Čtyři v tom

Záznam chatu z úterý 25. března 2014

Hana: „Hezký den, chtěla jsem se zeptat zda to pro vás bylo opravdu těžké jako pro 19-tiletou matku. Já bych to asi nezvládla, hrozně bych se bála.. Jak jste si pak dodávala odvahu? :-)“

Bára: „Dobrý den všem :) sama jsem nečekala, že dotazů bude tolik, ale budu se snažit na co nejvíce z nich odpovědět(teda kolik mi jich Jakoubek dovolí - právě usnul) Když se narodil Jakoubek bylo to pro mě dost těžké, ale po pár dnech už jsem si zvykla na to být mámou. Míla byl ten, který mi celou dobu věřil a byl mi velkou oporou.“

Katka: „Kdy se Kubíček narodil? :))“

Bára: „Jakub se narodil 14.10.2013 v 1.32 v Ústecké porodnici :)“

Markéta: „Měla jsi tedy porod bez epiduralu? Bolelo tě to hodně? Já rodím za měsíc a epidural taky nechci. Jinak přeji celé rodince hodně štěstí.“

Bára: „Ahoj, ano měla jsem porod bez epidurálu. Myslím si, že záleží na každém z nás, jaký má práh bolesti. Děkuji za přání.“

Jana: „Jak se vám teď daří? Kdy budeš dělat maturitu? Věřím, že ji zvládneš, moc ti fandím! :-)“

Bára: „Ahoj, maturitu budu dělat až v září. Kvůli tomu,že v pár předmětech nemám tolik známek, kolik bych měla mít. Sama dělám vše pro to,abych úspěšně odmaturovala.“

Eva: „Ahoj Barco,predem tobe a tve skvele rodince preju hodne lasky a zdravicka!!!Sama jsem mela dite v 17letech a nelituju!Nic krasnejsiho se mi nemohlo stat.A chci se optat jak se mate?jak vse zvladas s prcke?A co rikas na porad,a na sebe v poradu?Moc jsem Vam fandila.Uzijte si maleho co to jen pujde!Hodne stesti Vsem.Dekuju Eva“

Bára: „Ahoj, moc děkuji za podporu. Je fajn, že někdo aspon trochu chápe jaké to je být tak mladá matka. Můj porod hodnotím jako nejhezčí den v mém životě. Rodila jsem celkem deset hodin, z toho 5 hodin jsem měla kontrakce po minutě. Ale to, když mi Jakuba dali na břicho,ta bolest za to stála :)“

Kačka: „Jsi užasná strašně jsem si tě oblíbila a Kubík je taky krásne :* Držím ti palce aby Kubík a ty byli zdraví :*“

Bára: „Moc děkuji za podporu.“

lidka: „Barunko, moc Vám držím palečky a obdivuji Vás :) jste moc sympatická .)“

Bára: „Děkuji :)“

KaTy: „Ahoj,jak si prožívala těhotenství,nebo spíše jak na tebe působilo to drama když jsi vrcholila s porodem.. :) Co je pro tebe teď nejtěžší ?“

Bára: „Ahoj, moje těhotenství nebyla zrovna procházka růžovým sadem. Ale porod byl pro mne úžasné zakončení devítiměsíční nevolnosti. Ted je pro mě asi nejtěžší dodělat školu. Navštěvovat jednou týdně školu je poměrně málo, ale bohužel to jinak nejde.“

Lida: „Dobry den, chtěla jsem Vas jen podporit mam za sebou neco podobneho ... ale urcite to zvladnete nakonec odmaturujete. A po case bude vypvyprávět svemu malemu o tom jak vam pri uceni otacel maturitní otázky:))) Stejne tak jak ja sve dnes uz sedmilete dceri:) Drzim palce“

Bára: „Dobrý den,je fajn, že aspon někdo z druhé strany mě chápe :) Dělám vše proto, abych úspěšně odmaturovala.“

Anička: „Ahojky Baruš chtěla jsem se tě zeptat těhotenství bylo neplánované jak vyšlo ze seriálu jaké byli tvoje pocity když si na testu našla dvě čárky a přemýšlela jsi jak to zvládneš se školou? a jakpak se ti tedkon s prckem daří? já osobně jsem otěhotněla plánovaně v 18 ti při škole tu jsem poslední 3 ročník dodělala s bříškem:-) ty jsi školu dodělala nebo doděláš dálkově během mateřské? a jaký názor máš na to mít plánovaně miminko kolem 18 tého roku věku?? předem děkuju za tvé odpovědi jsi mi moc sympatická mladá paní :-) přeji zdravíčko tobě miminku i celé tvé rodině a at jste štastní s pozdravem Anička.“

Bára: „Ahoj Ančo, těhotenství nebylo plánované. Jednoho dne, když jsem měla školu od sedmi, tak se mi ráno ještě doma udělalo hrozně špatně a zvracela jsem. Našla jsem doma těhotenský test a šla ho ještě se slepenýma očima počůrat. Byla tam hrozně tenoučká druhá čárka. Míla ještě spal, tak jsem ho tedy vzbudila a ukázala mu pozitivní test. Oba jsme byli štastní. Odpoledne jsme šli koupit ještě jeden test, aby to bylo stoprocentní. Myslím si, že když člověk dokáže zabezpečit dítě a postarat se o něj, tak je jedno jestli je rodičům 18 nebo 30.“

Kličková Renata: „Všechny maminy jste super! Neumím si představit v 19 letech založit rodinu. Máte můj obdiv. Potkalo Vás štěstí, tak přeji, aby Vás provázelo i nadále. Užívejte si miminko, je to nejkrásnější období. Mne je 34 a mám dva kluky, pět a dva roky. Mějte se fajnovo :)“

Bára: „Děkujeme za podporu :) Jakub je opravdu to nejhezčí, co nás kdy v životě potkalo.“

Gábina: „Ahoj Báro, jsi neuvěřitelně statečná, jak jsi zvládla porodní bolesti a vůbec celý porod. Máš můj obdiv. Co bylo pro tebe nejhorší? A kolik vážil Kubík? Držím palce, ať se sehrajete - i když určitě už to máte všechno v malíku a jste super tým. To jsou jen ty začátky, moc dobře to znám:) Mějte se fajn...“

Bára: „Ahoj, můj porod si myslím, tak nebyl až tak krátký. Vše je podle mě o tom, jak k tomu rodička přistupuje. Přišla jsem na porodní sál s tím, že prostě porodím a dám do toho všechno. Díky Mílovo podpoře a také podpoře štábu :P to byl opravdu krásný zážitek. Nejhorší bylo to, když mi malej hned po kontrakci tlačil na křížovou kost. Kuba vážíl 3 750 g a měřil 50 cm. Od toho co se malej narodil se dost změnilo. Kuba brečel proto, protože měl prostě hlad. Od doby, co jsme ho začali přikrmovat nutrilonem, tak je andílek :)“

Verča: „Dobrý den, proč jste se bala koupat malého Jakuba?“

Bára: „Dobrý den, měla jsem strach z toho, že mi nějak vyklouzne nebo mu nějak ublížím. Byl hrozně malinkatý a ja se prostě o něj bála. Ted už se Jakoubek koupe ve velké vaně s kachničkama :)“

Renáta: „Ahoj Baru,nemám na Tebe žádný dotaz,jen Ti chci napsat,že vám s Mílou moc a moc fandím. Taky jsem mladá s miminkem,teď už teda s dvěma dětičkama a čerstvě vdaná,ale všechno to,co jste řešili vy,mám ještě v živé paměti. Ste stateční,že ste do toho šli:-) Snad už Tě ty poporodní stresy přešly a miminko si jen a jen užíváš. Mějte se moc hezky a přeji hodně štěstí do budoucna“

Bára: „Ahoj, moc děkuju za příjemný vzkaz. Ted už si vše společně užíváme :) měj se fajn.“

Lucka: „Zdravím Barčo ;) předem bych Ti chtěla říct, že na svůj věk jsi opravdu statečná maminka a i kdyby na tebe měli někteří lidé zlé názory, tak je neber vážně a dělej si to po svém, tak jak to cítíš ;) Mě samotné je 25 a sama si nedokážu představit jak bych to vše zvládala v 19 :) A tvůj manžel je chlap s velkým CH tak se ho drž :) a teď má otázka: Jak jsi to ustála ve škole a taky zda, kdyby jsi mohla, bys vrátila čas a nedopustila jsi abys tehdy otěhotněla, takže bys dnes nebyla vdanou paní ani neměla malého Kubíka, žila bys dále studenský ,,bezstarostný" život, o víkendech se bavila atd...Děkuji za odpověď :) Maminka Lucka“

Bára: „Ahoj, jsou lidi, kteří nám fandí, ale také lidi, kteří nás nemají moc v lásce. Prostě tak to je a s tím já nic neudělám. Štvou mě jen lidi, co věci špatně pochopí a pak ventilují blbosti. Do školy chodím 1x týdně a maturovat budu v září. Bohužel když jsem ve škole, tak se spolužáky moc nevycházím. Jsem prostě jinde než oni a nemáme společné téma k diskuzi. Určitě bych čas nevracela. Spoustu lidi říká, že jsem si zkazila život. Ale je to omyl. Shodli jsme se, že s příchodem Jakuba na svět teprve náš život začal :)“

Edita: „Ahoj Báro,gratuluju ke Kubíčkovi :) Taky mám doma jednoho,je mu 18 měsíců a naše společný začátky byly hrozný :/ Připadala jsem si jako hrozná matka,která není schopná dát svýmu synovi to co potřebuje,mlíko! Nešlo mi se rozkojit ani za boha, malej týdně přibíral jen 50g!,on furt brečel, já ho nesnášela :( všichni na mě tlačili že prostě kojit musim,mě už bradavky bolely a mlíko nikde,takže je Kubínek od 4 týdne na klasickym Sunaru,plakat přestal,já ho začala neskutečně milovat a je to spokojený,šťastný, zdravý dítě,který bych za nic na světě nevyměnila :) Teď už je určitě líp ;) Mějte se krásně a buďte všichni zdraví :)“

Bára: „Ahoj, tak to jsme prožívali úplně to samé. Po dvou týdnech dostal malej nutrilon a je štastné a spokojené miminko :)“

Martina: „Nemáte strach, že se vám manžel zakouká do nějaké hezké hubené spolužačky?“

Bára: „To opravdu strach nemám :)“

Martina: „Dobrý den, ještě považujete za rozumné pořídit si k miminku štěňátko?“

Bára: „Dobrý den, ano stále mi to příjde jako rozumné rozhodnutí. Jakub a Meggie spolu skvěle vychází.“

Lenka S.: „Syna koupe stále manžel nebo už jste se to taky naučila? Obdivuji manžela, můj zase nikdy takto malé děti nekoupal.“

Bára: „Jakoubka koupeme bud společně, nebo když jeden z nás nemůže, tak koupe ten druhý. Po konci šestinedělí už jsem koupala i já :)“

Zdena: „Nezlobte se Báro, budu trochu osobní, proč nebyla vidět nikde Vaše maminka?“

Bára: „Nezlobím se, moje mamka bude ted v neděli v posledním díle. A byla na svatbě:)“

Monika T.: „Ahoj Baro, pred 20 lety se mi narodila take pri studiu (uz vysoke skoly) dcera-jmenuje se krasne Bara..v tehotenstvi jsem obcas zapochybovala, ze je na "to" jeste brzy.. ale dnes- jsme dobre kamaradky, ne zadny "nadrazeny" vztah matka-dcera jako bylo v me generaci- zacatky jsou fakt tezke, drzim moc moc palce, rychle to bohuzel utece, tak si uzivej krasne chvile s Kubikem- a mimochodem- v 35.letech jsme si taky Kubika pak "poridili", uplne nas to omladilo..hodne stesti a hlavne zdravi a vzajemne tolerance! jste nadherna rodina zdravim Monika“

Bára: „Ahoj, moc děkuji za krásný vzkaz :)“

Jana: „Milá Báro, jsme tak trochu rodačky, tak Vás chci pozdravit a říci, že Vám a celé Vaší rodině velice fandím. Jste fakt odvážná a silná ženská, že jste si dítě "ustála", přestože předpokládám, že jste musela čelit mnoha různým pochybám a tlakům. A vypadá to, že v Mílovi máte opravdu spolehlivého a milujícího parťáka, tak držím palce, ať dobře zvládáte všechny "nahoru i dolů" (a jasně, že obojí je přirozené). Předpokládám, že Vaše smutnění a depky byly na vrub šestinedělí.. Jak se máte v tomto období? Věříte si víc? Myslíte si, že mateřství v mladém věku má své výhody-jaké? Jak Vaše studia? A setkáváte se v okolí s podporou nebo spíš s nevstřícností a nepochopením..? Ať jste všichni zdraví a v pohodě, snad se ještě rozrostete;-) a báječný život společně Vám přeji!“

Bára: „Dobrý den, moc děkuji za podporu. Míla je opravdu mou velkou podporou a to ve všem. Asi jako matka chápete moje chování hned po porodu. Mimochodem tento díl byl natáčený hned asi deset dní po tom co jsem porodila. Stduji stále. Školu navštěvuji 1x týdně a maturovat budu letos v září. Okruh mých kamarádů se dost zmenšil. Bavím se ted spíše s kamarádkami, co mají malé děti :) Ted, když už malému bude skoro půl roku máme se fajn :) Kuba je štastné a spokojené dítě.“

Alča: „Dobrý den Báro, gratuluji, Jakoubek je moc krásný. Přeji Vám všem hodně zdraví, štěstí a sil do života. Jinak máte moc šikovného manžela :-)“

Bára: „Dobrý den, moc děkuji :)“

Lucie: „Baro, klobouk dolu pred Tebou i Tvym manzelem, jak vse zvladate. Jsem o 7 let starsi a i presto, ze miluju deti, na sve se nechystam...Mas muj velky obdiv a snad jen diky Vasi rodine budu v budoucnu premyslet o sve vlastni! Preji Vam vsem hodne stesti“

Bára: „Moc děkuju za podporu. Jsem ráda, že pro někoho můžeme být vzorem, že se to dá zvládnout.“

Veronika: „Jak hodnotite Vas porod? V televizi pusobil velmi pohodove, Vy jste mela temer porad usmev na tvari...byl opravdu tak pohodovy, jak pusobil?“

Bára: „Dobrý den, rodila jsem 10 hodin , z toho 5 hodin kontrakce po minutě. Posledních pět hodin nebylo zrovna příjemných, zvláště když mi malý drhnul o křížovou kost. Ale viděla jsem za těmi bolestmi Jakuba. A také Míla mi byl velkou oporou.“

Diana T.: „Báro,jaké to je dozvědět se v osmnácti že jsi těhotná? Co ti probíhalo hlavou?“

Bára: „Ahoj, byl to nepopsatelný pocit. Od doby, co jsem viděla dvě čárky na testu, tak už jsem nedokázala přemýšlet tak, jako před tím testem. Každých deset minut jsem myslel na to, co bude, jak bude vypadat a tak :)“

Eliška Čermáková: „Jaké jsme měli vybrané jméno pro holčičku?“

Bára: „Do páteho měsíce nám trvdili, že budeme mít holčičku. Holčička se měla jmenovat Sofie.“

Šárka: „Ahoj Barunko, odkud jste? Jste nádherná rodinka :)“

Bára: „Ahoj :) jsme z Mostu. Já jsem původem z Oseka, ale Míla je rozený mostečák :)“

Háňa: „ahojky, moc Vám oběma fandím. Máte krásné miminko.“

Bára: „Ahoj, moc děkujeme :)“

Zuzana: „ahoj baro fandila jsem ti ale prekvapil me tvuj postoj k peci o tve cerstve narozene miminko . docela by me zajimalo proc si se bala vykoupat sve miminko ? mas snad k nemu mensi citovy vztah nez tvuj manzel?. on mel taky novorozence v rukou poprve ale vedel ze je to potreba. dulezite veci nelze hazet na druhe jenom kvuli tomu ze se bojime MAMA musi vydrzet a zvladnout VSECHNO!. preju ti i tvemu miminku stastny zivot .“

Bára: „Ahoj, prostě a jednoduše jsem se bála, že by mi mohl Jakub vyklouznout. Určitě to není tak, že bych k němu měla menší citový vztah. Oba mé chlapáky miluji nade vše :)“

Majka: „Zdravím Barunko, jste milé, mladé pohodové děvče. Myslíte, že Vám jednou nebude líto, že jste měla takhle brzo dítě? V dnešní době to je skoro rarita. Já si tedy nedovedu představit že bych už teď měla 20leté dítě. Jsem ráda, že mám děti až teď. Věřím, že všechno zvládnete a budete mít z Jakoubka radost.“

Bára: „Dobrý den, má matka měla mou sestru v sedmnácti na stejném gymplu, na kterém studuji ted já. Mě měla o 3 roky poté. A vím, že nelituje toho, že dítě měla jako mladá :) Myslím si, že nikdy toho nebudu litovat. Vždy jsem chtěla mít velkou a spokojenou rodinu. S Mílou si budeme užívat i když už budeme starší :)“

Martina: „Dobrý den Báro, nedejte na řeči, že jste mladí/nedospělí a kdovíco. Postavili jste se k nečekané situaci čelem (respekt!) a malý Kubík má prima rodiče. Do hlídání můžete zapojit i dobré kamarádky. (Děti nemají a občas povozit kočárek může být exotika :) Mějte se pořád rádi a přeju, co nejmíň trablů s maturitou.“

Bára: „Dobrý den, děkuji za podporu. Mé kamarádky se mi spíše vyhýbají...Dělám vše pro to, abych maturitu zvládla.“

Kristýna: „Ahoj Barčo,jak to všechno zvládáš? Líbí se mi jak Ti Míla se vším pomáha.Takový jen tak není. Já jsem otěhotněla v 16. a 11.12.13 ve 2.21 se mi narodila holčička. (už mi bylo 17) 11.4. jí budou 4měsíce. A musím se se všim spolehat sama na sebe,přítel chodí do práce a když přijde tak se nám věnuje ,jakože pusa a ahoj. Tak proto obdivuji Tvého Mílu;-) Jak dlouho jsi rodila? Od první kontrakce?“

Bára: „Ahoj, Míla mi hodně pomáhá. Když je doma hraje si s malým a tak. Chodíme na společné procházky. Ale někteří chlapy jsou prostě jiní.... Rodila jsem celkem 10 hodin a z toho 5 hodin kontrakce po minutě, když mi píchli vodu :)“

Hanka: „Ahoj Barčo, myslím, že nás všechny určitě zajímá, jak sis postupně zvykla na svojí novou roli matky? Z posledního dílu to vypadalo, že to pro Tebe není v tom začátku úplně jednoduché (a mně to za týden čeká taky, proto jsem tak zvědavá :-) ) Jak se v současné době cítíš na mateřské? Užíváš si jí? plánuješ se co nejdříve vrátit do školy? Děkuju za odpověď a mějte se krásně“

Bára: „Ahoj, začátek byl pro mě opravdu těžký. Ale s postupem času jsem si začala zvykat. Chce si to udělat denní režim a pak už to jde samo :) Ted si mateřskou užívám na skoro plný úvazek. Malej se ted začal přetáčet, takže už nejde ho nechat jen tak někde ležet. Do školy chodím stále a to jednou týdně. Přeji ti krátký porod bez komplikací a péči o mimčo určo zvládneš :)“

bety: „ahoj baro prijde ti ze jsi po narozeni syna rychleji dospela oproti tvym vrstevnikum? chteli byste i druhe dite?pokud ano za jak dlouho?“

Bára: „Ahoj, myslím si, že jsem dospívala už v průběhu těhotesntví. Ale opravdová dospělost přišla s narozením Jakuba. S mýma vrstevníkama si pomalu ani nemám co říct...“

Ilona: „Ahoj Barčo,chtěla bych se zeptat jak se daří a jak to zvládáš s miminkem:-)“

Bára: „Ahoj, celé naší rodině se daří velmi dobře. Kuba prospívá a je spokojené miminko. Od konce šestinedělí už vše zvládám na jedničku :)“

dm: „Na jaký "level" Vás posunul půlrok?“

Bára: „na level maximální rodič :P“

johanka: „Dobrý den, jaký byl důvod Vaší účasti v tomto pořadu?“

Bára: „Dobrý den, důvod byl ten, abychom ukázali, že i v 18-ti letech s dítětem se svět nehroutí. A pro nás, taky jako jedinečná vzpomínka na odbobí těhotenství a mateřství.“

dm: „Bylo to hodně těžké a nepříjemné - rizikové těhotenství?“

Bára: „I s odstupem času musím říct, že ano. Když vám řeknou, že vaše dítě na 85% může mít Downův syndrom, tak to není zrovna příjemné. To samé bylo, když jsem dlouhou dobu trávila v nemocnici na kapačkách.“

Sarulin: „Baro, na nic se ptat nechci, myslim, ze dotazu budete mit nad hlavu:-) Chci Vam poprat, at vse s prehledem zvladate tak jako dosud a maly at ma stále tak milujici a odvazne rodice! :-) Sarka“

Bára: „děkujeme...“

Martina: „Ahoj Barčo, moc Vás oba zdravím, fandím Vám a jsem ráda, že jste se rozhodli vychovávat prcka a vzít se! Chtěla bych se zeptat, když jsi zjistila že jsi těhotná, jak jsi to Mílovi řekla a jak na to reagoval? A také jestli jste spolu bydleli už před otěhotněním nebo jste se tak rozhodli až po tom. Díky a přeji jen to dobré!“

Bára: „Ahoj, dozvěděla jsem se to jednou ráno, když jsem měla od sedmi hodin vyučování a doma mi bylo zle. Udělala jsem si test a ukázala ho Mílovi. Oba jsme bylo nadšeni. Bydleli jsme spolu skoro rok v Teplicích v bytě 1+kk. Poté jsme se rozhodli koupit větší byt tady v Mostě 3+1 :)“

Martina: „Milá Báro. Moc Ti fandíme. Jste s Mílou super pár a máte nádherného syna. Vlastně ani nemám otázku, jen jsem chtěla napsat, ať si neděláte hlavu z negativních komentářů, že jste bezva rodiče a přeji vaši rodince jen to nejlepší :-)“

Bára: „děkujeme :)“

Lenka: „Ahoj Baru, jak dlouho ti trvalo, než ses sžila s mateřskou rolí? :-) ... a druhá otázka - nevadí ti, že tvůj manžel tě oslovuje "ty vole"? Kubíček je krásnej!“

Bára: „Ahoj, po konci šestineděli už to bylo v pohodě:) Míla je chvilkama prostě puberták. Není to na denním pořádku, aby mě takto tituloval :P“

Miriam: „Ahoj Baru, moc se mi jako pár líbíte, držím Vám palce od začátku, obdivuju, jak to v tak mladém věku bravurně zvládáte a malý je vážně roztomilý. Nechápu, jak jste mohla při porodu i po něm vypadat pořád tak dobře a ještě se usmívat :-) Velký obdiv Vám i tatínkovi. Jsem sice o 6 let starší, ale po porodu (při koupání a tak) jsem se cítila podobně, Ti chlapi na to prostě mají větší kuráž. Hlavně si z případné negativní kritiky "zkušených" matek nic nedělejte, podle mně jste skvělí. Mějte se krásně a hlavně se mějte rádi! Přeji krásný společný život, M.“

Bára: „Dobrý den, moc děkuji za "pochvalu", já samotná si na videu přijdu jako obrovský slon :D, ale je pravda, že úsměv mě skoro nikdy nepřechází. Hrozně jsem se na Kubu těšila :)))“

Míla: „Barčo, prvně moc gratuluji k narození Kubíka - mám doma taky jednoho a doufám, že ten Váš bude menší číslo. Chtěla jsem se tě zeptat, jak to vše zvládáš? Nedovedu si představit, že bych měla mít dítě takhle brzy, rodila jsem v 26. Jak to máš v plánu se školou, pomáhají Vám rodiče?přeji moc štěstí Vám všem“

Bára: „Ahoj, ted už vše zvládám, letos v září budu maturovat :) Rodiče nám moc nepomáhájí viz.člínek na idnes.“

Helena: „Ahoj, zajímalo by mne, zda plánujete Jakoubkovi sourozence? Moc Vám fandím, jste prima rodina a manžela si hlídejte, je to velký fešák! :)“

Bára: „Ahoj, sourozence určitě plánujeme, ale necháme na osudu kdy přesně nám ho naplánuje :) Mílu si hlídám nebojte :P“

anička: „Ahoj Báro, předem bych chtěla říct, že ti moc fandím. Chtěla jsem se zeptat, jak jsi na tom teď se studiem - děláš letos maturitu? A budeš se hlásit na vysokou školu? Jak jde zvládat studium s miminkem? Ať se ti daří.“

Bára: „Ahoj, letos v září maturuji a vysokou školu plánuji dálkově, ale na rok studium přeruším :)“

Jana: „Milá Báro,přeju hodně štěstí,ať Vám oběma Kubík dělá radost,ať Vám vztah vydrží-Míla se zdá fajn chlap se smyslem pro rodinu-a ať vyjde i studium. Je super,že jste na všechno 2-i na mrňouska.“

Bára: „Moc děkujeme :)“

Zuzka: „Dobrý den,Barunko,dotaz nemám,jen vám chci popřát vše nejlepší a pogratulovat ke krásnému miminku a milému muži.Líbili jste se mi nejvíc! !!! PS :mít v muži takovou oporu,jaká se jeví u Vašeho Míli,Barunko,chci ho u porodu také...Jsem již trojnásobnou babičkou,za nás tohle nebylo,ale až do teď jsem si tak nějak muže u porodu představit neuměla...Klobouk dolů před Mílou!Proslzela jsem váš porod dojetím nad vším..mějte se všichni moc krásně a hodně štěstí!Zuzka ze Znojma“

Bára: „Dobrý den, moc děkuji za krásný vzkaz. Bez Míly bych neporodila :D“

Julie: „Milá Báro, moc vám fandím,že jste se rozhodla přijmout rodinu, i když o dost dříve než většina vašich kamarádek,jste šikovná a hlavně statečná! Začátky (a hlavně šestinedělí)jsou náročné pro každou maminku a je vidět, že váš chlapeček je šťastný a vy též. Jednou,až budete mít velkého syna, který vám bude pomáhat a bude váš parťák a ochránce, vy ještě stále budete mladí rodiče a budete si ještě moci všechno užít - cestování, zábavu,studia, kariéru. Je určitě lepší být mladá matka,to všechno ostatní stihnete později.Chci vám poděkovat za pro mě nejsilnější slova tohoto dokumentu,kdy jste mluvila o tom,že rodiče se rozvádějí a ani si neuvědomí,jak vždycky hodně negativně ovlivní život svých dětí. Řekla jste to tak jednoduše a o to je to větší pravda, často na tenhle váš výrok myslím. Dnes nikdo nechce problémy řešit,když je to někdy tak náročné a rozvod je přece celkem rychlé a pohodlné řešení. Lidé nechtějí tolik bojovat za rodinu, když rozvod je dnes běžná věc. Mám sama dvě maličké děti a i proto,co jste řekla, bych vždycky chtěla udělat vše pro to,aby vyrostly s mámou i tátou. Jste citlivá a vnímavá mladá paní a já vám, vašemu manželovi i KUbíčkovi přeji jen to dobré, hodně energie a sil překonat překážky a hodně šťastných okamžiků a pocitů, že to za to stojí :-)“

Bára: „děkuji :)“

Veronika: „Ahoj Baruš, jsem o tři roky starší než ty, ale šíleně tě obdivuju... jste s přítelem oba dva super, moc ti ho závidím :-) už jsi se srovnala s malým miminkem, doufám, že ty deprese a strach odešly tak brzo, jak přišly :-) jinak, jak jsi byla spokojena s ústeckou nemocnicí, kdybys rodila ještě jednou, šla bys tam, nebo by jsi přemýšlela nad jinou ? Moc pozdravuj Kubíčka a přeji vám plno spokojených let !!“

Bára: „Ahoj, určitě druhé dítě půjdu rot do té samé porodnice. Ten přístup doktorek a PA byl úžasný :) Děkuji za podporu.“

Adél: „Ahoj Báro, moc gratuluji k narození chlapečka, doufám, že Vám bude celý život dělat jen radost!! Chtěla jsem se zeptat, jestli by ses po téhle zkušenosti pustila do dalšího porodu?:) Krásný jarní den přeji“

Bára: „Ahoj, určitě nehodlám mít pouze jedno dítě, takže ano a dokonce se těším :)“

Zuzka: „Báro, moc Vám držím palce - sama jsem měla dítě brzo na dnešní dobu - 21 a dnes je mi 31 a dětí mám 5, stačili jsme svépomocí postavit domeček a tento rok ukončím VŠ (nejmladší je půl roku) - tím Vás chci povzbudit - jde to, ale vyžaduje to hodně "organizace práce". A můj dotaz - prozradíte nám jméno připravené pro holčičku?“

Bára: „Ahoj, klobouk dolů před tebou :) Jméno pro holčičku jsme měli a to Sofie. Ale ted, kdyby jsme měli holčičku jmenovala by se jinak :)“

Káťa: „Báro, co rodiče, nekritizujou nějak, že si někdy něco do televize řekla? Měj se hezky.“

Bára: „Ahoj, myslím, že není co kritizovat. Vše co jsem já nebo Míla řekli byla čistá pravda :)“

Eva: „Ahoj Barčo, předem chci moc pogratulovat ke Kubíkovi, jste úžasná rodinka, ze seriálu moje nejoblíbenější :) Chtěla bych se zeptat, jak jste se s Mílou poznali, jestli to byla láska na "první pohled" jak se říká :) v seriálu je to jiskření mezi vámi nepřehlédnutelné. Děkuju a přeju ať jste všichni tři moc šťastný :)“

Bára: „Ahoj, dobře si to odhadla, byla to opravdu láska na první pohled. Seznámili jsme se ve vlaku. Oba jsme jeli do školy do Duchcova, kde Míla tou dobou ještě studoval průmyslovou školu. Ten den vlak měl poruchu a museli jsme přestupovat do jiného vlaku, v ten okamžik jsme se seznámili :)“

Eva: „Barčo, byly v roli i nějaká jiná jména, nebo Jakoubek byl jasná volba? Přeji jen to dobré a ať se vám třem daří :)“

Bára: „Ahoj, když jsme se dozvěděli, že to bude kluk, tak jsme chtěli jméno Viktor. Ale po tom, co Míla začal říkát Viktůrek - traktůrek, tak jsme hledali jinou alternativu :P“

Bára: „Ahoj Baru,strašně tě obdivuju jak to zvladaš.Koukame s mužem na čtyři v tom každy týden a jak vidim tveho muze jak ti pomaha pokazde mu reknu vidis takový musiš taky být :D máme 5 mesicni holčičku .Držímě ti palce at vše zvladneš a mate se jen krásně :)“

Bára: „ahoj, udělala jsi mi úsměv na tváři :)“

Marianka: „Ahoj Báro,chtěla bych se tě přeptat,jsem zhruba ve stejným věku jako ty.Miminko by jsme si s přítelem oba moc přáli,jenže je tam pořát to ale.Přítel má stabilní a dobrou práci,já mám školu téměř hotovou,žijeme spolu již třetím rokem.Jak to vnímáš ty?Doporučila by jsi dát život lidem,který ač jsou mladí moc touží po rodině?Mám opravdu strach jka by to člověk zvládl po finanční stránce,ale jak tak čtu ten ideální čas není asi nikdy.Díky M.“

Bára: „Ahoj, myslím, že když člověk touží po dítěti a má prostředky na to, aby ho zabezpečil , tak nevidím problém v tom, proč nepřivést na svět nový život :)“

Kristýna: „Báro, už víte, co budete dělat po maturitě?“

Bára: „chtěla bych dálkově studovat obor biologie :)“

Pavlína: „Ahoj Baru, šla by jsi hned po porodu rodit znovu? Nebo ještě ani teď ne? Já mám dva porody a oba byli rychlovky, přišlo mi, že jsi to měla celkem na dlouho...“

Bára: „Ahoj, rodila sem 10 hodin, ale šla bych do toho klidně znova :)“

Ingrit: „Ahoj, můžu se zeptat kdo viděl malýho první krom tebe a Míli? Co to lego? :D V tý škole jak si byla Kubíka ukázat, to jsi šla sama nebo s Mílou? zvládla si to? :)) Kdo si ve škole první Kubíka choval? Děkuji“

Bára: „Ahoj, Kubu vidělo celkem dost lidí, první štáb, ale první návštěva na pokoji byl můj táta se svojí rodinou :) Když jsem byla ve škole, byl tam i Míla, první a si ho pochovala má spolužačka Lucka, s kteoru se znám už od první třídy. Mílovo lego...tot otázka. Pomalu dospívá, ale pravidelná návštěva dráčiku ho neopustila :P“

Michaela: „Dobrý den, Báro, nemám snad ani žádný dotaz, jsem moc ráda, že jste se natáčení s manželem a pak už i Kubíčkem zúčastnili. Ono mít v 19 dítě je dneska totiž silně proti mainstreamu, takže mě ani nepřekvapuje, že se od Vás kamarádky odvrací, máte jich méně a nemáte si s nimi co říct. To je holt přirozený vývoj. Stejně tak je dost klišé "zkazili si život". Chci jen říct, že mám bývalou spolužačku, která měla děti krátce po střední škole. Dneska jsou to už velké holky a my, co jsme měli děti kolem třicítky, jí teď závidíme, že je v podstatě free, kdežto naše starosti teprve začínají, třeba s nástupem do první třídy. A to říkám bez kousku závisti, prostě jsme si to tak zařídili. :-) Vlastně mám jeden dotaz. Neříkala jste si někdy zpětně, že by Vám v kojení pomohla třeba nějaká laktační poradkyně? Z těch pár záběrů mi to přijde, že jste se s kojením dost prala. Možná dokonce ani v porodnici nebyli schopní Vám pomoct s "nastartováním". Nevím, nebyla jsem tam. Kojení je super, ale nemá smysl se tím trápit, když to prostě nejde. Vlastní zkušenost. :-) Držím palce, ať jste zdraví a spokojení!“

Bára: „Dobrý den, odpovídám vám na otázku co se týká kojení(malý už je docela protivný). Kojila jsem pouze 14 dní. V porodnici se sestřičky dost divily, že v kartě nemám vůbec napsané, že moje prsa nejsou moc vhodná pro kojení. Snažila jsem se jak jsem mohla, kojila jsem z každého prsa a pak i odstříkávala. Každé tři dny jsem chodila na kontrolu k dětské doktorce a ta viděla jak každý den ztrácím víc a víc mléko. Po psychické stránce nebylo lehké se vyrovnat s tím, že nejsem schopná Jakoubka kojit, ale když jsem se s tím smířila a dala mu flaštičku s nutilonem, tak vše bylo dobré.“

Dali: „Ahoj Báro, moc tě zdravím z Brna. Nejprve tě chci ujistit, že to, co píše níže Zuzana: "dulezite veci nelze hazet na druhe jenom kvuli tomu ze se bojime MAMA musi vydrzet a zvladnout VSECHNO!", jsou žvásty. :-) Máme-li vedle sebe milující manžely, můžeme se s nimi o své starosti podělit - a určitě nemusíme zvládnout všechno. ;-) (To bychom snad nebyli ani lidi, ne?) Teď k mé otázce - pochopila jsem správně, že byteček není Váš a že v budoucnu budete muset řešit vlastní bydlení? Už jste nad tím přemýšleli? Přeji jen to nej, ať se máte báječně a ať se ti podaří maturita!“

Bára: „Ahoj, byt je náš :) máme 3+1 a zatím na to stačí. Do budoucna si však chceme našetřit na malý baráček :)“

evča: „Ahoj Barčo, pročítám tu tvé odpovědi. Ty jsi těhotenstvím dospěla a už bereš život a postoje jinak. Kdežto kamarádky, jsou v tomto nevyzrálé zřejmě, když se od tebe odvrací. V dnešní době je někdy dar mít dítě! Tys ho získala a nepustila. Moc Ti držím pěsti!! Jak Kubíček roste, kolik teď váží a měří? Kdo jej teď hlídá, když jsi tady?“

Bára: „Ahoj, je příjemné číst tento komentář. Já sama na sobě pocituji to, že jsem dospěla, ale to, že to o mě napíše cizí člověk potěší :) Jakub na 5- ti měsíční prohlídce vážil 7 110g a měřil 70 cm :) velký chlapák po tatínkovi :P“

Helena: „Ahoj, pořad Čtyři v tom je super projekt, nepochybně budete mít všichni super památku. I přes ta všechna pozitiva - byly někdy chvíle kdy jsi litovala, že jste se přihlásili a kdy Tě to natáčení štvalo? Přece jen kamera u porodu..apod. :-) Jinak gratuluju k mimču, jste s Mílou skvělí a moc Vám to jako rodince sluší ;-)“

Bára: „Ahoj, ani jednu takovou chvíli jsem u sebe nezaznamenala. Při porodu byl štáb naopak velkoo podporou. Jen režisérka Markéta byla fakt vtipná , když chtěla natočit silnější kontrakci a řekla mi, abych Mílu chytla víc drasticky za výstřih :D Ono když vás něco bolí s prominutím jako kráva a ještě si na vás někdo vymyslí dělej tohle a tohle, tak to bylo fakt vtipné :)“

Ela: „Báro, nic si z těch spolužaček nedělej... už z toho pořadu mi bylo jasné, že tam je určité nepochopení (tuším ta holka, co říkala, jak sis to strašně zkomplikovala, tuším na schodech ta vlevo). Jen jsem si říkala, jestli ví, že se jí tohle taky stát může :-) Za pár let, co budou mít taky děti, si to holky uvědomí. Držím palce!“

Bára: „Ahoj, spolužačka co tento výrok pronesla tak neví o čem mluví. Je to holka co má nalajnovaný život od rodičů a ten dodržuje. Každy jsme zkrátka jiný :) Musím se všemi rozloučit, překvapilo mne, že ani jeden komentář nebyl nějak negativní. Bylo příjemné vám odpovídat na otázky a doufám, že se nebudete zlobit, že jsem nestihla odpovědět na všechny. Mnoho dotazů se opakovalo. Jakoubek už se vzbudil a jdeme obědvat :) Ještě jednou moc děkuji za podporu.“