Chat

logoped

PhDr. Petr Staníček

Záznam chatu z úterý 13. listopadu 2018

SK: „Souvisí nějak logopedie s psychologií a psychiatrií?“

PhDr. Petr Staníček: „Souvisí. Mezioborová spolupráce je při nápravách komunikace zásadní. Záleží na příčinách poruchy řeči. Npříklad koktvost, vývojová dysfázie, autismus a další jsou předmětem i těchto odborností.“

ANTI: „Jakého jste měl nejmladšího pacienta a jakého nejstaršího pacienta?“

PhDr. Petr Staníček: „Nejmladší klienty máme na naší klinice již v batolecím věku. Zde se setkáváme nejčastěji s tzv myofunkční poruchou - poruchou svalů orofaciální oblastí. Nejstarší klienty máme ve věku okolo devadesáti let. Zde se jedná nejčastěji o poruchy řeči po mozkových příhodách nebo při stavech po neurodegenerativních onemocněních.“

Lucie Lenz: „Dobré ráno, moc prosím : jaká je pomůcka k učení Ř.. prý šeptání "ryba", ale syn šeptat rybu nechce. Moc děkuji Lucie Lenz.“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, vyvozování vibranty Ř je potřeba zahájit ve chvíli, kdy má na to dítě věk a hlavně schopnost vyslovit vibrantu R. Pokud tomu tak je, potom bych doporučil například slovo třída, středa a podobně, kdy je vibranta ř v pozici za hláskouu T. Nejčastěji postupujeme tak, že vyslovujeme šeptem slabitu TR, nastavíme rty, jako při samohlásce U a dítěti předvádíme trr. Vždy ale doporučujeme konzultaci s logopedem, pokud vibranta Ř nenaskakuje přirozeně.“

Lenka Surovcova: „Dobre rano, syn 3,5roku. Zacal koktat tak ve 3letech. Je to stridave..Je tyden kdy kokta a treba 14dni kdy mluvi plynule...Prosim co by jste radil?“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, pokud neplynulosti přetrvávají déle než půl roku, nejspíše se jedná o koktavost, kterou je potřeba intenzivně konzultovat s logopedem. Kolísavý charakter je velice častý. Vždy především zjišťujeme, jestli si dítě neplynulosti uvědomuje nebo ne. Pokud ne, rozhodně nepřipomínat a nijak výrazně nereagovat! Spíše upravit přístup okolí. Pokud má dítě záměr něco říct a rodiče u toho například vaří nebo píšou do telefonu a podobně, nabude dítě pocit, že se musí více prosazovat nebo že ho okolí příliš nevnímá. To jsou největší hrozby při vzniku koktavosti. Každé dítě s koktavostí je ale jiné a každé je v různé fázi vývoje tohoto problému. Vždy doporučuji konzultaci se specialistou, aby vám nastavil individuální plán terapie.“

SK: „Jsou věci které logoped už nezvládne, nezachrání?“

PhDr. Petr Staníček: „Ano, bohužel. Stejně jako ve všech zdravotnických oborech, existuje strop, který již nelze překonat. Pokud se ale pravidelně cvičí, pokroky se dostaví vždy. Poruchy řeči po mozkových příhodách nebo po úrazech jsou někdy opravdu výrazné a pacient například nemluví téměř vůbec. Úspěchem je potom, pokud se docílí komunikace přes obrázky, ale je jasné, že verbální řeč již nebude možné opět rozvinout. Podobně je to někdy u autismu nebo vadě komunikace při mentální retardaci.“

Lenka N.: „Dobrý den,syn 8.let zvláštně vyslovuje písmeno L. Slyšela jsem něco o tzv.dyslálii..je možné ho to naučit vyslovovat správně? Děkuji“

PhDr. Petr Staníček: „Záleží na tom, jak dítě hlásku L vyslovuje. Pokud ostatní hlásky, především R a Ř vyslovuje správně, pak nejspíše má v pořádku podjazykovou uzdičku. Ta bývá častou příčinou nesprávné výslovnosti hlásky L. To je potom zpravidla potřeba řešit chirurgicky. Nácvik hlásky L probíhá nejdříve posilováním zvedáním jazyka za horní řezáky. Cvičíme u zrcadla. V osmi letech by dítě již mělo mít vyvozené všechny hlásky. Ale pokud vibranty dítě umí, rozhodně je naděje hlásku L naučit i poměrně rychle.“

Jan Žák: „Dobrý den, naše dcera začala po narození sourozence s nástupem do školky zadrhávat. Někdy je situace lepší a slovo vysloví po pár zadrhnutích, jindy slova vyslovuje i na podesáté. Existuje nějaký postup, jak se tohoto zadrhávání zbavit?“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, porucha plynulosti řeči je u dětí individuální a velice se liší i terapeutické postupy. Při správném logopedickém cvičení se pokroky dostavují vždy. Rozhodně je potřeba dítěti dát najevo pochopení, podporu, lásku a naději, že pokud bude procvičovat řeč, bude se vše zlepšovat. Pokud se neplynulost řeči objevuje v podobných situacích, je potřeba s dítětem vše probrat, vysvětlit mu co se přesně a proč dělo, aby pochopilo situaci.“

Roza: „Dobrý den. Syn jako malý chodil na logopedii s písmenem R. Ukončili jsme návštěvu s tzv. krčním R s tím, že paní logopedka ukončila nápravu, že to víc naučit nejde. Syn již 26 let a stále vyslovuje R krční. Je možná náprava i v dospělosti? A kam se obrátit. Děkuji za odpověď a pěkný den...“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, pokud vibrantu R nelze vyvodit dlouho, může se jednat o komplikovanější příčinu. V první fázi je potřeba zjistit, zda má syn předpokaldy pro vyvození vibranty R. Jedná se o dostatečnou motoriku jazyka, jeho koordinaci, stav podjazykové uzdičky, správný sluch, potom je obvykle možné vibrantu R naučit i v dospělosti. Doporučil bych vám navštívit logopeda a zkonzultovat situaci s logopedem. Setkáváme se s tím, že se klienti dostaví kvůli vibrantě R, ale při podrobnějším vyšetření zjistíme, že je potřeba nejdříve naučit správnou výslovnost L.“

Tereza: „Dobrý den, dcera se sama od sebe naučila říkat přes prázdniny R a Ř. Máme dále pokračovat v logopedii ? nic moc nám nepřináší. Dceři je let achodí do škoolky. děkuji“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, rodiče nám často říkají, že se dítě naučilo R a Ř samo. Je pro vibranty typické, že naskočí ve chvíli, kdy dítě právě necvičí. Logopedická cvičení se zaměřují na rozvoj předpokladů vibranty R. Na rozvoj motoriky a koordinace jazyka. Vibranta R naskočí obvykle následně, při hraní nebo při běžné komunikaci. Pokud dítě vibranty umí izolovaně, ale nepoužívá v řeči, doporučil bych ještě několik logopedických návštěv, aby dítě vibranty správně zafixovalo.“

Iva: „Dobrý den, někdo tvrdí, že není dobré doma sami učit děti správně vyslovovat, podle knih z knihkupectví. není to ale lepší než nic ? děkuji (logopedi mají plný stav)“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, vždy platí, že je lepší učit se dovednosti s odborníkem. Pravdou je, že logoepdické ordinace jsou plné, ale doporučil bych se přesto pokusit o návštěvu u logopeda, aby dítě prohlédl a doporučil další postup. Setkáváme se s tím, že nesprávně užité doporučení může dítěti i uškodit. Pozitivní vliv má ale vždy přímá komunikace s dítětem, být správným vzorem a s dítětem procvičovat motoriku jazyka, mimických svalů, rozvíjet sluchové vnímání.“

Kateřina: „Dobrý den, prosím, co je nejdůežitější aby dítě v první třídě umělo ?(myslím písmena) děkuji“

PhDr. Petr Staníček: „dobrý den, při nástupu do první třídy by dítě mělo mít (ideálně všechny hlásky vyvozené). Stává se, že je ještě nemá zafixované v řeči. Pokud se nejedná o velké množství hlásek, nevadí to a spíše doporučujeme do školy nastoupit. Ve škole se děti budou zabývat hláskami a jejich rozdíly a to vlastně potažmo pomáhá jejich fixaci.“

Jana: „Dobrý den,mám dva dospělé syny a oba koktaly.Okolo druhého roku to začalo.Bylo to pro mě ale i pro kluky hrozné období.Kolikrát jsem někde v koutě brečela,když člověk sám na nich viděl jak jsou neštastní sami nad sebou.Ale vše jsme všichni zvládli.Hodně jsme si povídali,prohlíželi knižky a zpívali.Jen doufám,aby dnes vnučka nezačala také koktat.Budou ji 2 roky a blíží se k tomu věku.Děkuji Jana“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, máte pravdu a sama dobře víte, že koktavost ovlivňuje celou rodinu. Pro rodiče je to také velice těžké a potřebují podporu, stejně, jako děti. Snažíme se pracovat s celými rodinami a klidní rodiče mohou dítěti velice pomáhat svým postojem. Koktavost sice dědičná je, ale vnučka má úplně jinou výchozí pozici a podle toho se může vše také odvíjet. Navíc u holčiček bývá koktavost méně častá a lépe reagují na terapii. Rozhodně doporučuji na vnučku nijak v komunikaci netlačit, když bude mluvit, tak výrazně dávat najevo pochopeni a pozornost a na případné projevy neplynulosti neupozorňovat. Pozitivní přístup a podpora dítěte v prostředí pochopení, má vždy nejdůležitější vliv na vývoj sebevědomí.“

Aneta: „Dobry den, mame za sebou s dcerou 2roky 11m jiz tri navstevy klinicke logopedie, dcera nemluvi. Kdy je realne diagnostikovat vyvojou dysfazii. Logopedka zatim s vyslovenim diagnozy zatim neprisla. Dekuji.“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, vývojovou dysfázii diagnostikujeme komplexně a mělo by se na tomto procesu podílet více odborníků. Okolo třetího roku by mělo být již poměrně zjevné o jaký nedostatek se jedná. Ve třech letech ale rozhodně není obvykle na nic pozdě a nemusí se současně jednat o závažný problém. Hodně dětí v tomto věku ještě nemluví a najednou začnou- skokově.“

Michaela Stauberová: „Dobrý den, syn začíná mluvit až teď ve třech letech. Dětská lékařka i logopedka nám potvrdili, že jde pouze o opoždění řeči. Ráda bych se zeptala, jak dlouho teď může trvat vývoj řeči. Respektive kolik času nechat, než budeme řešit výslovnost jednotlivých hlásek? Nyní je poměrně rychlý postup a řeč se stále zlepšuje.“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, pokud dítě začne mluvit později, obvykle se posune celý nástup řeči. Proto spíše očekávejte, že například při nástupu do školy ještě nebude umět všechny hlásky, ale není možné tyto věci uspěchat.“

Kateřina: „Dobrý den, je možné dvouletého syna nějak k řeči motivovat? Se staršími dětmi jsem se domluvila už po prvních narozeninách, nejmladší mluvit odmítá. Ne, že by neuměl, když si brblá sám nepozorován, slyšíme že říká i slova která na požádání prostě odmítá vyslovit. Jako táta nebo jak dělají různá zvířátka. Zatím to nijak nehrotim, věřím že do třech let se sám rozmluví. Jde mi spíš jak s ním pracovat abychom tu řeč rozvíjeli. U knížek vydrží jen chvilku. Děkuji za odpověď“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, u dětí a zejména u chlapců jsou výrazné rozdíly. Dokonce i v rámci sourozenců. Doporučuji rozhodně nesrovnávat a každého vnímat jako individualitu. Je ale jasné, že se tomu člověk nevyhne. Ve dvou letech by dítě mělo postupně spojovat slova do krátkých vět, ale někdy sledujeme, že tomu tak není a řeč nastoupí až okolo třetího roku. Pokud ale dítě vše ostatní zvládá- má správnou motoriku, rozumí, reaguje, maluje, hraje si, vydrží dávat pozor, nemá žádnou výraznější smyslovou vadu, je možné, že řeč nastoupí. Stimulovat dítě je nejlepší tím ,že se dítěti věnujeme - komentujeme činnosti, které děláme, chodíme s ním ven, hrajeme si s ním za každý řečový projev citlivě chválíme a do ničeho hlavně dítě nenutíme.“

Lenka Polášková: „Dobré ráno, syn má čerstvě 4 roky a stále mu dělá problém "š, l, nemluvě o r, ř... Je to již v tomto věku problém a je nutná návštěva logopeda? Má krásnou výslovnost pro angličtinu, ale ta čeština... :-) Děkuji za odpověď.“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, ve čtyřech letech děti často nevyslovují správně sykavky, hlásku L a vibranty. Záleží především na tom, jakým způsobem dítě hlásku vyslovuje. Buď patologicky- potom je potřeba hlásku napravovat nebo fyziologicky, kdy jen hlásku dítě netvoří vzhledem k věku. Například patologické tvoření sykavky C je s hrotem jazyka mezi zuby. Potom doporučujeme logopedickou intervenci.“

Petra: „Dobrý den. Má dcera má pět let a kromě toho že máme problém s písmenky s, š, c,č, z,ž, r,ř , často špatně skládá slova do vět. Začala mluvit až kolem třetího roku, při hře používala svoji řeč které jsme nerozuměli, to někdy dělá i dnes. Na logopedii chodíme od září 2x do měsíce. Sourozenci začali mluvit dříve. Trpí vývoj. dysfá.?“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, vývojová dysfázie rozhodně není žádný strašák. Má projevy různé a lehčí formy mohou vypadat tak, jak píšete. Určitě se zaměřte na rozvoj i ostatních schopností, než jen výslovnosti. U dětí v pěti letech sledujeme pozornost, paměť, porozumění, slovní zásobu, motoriku, koordinaci, kresbu atd. Pokud je vše v pořádku a projevy jsou opravdu pouze v artikulaci, o vývojovou dysfázii se nejedná.“

Anna: „Dobrý den pane doktore, syn bude mít v 1.2.2019 3 r. BOhužel stále ještě nemluví. Zvládne několik základních slov mami, tati, houpy a zvuky zvířat a to je vše. než se naučí nové slovo, vždy mu to strašně dlouho trvá a vyžaduje to pro nej velkou koncentraci. Nutno podotknout, že má vrozenou vadu. jen jednu ledvinu a ta ještě nefunguje jak má. proto byl již ve svých 3m na operaci v celkové narkoze a nyní bere léky na vysoký krevní tlak. Foniatrické vyšetření bylo v pořádku, navštěvujeme logopeda, kde se máme snažit ukazovat, mluvit, pracovat z obrázky atd. Chci se zeptat, zda si myslíte, že by to mohla být vývojová dysfázie? Syn má výbornou jemnou motoriku, je vnímavý, na pokyny reaguje dobře, má ještě stará sestru 5let a mladšího bratra 7m. V rodině se objevilo, že strýc začal mluvit až ve 3,5 letech, ale nevým, zda to spíš nemá souvislost s celkovou narkozou a vším , čím si už za svého krátkého života prošel? Děkuji za odpověď. pěkný den, Anna“

PhDr. Petr Staníček: „Dobrý den, některé děti mají komplikovaný start a musíme věřit, že si to již vybralo na začátku a nyní již bude vše lepší a bude mít nadále v životě štěstí. Vývojovou dysfázii by měl logoped diagnostikovat ve spolupráci s ostatními odborníky- neurologem a psychologem. U v.dysfázie jsou nedostatky také ve slovní zásobě, motorice, koordinaci, v rozumění, pozornosti a dalších. Citlivý a správný postup vždy přinese úspěchy. Současně opožděný vývoj řeči bývá v rodinách dědičný. Sledujte tedy ostatní schopnosti a vše nutni individuálně konzultovat s logopedem. Společně to zvládnete. Držím palce!“