Čtyři v tom

Záznam chatu ze středy 5. března 2014

Markéta Havlová: „Zdravím Vás Kamčo, nejprve bych Vám chtěla pogratulovat k narození Filípka, přejeme mu do života spoustu zdravíčka a lásky, je krásné miminko a Vy jste byla statečná a jste mi moc sympatická maminka ;-) .. má otázka na Vás je: Co a proč Vás vedlo k tomu nechat si udělat hamiltonův hmat? Z nedělního dílu nebylo poznat, nebo jsem aspoň nezaznamela jestli jste byla už v termínu. Tyto hmaty se dělají spíše po termínu, až když má rodička nastupovat do porodnice, k tomu bych se spíše přikláněla, než ležet a čekat na vyvolávání v porodnici. Nemyslíte si, že proto byl Váš porod tak dlouhý a bolestivý, tělo a miminko pravděpodobně nebylo na porod ještě připravené. Zarazilo mě to právě i z důvodu, že jste měla u sebe PA , ta o tomto zákroku dopředu věděla? a souhlasila?? Prozradíte porodní míry Filípka? Děkuji a užívejte si ty krásné chvíle s malým Filípkem, čas strašně rychle utíká, já sama mám 18-ti měsíční holčičku a je z ní už malá slečna ;-)“

Kamila: „Dobrý den všem, dotazů je to celkem hodně, tak raději začnu o trošičku dřív, abych stihla všechny zodpovědět, váš zájem i vyjádřená podpora mě opravdu těší. Makéto: uhodila jste hřebíček na hlavičku, ten hamilton je záležitost, kterou jsem si stále dokola promítala v hlavě - byla to moje chyba? V porodnici mi ho paní doktorka nabízela už ve 39. týdnu, což jsem odmítla, následný týden také, až když nastal ten falešný poplach, tak jsem se rozhodla, že do toho půjdu - ostatní kamarádky měly dobrou zkušenost a tamější PA mi říkala, že to pomáhá, když je vše "nachystané". Bohužel jsem trochu netrpělivý člověk a neporadila jsem se s mojí porodní bábou, tedy asistentkou Jarmilou. A stalo se zřejmě to, o čem píšete. Tělo podle všeho ještě nebylo nachystané a jeden nepřirozený zásah vyvoval vlnu dalších - epidural, oxitocin apod. Každý porod a každá maminka je jiná, já osobně už bych třeba hamiltona už nechtěla. Ačkoliv prý ve 42. týdnu je to dobrá věc, říká Jarmila... Filípek měl 4 kg a 55 cm. Pozdravujte Vaši malou slečnu!“

Alena: „Dobrý den, vnímala jste kameru při porodě?“

Kamila: „Dobrý den, musím říct, že kameru jsem vůbec nevnímala, pamatuju si ale režisérku Markétu, jak to všechno na sále i u nás doma prožívala se mnou.“

Karla: „Dobrý den Kamilo, jak to tak vypadalo porod jste měla těžký..“

Kamila: „Dobrý den, Karlo, nevím, zda se to tak dá říct objektivně, protože jsou nepochybně i mnohem těžší i závažnější průběhy porodů - Filípek se hlavně narodil zcela v pořádku, takže bylo to náročné, ale s jeho narozením to všechno odplynulo.“

katka: „Dobrý den, rodila jste s epiduralem ?“

Kamila: „Dobrý den, ano, epidural jsem si nechala píchnout, i díky tomu se mi po dvou dnech podařilo asi na půl hodiny usnout a načerpat trochu sil, nicméně jsem na sále byla ještě tolik hodin, že při samotném porodu už byly jeho účinky minimální. Alespoň mně to tak přišlo :)“

Alča: „Kamčo, jste statečná, dnes jsem "rodila" s Vámi :) před rokem jsem porodila chlapečka a taky jsem si to moc "užila", rodila jsem skoro 48 hodin...jste moc statečná a ať Vám chlapeček dělá jen samou radost :)“

Kamila: „Díky, Alčo, já myslím, že tyhle dlouhé porody by se měly zakázat :) Ale vážně - důležité je, že jsou kluci zdraví a dělají nám radost. Mějte se hezky.“

Veronika Antošová: „Dobrý den, je mi zatím jen 16 let, ale mám moc ráda děti a také kvůli tomu jsem šla na zdravotní školu po které se chci věnovat dětem, jen by me zajímalo, jaké to bylo rodit tak dlouho a hlavně jaké to je dát nový život? Gratuluji za krásného a zdravého Filípka a přeji jen to nejlepší a at vám dělá jen samou radost :) Taky se moc těším az budu mít malého prcka, ale to je za hodně dlouho :D Hodně štěstí přeje Verča.“

Kamila: „Dobrý den, Verčo, děkuju. Rodit tak dlouho není nic moc, člověk se hlavně celou dobu stresuje, aby bylo v pořádku miminko... Ale jsem důkazem, že to jde jaksi zvládnout, velkou oporou mi byla moje porodní asistentka a můj muž. Přeju Vám zdravé miminko a taky rychlý a hezký porod, pevně věřím, že takové porody existují!“

Kamila: „Dobrý den Kamilo, mohu se zeptat, mohla by jste nám prosím prozradit, která z "hrdinek" bude mít císařský řez? Mě by to vycházelo na Veroniku.. Děkuji“

Kamila: „Dobrý den, Kamilo, já jsem seriál dopředu neviděla, takže jen tuším a prozrazovat nebudu, protože nemám co :)“

Lilly: „Dobrý den. Můžu se zeptat,jak jste se s Martinem vlastně seznámila ? Jinak přeji celé rodince hodně štěstí :)“

Kamila: „Dobrý den, děkujeme! S Martinem jsem se seznámila v jeho klubu, hned na první pohled jsem si říkala, že je to zajímavý a hezký chlap. A navíc chytrý - má kromě sportu vystudovanou i odbornou matematiku na přírodovědě. Kupodivu jsem byla jeho první vážná známost. Za chvíli to bude 10 let, co jsme spolu.“

Simča z Brna: „Ahojky Kamilko, chtěla bych se Tě zeptat, jak se jmenovala porodní asitentka, která byla u Vás doma? Gratuluji k narození miminka, kdy se narodil Filipek? Byla jsi MOC statečná, Tvůj porod mě dojal!!! Hlavně přeji hooodně zdraví, štěstí, lásky všem!!! Jednou bych taky chtěla rodit v Bohunicích... Papa Simča z Brna. Jsi MOC sympatická!!!“

Kamila: „Ahoj Simčo, děkuju. Moje porodní bába se jmenuje Jarmila Kovaříková. Byla nám oběma s manželem při porodu obrovskou oporou a i teď k ní Martin s Filípkem chodí na kurzy pro miminka.“

Kristýna: „Ten den co vám odtekla plodová voda cítila jste něco před, než odtekla? Tušila jste něco? Jak jste se cítila?“

Kamila: „Cítila jsem se dobře, ale nakonec se ukázalo, že to bylo jen větší možství čiré vody, tzv. zátky, což mě jako prvorodičku zmátlo. Plodovou vodu mi nakonec praskli až na sále.“

Tereza: „Mohla bych se prosím zeptat.. Co je to kontrakce? Nebo spíše jak je cítít.. je to bolestivé?.. co to znamená?“

Kamila: „Tohle mi přijde jako celkem trefná odpověď na Vaši otázku :) http://zena.centrum.cz/deti/tehotenstvi-a-miminko/clanek.phtml?id=770702“

Martina: „Dobrý den, Kamilo. Mám dotaz ohledně vašeho porodu. Rodila jste nakonec pomocí epiduralu? Díky za odpověď a jen to nejlepší celé Vaší rodině“

Kamila: „Dobrý den, Martino, ano, viz moje dřívější odpověď. Děkuju a přeju vše nejlepší i Vám!“

Veronika: „Jak jste zjistila že jste těhotná? Vycítila jste to? cítila jste že se s vámi něco děje? Jak jste to oznámila manželovi?“

Kamila: „Hned na začátku těhotenství jsem dostala velmi těžký zánět močových cest - prý se to občas stává. Čili když hned po vyléčení ukázal těhotenský test pozitivní výsledek, trochu jsem se lekla, zda antibiotika nemohla nějak poškodit plod. Takže jsem to manželovi sdělovala trochu nejistě, ale lékařka mě ujistila, že je to zcela v pořádku, čili jsme se pak mohli začít radovat naplno. Rodině jsme to oznámili na Vánoce a to bylo moc hezký...“

Klára: „Měla jste předčasný porod? Narodil se Filípek v ten den co jste měla termín?“

Kamila: „Neměla, Filípek se narodil několik dní po termínu.“

Eliška: „Měla jste hrozně velké břicho :-D to jentak někdo nemá :-D Jaký je to v sobě mít někoho, který ve vás žije? Cítila jste pohyby? Jaké to je? to cítit? Nebo jaké je mít tak velké břicho :-D Je to zátěž?“

Kamila: „S tím velkým břichem máte pravdu, stále se mě někdo ptal, jestli to nebudou dvojčata :) Nejzajímavější a těžko popsatelný zážitek byl, když jsem se v 9. měsíci dívala s Martinem na Vetřelce a Filípek s sebou začal házet. U toho jsme se s Martinem smáli - máme asi docela černý smysl pro humor.“

Sandra: „Jaký je to pocit mít v sobě dítě? Cítila jste ho? Zajímalo by mě jaké to je.. Bolelo vás něco? Třeba záda, nohy, podbříšku? Zvracela jste v prvních měsících?“

Kamila: „V prvních měsících mi bylo dost zle, ale zjistila jse, že mi proti nevolnostem pomáhalo hodně jíst, tak jsem jedla :) Jinak mě nebolelo nic a do 6.-7. měsíce jsem aktivně sportovala.“

Ester: „Dobrý den, mohla by jste napsat takový "sloh" o svém těhotenství? Ze začátku do konce.. Co se s vámi dělo, jaké jste měla bolesti,kolikrát jste byla na ultrazvuku.. No prostě tokové vyprávění o vašem těhotenství Děkuji“

Kamila: „Dobrý den, obávám se, že by pak nezbyl čas na ostatní dotazy, ale hlavně by to asi v zásadě byla nuda - bylo to úplně obyčejné těhotenství. Možná bych vypíchla moment prvního ultrazvuku, kde nám sdělili, že miminko je podle všeho zcela zdravé a že to bude chlapeček. V naší rodině se 52 roků nenarodil žádný malý Zlatuška, tak jsem si pobrečela štěstím a bylo mi i líto, že se toho nedočkal můj dědeček.“

Olga: „Jak jste zjistila že vám odtekla plod. voda? Jaký je pocit držet dítě v náručí hned po porodu?“

Kamila: „Plodová voda - viz předchozí dotaz. Ten pocit byl úlevný - konečně je tady. A měla jsem jen hrozný strach, když byl takový mazlavý, že mi vyklouzne - byla jsem už opravdu hrozně unavená. Ale asistentka Jarmila vše hlídala. Ve střihu to vypadá, že Filípka okamžitě odnesli, ale nějakou chvíli se mou zůstal.“

pavlina Z: „jsete spokojená i kdyš s mimnkem trávíte méně času jako klasická maminka ?“

Kamila: „Jsem spokojená, snažím se s ním trávit co nejvíc času a je to pro mě velký dar - ono je to totiž hrozně veselé miminko - to vás hnedka naplní jinou energií.“

Zuzka: „Mohu se zeptat co dělá Filípek?“

Kamila: „Filípek se asi právě asi vrátil z manželem z vycházky, nají se a půjdou oba spinkat. :)“

Jana: „Já jsem měsíc před porodem a mám otázku, když jste rodila takových hodin, bolel vás samotný porod dítěte nebo už jste to pak ani nevnímala? Děkuji a přeji rodině samé krásné chvíle s Filípkem :-)“

Kamila: „Je to velmi individuální, ten samotný porod už byl paradoxně asi to nejlehčí, tělo to dělá za vás, já jsem pak ještě měla problémy s porozením placenty... Ale ačkoliv jsem pak nemohla skoro tři týdny pořádně chodit, tak se dá říct, že to po šestinedělí skoro všechno paměť vymazala a už se těším na další porod :) Ten bude určitě rychlý a v pohodě - jako bude nepochybně i ten Váš. Jen nemějte zbytečné obavy a stres. Děkuju a přeju samé krásné chvíle i Vám!“

Martina: „Dobrý den, mám otázku, protože to v neděli nezaznělo, kdy se Filip narodil a v kolik hodin? Děkuji za odpověď :)“

Kamila: „Dobrý den, všechno zlé je k něčemu dobré - tím, že se to celé tak natáhlo, tak se Filípek narodil v takovém hezkém termínu: 17. 7. 2013. A tuším, že ve 3:30 ráno. Prý jsem tím svým řevem vzbudila celé patro, dodatečně se tehdy přítomným maminkám omlouvám :)“

Barča: „Ahoj Kamilko, měla jsi asi velmi těžký porod..ale vše jsi zvládla jsi šikulka. Jinak co malá Amálka je mi jí strašně líto :((“

Kamila: „Ahoj Barčo, Amálku jsem osobně nepotkala, zato Martina s Verčou ano a musím říct, že jsou naživo ještě sympatičtější než v seriálu, je-li to vůbec možné. Ale padli jsme velmi do oka i s Kristýnou, Barčou a Mílou - jednoduše - jsme s Martinem rádi, že jsme se s nimi se všemi mohli potkat.“

Lenka Matúšková: „Ahoj Kamila, chcela by som sa spytat, ci si nakoniec mala epiduralku, ci si mala nadstandardnu izbu v porodnici a co bolo podla teba najtažšie, najbolestivejšie na Tvojom pôrode ?“

Kamila: „Ahoj Lenko, o epiduralu viz dříve. Nadstandardní pokoj jsem měla, protože Martin chtěl být celou dobu s námi, což na normálním pokoji není možné. Nejtěžší na celém porodu bylo uvědomit si, že nejsem pánem situace. Zní to banálně, ale až ve chvíli, kdy jsem se přestala "snažit", to celé začalo jít...“

Sára Tymichová: „Dobrý den paní Kamilo tak za prvé bych vám moc chtěla pogratulovat jak vám tak i vašemu manželovi k vašemu Filípkovi. Potom za druhé bych se vás moc ráda zeptala jak se dá u vás teda skloubit jak vaše práce s Filípkem i přesto že ho hlídá manžel nechybí vám??? Dívala jsem se dneska na to jak jste rodila a myslela jsem si o vás že jste šikovná a statečná. Taky si myslím že je moc dobře že jste se rozhodly vy a váš manžel o tom že chcete adopcí pomoci dítěti co nemělo takové štěstí. Ještě jsem se vás jen chtěla zeptat když se vrátíte na začátek když jste se přihlásila do Čtyři v tom tak neměnila by jste nic na tom co jste v tomto dokumentu řekla nebo udělala??? Hezký den vám přeji a také vám přeji aby váš Filípek byl stále jen zdravý a aby vám dělal jen radost. Tak naskledanou Sára Tymichová“

Kamila: „Dobrý den, Sáro, mateřství i práce mě velmi baví, spokojená matka = spokojené dítě. V dokumentu bych nic neměnila, ačkoliv nepochybně přijdou okamžiky, kde nebudu části maminek moc sympatická, ale to je život :) Mockrát děkuju za přání!“

Šárka z Moravy: „Paní Kamilo, gratuluji k Filípkovi. Váš porod jsem celý probrečela, máte úžasného manžela, který je Vám oporou. přeji Vám všem jen to dobré!!“

Kamila: „Šárko, děkuju, přeju všem dobré i Vám!“

Jitka: „Dobrý den Kamilo, chtěla bych se zeptat kdy se vlastně malý narodil? A šla by jste znovu rodit do Bohunic? Jinak držím palečky... já chtěla po porodu do školy a vzdali jsme to... takže máte můj obdiv. Zdraví Jitka“

Kamila: „Dobrý den, Jitko, datum narození - viz níže. Do Bohunic už podruhé nepůjdu, pokud bude vše v pořádku, tak zkusím menší porodnici kousek za Brnem.“

DAYD: „Jak jste skloubila náročné zaměstnání, porod a natáčení?“

Kamila: „Efektivně.“

DAYD: „Těší Vás, že v záhlaví tohoto chatu se o Vás mluví jako o sympatické televizní producentce?“

Kamila: „Já jsem to záhlaví nečetla ani nepsala, sama sobě nejsem sympatická dost často, takže je asi lepší, aby si každý udělal názor sám.“

DAYD: „Bude třetí řada Čtyři v tom?“

Kamila: „Divila bych se, kdyby nebyla.“

Anna: „Dobrý den, paní Kamilo. Při sledování dílu s Vaším porodem jsem se na sebe s manželem občas zděšeně podívali a jinak jsme ani nedutali (miminko teprve plánujeme). Dá se vůbec na silnou porodní bolest nějak připravit? Byl nutný i nástřih hráze a popř. jak ten jste prožívala? Každopádně musím říct, že Vás obdivuji, jak jste se s porodem poprala. Váš manžel byl také obdivuhodný. Chudák, z něj ta bezmoc, že Vám nemůže nijak pomoci, úplně sálala. Byl to nejšťastnější okamžik ve Vašem životě, když Vám malého dali na hruď? Přeji Vaší rodině hlavně pevné zdraví a spoustu dalších úspěchů.“

Kamila: „Dobrý den, Anno, připravit se na to asi nedá, ale není to nic, co by člověk nepřežil. A znáte to, co Vás nezabije... :) Ten největší pocit štěstí se dostavil doma, v klidu, kdy malý a manžel spali a já si vedle nich pouštěla oblíbené desky a měla jsem pocit, že je všechno tak, jak má být. Přeju i Vám hodně zdraví a úspěchů a děkuju!“

Zuzka: „Dobrý den Kami, máte můj obdiv za výdrž u takového porodu :-) Kdybyste si mohla vybrat, rodila byste znovu v Bohunicích? Díky a přeju hodně zdraví celé rodince!“

Kamila: „Dobrý den, Zuzko, moje odpověď viz dříve. Děkuju a hodně zdraví i Vaší rodině!“

Martina: „Dobrý den paní Kamilo, chci Vám jen pogratulovat ke krásnému synovi...Teda ten Váš porod, ten mi dal zabrat, obrečela jsem to pořádně. Moc mi to připomnělo ten můj. My ženy jsme neskutečně statečné. Jste moc sympatická a přeji Vám do života jen to hezké, mějte se krásně :-)“

Kamila: „Dobrý den, Martino, mockrát díky, mějte se taky krásně!“

Lenka: „Dobrý den, Kamilo. V první řadě gratuluji k synovi! :-) Váš porod ve mně však zanechal velký pocit strachu. Jak na porod vzpomínáte dnes? Zmizela už aspoň částečně hrůzná vzpomínka? Ihned po narození Filípka jste nevypadala příliš nadšeně. Bylo to pouze z únavy nebo se projevily nějaké příznaky např. laktační psychózy? Paní přítomná u porodu byla Vaše porodní asistentka? A mohla být přítomná celou dobu? Děkuji za odpověď a ať se daří celé Vaší rodině! :-)“

Kamila: „Dobrý den, Lenko, děkuju! Ano, bylo to z šílené únavy, opravdu jsem si sáhla na dno svých sil. Paní u porodu byla moje porodní asistentka Jarmila Kovaříková, byla přítomná u porodu celou dobu, starala se o mě i před i po těhotenství, učila mě kojit, vázat šátek apod. Ať se Vám také daří!“

Zia: „Nejste mi moc sympatická, ale přeji vám i vašemu dítěti ať se máte dobře. A nezapomínejte, že v životě jsou důležitější věci než práce :)“

Kamila: „Díky, věřte mi, že na to nezapomínám. :) Děkuji za přání, mějte se taky dobře!“

Simča z Brna: „Proč si se zrovna rozhodla pro porod v Bohunicích? Stejně seš dobrá, že ses nechala takhle při porodu natočit!!!“

Kamila: „Velmi dlouze jsem to zvažovala. Oboje. :)“

Pavla: „Dobry den pani Kamilo,chci Vam rict,ze když jsem se divala na Vas porod rozplakala jsem se a bylo mi Vas nesmirne lito ja zazivala da se rict uplne to same,jen teda 20 hodin a ještě k tomu mi sel andilek zvonem,takze jste pro mne hrdinka :) at se Vam dari.“

Kamila: „Dobrý den, Pavlo, to je mi líto, že jste měla takový těžký porod. Nejsem o nic větší hrdinka než Vy. :) Ať se Vám taky daří!“

Pavlína: „Moc gratuluju k narození chlapečka :) Jak se, prosím, jmenuje porodní asistentka (nebo dula?), která s Vámi byla doma před porodem a během porodu? Děkuji za odpověď.“

Kamila: „Děkuju. :) Asistentka se jmenuje Jarmila Kovaříková.“

kiki: „plánujete druhé vlastní dítě?“

Kamila: „Ano. Plánujeme větší rodinu.“

Katka Benešová: „Moc Vás zdravím, Kamilo! Jste i po natáčení v kontaktu se štábem Čtyři v tom? A vídáte se i s ostatními maminkami, které se seriálu zúčastnily? Jinak Vám přeji jen vše dobré a ať se moc daří! P.S. Nemám moc ráda tetování, ale Váš manžel je úžasný. Vybrala jste si dobře. :-) Mějte se fajn!“

Kamila: „:) Katko, manželoví to vyřídím! Se všemi se vídáme a jsem za to ráda! Mějte se krásně!“

Martina: „Kamilo, nemáte pocit, že jste svůj porod prostě nezvládla? Co byste dělala bez epidurálu? Já mít tak báječnou asistentku jako Vy, tak s ní porodím klidně i dvojčata:-) Tu paní velmi cením za profesionální přístup a úžasnou podporu mamince! Navíc myslím, že při Vašem porodu se nic neobvyklého nedělo,takhle dlouho rodí spousta maminek...“

Kamila: „Dobrý den, ano, dlouho jsem se trápila s tím, že jsem svůj porod nezvádla, ale moje báječná asistentka mi řekla, že je to úplná blbost. Tak se tím už netrápím :)“

Iveta: „dobrý den paní KAMILO,jste tak jiní s vaším partnerem,máte nějakou společnou zálibu?tím nemyslím ted vašeho syna......spíš nějaké koníčky......děkuji za ospověd.. :)“

Kamila: „Dobrý den, máme velkou společnou zálibu - sport. Kolo, plavání, lyžování. Teď je to trochu komplikovanější, ale třeba spolu chodíme i s kočárkem běhat.“

Zuzana: „Dobrý den, jak prožíváte divácké výčitky, že v seriálu účinkujete i když jste v ČT zaměstnaná? A je pro Vás seriál Čtyři v tom 2 nějakým způsobem zdrojem příjmu? Díky za odpověď!“

Kamila: „Divácké výčitky byly, jsou a budou, občas je to dobrý zdroj sebereflexe, když v tom není zloba. A já jsem si byla vědoma, že se pouštím na tenký led, ačkoliv nápad zúčastnit se nebyl tak úplně z mojí hlavy, hlavním iniciátorem byl Martin. Seriál pro mě žádným zdrojem příjmů není, běžného honoráře za účinkování jsem se vzdala ve prospěch ostatních maminek. Beru to jako unikátní možnost ukázat, že i tatínci jako Martin mohou pečovat o dítě, ačkoliv to není úplně obvyklé a snadné. Tak uvidíme, jestli se to povede :) A tímto se zároveň loučím, velice mě mrzí, že jsem nestihla odpovědět na všechny dotazy, nejen za ně, ale i za všechny gratulace, přání a podporu moc děkuju, opravdu si toho vážím, měla jsem totiž z odvysílání svého porodu docela strach... A moc vás pozdravují i Martin a Filípek! Kamila“

eMMa: „Jaké to je být matkou? Změnil se porodem svět? Jsem stále uvažující budoucí matka. Budoucí v rámci několika let. Je mi 28 a stále uvažuji, jestli do toho jít nebo čekat... Jak to vidíte teď, když už dítě máte? Šla by jste do toho dříve? Pro mě jako pro "nematku" byli první chvilky po narození syna takové jako že "ježiš, konečně to má za sebou a teď jí hned rvou to dítě, když je tak unavená..." To je asi blbost, že. Jenže já zatím pořád žiji v tom, že těhotenství a děti jsou omezení, i když přenádherný. Jak to vidíte teď?“

Kamila: „Padon, ještě poslední odpověď, na toto totiž reagovat musím: Milá eMMo, jděte do toho a vůbec se nebojte, žádné omezení to není, naopak. Zejména když máte hodného tatínka. :) Hezký den! Kamila“