho přenosu, což je strašně důležité.

00:06:38 Z receptury se běžně funguje v medicíně,

00:06:43 učí se implantovat do buněk a potom se zkoumá,

00:06:48 jak receptor reaguje a odvádí se drobnou elektrikou impulz někam.

00:06:54 Popište nám prosím to, co se prakticky děje v našem těle,

00:06:57 když se spálí?

00:06:59 Když se spálí, tak se otevře ten kanál.

00:07:04 To je tady ukázané na obrázku.

00:07:06 Vysíláme informaci.

00:07:07 Vysílá se informace, je vedená určitou nervovou drahou,

00:07:11 řekneme to zjednodušeně, do zadních rohů míšních,

00:07:15 potom i vedena míchou a potom do mozku.

00:07:17 Nejjednodušší cesta je dobře známá, člověk reaguje okamžitě,

00:07:23 ale to je spíše míšním reflexem.

00:07:25 To že ucukne z té plotny, to je typický mechanismus.

00:07:30 To je akutní bolest, máme bolest a ucukneme.

00:07:33 Když ucuknu a dám do chladné vody ten popálený prst, co se stane?

00:07:40 Aktivuji druhý receptor a libuji si, že mě tolik nepálí.

00:07:45 Aktivuji cestu vzestupnou, ale v podstatě i stejnou cestou.

00:07:50 Jak se toto dá využít u té druhé bolesti, u té chronické,

00:07:53 abychom lidem pomohli?

00:07:55 U chronické bolesti kanály využíváme tím, že požíváme pálivou papričku,

00:08:02 velice známou, je známé, že capsaicin se používá dlouho,

00:08:09 malé koncentrace, určitě to může být prospěšné pro různé onemocnění.

00:08:14 Ale v posledních letech se používá právě osmiprocentní koncentrace,

00:08:18 která je trošku jedovatá, protože si jí lidé nemohou dávat doma sami,

00:08:23 protože by křičeli bolestí.

00:08:26 Můžeme umrtvit dané místo.

00:08:29 Přesně tak, dá se lokální anestetikum,

00:08:32 potom se přiloží osmiprocentní náplast,

00:08:35 působí to na receptory té bolesti, jak tady bylo vidět.

00:08:41 Do určité míry, jak bych to řekl, to oblbne.

00:08:47 Může je to zničit, dokonce i mitochondrie to může zničit,

00:08:51 ale nemusí, lidé mají úlevu dva až tři měsíce,

00:08:55 ale jsou pacienti, kterým to nezabírá.

00:08:58 Bohužel jsou pacienti, kteří to nesnesou.

00:09:00 Dokonce jsou kontraindikace.

00:09:03 Když to zničí tyto receptory, jaký je důsledek?

00:09:06 Důsledek u těchto pacientů je ten, když to dáváme na místo,

00:09:09 které nemá jiný vliv než senzitivní, to znamená vnímá bolest,

00:09:13 že na dlouhou dobu jim to uleví.

00:09:20 Ten člověk je hrozně vděčný.

00:09:24 Horší by to bylo, kdyby to použili na motorické vedení,

00:09:28 což se samozřejmě nedělá.

00:09:30 Tělo by nemohlo fungovat.

00:09:32 Co ty známé náplasti, které si lidé mohou koupit v lékárně?

00:09:36 Tady se bavíme o velmi silné osmiprocentní,

00:09:39 jaké jsou ty z lékáren?

00:09:42 Ty z lékárny mají také svoji funkci.

00:09:44 Rozhodně nemůžeme říci, že by to nefungovalo vůbec,

00:09:47 protože capsaicin má mnoho vlivů.

00:09:51 Má vliv na cévy, může mít vliv podstatě na mírnější nervy,

00:09:57 takže může těm lidem ulevit,

00:09:59 dokonce má nežádoucí vlivy ve velkých koncentracích,

00:10:03 může postihnout oběh, u diabetiků hrozí, že se zhorší neuropatie,

00:10:09 onemocnění nervů.

00:10:11 Mají své kontraindikace.

00:10:13 U těch lidí nízké koncentrace mohou být velice účinné.

00:10:16 Anekdotické je sdělení, že je populace, třeba maďarská,

00:10:25 která má menší bolesti, protože neustále jedí pálivé věci.

00:10:31 Otupíme to?

00:10:32 Chronicky si bombardují tento systém.

00:10:38 Je to taková zajímavost.

00:10:40 To je jeden z laureátů Nobelovy ceny.

00:10:42 Druhým laureátem Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství je muž,

00:10:46 který má takové dveře od kanceláře.

00:10:49 Všimněte si, co má napsáno pod svým jménem.

00:10:52 Je tam napsáno, Prince of piezors.

00:10:58 Tyto receptory jsou zaměřené na tlak.

00:11:02 Jak zkoumal tyto receptory prosím?

00:11:06 Vím to, ale nejsem žádný neurovědec.

00:11:13 Zkoušel mačkat buněčné struktury, vybral vždy nějakou,

00:11:17 potom přišel na výběr správného cíle.

00:11:22 On do nich prostě šťouchal.

00:11:25 Přesně tak, až našel tu správnou.

00:11:29 Určitě takové receptory jsou vynikající, pro vědu i život,

00:11:35 když tlačíme normálně, podprahově, je to cit, když hodně, je to práh.

00:11:43 Je tam ta bolest.

00:11:44 Objevit receptory je pro bolest důležité.

00:11:47 Paradoxně je to důležitější pro vnitřní útrobní bolest.

00:11:58 Ty receptory tlakové a tahové, které jsou stejného charakteru,

00:12:02 jsou ve střevech.

00:12:07 Tím nám hlásí bolest, která se stává roztahováním útrob.

00:12:13 To je močový měchýř.

00:12:14 Močový měchýř, ale také střeva, když se roztahují extrémně,

00:12:18 třeba při zástavách pasáže střev, to nás strašně bolí.

00:12:24 Je důležité, že to je varovný signál u těchto věcí.

00:12:28 Ty močové potíže, to může být zničující.

00:12:31 Pro urology to musí být velice důležité, že ten člověk hlásí,

00:12:35 že potřebuje vycévkovat.

00:12:40 Kolik receptorů v těle máme?

00:12:43 Tahové a tlakové jsou jednak na povrchu těla, kůže, podkoží apod.

00:12:50 V těch viscerálních orgánech, máme střeva, močový měchýř, další orgány,

00:12:59 které se roztahují.

00:13:01 V těch obalech je dráždíme.

00:13:03 Takže když někdo říká, mě bolí játra, to není tím,

00:13:07 že by se mu roztahovala, je to tím, že se roztahuje obal jater.

00:13:13 Je to taková důležitá informace, kterou by měli vědět všichni lékaři,

00:13:20 i ti, kteří pracují s těmi nemocnými, aby věděli,

00:13:22 kde ten receptor zhruba je a co děla.

00:13:25 Jak dlouho vydrží takový receptor?

00:13:28 V podstatě ty receptory jsou na celý život.

00:13:34 Vnímání bolesti, potom se říká,

00:13:37 že ve stáří prahy bolesti jsou vyšší,

00:13:40 takže receptory stárnou s věkem.

00:13:43 Nesmí se hřešit, když starší člověk nehlásí bolest čas, to neznamená,

00:13:49 že bolest nemá, že jí nemusím léčit.

00:13:51 Oni stárnou s tím nervovým systémem.

00:13:55 Čistě z vaší odbornosti a vaší praxe, pane primáři,

00:13:59 co bychom se o nich potřebovali dozvědět více?

00:14:04 Více bychom se potřebovali dozvědět, jak na ně.

00:14:06 V jakém slova smyslu?

00:14:08 Ve smyslu léčby.

00:14:09 Jak je ovlivňovat?

00:14:11 Jak je ovlivnit.

00:14:12 Samozřejmě když máme, o tom ti vědci hovoří, aby věděli,

00:14:19 jakým způsobem je ovlivnit, aby některé tlaky a tahy,

00:14:23 které mohou být velmi nepříjemné u toho člověka,

00:14:25 on je nemůže ovlivnit vůlí, třeba Kronova choroba,

00:14:30 je potřeba velká peristaltika, ten pohyb těch střev.

00:14:34 Člověk může mít úporné bolesti, je to prokázané těmi testy,

00:14:39 které jsme si tady říkali na ten tah.

00:14:41 Jsou typické testy na tento typ bolesti,

00:14:44 dává se třeba balonek do střev, který se nafukuje.

00:14:50 Když cítí bolest, tak se aktivují tahové receptory.

00:14:55 Kdybychom dokázali lidem cíleně pomoci v oblasti střeva,

00:15:00 bylo by to skvěle.

00:15:03 Spíše se to léčí symptomaticky místo té příčiny.

00:15:08 To testování je běžnou rutinou u vědců,

00:15:12 jakým způsobem tyto tahové a tlakové receptory testovat.

00:15:18 Velká věc, která se řeší ve vašem oboru.

00:15:21 Jaká je ta další věc, která se řeší?

00:15:27 Mohla by být budoucím tématem.

00:15:33 Já dělám hlavně chronickou bolest,

00:15:36 v minulém roce se pozměnila definice bolesti, což je zajímavé,

00:15:41 zejména té chronické.

00:15:42 Co je tedy bolest?

00:15:45 Dnes bolest je počitek,

00:15:47 který člověk subjektivně pociťuje ve smyslu exprese bolesti.

00:15:55 Ale také to může připomínat bolest.

00:15:58 Je to úplně nové, kdy se to podobá bolesti.

00:16:02 Rozšířil se ten náhled na chronickou bolest, což je velice zajímavé,

00:16:06 ne všichni klinici s tím souhlasí.

00:16:09 Byla tam skupina odborníků, kteří se dohadovali,

00:16:12 zda je definice správná nebo ne.

00:16:15 Máme onemocnění, kdy neumíme najít pravou příčinu.

00:16:21 Například známá fibromialgie.

00:16:28 Jsou na to samozřejmě práce, ale není to úplně jasné.

00:16:32 Ten člověk bolest pociťuje, má bolest v uvozovkách v tom mozku.

00:16:36 Tam směřuje ta definice.

00:16:38 A je tam.

00:16:40 Je tam.

00:16:41 Popisuje doc.

00:16:43 Jiří Kozák,

00:16:44 primář Centra pro léčení bolestivých stavů Fakultní nemocnice Motol.

00:16:47 Děkuji, že jste byl hostem Hyde Parku civilizace.

00:16:50 Děkuji za pozvání.

00:16:52 Míříme do dalšího světa, světa fyziky.

00:16:57 Jak najít systém a řád ve zdánlivě nahodilých jevech?

00:17:00 Systém od mm až k celým planetám.

00:17:04 To je téma letošní Nobelovy ceny za fyziku.

00:17:06 První polovinu získal Američan japonského původu a Němec.

00:17:20 Druhou půlku Ital.

00:17:31 Vše začalo v 60. letech.

00:17:34 Jako první spojil tento vědec změnu koncentrací oxidu uhličitého

00:17:37 s růstem teplot.

00:17:39 Už tehdy vytvořil první modely,

00:17:41 do kterých zahrnul úhrn slunečního svitu a vertikální přesuny

00:17:45 vzdušných mas.

00:18:01 Na něj navázal tento vědec, který odpověděl na to,

00:18:05 proč mohou být klimatické modely spolehlivé i přes

00:18:08 nevyzpytatelné počasí.

00:18:09 A také dal do souvislosti rostoucí emise v atmosféře

00:18:13 s činností člověka.

00:18:25 Zlepšení nejen klimatických modelů, ale řady dalších fyzikálních teorií,

00:18:29 potom přišlo díky práci tohoto vědce.

00:18:32 Ten našel skryté vzorce v materiálech a systémech,

00:18:35 které se zdály na první, druhý i třetí pohled zcela nahodile.

00:18:40 Tím jeho práce pomohla nejen fyzikům nebo klimatologům,

00:18:43 ale také biologům, matematikům,

00:18:47 nebo architektům vědců pro strojové učení.

00:18:54 Fyzikální modelování změn zemského klimatu.

00:18:58 To je téma pro doktora Radima Tolaše,

00:19:00 klimatologa z Českého hydrometeorologického ústavu.

00:19:05 Hezký den do Ostravy.

00:19:07 Pěkný den z Moravy.

00:19:09 Pane doktore,

00:19:10 nobelovská komise charakterizuje přínos čtyřmi otázkami,

00:19:14 na které je odpověď ano nebo ne.

00:19:16 Pojďme je společně projít a odpovězte vy, jak to vidíte.

00:19:19 Otepluje se planeta Země?

00:19:22 Ano.

00:19:23 Je příčinou narůstající množství skleníkových plynů v atmosféře?

00:19:28 Ano, jednou z příčin.

00:19:30 Způsobuje ho pouze sama příroda?

00:19:34 Ne.

00:19:36 Stoupají teploty kvůli emisím, které vyprodukují lidé?

00:19:40 Ano.

00:19:41 Jaký přínos je těchto dvou laureátů do toho, kolik víme o tom,

00:19:46 co se kolem nás děje?

00:19:49 Já si troufnu říci, že ten přínos je hodně veliký,

00:19:52 protože v počátcích klimatického modelování,

00:19:55 když se začínalo modelovat na konci 60. a 70. let minulého století,

00:20:02 v té době, když si uvědomíte, jaké měli k dispozici výpočetní kapacity,

00:20:07 oni de facto atmosféru rozdělovaly na izolované části,

00:20:16 nebyli schopní jednotlivé části mezi sebou propojovat.

00:20:20 Právě Manabe byl jeden z prvních vědců,

00:20:22 který se svými kolegy tyto systémy propojil.

00:20:26 Jednoduše řečeno,

00:20:28 byl schopen modelovat vliv cirkulace atmosféry na hydrologický režim

00:20:36 a opačně.

00:20:37 Samozřejmě přesnost modelu nebyla úplně přesná,

00:20:40 ale právě toto propojování jednotlivých částí systému a výměna

00:20:45 informací,

00:20:47 která mezi těmi do té doby teoreticky izolovanými částmi

00:20:50 atmosféry byla, začala probíhat v těch modelech,

00:20:53 tak přenesla obrovský pokrok v těch klimatických modelech.

00:20:57 My jsme dnes někde dále,

00:20:59 ale to co se stalo na přelomu 60. a 70. let,

00:21:03 řekněme pod patronací tohoto vědce, z toho čerpáme dodnes.

00:21:10 Ty principy zůstávají nezměněné?

00:21:13 Principy zůstávají nezměněné.

00:21:16 Samozřejmě je větší přesnost, víme o tom systému podstatně více,

00:21:20 ale také by stálo zato připomenout, že dnes se často bavíme o něčem,

00:21:25 čemu se říká citlivost klimatu,

00:21:27 to znamená jak reaguje globální teplota na dvojnásobek koncentrací

00:21:33 skleníkových plynů.

00:21:34 To není žádná novinka,

00:21:36 toto právě do klimatického modelování zavedl

00:21:38 na přelomu 60. a 70. let Manabe, který předpovídal,

00:21:44 jaká je citlivost klimatu, o kolik se globálně oteplí,

00:21:48 pokud je koncentrace oxidu uhličitého stoupne na dvojnásobek.

00:21:54 Když si uvědomíme, jaké měl k dispozici prostředky,

00:21:58 velice dobře se trefil.

00:21:59 Je to právě prof.

00:22:01 Manabe, kdo říká, musíte zjednodušovat,

00:22:03 nemůžete se měřit s komplexností přírody.

00:22:06 Co všechno teď zjednodušujeme v těch současných modelech, prostě proto,

00:22:10 že se nemůžeme měřit s komplexností přírody?

00:22:15 V modelech zjednodušujeme úplně všechno.

00:22:17 Představte si to jako běžnou mapu, kterou kreslíte.

00:22:20 Pokud nakreslíte mapu celého kraje, tam uvidíte města, lesy,

00:22:26 potoky a cesty.

00:22:27 Pokud si nakreslíte mapu části města a vašich ulic,

00:22:32 tam můžete vidět rozložení dopravních značek.

00:22:34 Toto všechno v těch modelech samozřejmě musí být nějakým způsobem

00:22:38 zjednodušeno, platí to i pro klimatické modely.

00:22:41 My tam nemůžeme zadat do těch modelů každý strom,

00:22:45 který se nachází na zeměkouli, abychom věděli,

00:22:48 jak jednotlivý strom reaguje s atmosférou.

00:22:53 Musíme přemýšlet nad tím, že máme někde nějaké rozložení lesů,

00:22:58 rozložení vody, rozloženi oceánů, rozložení zastavěné půdy,

00:23:03 případně zemědělské půdy.

00:23:05 To se musí zjednodušit.

00:23:07 Když si uvědomíte,

00:23:08 že dnes modelujeme zcela běžně v rozlišení dvoukilometrového okna,

00:23:14 ještě před 10 lety jsme měli okna 20 nebo 30 kilometrová,

00:23:18 Manabe je modeloval rozlišení 100 km.

00:23:23 Samozřejmě že je to zjednodušení tam pořád je,

00:23:26 dvoukilometrové okno je na přírodu málo,

00:23:30 ale nám pro klimatologii to stačí.

00:23:36 Co vedlo k tomu, že můžete modelovat na výrazně menší celky?

00:23:45 Já bych logiku otázky trochu otočil.

00:23:48 My bychom mohli modelovat ještě menší celky,

00:23:50 protože dnes ta znalost nebo přesněji řečeno ta data o tom,

00:23:57 co se vyskytuje na zeměkouli a co se vyskytuje v atmosféře,

00:24:02 máme v podstatě v rozlišení jednotek m, hlavně z družic.

00:24:07 My nejsme schopni toto zadat do klimatických modelů,

00:24:10 protože narážíme na výpočetní kapacitu.

00:24:14 Jako klimatologové nemáme na mysli pouze české klimatology,

00:24:17 používáme hodně výkonnou výpočetní techniku, ale to je limit,

00:24:23 který nás brzdí.

00:24:24 Známe fyziků, znamená to, co se v atmosféře děje,

00:24:29 umíme to matematicky a fyzikálně popsat, ale v okamžiku,

00:24:32 kdy to hodně podrobně dáme do těch modelů,

00:24:35 tak modely nejsou schopny vyplivnout výsledek, to je problém,

00:24:39 na který narážíme dodnes.

00:24:42 Jak velký je to problém ve srovnání s problémem následujícím?

00:24:45 Když jak říkáte, vyplivnete výsledek,

00:24:47 ale veřejnost na to nezareaguje tak, jak byste očekával?

00:24:54 Já si nejsem jistý, jestli to děláme proto, aby reagovala veřejnost.

00:25:00 To je řekl bych až následná věc.

00:25:03 My to děláme hlavně proto, abychom věděli,

00:25:05 co se v té atmosféře bude dít v budoucnu.

00:25:08 My modelujeme minulost, snažíme se pochopit,

00:25:11 jak to fungovalo v minulosti,

00:25:13 na základě toho modelujeme budoucnost.

00:25:16 My neříkáme,

00:25:17 že za 20 let na Štědrý den bude taková a taková sněhová pokrývka

00:25:21 v Beskydech, to neumíme, ale snažíme se říci,

00:25:25 že za 30 let bude průměrná teplota v ČR, v nějakém třicetiletém období,

00:25:31 taková a taková.

00:25:33 Jestli na to veřejnost zareaguje nebo nezareaguje, samozřejmě,

00:25:37 že zareaguje, ale až za těch 30 let, ale to bude pozdě.

00:25:41 Na to musí reagovat někdo jiný, musí na to reagovat ti,

00:25:46 kteří se starají o to, abychom měli co jíst, abychom měli co pít,

00:25:51 abychom byli v bezpečí, ne zítra, za týden, ale za 20 let.

00:25:55 Tyto profese samozřejmě jsou.

00:25:58 Jsou tam politici,

00:25:59 kteří na naše informace musí nějakým způsobem reagovat.

00:26:03 Jasné propojení vědy, politiky a každodenního života,

00:26:06 ať už v následujících dnech nebo desetiletích.

00:26:09 Slova Radima Tolaše z Českého hydrometeorologického ústavu.

00:26:12 Děkuji, že jste byl hostem Hyde Parku civilizace.

00:26:15 Na viděnou.

00:26:16 Rád jsem vás všechny viděl.

00:26:20 Míříme za dalším laureátem,

00:26:21 který si odnesl druhou polovinu ceny za fyziku.

00:26:26 Vědec přišel s tím, že našel řád tam, kde si ostatní mysleli,

00:26:29 že pouze chaos.

00:26:31 Našel skrytá pravidla i komplexní systémy.

00:26:33 Jeho práce pomáhá s pochopením systému na úrovni atomů,

00:26:36 ale celé planety, sám své výsledky, svojí práci,

00:26:40 přirovnává k tragédii Shakespeara.

00:26:42 Jde o to, že jsou dva lidé, kteří se nemají rádi a třetí,

00:26:47 který má rád oba dva.

00:26:49 Vezměte si Hamleta.

00:26:50 Hamleta nemá rád Claudiuse, který zavraždili otce,

00:26:55 ale je zároveň partnerem jeho matky.

00:26:58 Gertruda má ráda Hamleta i Claudiuse.

00:27:01 Tím pádem se dostává lidsky řečeno mezi dva mlýnské kameny.

00:27:06 Řečeno fyzikou, dostává se do tzv. stavu frustrace.

00:27:11 To je téma pro našeho dalšího hosta, prof.

00:27:14 Václava Janiše z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

00:27:16 Dobrý den pane profesore.

00:27:18 Dobrý den.

00:27:19 Tento výzkum se dělal na výzkumu spinového skla.

00:27:31 Spinové sklo, tam se objevuje na hodnost na mikroskopické úrovni.

00:27:37 Máme ten svět, který se skládá z částí,

00:27:41 ale je tam rozdíl mezi mikroskopickým

00:27:45 a makroskopickým popisem.

00:27:52 Mikroskopický popis jsou popisy elektronů, molekul,

00:27:55 z pro ně vytvoříme fyzikální zákony,

00:27:57 potom je skládáme do větších celků a říkáme si,

00:28:01 tam žádné změny zákonů nejsou, dostaneme makroskopický stav.

00:28:05 Mikroskopické části jsou dobře definovány,

00:28:08 z spinové sklo je speciální materiál,

00:28:12 interakce mezi atomy je jiná, vzdálenost je přitažlivá.

00:28:29 Když to vezmu na tomto celku,

00:28:32 interakce v globálu není ani přitažlivá ani odpudivá,

00:28:35 střídá náhodně znaménko.

00:28:37 Tímto ta frustrace mezi tím, že já nevím,

00:28:39 jestli mám vytvořit magnet tak,

00:28:41 aby všechny magnetické momenty směřovaly jedním směrem nebo

00:28:44 aby se rozházeli, aby nebyly uspořádány.

00:28:49 To je stav frustrace.

00:28:50 To je frustrace, nemám jednoznačné uspořádání, tím se zdá,

00:28:55 že ten systém je kompletně chaotický od samého počátku.

00:29:03 Další na náhodnost vznikne tím, že když pochopím atomy a molekuly,

00:29:08 sloužím systémy do velkého, zákony se nezmění,

00:29:11 akorát systém bude složitější, ale rovnice budou stejné.

00:29:15 Jenže to není úplně pravda, a to z toho důvodu,

00:29:20 to že já jsem izoloval jednotlivé elementární objekty,

00:29:25 jako jsou atomy, to sice mohu, ale když je skládám dohromady,

00:29:28 je v nějakém prostředí.

00:29:30 Oni interagují s tím prostředí, dochází k výměně,

00:29:33 kterou musím zohlednit.

00:29:36 Když to zvětšuji, ztrácím informaci, tam vzniká nová náhoda v tom,

00:29:40 že já nejsem schopen určit rozložení atomů v tom okamžiku,

00:29:45 znám pouze celkové chování.

00:29:48 Vzniká nová náhoda, já ztrácím informaci,

00:29:51 dokonce to víme z normálního života, že atomy jsou stále v pohybu.

00:29:58 To je dynamické, nakonec pro pevnou látku se nic neděje.

00:30:03 Spousta mikroskopických věcí neurčuje systém.

00:30:07 Prof. našel cestu mezi jedním a druhým světem.

00:30:12 To je cesta mezi mikro a makro světem,

00:30:14 která už byla nalinkovaná v druhé polovině 19. století

00:30:20 a začátku 20. století.

00:30:24 Tehdy byla nalinkována cesta,

00:30:26 jak se dostat od mikrosvěta k makrosvětu.

00:30:35 Spinová skla ukazují, že jsme našli cestu, řešení,

00:30:38 spousta věcí se vysvětlila, ale za cenu toho,

00:30:40 že řešení se chovalo ne fyzikálně.

00:30:44 To je problém.

00:30:46 Všechno jsme dělali správně, ale nefunguje to.

00:30:49 Tady vstoupil vědec oceněný Nobelovou cenou, zjistil to,

00:30:53 že ne všechny cesty vedou do Říma.

00:30:55 To je místo, kde působí a kde pracuje tento vědec.

00:31:02 Když já jdu ponejvíce přímé cestě, to nemusí být správný výsledek.

00:31:06 Je spousta vedlejších cest, odboček,

00:31:08 které se zdají být nezajímavé nebo nevýznamné, poznání těchto cest,

00:31:13 jejich klasifikace, se podařilo vědci najít tu správnou cestu.

00:31:18 V závěru bylo to, že na konci není jedno město Řím,

00:31:22 ale spousta oblastí nebo těch částí města, které mají nějakou strukturu,

00:31:28 které se mezi sebou váží.

00:31:29 Když chodím procházkou po Římě, nejsem v jednom místě konkrétně,

00:31:34 jsem nějakou dobu v jedné části, druhé části, toto chování,

00:31:38 s těmi novými skrytými parametry, tento vědec odhalil.

00:31:46 Říkal, podíváte se na mikrosvět, makrosvět nebude stejný, jen větší,

00:31:50 bude trochu jiný, tady máte cestu, jak se tam můžete dostat?

00:31:54 To bylo fascinující.

00:31:56 To fascinovalo i mě.

00:31:59 I v té standardní cestě bylo,

00:32:02 že když jsem znal mikroskopickou dynamiku správně,

00:32:08 věděl jsem správnou cestu,

00:32:09 že pomocí těchto parametrů najdu řešení makroskopického systému.

00:32:14 Ale teď se ukázalo, že jsou skryté parametry,

00:32:17 které nejsou obsažené v té mikroskopické dynamice.

00:32:24 Ty jsou pro nás klíčové, pro další komplexní systémy.

00:32:27 Je to široké potenciální využití.

00:32:31 Je to budování velkých celků.

00:32:33 Vezměte si počítačovou síť.

00:32:35 Uděláte si doma počítačovou síť, spojíte si tři počítače.

00:32:41 Udělat globální systém.

00:32:45 Když počítačů budou miliardy, začnou se zhušťovat, ucpou se průchody.

00:32:50 Hledáte optimální řešení.

00:32:53 Cesta je taková, že nenajdete úplně nejvíce ideální řešení,

00:32:57 ale najdete nejlepší nebo nejpravděpodobnější nebo řešení,

00:33:01 které je nejblíže ideálnímu řešení, které nemohu najít.

00:33:05 V tomto smyslu, když máte komplexní systémy,

00:33:07 které vykazují stupeň neuspořádanosti,

00:33:13 tak parametry mi pomáhají najít cestu,

00:33:17 jakým způsobem hledat skryté parametry,

00:33:20 které nevidím v tom systému.

00:33:24 To co nevidím v tom malém, ale bude mě to ovlivňovat ve velkém,

00:33:26 tedy globální počítačová síť a modely,

00:33:29 které by popisovaly globální stav věcí apod.

00:33:35 Třeba ekonomie, chování na trhu, máte spoustu investorů,

00:33:38 kteří vstupují.

00:33:40 Znáte jejich vstupy, jaké jsou požadavky, potom to smícháte,

00:33:44 hledáte jak se trh bude chovat.

00:33:47 Když máte komplexní systém, máte spoustu vstupů, znáte požadavky,

00:33:53 ty vstupy, ale nevíte, jak se to chová,

00:33:56 když smícháte miliony dohromady.

00:34:02 Je to popis chaosu.

00:34:04 Na chaos se dá podívat i pokud jde o pracovní stůl,

00:34:07 letos oceněného laureáta za fyziku.

00:34:10 Alespoň to tak na první pohled vypadá.

00:34:12 Je to skutečně pan chaotický prof.?

00:34:15 To bych neřekl.

00:34:16 Já si myslím, že většina vědců má své priority,

00:34:19 uspořádávat si stůl je jedna z posledních priorit.

00:34:23 Protože speciálně tento vědec je člověk, který žije plně vědou.

00:34:29 Já ho znám osobně.

00:34:32 Je takový roztržitý prof.

00:34:33 To jsou všichni lidé,

00:34:35 kteří žijí v nějakém problému a myslí na něj ve dne v noci.

00:34:38 Jsou samozřejmě situace, kdy vás poznávají,

00:34:40 když má dobrou náladu, když je zahloubaný do problému,

00:34:43 tak vás nevnímá.

00:34:46 Nevnímá okolní svět.

00:34:48 V tomto smyslu to je malá priorita pro něj.

00:34:51 Váš kolega doktor slanina říkal, Trousil napadli kolik chodil.

00:34:55 Chytil jste od něj také nějaký nápad?

00:34:59 Přímý kontakt jsem neměl,

00:35:01 byl jsem součástí jednoho evropského projektu na začátku nového

00:35:06 tisíciletí, kdy zastupoval Itálii a ČR.

00:35:10 Potkali jsme se, ten problém nezajímal,

00:35:12 dělal jsem podobné věci jako on,

00:35:14 byli jsme v kontaktu spíše profesionálním.

00:35:22 Moje snaha byla, právě to, co bylo těžké na tomto vědci, pochopit to,

00:35:27 protože parametry, které tento vědec zavedl, byly matematickým trikem.

00:35:30 Spousta lidí říkalo, to není možné, když to má fyzikální význam,

00:35:35 musí být fyzikální význam,

00:35:37 ale fyzikální význam tento vědec tam našel,

00:35:39 takže to řešení se ukázalo, že je správné.

00:35:44 Vědec sám řekl, že nevěděl, jak to má interpretovat,

00:35:46 to své řešení.

00:35:48 Když je matematicky přesvědčivý, je také lidský přesvědčivý?

00:35:52 Já si myslím, že docela je,

00:35:54 i když není úplně jednoduché jeho přednášky poslouchat.

00:35:57 U chytrých lidí víte o tom, že přemýšlí strašně rychle.

00:36:03 Vy než si to uvědomíte, tak ztrácíte kontakt.

00:36:08 Když si to člověk rozmyslí, myslím si, že přesvědčivý je,

00:36:11 ale v tom okamžiku si řeknete,

00:36:13 že jste to nepochopili a že tomu nerozumíte.

00:36:21 To je ten problém, když máte rychleji chápajícího člověka,

00:36:24 je těžké ho sledovat a být mu partnerem

00:36:27 v té okamžité diskuzi.

00:36:30 Vy jste byl na oslavě jeho šedesátin na konferenci,

00:36:33 která se konala u příležitosti jeho 60. narozenin.

00:36:35 Jak interaguje s těmi dalšími mozkovými centry?

00:36:43 Má spoustu studentů, spoustu spolupracovníků.

00:36:48 Jeho jeden kolega říkal,

00:36:50 že je to nejvíce kreativní vědec nebo teoretiků za poslední dekády.

00:36:53 Začínal v teorii pole.

00:37:00 O kvantové chromodynamice.

00:37:05 Potom přeskočil, našel zajímavý problém, on sám říká,

00:37:09 že jeho učitel mu řekl, že má dělat takovou fyziku, která ho bude bavit.

00:37:15 To je to, co dělá, hledá problémy, řekne, tomuto lidé nerozumí,

00:37:20 tady by se mohl uplatnit.

00:37:23 Má za to Nobelovu cenu.

00:37:25 Prof.

00:37:26 Václav Janiš, moc vám děkuji.

00:37:29 Děkuji, na shledanou.

00:37:31 Ze světa fyziky míříme do světa chemie.

00:37:36 Jejich nejznámější role je ve výfukové soustavě automobilů.

00:37:40 Katalyzátory jsou ale základem současného chemického průmyslu,

00:37:45 neobešlo by se bez nich ani lidské tělo.

00:37:49 Regulují a řídí celou řadu chemických procesů,

00:37:52 přitom nejsou součástí jejich výsledků.

00:37:55 Dlouho převládající pohled na ni změnili dva vědci a jejich

00:37:59 výzkum oceněný letošní Nobelovou cenou za chemii.

00:38:09 Dlouho se totiž mělo za to, že jsou dva typy katalyzátorů.

00:38:13 Kovy a enzymy.

00:38:15 Vědec zjistil, že skvěle funguje i aminokyselina,

00:38:21 která neškodí životnímu prostředí.

00:38:25 Navíc jeho prostřednictvím jde ovládat tzv. asymetrickou

00:38:29 katalýzu, to znamená jakou podobu bude mít molekula.

00:38:36 Každá varianta má jiné vlastnosti,

00:38:39 třeba voní jako pomeranč nebo citron.

00:38:57 Totožné vlastnosti zkoumá tento vědec.

00:39:00 Byť s jinými sloučeninami.

00:39:03 Nezávisle na sobě přišli s řadou levných a stabilních organických

00:39:07 katalyzátorů, které zlevnily výrobu celé řady chemikálií.

00:39:33 Už teď mají objevy velký efekt ve vývoji léků.

00:39:41 Jsme šetrnější k životnímu prostředí.

00:39:47 Hodně o něm ví prof.

00:39:49 Pavel Kočovský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a ústavu

00:39:52 organické chemie a biochemie Akademie věd.

00:39:54 Dobrý den.

00:39:55 Dobrý den.

00:39:57 Jak by vypadal svět bez katalyzátorů?

00:40:00 Ten by asi nevypadal, protože to co máme ve svých tělech,

00:40:04 to je založeno všechno na katalýze.

00:40:07 To jsou enzymy, které máme v těle, přestali bychom dýchat, fungovat.

00:40:12 Druhý typ katalyzátorů jsou kovy,

00:40:14 které dokáží dobře rozdělit pevné vazby,

00:40:17 ale jsou špatné pro nás v tom, že reagují s vodou a kyslíkem.

00:40:24 Samozřejmě musí se s nimi dělat jaksi v rukavičkách.

00:40:30 Potom nám pomáhají v řadě oblastí.

00:40:33 V čem třeba takové katalyzátory dnes diváci použili,

00:40:36 aniž by si to uvědomili?

00:40:38 Určitě ve výfuku u auta, to samozřejmě.

00:40:46 V podstatě většina věcí, která je okolo nás,

00:40:50 má někde nějaký stupínek, kde byl použitý katalyzátor.

00:40:54 Ať už kyselina nebo zásada nebo i nějaký vzácný kov.

00:41:00 Nějaká vůně šamponu případně.

00:41:02 Příchuť zubní pasty.

00:41:04 Barva oblečení.

00:41:05 Chanel pět.

00:41:07 Tak tak.

00:41:09 Laureáti přišli s novou kategorií, organickými katalyzátory.

00:41:13 Jak změnily svět?

00:41:17 Změnili ho tak, že donedávna se vědělo,

00:41:21 že tranzitní kovy jako platina, paladium, rhodium,

00:41:28 mohou katalyzovat různé chemické reakce i v baňce.

00:41:34 Toto začalo tak trochu mimikovat to, co dělají enzymy.

00:41:41 Tady máme, jestli se na to můžeme podívat.

00:41:44 Mohu si tu půjčit?

00:41:46 Určitě.

00:41:48 Na co se díváme pane profesore?

00:41:50 To je molekula nějakého enzymu, nějaké proteázy, vevnitř je cavita.

00:41:57 Zjednodušeně řečeno díra.

00:42:00 Do které zaleze substrát, něco to udělá, potom ho to vyplivne.

00:42:06 K čemu je to dobré?

00:42:09 To co se děje v našem těle, to se děje takto.

00:42:15 Pokud budeme schopní to nějak zjednodušit a vybrat si kousek

00:42:21 zevnitř, který bude dělat to samé nebo něco podobného,

00:42:25 s podobnou efektivitou, bude to mnohem jednodušší.

00:42:28 Jinými slovy nepotřebujeme toto cele?

00:42:31 Pouze kousíček?

00:42:32 Tu klíčovou pasáž, která je důležitá pro to, co chci udělat?

00:42:37 Ne vždy to funguje samozřejmě.

00:42:39 Pokud ano, bude to levnější, šetrnější k přírodě,

00:42:43 nemusíme toho tolik dělat?

00:42:44 Přesně.

00:42:46 Kde tyto katalyzátory můžeme sehnat?

00:42:48 Mohu si je koupit v supermarketu?

00:42:52 Určitě si můžeme koupit některé aminokyseliny.

00:42:56 Aby se mi to nerozpadlo.

00:42:59 To je prolin, tady je pětičlenný kruh s dusíkem.

00:43:07 Toto je karboxilová skupina.

00:43:11 To je základní katalyzátor.

00:43:17 Toto začali ti vědci využívat.

00:43:21 K reakci, která je známá někdy od 70. let 19. století,

00:43:27 kterou nezávisle na sobě objevili dva vědci.

00:43:33 Jeden v Paříži, druhý v Petrohradu.

00:43:38 My známe Borodina jako skladatele, ale živil se chemií.

00:43:46 Jeden z nich to objevil jako způsobený kyselinou, druhý zásadu.

00:43:58 Spojili tu látku, která způsobuje kocovinu.

00:44:02 Když vypijeme alkohol, tak se oxiduje.

00:44:08 Vzali dvě molekuly, ono se to spojilo.

00:44:12 To byl základ.

00:44:14 V polovině 50. let přišel Stork na Kolumbijské univerzitě s tím,

00:44:21 že tuto reakci mohou mediovat sekundární aminy.

00:44:27 Co to znamená?

00:44:32 Když má dusík na sobě dva uhlíky, je to sekundární a min.

00:44:44 To byl velký průlom v této chemii.

00:44:47 Když si to člověk nakreslí,

00:44:49 co do té reakce vstupuje a co vzniká,

00:44:51 a podívá se na to pohledem chemického Ing.,

00:44:55 kde první přednášky v chemickém inženýrství jsou látková bilance,

00:45:00 tak zjistí že to, co tam na začátku dá, izoluje.

00:45:07 Působením vody udělá výsledný produkt.

00:45:10 Když si to spočítá, ten amin, který do toho investoval, dostane zpátky.

00:45:17 Voda, která se v prvním stupni uvolní,

00:45:20 potřebuje ji v hydrolýze produktu.

00:45:26 Trvalo 25 let, než to někdo zkusil.

00:45:30 Zkusil to právě s prolinem.

00:45:34 Byla to dvě pracoviště, jedno v New Jersey a druhé v Německu.

00:45:43 Zkusili to a ono to fungovalo jako katalyzátor,

00:45:46 bylo to velmi omezené na pár substrátů.

00:45:50 Teprve jeden z vědců přišel s tím, jak to udělat, jak to zobecnit.

00:45:57 Díky tomu se dostáváme k tomu,

00:45:59 že můžeme být daleko efektivnější samotné výrobě.

00:46:02 Samotná komise Nobelovy ceny dává jako příklad strychnin.

00:46:05 V roce 1952 bylo potřeba udělat 29 chemických reakcí pro výrobu,

00:46:11 z původního materiálu zbylo pouze devět desetitisícin % strychninu.

00:46:16 Dnes jsme na tom jinak, v roce 2011 stačilo 12 kroků.

00:46:20 Protest byl 7000 x efektivnější,

00:46:23 nebylo nutné neustále zastavovat a kontrolovat, co se stalo.

00:46:29 Role dostupnosti je také větší,

00:46:31 stejně tak role přesnosti a dalších možností organických katalyzátorů.

00:46:36 Jde o to, jaké molekuly se vytváří.

00:46:41 Proč je tak důležité,

00:46:42 jestli vznikají asymetrické nebo neasymetrické molekuly?

00:46:48 Jsou molekuly, které se chovají jako předmět a jeho obraz v zrcadle.

00:46:57 Tady máme molekulu, to co držím, to černé, to je uhlík.

00:47:03 Jsou navázané čtyři různé atomy nebo skupiny atomů, řekněme fluor, chlor,

00:47:10 brom, jód.

00:47:11 Ano.

00:47:16 Když se na to podíváme, udělám zrcadlový obraz, v tom zrcadle,

00:47:20 abych to správně otočil, moment,

00:47:23 v tom zrcadle uvidím zrcadlový obraz, který není identický.

00:47:30 Když to zkusím na sobě položit, nepřekrývají se.

00:47:34 Překrývají se dva.

00:47:38 Tyto jsou obráceně.

00:47:41 To je předmět a obraz v zrcadle.

00:47:45 Spousta molekulám a mají tuto vlastnost.

00:47:50 Když bych měl tyto dva atomy identické,

00:47:54 zrcadlový obraz bude stejný.

00:47:57 To že jsou různé, tak molekuly jsou různé.

00:48:01 Způsobují jiné vlastnosti.

00:48:03 Přesně.

00:48:04 Nejvíce negativní zkušenost je ze 60. let.

00:48:09 Co se tehdy stalo?

00:48:11 Jaké bylo ponaučení?

00:48:12 Tehdy syntetizovali látku, která byla směs těchto dvou.

00:48:19 To je obvyklý způsob, jak molekulu připravujeme.

00:48:24 Dnes jsou metody,

00:48:25 kdy selektivně připravíme jeden nebo vezmeme směs a rozdělíme je.

00:48:32 Tehdy se to podávalo těhotným ženám, mělo to pomáhat v ranní nevolnosti.

00:48:39 Nikdo netušil, že se něco takového bude dít.

00:48:43 Jak zjistíte tento negativní efekt?

00:48:46 Každé nové léčivo se zkouší na myších,

00:48:50 potom na potkanech nebo na něčem větším.

00:48:53 Někdy na opicích.

00:48:58 Za prvé, do té doby nikdo nevěděl,

00:49:00 že se tyto látky budou lišit ve své aktivitě.

00:49:05 Hlavně to nebylo kde zkoušet.

00:49:07 Vedlo to k poškození plodu.

00:49:12 Přesně tak.

00:49:14 Děti měly třeba ruku tady nebo neměli nohu.

00:49:18 Od té doby všechny agentury, které povolují nová léčiva,

00:49:24 tak na to velice přísně dbají,

00:49:27 aby pokud látka splňuje tuto podmínku,

00:49:30 že existuje jako předmět a obraz v zrcadle,

00:49:33 že musí být pouze ten jeden.

00:49:38 Samozřejmě musejí dokázat, já nemohu říci, že nemá vedlejší účinky,

00:49:44 protože všechno má vedlejší účinky,

00:49:46 ale vedlejší účinky musí být potlačené na přijatelnou míru.

00:49:51 To znamená díky práci nobelistů máme daleko rychlejší reakce,

00:49:54 které pomáhají vytvářet bezpečnější svět, víme více,

00:49:57 co se na pozadí chemicky děje.

00:50:08 Co se děje v mysli laureáta,

00:50:10 když se dívá na zápas Slavie versus Rangers?

00:50:13 To bych rád věděl, protože tento vědec je fanatický fanoušek Rangers.

00:50:23 Je původně z Glasgow.

00:50:25 Když se odstěhoval do Ameriky,

00:50:28 měl permanentku na tyto zápasy a létal zpátky do Glasgow.

00:50:34 Vy jste spolu popíjeli whisky.

00:50:37 Jak drahá byla?

00:50:39 U té nejdražší, tam jsem nebyl.

00:50:43 Ta provaz musela být speciálně otevřena na povolení majitele.

00:50:48 On ji chtěl ochutnat, věděl, že to je známá whisky.

00:50:53 Chtěl, aby mu barman nalil.

00:50:56 Barman říkal, že se musí zeptat manažera, zda láhev může otevřít.

00:51:02 On tehdy prohlásil, koupím celou lahev.

00:51:06 Ale manželce to neříkejte.

00:51:07 Manželce to neříkejte, stálo to hodně přes 1000 liber.

00:51:12 Pokud dorazí do Prahy, na další fotbalový zápas ho vezmete.

00:51:16 Já nevím.

00:51:19 Já jsem žil dlouho v Glasgow.

00:51:21 Tam jít na zápas Celtic a Rangers,

00:51:25 to se člověk nemusí vrátit v jednom kuse.

00:51:28 Doufám,

00:51:29 že tady by to vyšlo v dobrém slova smyslu a že byste to potom oslovili,

00:51:33 ten dobrý zážitek, spíše českým pivem.

00:51:35 Pokud by Slavie vyhrála?

00:51:38 Nevím jak by reagoval pan prof.

00:51:41 Pavel Kočovský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

00:51:46 Moc vám děkuji.

00:51:47 Děkuji.

00:51:52 Děkuji vám, že jste dnes byli u Hyde Parku civilizace.

00:51:55 Přeji vám příjemný večer.

00:51:57 Živé titulky ve spolupráci se ZČU Inovace podpořená TA ČR Mluvčí: Václav Jindřich