Tajemství nerezivějícího sloupu

"Nerezavějící sloup" v dnešním Dillí je někdy pokládán za důkaz jakýchsi dávných tajemných technologií. Méně skromní záhadologové jej pak rovnou dávají do souvislosti s mimozemšťany nebo Atlantidou. Jak to dopadne, pokud se na sloup podíváme střízlivě?

Sloup byl na své nynější místo u Kutub míránu (předměstí Dillí) přenesen z vrcholku kopce u Ambály v Harijáně, kde stával dříve (náš zdroj neuvádí, jak je to daleko, ani kdy přesně došlo ke stěhování). Pochází zřejmě ze 4. století n. l., neboť nese nápis krále Čandry, pravděpodobně krále guptovské dynastie Čandrágupty II. (375-413 n. l.).

Co se týče údajného nerezavění – toto tvrzení platí pro vrchní části sloupu. Tam, kde se dotýká země, je kov zoxidován až do hloubky cca 10 cm. Otázkou každopádně zůstává, zda je odolnost sloupu proti oxidaci výsledkem chemického složení kovu, nebo jde prostě o důsledek místního suchého podnebí. Vyskytují se oba názory. Fakt, že u země sloup rezaví, svědčí ale spíše pro "klimatický" výklad.

Váha sloupu je asi šest tun, přičemž tato hmotnost je zřejmě pozoruhodnější než odolnost proti rzi. Předmět pravděpodobně nebyl zhotoven litím, ale kováním. Kusy železné hmoty vytavené z rudy jsou kovány kladivy, aby se z nich vypudila struska. Přitom se oxiduje i většina uhlíku, který zůstal v železe. Sloup byl podle všeho potom "skut" z menších kusů ve výhni z dřevěného uhlí. Na povrchu jsou dodnes viditelné sváry, kde se dotýkají původně samostatné části.