Živě na Jedničce

Záznam chatu ze středy 7. března 2012

martina: „Dobrý den, náš 6 letý syn (v září jde do školy) "neposlouchá". Myslím to tak, jako že mu x krát za sebou opakuju: oblíkej se, napij se, umyj si ruce....několikrát denně každý den. Je dost bystrý a chytrý. Jen už mě to věčné opakování dost unavuje. Je to v tomto věku normální? Děkuji“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Normální to spíše je..hledejte důvod proč se tak chová, co je cílem? Vaše pozornost směrem k němu, hledání hranic? Vyzkoušet, co snesete? Ale spíše je třeba hledat řešení: to nejjednodušší co je možné: večer dobře zvládněte usínací rituál. Lpěte na řádu, tedy o to, aby se některé činnosti stereotypně opakovaly během dne. Prostě - díte potřebuje řád. Pokud jej má, vyzkouší hranice - a poslechne. Pokud je nemá, bude zlobit, hledat je..doufám, že více povím v pořadu. tak zatím nashledanou Jan Svoboda“

Markéta: „Dobrý den mám 5 letého bráchu,když mu řeknu já nebo rodiče ať se jde ustrojit tak chce aby ho strojila mamka,ale když je ve školce tak se ustrojí sam děkuji za radu.“

Jan Svoboda: „dobře, první, co je třeba udělat, je vytvořit v něm plán "když se budeš oblékat, jak to půjde za sebou" co nejdříve, co potom atd..Takto vytvoříme v "hlavě" dítěte plán a pak jej podprorujeme..to je začátek.“

Jana: „Dobrý den, bojujeme doma o místo, jak si poradit s dvouletým synem - vzdor -v malém bytě...-jsme rádi že máme alespoň ten vlastní-(každý svoje místo rozhodně nemáme)hlavně teď řešíme že si nedokážeme ubránit spaní mimo naši postel, a donutit někoho usnout nebo zůstat spát a necestovat...nejde...je vhodné třeba odměňovat?Připadá mi to jako špatný motiv nebezpečné...Děkuji“

Jan Svoboda: „to je opravdu složité v malém prostoru..¨ selektujte co napíšu: nejdříve je třeba naučit dítě aby nespalo mezi vámi, ale na jednom zu krajů, řekněme na vašem..pak teprve je možné pokračovat v jeho "učení", aby spalo tam, kde Vy chcete. A - má 2 roky..tedy půjde do období vzdoru atd, další aspekty..chci naznačit, že snaha dítěte být v prostoru rodičů v tomto věku, je zcela normální a zdravá. JS“

Širin Pohořalá: „Dobrý den, máme 2roky adoptovanou dceru, v létě jí bude 5 let, vypadá na 3,5 ale o to víc je akčnější.Neposlouchá, vzteká se bez příčiny( prostě najednou jak když jí něco kousne a pak se schválně dívá jak budu reagovat. Již jsem se naučila to ignorovat nebo mluvit mírným hlasem ale to jí ještě více popudí a přitvrdí. Zklidním jí pouze drsným stiskem třeba ruky nebo ramene a téměř okamžitě se zklidní a pak je nějakou dobu celkem v pohodě. Při několikerém opakování aby šla něco udělat(třeba si umýt ruce a pod.) nereaguje, či dělá že neslyší a až když pořádně zakřičím, tak poslechne. Psycholožka při první návštěvě diagnostikovala ADHD, i když hned napoprvé se mi to nezdá. Ve školce je sice jako pytel blech ale učitelky respektuje a poslouchá. I ony říkají že je sice živá ale velmi vychovaná. Nikdy nezapomene poděkovat, pozdravit a rozloučit se podáním ruky. Mluvíte o řádu, já se ho snažím co nejvíce dodržovat ale manžel trochu povoluje. Také bych se chtěla zeptat, kdy bychom ji měli spravit šetrně o tom, že je domečku. Děti v okolí to vědí cca 5-7leté a nerada bych aby se to dozvěděla od nich. Je velmi citlivá a začíná si zřejmě vzpomínat na minulost ale má asi zmatek v hlavě co vlastně prožila. Do 2 let žila s matkou pod mostem a pak rok v DD. Můžete trošku poradit? Děkuji moc a přeji krásný den Širin“

Jan Svoboda: „Mohu ej obecně.. určitě se nechejte vést psychologem, nejlépe klinickým. Podstatou se jeví prožitá traumata, která má za sebou, prožitá a Vámi nezpůsobená.Vy sledujete už důsledky. A je potřebné být hodně opatrnými a důslednými..aby dítě získalo co nejvíce pocitu bezpečí a důvěry. Hodně se budou požívat doteky, ale ne jen tak ledasjaké, potřebujete k tomu vedení odborníkem. Jen chci říci - nevzdávejte se a navštivte odborníka, který problematice rozumí. Snad je ještě čas věci hodně měnit.. S úctou JS“

Roxana: „Dobrý den, mám téměř 5 letého syna. Je velmi bystrý a chytrý,jen ve stálé opozici. Jeho první odpověď na cokoli je "NE" (nepůjdu si umýt ruce,nepůjdu se najíst,nechci jít do školky apod.), popřípadě řekne opak toho co se po něm chce. Tento negativní postoj je občas obtížné zvládnou a ustát. Svým chování často vyloženě provokuje.Jak na něj? Děkuji za radu.“

Jan Svoboda: „Ano, zdá se, že Váš syn je fascinován tím, že Svět reaguje na jeho "ne". Dopředu s ním projednejte jaké činnosti budou a jak budou za sebou následovat. PAk sdělíte na jeho "ne": hm, říkáš ne a vedete jej k činnosti. Tedy příklad: "Pojď jak jsem říkali,je po večerníčku, jdeme si čystit zuby". On na to: "Ne". Vy "hm, říkáš ne a jdeme, pojď. Dále bude říkat ne a začne se vztekat. Vy jej ale postrkujete s tím, že jdete do koupelny s ním a říkáte, co děláte. Tento kolorit bude běžný, opakovaný až časem pochopí, že ono "ne" nemá většího smyslu.. Ale to, co píšu, je jen obecné, pokud by problém nebyl řešitelný tímto, za čtrnáct dní se nic nezměnilo, dotažte se odborníka, který se Vás dotáže na další fakta, které já neznám a věřím, že pomůže, jde o docela běžný problém. Tak zatím nashledanou. Jan Svoboda“

Veronika: „Dobrý den,mám skoro 2letou dceru.občas má záchvaty vzteku.Pak se chce hned mazlit a chovat.Jak mám reagovat?Děkuji“

Jan Svoboda: „Když se vzteká, počkat, když nevydržíte, pak pojmenováváte co dělá (neříkáme vztekáš se, to dítěti nic nedává)ale podstatou je, že nic neřešíte. A že se pak chce pomazlit - to je dobře, hodně dobře. Pomazlete ji..ona sama neví, co se s ní děje, nabíhá do období vzdoru. JS“

marcela: „Dobry den, jak reagovat kdyz se dite 1,5 vztekne a rozplace kdyz mu vemu "nepovoleny" predmet z rukou? dekuji“

Jan Svoboda: „Vzteká se, protože nechápe, co svým činem sledujete..a jak mu to vysvětlit, když má rok a půl..hm, tak to je otázka pro sakra odborníka..a to já nejsem. S úctou Jan Svoboda“

Eva: „Dobrý den, mám problém s 3,5 letou dcerou, neposlechne, odmlouvá.Vše musí být po jejím. Když ji řekneme, že tak to nebude, tak je schopná začít skákat a vztekat se tak dlouho, dokud nebude po jejím.Stejné je to i při oblékání a jídle. Hlavně to dělá mně ,,matce,,. Když ji řeknu, že to mít prostě nebude, tak mi řekne , že jsem zlá,že mě nemá ráda a začne na mě ječet. A za pět minut se tulí. Je náladová jak počasí... Jak ji vysvětlit, že takhle se chovat nemůže. Já už jsem bezradná.Ve školce a u ostatních je v pohodě. Děkuji“

Jan Svoboda: „Skvělé! Vaše dítě je zcela zdravé..a teď vychovává Vás.. A dále - víte, dítě reaguje na Vaše emoce, které čte z vašeho obličeje a když tam vidí foufalost, tedy Vaši snahu obhájit se, jen své chování zesílí. Když tam uvidí rozhodnost a bez křičení, tak to častěji (zdaleka ne vždy!) zabere.. Vyzkoušejte. JS“

Žaneta: „Dobrý den, já jen přidám takové moje poznání ke zvládání vzteku dítěte. Mám skoro 4 letou dceru, jež jako i jiné děti se občas vzteká. Řešila jsem to po dobrém, někdy i po zlém, ale to nepomáhalo. Co u nás zabírá je, zaujmout ji něčím úplně jiným a opravdu už se k tomu, proč se začala vztekat nevracet. Vím, že to není jednoduché a občas je to o nervy, ale i to k životu patří a mít dítě je to nejkrásnější, co mě potkalo.“

Jan Svoboda: „Ano, to je velmi často účinné a dobré..ale jak sama víte, také nefunguje stoprocentně. Nicméně ano, chci podpořit Vaše vyjádření a tím vést rodiče, aby i tohle a častěji než křik - zkoušeli. Děkuji JS“

Eva: „Dobrý den, jak mám reagovat, když můj 4letý syn na jakékoliv ne ode mne reaguje, že mě bouchne, občas mu jednu vlepím na oplátku, ale tak nějak cítím, že to není řešení...nechci se k němu chovat z pozice síly, ale jak se zachovat?“

Jan Svoboda: „Potřeboval bych více informací.. Obecně : pokud umíte pohladit, mazlit, dítě chce Vaše mazlení, klidně jej můžete praštit po zadku. Ne po hlavě prosím! Přes zadek..A ne s komentářem typu "teď Tě nemám ráda, zeď nejsi můj chlapeček" a obdobné věci,které jsou hodně škodlivé. Tedy podstata - když umíte hladit a mazlit, klidně přes zadkem praštěte. JS“

slain: „Jste pro liberální nebo autoritativnější výchovu dítěte?“

Jan Svoboda: „Tak rád bych odpovědel pořádně.. nemohu v obecnosti odpovědět..Faktem je, že každé dítě chce a potřebuje limit,hranice..znát jej. Limit je prvek, něco, prostě, co v tutéž chvíli dítě chrání před něčím a brání mu v něčem a důležité - DÍTĚ obojí umí posoudit a rozumí tomu. Pak půjde o vyváženost liberalismu a autokratismu. JS“

tereza: „Dobrý den,jak zvýšit seběvědomí 9leté slečně ?Doma je bezproblémová,v cizím prostředí stydí.Děkuji za odpověď“

Jan Svoboda: „Nejdříve, nejdříve potřebujete zjistit v čem je dobrá, co umí. A čemu věří, že umí. A tuto činnost ji najít vně rodiny - v kroužku a podobně. Prostě - začít změnu je třeba v tom, co jí jde, netlačit ji ven jen tak, metodou "pokud omyl". Ale může tambýt mnoho aspektů úplně jiných - stud, pocit ohrožení ostatními, nedobrá jedna, dvě zkušenosti..prostě může toho být hodně. O to více má smysl dát dotaz odborníkovi, který se bude dále dotazovat a dá konkrétní řešení. JS“

Martina: „Dobrý den, dvouletý syn do 1,5 roku usínal sám, položili jsme do postýlky a dokonce zavřeli dveře. Nyní musí usínat v naší posteli, někdy sám, někdy si musím lehnout s ním, ale nevyžaduje pozornost - čtu si. V postýlce odmítá být, my jej po usnutí přenášíme. Jak jej to odnaučit a přejít opět na samostatné spaní, za 2 měsíce bude mít sourozence... Mockrát děkuji za zajímavé informace obecně.“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Dítě je malé..jeho reagování je typické a normální. Pokud si najdete mou odpoveď někde výše, je tam...ale opravdu, v tomto věku, bych nepolevil v usínacím rituálu, ale nic bych nehrotil, maximálně bych jej vedl k tomu, aby nešel spát mezi nás, ale ke kraji, nejlépe mezi !stěnu! a matku.. JS“

Dana: „Dobrý den, potřebovala bych poradit, jak reagovat na vztekajícího se žáka druhé třídy, který často při vyučování i na nepatrné napomenutí reaguje rozházením věcí po třídě a současně při tom hlasitě brečí, doma podle rodičů dělá totéž - prý jim psychatr radil ,,dát mu pár facek" , dokonce i utíká ze třídy a honím ho po chodbách.Třídní učitelka“

Jan Svoboda: „No, hodně bych se divil, pokud psychiatr tohel radí.. Prosím, nechejte dítě vyšetřit KLINICKÝM PSYCHOLOGEM. Ne psychiatrem..tohle může být jednání, které má pod sebou určitý handicap..řešitelný. Nechci strašit a netsraším. Jen žádám v zájmu Vás i dítěte - běžte na ono vyšetření: tohle poraďte, k tomuto veďte rodiče. A Vy - pokud je to možné, vysledujte moment, okamžik, který je před onou reakcí. Vždy tam něco je - gesto, grimasa, prostě něco. A v tomto okamžiku je ještě možné reakci odklonit - otázkou pochvalou, možná (ale to si spíše nemyslím) dotekem. Dále - vyzkoušejte jak by působilo, kdyby jste k němu více chodila a když by se mohlo stát, že naběhne do onoho reagování, sednout si k němu. JS“

KLÁRA: „DOBRÝ DEN, MÁM 6LETOU DCERU.KTERÁ JE POHODOVÁ SAMOZŘEJMĚ ZLOBÍ ASI JAKO STEJNĚ STARÉ DĚTI , ZKOUŠÍ CO SI MŮŽE NEMŮŽE DOVOLIT .ALE JAKMILE PŘIJEDE,NEBO JEDE K BABIČCE TAK JE JAK VYMĚNĚNÁ NÁS RODIČE IGNORUJE,NECHCE NÁS POSLOUCHAT atd.JENOM BABIČKU,VRÁTÍ SE DOMU JE ZAS VŠE V POŘÁDKU.CO S TÍM?DĚKUJI“

Jan Svoboda: „Uvědomuje si Vaše dítě, že tohle dělá? Pokud ano, jak si to vysvětluje? Jen si to poslechněte, nechtějte změnu..pokud si to uvědomuje a pojmenuje, může začít postupná změna. Pokud si to neuvědomuje, může jít o snahu obsáhnout prostor, tedy potřebu místa - "obsadit" nový psychický prostor, tedy babičku a babiččin prostor...Ale, nemyslím si, že by to bylo nutné nějak řešit.. S úctou Jan Svoboda“

atrophy: „Vy jste přímo dětský psycholog?“

Jan Svoboda: „Ano, jen teď nevykonávám praxi, jen učím a pokud mám čas, přednášívám po celé ČR. Jan Svoboda“

Michaela Petříková: „Dobrý den, máte plno dobrých příkladů, nápadů, lidé se mají hodně co učit - doporučil byste nějakou knihu (alespoň jako inspiraci)?“

Jan Svoboda: „Hm.. Třeba : PhDr.Lidmila Kašparová: "Jak žít a nezbláznit se". Jane Liedloffová: "Koncept kontinua" - a snažte se vzít inspiraci, tohel samozřejmě nejde vše aplikovat.. Petra Vrtbovská: Úvod do Pesso-Boyden psycho motor. První část knihy, druhá už je o terapiích.. Anebo vyzkoušejte přes net dát do vyhledávače "Potřeby podle Pesso-Boyden". Nevím, zda to takhle půjde, ale pokud ano, bude to skvělé. S úctou Jan Svoboda“

Dana: „Dobrý den. Chtěla bych poradit,jak zvládat záchvaty vzteku u svého 18 syna. Většinou přijdou tak 2 x do roka a příčinou jsou pravděpodobně neshody se starším 21 letým bratrem.Ten je naopak lidné povahy. Záchvat se projevuje brekem, křikem, zrychleným dýcháním, chce se s brarem prát a pod. Připadá mi, se v něm vždy nahromadí nějaký vztek a ten potřebuje tímto způsobem uvolnit. Nevím, jestli si zpětně uvědomuje co dělal a jak se choval.Snažila jsem se s manželem po takovém záchvatu s ním promluvit, ale nedokázal vysvětlit, proč se tak choval.Jak se v takovém případě zachovat? Není třeba se synem navštívit nějaké odborníka? Děkuji za vaši odpověď.“

Jan Svoboda: „Ano, je třeba hledat řešení..ale já nepomohu, nemám dost informací. Tedy mohu jediné - dát Vám velkou podporu: běžte za odborníkem, rozhodně to stojí za to. a když půjdete Vy, pak sdělte, že Vy máte problém, že Vy to nezvládáte..aby se nemohl vymlouvat, že pokud nebude hovořit se synem, nepomůže..a pak požádejte odborníka, když mu uvěříte, o radu,jak to provést, aby syn byl ochoten věc řešit. Držím palce.. S úctou Jan Svoboda“

Andrea: „Dobrý den, máme trápení s naší 2 letou dcerou. Vůbec se nechce mazlit, i když já se ji pokouším mazlit od rána do večera. Pro mě je fyzický kontakt velmi důležitý a potřebný. Ona ale mazlení většinou odmítá, odstrkuje nás a manžela někdy k sobě nepustí vůbec a někdy si dokonce od něj vztekle odlehne nebo odsedne. Vypadá to, že sleduje jeho reakce a někdy vypadá až krutě. Jinak je ale strašně hodná, stará se o panenky i o svého malinkého brášku, jeho pořád pusinkuje tulí se k němu. Manžel je z toho moc nešťastný a já , když to vidím, také. Poraďte nám, prosím, co s ní dělat. Moc děkuji. Andrea“

Jan Svoboda: „Pozor! Některé dětijsou nedotekové, je třeba je nenutit..jsou i jiné typy doteků - nedoteků. Snad máte kolem odborníka, který o tom něco ví a poradí Vám.. Ale určitě nenuťte, prosím za ní. Ona nejste Vy.. S úctou Jan Svoboda“

Jarka: „Dobrý den,sdílím Váš názor - zachovat klid. Jen bych chtěla poradit.Pokud na druhém stupni školy někteří žáci při výuce diskutují nevhodně,jak to zvládnout, když je to dokola a opakovaně.Dělají to zřejmě proto,aby na sebe upozornili. Myslím si, že poznámky nic neřeší.Děkuji za odpovvěď.“

Jan Svoboda: „Super! Poznámky jsou passé, nemáme rok 195O.. Potřeboval bych vědět, o jak "starých! dětech hovoříme. To co určitě můžete, když kolem Vás vedou nevhodnou formou dialog říci: Je mi líto Petře, pevně věřím, že máš na to říkat ty věci jinak"...nepomůže to k ničemu světabornému, ale Vy se nebudete cítit jako oběť jejich dialogů..tohle přednášívám, existují postupy..mrzí mě, že nemám šanci Vám v tomto pomoci..protože se domnívám, že vím jak.. Ale prosím, neutíkejte ze školství! Takhle aktivní učitele školství potřebuje.. S úctou Jan Svoboda“

dan: „co mam delat kdyz me nic nejde“

Jan Svoboda: „Uvědomit si, uvědomit si naplno, že z Vás hovoří JEN EMOCE a že jim zbytečně podléháte..protože minimálně, opravdu minimálně jste schopen - schopna, napsat, přemýšlet, obléknout se..a další. Víte co? vezměte si zápalky, anebo sponky na papír, prostě něco hmotného a malého - čočku, hrách. Tak a teď si položte otázku: "Co umím, včem jsem dobrý, dobrá, co mi jde?" A vždy jedna věc bude převedena do jedné kuličky hrachu, zápalky. Až tohle budete mít přemýšlejte, kde je prostor, ve kterém tohle všem anebo něco z toho můžete uplatnit. A Vyražte tam. Umíte plavat? A kdy jste byla naposledy na bazéně? Ne, nezajímá mě, jaké máte plavky..BĚŽTE... To je vše řešitelné..škoda že Vás nemám na telefonu..to by byl kouř. Držte se. Jan Svoboda“