Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 10. října 2017

SK: „Jaká je podle Vás obecně role dětského psychiatra?“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobré ráno, dětský psychiatr kromě základní role lékaře má specifickou roli ve vztahu k celé rodině, ale taky ke školství. Je takovým "léčitelem"- psychoterapeutem celé rodiny, taky koordinátorem opatření ve školách,ale taky se sociálními službami. Bohužel často je jedním z odborníků u soudních sporů při rozvodových řízeních, nebo i u trestní činnosti dětí a adolescentů - soudní znalec.“

SK: „Dá se leccos včas vyřešit, když se dítě dostane včas k děts. psychiatrovi?“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobré ráno, máte pravdu hodně se dá vyřešit nápravou vztahů v rodině, ve škole ale když se jedná o duševní poruchy které jsou tak rušivé, se nedaří náprava pak by se nemělo podceňovat, že i děti mají právo na léčbu stejně jako dospělí.“

SK: „Jaký je stav české dětské psychiatrie?“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobré ráno Co se týče kvality tak v ČR jsme na tom odborně celkem dobře. Co se týče dostupnosti léků, máme k dispozici všechna moderní farmaka. Co se týče dostupnosti pedopsychiatrů je nás reálně málo. Problémem jsou taky návazné služby pro naše pacienty a jejich rodiny. Právě proto se angažujeme v reformě psychiatrické péče v ČR. Je to ale velice těžké, protože péče o naše pacienty se hluboce překrývá se vzděláváním a se sociálními službami.“

DAYD: „Já se dostal k psychiatrovi až v 18 a pořádně ve 20, problémy jsem ale měl tak od 7 let!“

MUDr. Jaroslav Matýs: „To je škoda, nicméně jak jsem již řekl, je to šance jak v další generaci včas poradit nebo zajít za dětským psychiatrem s dětmi, které dnes už tu šanci mají“

Marta: „Dobre rano.Pane doktore mam dvou a pul letou vnucku.Velmi inteligentni po vsech strankach,krasne mluvi,zpiva,kresli,pamatuje si cele knizky basnicek.Vyrusta v multilingualnim prostredi,kde se mluvi cesky,italsky a anglicky.Nyni najednou zacala koktat nebo spis opakovat jednu slabiku nekolikrat ,nez vyslovi slovo.Neni to zpusobeno vysokym zatizenim ditete?Dekuji za odpoved.“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobré ráno, v tak nízkém věku je to příznak, že může jít přetížení. Obecně je to u dětí citlivých, úzkostnějších nebo děti, u kterých myšlenky "předbíhají" schopnost vše vyslovit a tak "nestihne" vše říct ... a zadrhne se. U multilingualních rodin je důležité, aby byl jeden jazyk v rodině základní, alespoň v tak nízkém věku. Děti se totiž musí učit základní slovní zásobu ve vašem přídě 3x.“

Magda: „Dobrý den, pane doktore, co doporučíte v tento den duševního zdraví učitelce, aby se nezbláznila z inkluze? Vzhledem k tomu, že smysl této reformy se ukáže za 20 let... Učitelka Nešťastná“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobré ráno, věřte vím v jakém tlaku ve školách třídách jste. Jak jsem řekl, školství na to připraveno není a dělá se to za chodu. Musím ale říct, že celá inkluze byla připravována 10 let na cca 900 školách. Taky je otázka, jak Vás škola připravila na tento fakt - myslím jestli na škole jsem měli zajištěno systematické vzdělávání na základní okruhy - jak pracovat s dětmi s duševním hendikepem, a to formou workshopu, videotréninků, sebezkušenostních dovedností... ale taky základní teoretické znalosti. Když máte vše "pojmenované" a natrénované, tak se k hodně problémům budete stavět a řešit efektivněji a s větším emočním odstupem. No a vedení školy by mělo mít více odvahy odolávat neoprávněnému tlaku rodičů. K tomu patří i Vaše odvaha neustupovat tam, kde se nemá, reálně hodnotit děti co umí a taky nepsychiatrizovat prostou nevychovanost. NO a protože pracujete s lidmi, stejně jako pedo/psychiatři, patří k Vašemu duševního zdraví i Vaše duševní hygiena -odborně vedenou ale taky spontánně s kolegy, v rodině. Veřte, já osobně to dělám a taky jsem se to učil, když jsem začínal s psychiatrií.“

Tereza: „Jak postupovat, co dělat, když kluk ve školce a následně v 1. třídě nechce mluvit. Jak se blíží k budově školy už nemluví. Začne až při opuštění školy a doma. Pedagogové si neví rady. Jak s ním doma cvičit řeč, aby se ve společnosti lidí nebál.“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, tady je indikovaná intervence klinickým psychologem a asi i pedopsychiatrem - tomuto projevu říkáme Elektivní mutismus a je to projev úzkostnosti. Mám takové děti v ambulanci a daří se to řešit - i podpůrná protiúzkostná medikace. Na začátek bych zkusil čaj z třezalky, nebo výtěžky z rostlin Novo Passit...“

Hana K: „Doby den, mame ctyrletou dceu s ekzemem po celem tele. Leci se, ale zatim dlouhodobe bez efektu. Nejde utlumit svedeni, strasne spatne spi, skrabe se, boli ji to a opakovane v noci nas vola nebo hlasite narika. Kdyz u ni jsme, neuklidni ji to moc, spis ma snahu nas oslovovat, spi snad jeste hur. Rada bych zlepsila jeji spanek a tim i kvalitu zivota. Je nejaka relativne bezpecna medikace? Antihistaminika prip dithiaden nema vliv. Dale hledam odbornika v dosahu Liberce, prip Turnov, Mlada Boleslav, i Praha, ktery ma zkusenost s chronicky nemocnymi detmi, ktery by am pomohl najit fungujici jednani s dcerou. Napr.spchovani a osetrovani kuze ji strasne stipe, brani se, neumi pochopit, ze je to nutne, bere to, jakoze ji ublizujeme.psychology jsme zkouseli, ale nepomaha, on s asi malokdo zabyva detmi. Je tu napr. Stredisko psychosomaticke pece Mudr Chvaly v Liberci, ale tam se novi pacient asi nikdy nedostane, nemaji ani poradnik. Velmi dekuji!“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, ekzematická onemocnění mají úzkou provázanost s psychikou - tito lidé jsou často úzkostní- tedy i děti. Porucha spánku je jenom projev a není to nemoc. Antihistaminika neřeší event úzkostnost. Osobně bych zkusil v malých dávkách antidepresiva - v tomto věku je to složité - opatrně protože jednak taky můžou vyvolat alergie ale není moc léků pro tento věk. Osobně bych opatrně zkusil Prothiaden 1/2 tbl na večer, nebo Seropram jedna kapka ráno - to ale až v 5 letech. Jednozančně ale pod vedením pedopsychiatra.“

paní učitelka: „V rámci inkluze mám ve třídě žáka s poruchou chování a emocí, který má podporu asistenta pedagoga. Jak se obohacují spolužáci, když nám tento žák vulgárně nadává, kope, plive a odmítá školní práci?“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, paní učitelko tady je ten základní terminologický problém. Jednoznačně bych doslovně tlačil na rodiče - formou zápisu u ředitele školy s popisem co se děje a doporučení k pedospychiatrovi. Ten by měl rozklíčovat do jaké míry je to důsledek nevhodného výchovného vedení, do jaké míry jsou to projevy osobnosti dítěte a co má příčinu v nějaké "duševní poruše" - nejčastěji je to ADHD“

Kristýna: „Dobrý den, pane doktore, zajímal by mě Váš názor na očkování - může "rozjet" autismus? Má to nějakou souvislost? Děkuji Vám za odpověď.“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, tady je stručná odpoveď¨ Jediná "odborná "práce která o tom takhle mluvila a koluje mezi rodiči na celém světě byla podvod. Vědecky nebyla prokázána příčinná souvislost očkování se autismem. Je to mýtus které si žije svým životem. Je ale prokázáno že v "bílé populaci" je novým a významným faktorem vyšší věk rodičů . u matek nad 30 let a u mužů nad 35 let. Když budu aplikovat stejný přístup -postoj k očkování : To máme zakázat rodičovství těmto mužům a ženám, když tato souvislost je prokázána.....?“

Kulhankova: „Dobre ranko pane doktore prosim Vas o radu mam syna 5roku a chodi do skolky ale neustale tam place bez prestani,neniale k uklidneni to same mi dela doma kdyz prijede z vikendu od babicky odjedou a rve vydrzi rvat treba 3hod je to s nim k nevydrzeni prosim Vas o radu co mam delat?dekuji Kulhankova“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, to co popisujete je "separační úzkost" v tomto věku běžná. Jenom synka dál "trenujte" pochvalte ho že to zvládl a časem zjistí, že je statečný a přestane to dělat. Je to ale taky způsob jak si i jinde a v jiných situacích může vynucovat ústupky- a to je předškolní opozičnictví. Tedy pláč není jenom projev úzkosti a lítosti ale taky prostředek jak si "vynutit" to své. Věřím, že tohle už dokážete odlišit.“

Jana Turková: „Dobrý den, moc děkuji za rozumný názor. V podstatě proti inkluzi vubec nic nemám i tam vidím pozitivum pro vsechny děti. Co mi vadí je přístup pedagogů a asistentů ve třídách. Poraďte mi, jak mám dceři rozumně vysvětlit,ze ona ma z testu českého jazyka za 3 chyby trojku a zak s IVP za 17 chyb dvojku.....ať se snažím jakkoliv cítí to jako křivdu. Moc děkuji a přeji krasny den“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, děkuji za Váš postoj. Tady je to přesně k čemu má směřovat inkluze. Pochopení dětí že ne všichni jsme dobří a stejně šikovni. Tak je ne všichni vyšplháme na vrchol lana ne všichni zaběhneme 500 m a proto někdo má jedničku když s kratší rukou vyšplhal do poloviny a taky má jedničku když s s nemocným srdíčem zaběhne odkluše 100m. Je tady ale skutečně důležité, že IVP a paní učitelka nezohledňuje odmítání pracovat v hodině, nebo to že se dítě prostě nenaučí....“

Terka: „Dobré ráno, zajímalo by mě, s poruchou osobnosti se člověk rodí nebo se problém může utvořit například negativními vlivy během dětství? Děkuji“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, porucha osobnosti - dispozice je od narození. Prostředím a výchovou se dá ovlivnit cca 30% chování. Je taky pravdou, že vlivem prostředí může dojít k tzv. sekundární psychopatizaci - to je kupř užíváním drog, hlavně heroinu - co dissociální poruchy osobnosti. Bohužel je to tak, že dítě s psychopatickým vývojem je v prostředí psychopatického rodiče, který svým chováním potencuje psychopatický vývoj. V tomto prostředí přebírá psychopatické algoritmy chování a do svého života je má pak jako normu.“

Hana Ondraschková: „Ahoj Jaro,zdravím tě!Jsi mediální hvězda.“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den paní magistro, děkuji za podporu.“

Martina P.: „Dobrý den, kamarádce se narodil syn v šestém měsíci těhotenství, naštěstí vše dopadlo dobře a bez následků. Teď ve třech letech nastoupil do školky a stále pláče, nechce tam a doma tvrdí že mu tam vadí hodně lidí a proto pláče. Může to mít spojitost s tím předčasným porodem? Například prozatím nějaká neprojevena porucha chování? Případně byste měl nějakou radu, jak tuto situaci řešit? Děkuji za odpověď!“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, jak jsem řekl na začátku v takové neklidné děti jsou často úzkostné. Je proto důležité citlivě ho učit lidskému společenství, učit ho zvládat nové vztahy, lidi, prostředí. Podporovat ho a chválit že to zvládl i když se na začátku bál. Kdyby jste ho "ochraňovali" tak vlastně by jste "potvrzovali" že jeho strach a obavy z cizího, nového je oprávněný a stav se bude jenom zhoršovat. U dětí předčasně narozených je to častý jev ale není to prognosticky nic zničující. Je to spíše důvod jak dítě učit zvládat strach a stoupne mu sebevědomi“

Emílie: „Dobrý den, pane doktore, měla bych na vás dotaz. Mám 13letou vnučku, který má problémy ve škole s učením. Rodiče s ní byli u několika psychologů a bylo jim řečeno, že nemá vyvinutou levou hemisféru a že to musí vydržet, že se to věkem bude upravovat. Mně se, ae zdá, že s věkem je to čím dál víc znát. Hraje si stále s panenkama a samozřejmě i tímto nemá kamarádky, protože v tomto věku mají děvčata už jiné zájmy. A ona si právě s těmi panenkami vypráví. Samozřejmě i ve škole má špatné výsledky, ale pokud ji něco opravdu baví, naučit se to dovede. Myslíte si, že se to opravdu může s věkem spravit. Moc vám děkuji a přeji hezký den.“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, prvním signálem co popisujete je sociální izolace Vaší vnučky. To do budoucna není dobré. Osobně vůbec nerozumím tomu co jste napsala že dle psychologů "... nemá vyvinutou levou hemisféru a že to musí vydržet, že se to věkem bude upravovat...." Vaše vnučka musí mít levou hemisféru! Tato interpretace není korektní, jestli to tak skutečně řekli. Dle toho co popisujete by bylo vhodné, aby to viděl mi minimálně klinický psycholog - ne poradenský psycholog školský. Myslím, že by to bylo i na intervenci pedopsychiatra a na přechodnou dobu asi i medikace. Co se týče školních výsledků - nutno u klinického psychologa vyšetření inteligence.“

Simona Šrámková: „Dobrý den, pane doktore! mám na Vás dotaz.-Právě jsem si pustila televizi a jestli jste už na podobný dotaz odpovídal-pak se omlouvám:-) ...pro info: Můj 8,5letý syn není zdraví-Mitochondriální encephalomyopatii, porucha komplexu 1, PMR, farmakorezistentní epilepsie s nutností zavedení ketogenní diety-nyní je Šimon kompenzovaný, centrální hypotonie, centrální porucha zraku, sluchu atd......... (nemáme stanovenou diagnozu, syn je pacient doc. Honzika z UDMP Praha ) Dotaz:Poslední dobou má Šimon novou dovednost-začal se vztekat-což je na jednu stranu skvělé (umí si "říct" co chce a nechce), ale "zvrtlo" se to. Je až "agresivní"-hodně huláká-opravdu je hlučný, máchá ručičkala, dokonce někdy i dupne. Není možné se s ním domluvit (PMR), lék Risperdal, co jsme zkoušeli rozjel znovu epi. Neuměl by jste mi poradit, jak na synovi stavy. Bydlime v paneláku a sousedi nás "mají moc rádi". ..Jak u něj odstranit to vztekání? Uměl by jste mi poradit? Děkuji:-) ..Mějte hezký den, S.Šrámková“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, tady je to terapeuticky složité. Již z podstaty tohoto onemocnění bude tělo - mozek reagovat atypicky na farmaka. Proto by se mělo hledat co mu "sedne" a to ve spolupráci neurologa se zkušeným dětským psychiatrem. Já mám v ambulanci tak těžké pacienty a s neurology se vždy domluvíme na medikaci korigující impulzivitu a agresivitu dítěte. Někdy je místo léku proti agresi vhodnější lék na "projasnění" nálady, resp lék, který strabilizuje náladu. Risperdal sám o sobě nezpůsobuje epilepsii ale snižuje práh na ke vzniku záchvatu. Je to ale v principu bezpečný a dobrý lék.“

Veronika: „Dobrý den ,lze mezi poruchy chování zařadit neschopnost přiznání chyby,jak to překonat?“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, neschopnost nebo neochota přiznat veřejně chybu? Kdo to dělá rád? Jedno i druhé je v osobnosti. Tady je důležité naučit se a přijmout, že člověk udělá chybu jenom když něco dělá, pak že chybovat je lidské ale to neznamená že nemáme za chybu zodpovědnost. Zodpovědně si pak říct jestli je to chyba z neznalosti nebo z , promiňte - z lajdáctví. No a pak je "povinností" chybu opravit a neopakovat ji. Tady nemluvím u morálních přešlapech..... o kriminalitě ..... o dissocialitě“

Jana: „Dobrý den, dcera půjde do školky od listopadu .Máme chodit trénovat na pár hodin aby se pomalu začlenila nebo ji tam nechat a jít pryč? Děkuji a přeji pěkný den“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, určitě ji seznamujte s prostředím s dětmi, snad dostane sama i chuť jít do školky....“

Jana: „Dobré ráno, pane doktore já jsem nešťastná když mám někam jet tak na mě padne strašný strach a to:že se vybouráme,někdo nás napadne no vidím vše černě. Nebo blíží se svátky ,čekáme návštěvu,že nezvládnu nakoupit ,uvařit´... prostě nic se nevyvede.Nebo jít na nějakou oslavu to nespím vůbec,vlastně vnitřně se neumím z ničeho radost ba ani vykouzlit úsměv.“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, nechci přimo dg ale je to dle mého těžká porucha u úzkostného spektra a bez medikace a systematizované psychoterapie není předpoklad že se to zlepší, spíše do budoucna Vás to může reálně doslovně izolovat“

Jana: „Dobré ráno. Syn má ADHD. Má ji leckdo. Má ji jednoznačně po mně. Už vím, jak s potížemi spojenými ( včetně drobných depresí) pracovat. Jak mám přesvědčit 11ti letého puberťáka, že opravdu vím, jak mu je, že to, co mu tadím, mám vyzkoušené doslova na vlastní kůži? Taķé jak se srovnat s nepochopením ze strany "zdravějších" členů rodiny. Jak usměrnit destruktivní chování, když je svědkem nebo objektem tatínek, který opravdu nechápe, že unavené dítě se přestává ovládat? Děkuji“

MUDr. Jaroslav Matýs: „dobrý den doporučuji stránky addp.cz, tam na duševní poruchy a ADHD a web nepozornidospěli, kde je film Nepozorni - je to vpravo nahoře na obrazovce ADHD které komplikuje vztahy nebo školní výkony by se dle mého mělo regulérně léčit, je to postoj celosvětový. ALternativy skutečně nefungují. V rodinných vztazích je ale důležité vzájemné pochopení.“

Michaela: „Dobré ráno pane doktore, Chtěla bych se zeptat jestli může dítěti (stáří 1rok)psychicky ublížit plavecký kurz "Plaváček" ( potápění). Děkuji“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, neměl by když je veden správně. Já jsem svého syna dal do plné vany hned po "příjezdu" domů a dodnes se nebojí vody. Důležité je aby seznamování s vodou nebylo tzv "šokem". To vyvoláte spíš fobii.“

Jana M: „Dobrý den. Je vhodné při diagnóze ADHD zahrnout do terapie i zbytek rodiny? U nás jsem nositelem já a celý život jsem trpěla nepochopením ze strany vlastní maminky. Pidle dětské psycholožky je to přirozené.“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Ano, v rodině se musí nastavit jasnější pravidla ale hlavně pro ADHD rodiče a spolupráce s druhým rodičem. Nemělo by se to dát do roviny že jsou ADHD neschopni. Tak jak se pomáhá epileptikům, lidem cukrovkou, s bezlepkovou dietou... tak je to tady režim pro ADHD“

Hana R.: „Dobré ráno, pane doktore. Prosím o odpověď. Moje 7 letá dcera projevuje radost máváním, jak říkáme, křidýlkama. Co s tím? Děkuji“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, tady v tomto věku bych to konzultoval minimálně s pediatrem, je nutno podívat se i na další povahové a zájmové zvláštnosti, jestli tam nějaké jsou a o jaké se jedná. Pedopsychiatr až pak“

Lenka Eichlerová: „Hezké ráno, pane doktore.V úvodu mohu říci, že to co sdělujete, tak plně s Vámi souhlasím.Každý by měl začít u sebe, ale většinou za problém mohou ne rodiče, ale ti ostatní /učitelé.../Jak vysvětlit rodičům, že jejich syn, který začal chodit do šlkolky,jsou mu 3 roky,je špatně veden, není vychováván rodiči jako dítě, protože vše se řídí podle něho.Nástup do školky veliký problém, mohou paní učitelky, že jejich syn nechce chodit.Vidím, že maminka je úkostná, nepřekonává běžné problémky...Moc děkuji za Vaše názory,plně se s vámi shoduji.Jak toto řešit...pokud řeknete názor, maminka se urází.Přeji Vám jen to hezké.Děkuji“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, chce to hodně osobní statečnosti, tak jak to musíme dělat i my a pak nám taky nadávají. Deláte to dobře a můžete poradit pedospychiatra“

Lucie: „Dobrý den, se zaujetím jsem Vás poslouchala a jako sociální pedagog Vám dávám ve všem za pravdu. Ovšem, ráda bych se Vás zeptala na osobní věc. Máme dvě děti,starší syn 12let. Já jsem onemocněla vážným neurolog.onemocněním. I když jsme se s manželem postavili průšvihu čelem, i děti vedeme k tomu, že nemoc je součástí života, syn je jak mi bylo sděleno ve škole dost citlivý. Doma má masku drsňáka. Pořád se s ním snažím pracovat, ale zřejmě bude potřeba třetí osoba. Děti vedeme k samostatnosti a povinnostem. Stejně tak ve škole, když si stěžuje na učitelku, vysvětlujeme, že i v životě padnou na zlomyslné lidi. Děkuji za odpověď a přeji krásný den.“

MUDr. Jaroslav Matýs: „Dobrý den, Děkuji za pochopení, v pedopsychiatrii to máme totiž často těžké prosazovat věci rozumné věci a když je to proti sice příjemným ale nevhodným úlevám, výhodám tam kde prostě nepatří. No a s Vašími dětmi bych doporučil alespoň sezení k klinické psycholožky na psychoterapeutickou intervencí jak se vyrovnat s tím co má jejich maminka a taky s tím jak a co mimo rodinu. Zdravím a přeji vám veselý život“