Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 11. listopadu 2021

Derek: „Jaké jsou nejhorší logopedické následky/důsledky?“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, závisí na hloubce diagnózy. Nejzávažnější komunikační vady jsou zejména spojeny s poruchou autistického spektra nebo po cévních mozkových příhodách. U dětí se může jednat například o těžkou formu vývojové dysfázie, kdy dítě řeč nejen téměř netvoří, ale ani dostatečně nerozumí.“

DAYD: „Existuje něco jako logopedická prevence?“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, ano. Prevence je velice důležitá. Formy prevence jsou různé. Například komunikace s dítětem tváří v tvář, čtení pohádek, co nejvíce různých impulsů a podnětů.“

Derek: „Jsou logopedické problémy dědičné?“

PhDr. Petr Staníček: „Ano, celá řada komunikačních poruch je dědičná. Například poruchy plynulosti nebo i artikulační neobratnost. je ale celá řada řečových vad, které jsou získané (například úrazem) nebo způsobené nepodnětným okolím, popřípadě nějakým zlozvykem.“

ANTICYKLON: „Je někdy už logopedicky pozdě?“

PhDr. Petr Staníček: „Dalo by říci, že nikdy není pozdě. Obecně ale platí, že čím dříve se s terapií začne, tím lépe. Na logopedii dochází ale i dospělí klienti, kteří se rozhodnou změnit například svou artikulační schopnost a podaří se to. V případě řečových vad po úrazu nebo cévní mozkové příhodě je včasnost zahájení terapie velice důležitá a s přibývajícím časem se efekt terapie snižuje.“

Derek: „Je v ČR dostatek logopedů?“

PhDr. Petr Staníček: „Dle mého názoru ne. Soudím podle čekacích dob a množství dětí, které by odbornou pomoc potřebovaly. Ze své praxe mohu potvrdit, že se logopedi opravdu snaží dělat maximum a mají v péči velké množství dětí i dospělých. Četnost návštěv se postupně snižuje a tím se uvolňují nová místa, ale stále je logopedů nedostatek v poměru k počtu potencionálních klientů. Logopedická péče je hrazena zdravotními pojišťovnami.“

Karin: „Dobrý den, neteř bude mít 4 roky a mluví jen tata, mama, jo haf a víc nic. Musíme ji jen pokládat otázky, na které je schopna říct ano ne, jinak nám nic neřekne a nevíme co chce.Bojím se, ze to je tak trochu i zanedbanim rodičů, nikdy ji neuvidí klasické rikanky ani nečetli a taky se divím, ze nedostali žádné doporučení ani od dětské lékařky. Poradíte kam zajít, aby se holcicka rozmluvila? Děkuji“

PhDr. Petr Staníček: „Pokud budou dítěti čtyři roky a řeč odpovídá Vašemu popisu, určitě bych doporučil vyhledat logopeda. Od pediatra byste měli získat doporučení na logopedii (žádanku) a zahájit pravidelnou péči. Prostředí dítěte je velice důležité, ale často se může jednat o řečovou vadu, která nemá s prostředím souvislost.“

Jitka: „Dobrý den, žijeme ve Francii, náš tříletý syn se tu narodil. Od narození jsem na něj mluvila česky a manžel francouzsky, aby uměl oba jazyky. On si ale zjevně vybral francouzštinu a mluví velmi dobře a začal mluvit také velice brzy. Česky jsem na něj přestala mluvit, bála jsem se aby to nemichal a neměl problém ve školce. Jak ho teď znovu naučit česky, aby v tom neměl "guláš" ? Děkuji.“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, otázkou je, jak dlouho jste na syna mluvila česky a jak dlouho už češtinu vlastně neslyšel. Ve Vašem případě bylo určitě správně, že jste mluvila na syna Vaším rodným jazykem. Pokud se čistě odděluje jeden člověk mluví na dítě jedním "svým" jazykem. I když potom rodiče mluví spolu ještě dalším jazykem mezi sebou, nevadí to. Největší problém nastává, když na dítě jeden člověk mluví různými jazyky nebo je navíc vzájemně kombinuje. Potom opravdu "guláš" vzniknout může. Doporučil bych Vám na syna mluvit česky. Ale zvážil bych, jak aktuálně chlapec češtinu ovládá. Pomáhá i sledovat české pohádky, komunikovat s příbuznými z Čech a podobně, aby slyšel češtinu v různých obměnách.“

František: „Dobrý den, vnučka bude mít za měsíc tři roky a s mluvou je hodně pozadu. Nedává věty, pouze pár slov. Může být příčinou také to, že stále vyžaduje dudlík ?“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, dudlík může mít i negativní dopad. Zejména, pokud ho dítě má dlouho a často. Ve třech letech by dítě určitě již dudlík mít nemělo. Doporučuji například využít blížícího se Mikuláše, kterému by mohla dudlík dát. Důležité je na to dítě předem připravit a počítat i s nějakými slzičkami. Pokud ale ve třech letech ještě netvoří věty, nemyslím si, že by byl hlavní důvod dudlík. Doporučuji také konzultaci s logopedem, aby zvážil případné příčiny, abyste je mohli včas vyřešit.“

Jana: „Dobré ráno, co by mělo dítě umět ve 21 měsících? Jak by se sním měl trávit čas? Nevadí když ho necháváme ať je samostatné a občas si sním zahrajeme.“

PhDr. Petr Staníček: „Rozvoj komunikace je komplexní proces, proto je základem verbální komunikace, vyprávění, práce s obrázky, obrázkovou knihou, komentování činností, které děláte. Pokud je dítě příliš často samo a tráví hodně času například u televize nebo tabletů, může to mít negativní vliv na přirozený vývoj řeči.“

Eva: „Dobrý den zeptám se jak ste se stal logopedem? bylo to pro vás náročné se stát logopedem? mám synovce Michálka trošku začíná už nám říkat první slova,od kolika let může chodit na logopedii. Děkuji moc za odpověď Eva“

PhDr. Petr Staníček: „Logopedie se studuje na pedagogické fakultě v rámci speciální pedagogiky. Někdy v kombinaci s dalším oborem. V mém případě s výtvarnou výchovou. Po studiu na VŠ potom ještě dále probíhá studium klinické logopedie zakončené státní atestační zkouškou. Obvykle toto další studium trvá tři a více let. Ptáte se na to - od kdy by mohl synovec na logopedii. Opravdu záleží na tom, jakou a zda vůbec má řečovou vadu. Zabýváme se někdy i batolaty, ale to v případě, že má dítě závažnější vývojovou vadu a je již jasné, že by se komunikační schopnost nevyvíjela správně. Zpravidla k nám ale začínají děti chodit okolo čtyř let.“

Petra Jelínková: „Dobré ráno, moje dcera, které před pár dny bylo 5 let, stále nevyslovuje některá písmena správně - ch, l, š, r, ř ... měla bych s ní zajít do logopedické poradny nebo ještě rok počkat (vzhledem k měsíci narození bude odklad do školy)?“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, některé hlásky, které zmiňujete, by již měla zvládat. Určitě ale není na nic pozdě. Názor odborníka bych doporučil, i kdyby byl jen preventivní. Pět let bude dceři celý rok a za tu dobu může udělat veliký pokrok. Pokud byste ale řešili výslovnost až v šesti letech, mohla by náprava potom trvat déle, než kdybyste začali dříve. Současně záleží na tom, jak dcera hlásky vyslovuje nyní. Někdy je forma výslovnosti přirozená "vývojová" jindy patologická. Například velární R - "ráčkování" nebo mezizubní sykavky. To je potom potřeba napravovat co nejdříve.“

Bronislava: „Dobrý den, dcera žije v Německu, manžel je Turek, doma mluví německy. Teď otázka, vnučka , 5. roků (dcera dcery :-) ), špatně vyslovuje K. Nevíme jak jí pomoci. Jak ji naučit "zvednout" ten kořen jazyka. Jinak mluví dobře. Děkuji“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, v pěti letech by měla být hláska zpravidla vyvozena. Otázkou také je, jestli hlásku nevyslovuje vůbec, zda umí hlásku G a H a nebo jestli hlásku K zaměňuje za T. Určitě doporučuji konzultaci u logopeda a navštívit také lékaře odbornosti ORL, aby zkontroloval stav měkkého a tvrdého patra. Logoped se zaměří na motoriku jazyka a určitě se hlásku potom brzy naučí. Hláska K se potom vyvozuje například tím, že s využitím pomůcek směřujeme postavení jazyka vzad. Často vyvozujeme hlásku v leže, abychom i využili gravitace. Pokud je ale příčinou problém s hybností patra, respektive vytvořením tzv. patrohltanového závěru, potom například masírujeme prsty patro a aktivujeme motoriku vedoucí k patrohlt. závěru. Zde ale již doporučuji diagnostiku odbroníka - klinického logopeda a ORL lékaře.“

Petra: „Dobrý den, mám dceru (4 roky) a od malička si "šlape na jazyk", některé hlásky (např. S, Z, C...) neřekne bez toho, aniž by si skousla jazyk. Jak se taková vada dá v domácích podmínkách odnaučit? Čtení a pomalá mluva nepomohla. Děkuji za radu.“

PhDr. Petr Staníček: „Základem takové terapie je nejdříve rozvinutý fonematický sluch (zda si dítě nesprávnou výslovnost uvědomuje) a jemná motorika mluvidel. Potom rozhodně motorické předpoklady - rozvoj koordinace jazyka. Dle pokynů logopeda se potom procvičuje to, co je hlavní příčinou stavu. Využíváme například piti brčkem, logopedická cvičení u zrcadla, hry na rozvoj sluchového vnímání a podobně.“

Petra: „Dobrý den,ráda bych se zeptala.Máme vnoucka s DS,6let, pohybove vše zvládnete,ale skoro nemluví,špatně vyslovuje,chodí na logopedii,ale malý efekt,jak pomoci Děkuji moc“

PhDr. Petr Staníček: „Rozvoj komunikační schopnosti je komplexní proces a je potřeba respektovat určité limity. Komunikační schopnost souvisí hodně s pohybem a proto bych doporučil rozvíjet motoriku, koordinaci, rovnováhu a motivaci. Děti musí logopedie bavit a musí se cítit dobře. Když dítě nemluví téměř vůbec a přitom vidíme, že by komunikovat chtělo, můžeme využít pomoci obrázkových materiálů, díky kterým dítě předá informaci a o to jde především. Současně doporučujeme využívat témat, která dítě zajímají. Děti s DS mají rádi často hudbu, využijme toho a zapojme do terapie muzikoterapii, hudbu, nástroje.“

Veronika: „Dobrý den pane doktore. Syn 7,5let. Již rok a půl trénuje písmeno R. Nejprve začal trénovat záměnu za D,poté změna logopeda a posilování jazyka, opět záměna za D. Uzdička v pořádku, při naspulenych rtech (tss) jazyk vibruje. Nynější logoped nám oznámil, že zkusil všechno. Poradíte na co se zaměřit, jak dál? Předem děkuji za odpověď.“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, pokud již hrot jazyka vibruje, je to hodně dobré znamení. Nyní bych doporučil zkusit do vibrace přidat fonaci (hlas) a vibraci ozvučet. Vznikne zvuk podobný "motoru", ale nemusí se jednat ještě o plnohodnotné R. Dalším krokem bude vibraci prodlužovat, cvičit často a pomalu zvětšovat čelistní úhel. Mezi zuby umístíme tenkou plošku například dřívko od nanuku nebo druhý konec plastové lžičky a postupně úhel zvětšujeme a měla by se ozývat kvalitnější vibranta R. Důležité je vydržet a pracovat s motivací syna, aby to nevzdal.“

Hana Hurníková: „Dobry den, dcera cerstve tri roky nevyslovi cele slovo, vzdy rekne jen zacatek (např. Zahrada- za, domecek-do) a nedorekne nebo si pro urcite slova zvolila sve nazvy(slon-bu, balon-bu, deti-lala) Zaklady (mami, tati, babi… to rekne) mam to jiz resit s logopedem nebo je jeste cas?“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, doporučil bych Vám s dítětem stále komunikovat, obklopit češtinou a důležité je zapojit do režimu dne i chvilky logopedického cvičení. Rozvíjet motoriku mluvidel - hrát si u zrcadla s mimikou, napodobovat zvuky (nemusí se jednat hned o celá slova), důležité je zapojit do cvičení vytleskávání slabik. Pokud počáteční slabika odpovídá skutečnému slovu, je to dobré znamení.“

Jana: „Dobré ráno, řeší logopedie i koktání dítěte? Syn začal koktat v první třídě.“

PhDr. Petr Staníček: „Ano, problémy s plynulostí se zabýváme a určitě doporučuji co nejdříve kontaktovat klinického logopeda. Čím dříve se zahájí terapie, tím lépe.“