Živě na Jedničce

Záznam chatu z pátku 4. května 2012

Hana: „Dobrý den, milý pane doktore Šmoldasi. Kdyby Vám kouzelný dědeček (kouzelná babička, kouzelná víla etc.) nabídl/a splnění tří přání, co byste si přál? Děkuji za odpověď a přeju krásné jaro a vůbec všechno dobré. Hana, K.Vary“

Ivo Šmoldas: „Dobrý den přeji. Jelikož jsem dospěl k názoru, že splněná přání bývají spíše trestem, asi bych kouzelného děda požádal, ať mi něco hezkého nabídne sám. Určitě by přišel s něčím moudřejším. Srdečně zdraví IŠ“

jiri: „kolik je ti let“

Ivo Šmoldas: „Žel bohu hodně, leč daří se mi udržovat si infantilitu.“

jiri: „zpominate na porad primy dementi“

Ivo Šmoldas: „Paměť mám sice špatnou, ale na Dementi si občas vzpomenu. Na dementy taky...“

jiri: „jste fajn bavic a glosator“

Ivo Šmoldas: „To se věru dobře poslouchá. Děkuji. Jste fajn divák.“

jiri: „ktery ho politika mate nerad“

Ivo Šmoldas: „To by byl dlouhý seznam...“

Hynek: „Vzal byste nabídku do StarDance?“

Ivo Šmoldas: „Jen kdybych měl našetřeno na funus. Určitě by to skončilo srdeční zástavou už v prvním kole.“

jiri: „co ted pisete“

Ivo Šmoldas: „Právě chatuju. Nechatuju-li, jsem na chalupě a snažím se, seč jsem, nepsat zhola nic.“

Radka N.: „Zdravím Vás pane Šmoldasi. Nechcete se stát naším prezidentem? Vás bych na Hradě ráda viděla. A na Vaše prezidentské glosy bych se vždycky těšila... Ať se Vám daří a buďte zdráv.“

Ivo Šmoldas: „Rovněž zdravím. Nejsem typ na Hrad, spíše do podhradí, tam tolik nevane...“

Inťour: „Zdravím, Chtěl bych se zeptat, jestli máte raději kávu nebo čaj.“

Ivo Šmoldas: „Neodříkám se ani jednoho...“

ap: „Funguje ještě Apsida?“

Ivo Šmoldas: „Nachází se již drahně let ve stavu klinické smrti, ouředně však ještě existuje.“

Hana: „Pane doktore Šmoldasi, dokážete si udržet nadhled v každé situaci, nebo Vás přece jen něco / někdo může připravit - byť dočasně - o Váš úžasný humor? Dík za odpověď.“

Ivo Šmoldas: „Milá paní Hano, většinou jsem zcela bez humoru, neb ho ztrácím i klůli naprostým prkotinám. Nechť se Vám daří.“

jiri: „co byste delal kdybys ziskal milion“

Ivo Šmoldas: „Kdybych ho ukrad, tak bych asi seděl. I když u nás člověk nikdy neví...“

jiri: „ahoj mate se“

Ivo Šmoldas: „Mám, většinou špatně.“

Luďa: „Narodil jste se prý v Prostějově. Jezdíte sem nebo to bylo jen místo narození? Jsem od Prostějova.“

Ivo Šmoldas: „V Prostěově jsem se narodil omylem. V olomoucké porodnici totiž zrovna malovali. Prostějovem tedy stále jen projíždím cestou do Olomouce nebo tentokrát do Ostravy.“

jiri: „kolik mate deti“

Ivo Šmoldas: „Dvě. Jsou už, zaplať pánbu, dospělé a z domu...“

Martin: „Zdravím, jezdíte někdy na motorce a na jaké.“

Ivo Šmoldas: „Na motorce jsem jel jednou asi před čtyřiceti lety. Myslím, že to stačilo.“

jiri: „jsem z vrchlabi znate“

Ivo Šmoldas: „Znám, dávám však přednost spíše nížinám...“

jiri: „mate sourozence“

Ivo Šmoldas: „Mám jednu dobrodružnou sestru. Občas je taky slyšet v rozhlase.“

Lenka: „Dobrý den pane Šmoldasi, otázku na Vás nemám, jen bych Vám chtěla popřát vše dobré :). Kdykoliv je s Vámi nějaký pořad, tak se skvěle pobavím. DÍKY moc za Váš humor, jen tak dál. ..“

Ivo Šmoldas: „Milá Lenko, moc jste mě potěšila. Vřelé díky.“

jiri: „si hral v reklamach jaky to bylo nataceni“

Ivo Šmoldas: „Bylo děsně horko. A tvrdili mi, že to reklamy nejsou...“

Vlasta: „Dobrý den, pane Šmoldas, co Vy a in-line brusle? Přeji hezký zbytek dne.“

Ivo Šmoldas: „Jako způsob sbevraždy by se celkem šikly. Ale ještě raději počkám...“

jiri: „mate rad jidlo“

Ivo Šmoldas: „Jistou příchylnost k němu chovám. Jsem ale starý zapomnětlivec, a tak si často ani nevzpomenu, že bych měl něco pozřít.“

Lenka V.: „Pane Šmoldasi, myslela jsem dlouhá léta,že jsem milovnicí koček, ale po návštěvě moravské vísky a jisté kočkmi zamořené rodiny zjišťuji, že miluji jen tu svou a ty na obrázcích (jsou čisté a nezavání...) Náš devítiletý miláček se jmenuje Rachel (mnou oslovovaná krásně po židovsku, zbytkem rodiny americky "Réjčl"). A zrovna dnes mě napadlo, proč ji neříkáme Pomněnka - tolik by jí to slušelo, má modré oči! Myslíte, že ji mohu po devíti letech přejmenovat? ... bože, jaká úleva dopustit se po náročném týdnu takhle krásné malichernosti mého dotazu... Dík za Váš humor, je jako živá voda na mou duši, hodně zdraví!“

Ivo Šmoldas: „Milá Lenko, ani kočky asi nejde milovat jaksi hromadně či kolektivně, nýbrž jen jednotlivě. Ani mně každá nesedne, takových je ale po čertech málo. Jedna z našich koček má dvě jména a nikterak jí to nevadí. Slyší na obě - pokud ovšem chce. Zdraví IŠ“

Eva: „Dobrý den, pane Šmoldas, mám takovou otázku, kde stále berete smysl pro humor v téhle "tragické" době? Jinak jsem velice ráda, že jste dnešním hostem. Díky a hezký den“

Ivo Šmoldas: „Milá Evo, často mívám dojem, že mi veškerý humor došel. Předstírám ale, že nikoli. Vposled to vyjde nastejno. I Vám hezký den. IŠ“

Hana Schořovská: „Dobrý den, pane Šmoldasi, moc Vás zdravím a chci se zeptat, jestli mohu, odkud pocházíte? Můj dědeček se jmenoval Jan Šmoldas, narodil se v roce 1900 v Brodku u Prostějova a celý jeho rod pocházel z Moravy. Ráda bych věděla, zda jsme příbuzní.“

Ivo Šmoldas: „Milá apní Schořovská, i můj děd se jmenoval Jan, byl ovšem o chlup starší. Odkud přesně pocházel, vlastně nevím, ale z Hané určitě. Příbuzní asi budeme, do jaké míry, bůh suď. Zdraví IŠ“

Karel: „Dobrý den,mohl bych se Vás zeptat,jestli na ČRo 2 se stále vysílá Váš pořad "Lenoška Iva Šmoldase?"Děkuji Karel.“

Ivo Šmoldas: „Vysílá se pořád, leč jen jednou za dva měsíce, takže si ho málokdo všimne.“