Živě na Jedničce

Záznam chatu z úterý 17. ledna 2012

sudoku: „Pane Harvalíku, na co se vy specializujete ve Vaší lingvist. práci?“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Dobrý den, moje specializace je onomastika (nauka o vlastních jménech) a dialektologie (zkoumání nářečí).“

sudoku: „Četli jste oba pánové knihu komickou i smutnou Český jazykozpytný strukturalismus ve světlě Stalinova učení o jazyce?“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Ano, bohužel 50. léta 20. století negativně poznamenala leccos, částečně i jazykovědu...“

sudoku: „Má Ústav pro jazyk český své webové stránky?“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Ano, je to www.ujc.cas.cz“

sudoku: „Od jaké doby se oba znáte?“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Pokud si vzpomínáme, tak od dob mé základní vojenské služby (J. David). Tehdy jsem začal chodit na první konzultace do Ústavu pro jazyk český. Je to pravda, kol. David se už tenkrát živě zajímal o onomastiku, vystoupil v našem oddělení s několika přednáškami (M. Harvalík).“

sudoku: „Proč jste zrovna dneska na chatu?“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Jsme hosty pořadu Živě na Jedničce, tak proto :-).“

Monika H.: „Co si myslíte o ,v dnešní době populárním,hlavně mezi mladšími lidmi,o slově MRTĚ ? :D“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Tento výraz je znám např. ve spojení "do mrtě", tj. "se vším všudy, do detailu, úplně...". Odtud zřejmě přešel do mluvy mládeže.“

Jirka P: „Dobrý den, lze rozdělit na konci řádku slova jako "oči, asi, ani" apod.? Pokud ano, jak? Děkuji za odpověď“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Pokud je to nutné, pak podle slabičného švu, tedy o-či, a-si, a-ni...“

Dan Červený: „Dobrý, den jelikož jste oba studovali český jazyk, používáte i vy sprostá slova?“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Ano, když je to užitečné. Zkuste se praštit kladivem do palce a pronést jen "Auvej". Ale nadužívání vulgarismů (sprostých slov) není znakem jazykové kultury mluvčího.“

Masaryk Jiří: „Zda příjmení Masaryk je vlastně ze slovenštiny počeštěný Řezníček?“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Masaryk vychází z nářečního masár, masárik, masař, masařík, tj. řezník, řezníček. Může být jak slovenského, tak někdy i moravského původu, záleží na tom, odkud příslušný rod pochází.“

Petr z Chebu: „Moje jméno je Židův s kroužkem. Můj děda se psal Židúv s čárkou jak k tomu mohlo dojít? A ještě původ jména Šmikmátor“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Pravopis příjmení nepodléhá obvyklým pravidlům pravopisu (srov. lysý x pan Lisý, zkoumal x Zkoumal), proto (zvlášť ve starších dokumentech) může být např. ů psáno jako ú. Co se týče Šmikmátora, zkuste se podívat do knihy D. Moldanové Naše příjmení (Praha 2004). V hlavě ten výklad ani jeden z nás nemá :-).“

Libuše L.: „Přátelé, mám připomínku k soutěžní otázce: kostěný knoflík, nikoliv kostěnný knoflík.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Ano, jen jedno "n". Ale už prý je to spraveno.“

Anna Lhotská: „Dobrý den, poslední dobou se v běžné mluvě i v médiích stává, že je spojení "budu se soustředit" považováno za přijatelné. Myslím, že v ohledu na dokonavost slovesa soustředit se, toto vyjádření není správné. Mohli byste, prosím, objasnit, jak se má správně používat sloveso v budoucím čase? Nejsem žádný expert, ale začíná mi vadit zavádění nespisovných tvarů především v Tv, např. oboum (oběma) a podobných. Děkuji Vám.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Sloveso soustředit lze chápat jako dokonavé i nedokonavé, proto tedy "soustředím se" i - nedokonavě "budu se soustředit". Tvar oboum je dnes spisovný - stejně jako oběma, byť s poněkud nižší stylistickou platností.“

czkovi: „1, občas užívám "vypíčený" jako výraz pro cosi "trčícího odněkud", myslíte že je to v dnešní době vhodné? :-) 2, s kolegy jsme byli ve při zda užívat "bysme" (což je spíš slovensky) nebo "správnější české" bychom, jaký je váš názor? děkuji, czkovi“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Výraz je vulgární, a tedy i expresivní (citově zabarvený). Takže užití takové slova je nevhodné.“

Vladimír Vestfál: „Jak vzniklo moje jméno a příjmení děkuji za odpověď.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Patrně dle původu Vašeho předka. Z Vestfálska. Srovnejte Němec, Slovák...“

fiala.m@wo.cz: „Poslední dobou je hodně slyšet od našich politiků - projednat na vládě. Je to správně?Nezní lépe projednat ve vládě......?Děkuji Fiala“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Je to patrně z angličtiny, na programu, on programme.“

žabža: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, z čeho by mohlo být odvozeno příp. co to znamená slovo MORNA. U nás se totiž říká, že je někde zima jako v morně a já si marně lámu hlavu, kde že je tak zima (napadlo mě snad jedině v kostnici či někde, kde se uchovávaly zemřelí před pohřbem, ale to jsem určitě vedle). Předem moc děkuji!“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Od slovesa "mořit", tedy trápit, až k smrti. Od toho i pojmenování mor pro epidemii.“

czkovi: „děkuji za odpověď, co druhá část:? 2, s kolegy jsme byli ve při zda užívat "bysme" (což je spíš slovensky) nebo "správnější české" bychom, jaký je váš názor? děkuji, czkovi“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Bysme se stále považuje za nespisovné, ale tlak uživatelů jazyka to jistě časem změní.“

Marta Vincourova: „Dobry den. Chtela bych znat Vas nazor na pozdrav typu ahojky, cauky. Me osobne dost vadi. Dekuji“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Každý uživatel jazyka má svůj vkus. Jak říká Jára Cimrman: "můžete s tím nesouhlasit, ale...". Nicméně taková slova jsou spíše děcká a v běžné komunikaci nevhodná, pokud to není záměrně příznakový projev.“

Erika Schönweitzová: „Dobrý den, Chtěla bych se zeptat jak je na tom čestina v obtížnosti mezi světovými jazyky. Děkuji předem za odpověď.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „To je mýtus, jeden z mnoha jazykových mýtů. Každý jazyk je těžký, když se ho učíte a chcete ho ovládnout dobře.“

Ladislav Lizec: „Dobrý den, trhá mi uši spojení strašně krásné, hrozně pěkné atd., (používají je i moderátoři Lefenda a Rajchert). Co vy na to. Děkuji.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „To používají i naši studenti, a někdy i my. Jsou to parazitní slova. Stejně jako nadužívání "super" nebo "bezva". Můžeme hodnotit jinými slovy, chce to však více číst a poslouchat.“

Pavel: „dobrý den rád bych se zeptal na původ příjmení Vencel vím že to je něco kolem Václava děkuji Vencel pavel“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Ano, máte pravdu, je to z německé podoby jména Václav, Wenzel/Wenzel, a němčina toto jméno přejala z češtiny, ale přes latinskou formu Wenceslaus.“

roman: „Dobrý den,prosím o Váš komentář k mému názoru, že Slovenký jazyk v čt, bez vhodné koncepční úpravy a bez dramaturgického zařazení do "své"relace(tak jako je tomu u vysílání v polštině a němčině), by neměl zůstávat v hlavních vysílacích časech bez vhodného překladu,a tedy že veřejnoprávní médium by mělo dbát na užívání češtiny ve své spisovné podobě bez nářečí a tedy i bez slovakiaismů. Děkuji a přeji hezký den“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Tak to si dovoluji nesouhlasit.Osobně jsem zastáncem nejen slovenštiny, ale i polštiny, němčiny a angličtiny v originální podobě, doplněné titulky.“

Eva Zavřelová: „opravte si ještě slova "děcká", vypadlo vám "t" = dětská“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Tak to se omlouvám:-). Bohužel, chat má svá pravidla, a zpětná kontrola tu není běžná. Není na ni čas. Stejně jako třeba na psaní velkých písmen a interpunkce.“

Petr Setvín: „Dobré odpoledne, dlouho mne zajíma význam mého příjmení. Je možné tedy v současnoti říct co znamená mé příjmení SETVÍN? děkuji za odpověď.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Z hlavy nevím, ale doporučuji Vám nahlédnout do knížky Dobravy Moldanové Naše příjmení (Praha 2004).“

e.pastrnakova@seznam.cz: „Nemám dotaz, ale vnučku Magdalénku, která ve třech letech říkala dlažBice místo dlaždice - od slova dlažba. Také Baštíky místo paštiky. Nejlepší bylo: brácha tam má zbraňový voblečky. Což znamenalo brnění. Opravdu je spisovně: můžu se podívat - místo mohu? Děkuji. Eliška Pastrňáková“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Řeč dětí nám ukazuje, jak vzniká jazyk a jak bez kontroly školy a slovníku s jazykem nakládáme. K Vašemu dotazu: ano, můžete používat "můžu".“

Iva Bedřichová: „Mohla bych se prosím zeptat, jak je to s používáním spisovné češtiny v pořadech, které Česká televize vysílá, nebo v dabingu? Zdá se mi, že se používá jenom nářečí české? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Nevím, zda k tomu tématu existuje seriózní výzkum, sledující toto téma z hlediska kvantity. Ale i můj pocit je, že běžně mluvený jazyk reprezentuje, pokud to není třeba z moravské vesnice, především obecná čeština. Inu, Praha, leží v Čechách.“

Petr Hrtánek a Lenka Krahulcová: „Zdravíme Jardu!“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Zdravím kolegy z Katedry českého jazyka na Filozofické fakultě OU.“

Literáková: „Zajímalo by mně, jak vzniklo příjmení "Literák". Slyšela jsem, že tak byli kdysi nazýváni ti lidé, kteří vládli literami - tedy uměli psát. Myslíte, že je tomu tak ? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Ano, Váš výklad je dost pravděpodobný. Stejně jako Písmák vznikl z obecného jména písmák, "ten, kdo sepisuje".“

Vladimira Hladka,Olesko: „Dobry den,rada bych se zeptala co znamena slovo "vich". Za svobodna jsem se jmenovala Vichova,v ceske republice je i nekolik vesnic s nazvem Vichov nebo Vichova,v jedne pisnicce se i zpiva "zahorel jako vich", ale pri pideni se po vyznamu tohoto slova jsem nemela stesti nalezt jeho vyklad. Moc dekuji a preji hezky den, V.H.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Pokud se bavíme o obecném jméně, mohlo by to být ze slova "vích", tedy "snopek slámy". A pak se to stalo základem osobního jména. Podobně jako se někdo jmenuje Sláma, Seno, Šindel, Došek. Ale u většiny jmen nikdy nemáme jistotu. Takže to může být i z osobního jména, zkrácenina (tzv. hypokoristikum), třeba od Viktor, ale i Václav. Podobně také Mach (od Matěj, Marek), nebo Vach (od Václav).“

Eva Tichá: „Dobrý den, zajímalo by mne jak vzniklo či odkud se vzalo naše rodové jméno KRÝŠ. Je ojedinělé a pokud vím, mimo našeho rodu v naší zemi jedinečné. Nejstarší rodinná vědomost o nositeli tohoto jména je z 1.pol 19.stol., kdy Gustav Krýš byl lesní správce u Šliků, v Prachově u Jičína. Děkuji, Eva Tichá roz. Krýšová, Turnov“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „U příjmení si nikdy nejsme jistí, protože se různě komolila a pravopisně měnila. Ale patrně to bude od základu -krý-ti, tedy ten,"kdo kryje, skrývá se". Doporučuji Vám knížku odbornice na česká příjmení Dobravy Moldanové: Naše příjmení (Praha 2004).“

Andrea: „Dobrý den, píší se stále při oslovení v dopisech na počátcích slov TY a VY velká písmena?“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Já to třeba stále respektuji. Ale dle Pravidel českého pravopisu podoby s velkými pímeny slouží vyjádření úcty. Tedy, je to možnost, ale ne povinnost.“

Veronika Hlobilová: „Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, které slovo je v českém jazyce nejpoužívanější? Děkuji“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Existuje Frekvenční slovník češtiny, asi to bude nějaké slovíčko typu "já" nebo "a". Ale stejně asi absulutně nejfrekventovanější slovo nikdy nenajdeme. To bychom museli vše vyslovené a napsané zapsat a pak spočítat.“

Andrea: „A ještě jsem chtěla přidat úsměvnou vsuvku:Můj mladší bratr si v raném dětství dlouho myslel,že PANKÁČ je PAN KÁČ.Pořád se chtěl s tím "pánem" seznámit:-)))“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „To mi připomnělo známého, který se divil, když v jedné staré knize byla postava PANSOFIA. Tedy muž, a má ženské jméno! :-)“

Dominik Volný: „Dobrý,den děkuji za příjemné a velmi poutavé povídání o cj. Můj dotaz zní..pocházím z nymburka a lide odtamtud říkají že se událo něco v nymburce,ovšem média stále mluví o události v nymburku.Lidem z nymburka to však rve doslova uši.Proč je média takto tyraji:-)Co je vám jako odborníkum bližší?Tvar v nymburce nebo v nymburku?Děkuji“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Doporučuju knížku Aleny Polívkové Naše místní jména a jak je užívat. Ale domnívám se, že obě podoby jsou správné. Stejně jako třeba "na Kladně" i "v Kladně".“

Dušan: „Dobrý den , mohl by jste mi prosím alespoň přibližně říct jak početnou mám sl. zásobu? Je mi 12 let jsem v 7. třídě a z českého jazyka mám známku velmi dobrou děkuji“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Slovní zásoba je věc relativní. Existuje pasivní (to čemu rozumím) a aktivní (co aktivně užívám). U dospělého člověka se uvádí průměr 10-40 tis. slov, ale závisí na jeho zkušenosti s četbou a citem pro jazyk.“

Zuzana Veličková: „Jak si stojí menšiny/imigranti při skládání maturitních a jiných zkoušek? Nedochází k tomu, že umí nazpaměť výčet teoretických informací a jejich běžný mluvený projev "vázne"? Děkuji“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Nevím, zkušenost s cizinci u maturit nemám. Ale i čeští studenti se učí k maturitě z češtiny vše jako telefonní seznam.“

David: „Co se týče toho piva "šnit", tak německy Schnitt = řez. Zde bych viděl původ.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Ano, už jsem to konfrontoval se slovníkem. Děkuji za pomoc.“

Petr: „Je správně do Třeštic nebo do Třeštice“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „U jmen zakončených -ice je problém. Kolísají. Takže většinou jsou obě podoby správně, ale lze se podívat i do knížky Aleny Polívkové Naše místní jména a jak je používat.“

Parajarda: „Pocházím z ústeckoorlicka a jsem náchylný na nářečí. Chodím od malinka k doktoroj i když jsem 10 v Brně a hantec mám moc rád.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Opět zdůrazňuji, že nářečí není chyba. To v nás vychovává taková ta "školní" a velmi často nepoučená jazykověda. Ale samozřejmě, všeho se má užívat s mírou a vhodně.“

Katarína Gavláková Poprad: „Dobrý den, prosím, jaký je Váš názor na slovo "předpřipravit", když přípravu končím, tak to zapřipravím? Zevrubně znamená zběžně, nebo naopak dúkladně? Děkuji“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Čeština je krásná svou slovotvornou potencí. Já bych dal asi "dopřipravit".“

roman: „Děkuji pane doktore za Vaše vyjádření, souhlasím s Vámi(tou koncepční úpravou jsem myslel doplnění originálního audia např.titulky)nemám nic proti národním jazykům sousedů,ovšem vyhrazuji se pouze proti "divokým" vstupům v cizím jazyce a tedy bez garance maximální sdělnosti, jakou by veřejnoprávní televize měla zaručovat ze své podstaty. Děkuji“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Tak to je pravda. S tím zcela souhlasím. Podobně třeba i knížky či články, které používají cizojazyčné pasáže bez překladu.“

Březinová: „Dobrý den,píše se semnou nebo se mnou? Děkuji za odpoved.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „"se mnou", stejně jako "se stolem"“

Denisa K.: „Dobrý den, mohu se zeptat, co přesně zanmená slovo zevrubně? Moje rodina si myslí, že povrchově, rodina od muže je přesvědčena, že důkladně.Děkuji, Denisa“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Tak to je rodinný spor. Napovím Vám, že s tím máte problém nejen Vy. Jsou dvě možnosti, a řešení Vám nabídne Slovník spisovné češtiny, anebo Internetová jazyková příručka.“

Veronika Zezulová: „Dobrý den, nejsme proti slovenštině v televizi, rádi sledujeme denně i jejich televizi. Ani proti ostatním jazykům. Domluvit se se světem samozřejmě musíme. Ale vadí nám, že až moc se u nás užívá angličtina. Jako třeba v nemocnicích "Emergency" nebo v obchodech "Sale" a spousta jiných slov. Myslím, že na to máme česká slova. Děkuji, hezký den.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Nadužívání zavání ještě duchem 90. let, kdy jsme zapomínali, hlavně v institucích a firmách, na češtinu. Byl to pokud o dohnání světa vnější formou. Dnes už se od toho ustupuje, i když třeba v té nemocnici je to funkční. Pro cizince pak odpadá strach z toho, že se nezorientují. Osobně jsem pro v těchto případech, nápisy, orientační tabule apod., pro dvojjazyčnost.“

Lucie: „Je spisovné číst číslovky jako se čtou v germánských jazycích? Konkrétně "jednadvacet", "sedmatřicet", aj. Bohužel to takhle vídám a slýchávám mnohem častěji. Klasické čtení/psaní ("dvacetjedna") se mi zdá, že je na ústupu, což je škoda.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Ano, objevuje se to, i když si myslím, že je to již na ústupu.“

Lenka Dragonari: „Dobrý den, je to pravda, že čeština je jediný jazyk, který má "ř"?“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Ř je vlastně tzv. asibilované r (bez toho termínu to vysvětlit nejde), a to se vyskytuje i v jiných jazycích, např. v polštině, byť výslovnost českého a polského "ř" se od sebe liší. Zvuk podobný ř má někdy třeba i angličtina, srov. výslovnost slova tree (strom), ale v ní je to jen jistá (poziční) a spíš potenciální výslovnost anglického r.“

Marketa Novakova: „Dobry den, chtela bych se zeptat do jake miry, napr. ve srovnani s Nemeckem nebo Francii, ovlivnuji anglikanismy a amerikanismy cestinu a jestli existuje, tak jako v historii, nejaka snaha vytvaret rize ceske ekvivalenty techto slov. Dekuji za odpoved. S pozdravem Marketa Novakova“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Anglicismy a amerikanismy se dnes vyskytují v řadě jazyků - v souvislosti s mezinárodním postavení angličtiny. Současný pohled je spíš popisný, tj. sledujeme, co se objevuje, nějakým způsobem to analyzujeme a podle toho je pak výraz hodnocen jako vhodný, méně vhodný či nevhodný.“

Zdeněk Pirkl Dl. Třebová: „Proč se píše "kdo s koho" připadá mi to divné.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Je to pozůstatek staršího stavu v češtině.“

Lucie: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, mám dceru Viktorii, zdrobněle jí říkáme Viky. A jak tuto zdrobnělinu napsat Viky-tak píšu já nebo Viki-tak píše celý zbytek rodiny, mockrát děkuji za odpověď.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Neuděláte chybu ani v jednom případě, obojí je možné.“

Majka Havelková: „Dobrý den, prosím o informaci, jak správně nazvat pohár, kterým se provádí křest otužileckých nováčků. Křtěcí, křestní, ...??? Děkuji, Majka.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Myslím, že vhodnější by bylo křtěcí (nebo křticí).“

Denisa Kohutová: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na slovo zevrubně, nemůžeme se dohodnout, co přesně znamená.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Zevrubně znamená podrobně, důkladně.“

Václav: „Dobrý den, jeden čas bylo hodně v oblibě úsloví "dobře ty!", nevíte odkud toto úsloví pochází a jaký je jeho jazykový význam? Děkuji a přeji pěkný den.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Bohužel to neznám, k určení významu by bylo nutné znát použití ve větném kontextu, popř. v určité situaci.“

Jiří Hruška: „Zajímal by mě správný tvar (a proč) přechýleného jména od starosty - předseda je předsedkyně, starosta je ... Děkuji“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Starosta - starostka. V češtině je více přechylovacích přípon, v tomto případě se ustálila přípona -ka.“

Josef: „Dobrý den - mne vytáčí výraz "TO JDE VIDĚT" a potom výraz "TO NEDÁM" ... asi jsem fakt stará škola.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Je to individální, i když bych to osobně také nepoužil. Otázka je, jestli tyto výrazy po čase neustoupí a nezmizí.“

Miriam, 15 let: „Dobrý den, nedávno jsem narazila na jednu zvláštní slovní hříčku, ve které si nevím rady s pravopisem. - Vrabec si našel staré dřevěné bidlo a postavil si na něm hnízdo, ve kterém si brzy vytvořil dobré bydlo. Za týden ale přišla bouřka a vrabec tak o obě bi/ydla přišel. Jaké i by se doplnilo v poslední větě? Sama jsem nad tím dlouho přemýšlela, ale nevím si rady... předem děkuji, Miriam“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Tato věta je "chyták", nejde napsat "správně" za použití jen i nebo y. Vrabec totiž přišel o bidlo i o bydlo a tato slova nemůžete sjednotit do jednoho výrazu v množném čísle.“

Miloš Rašín: „Dobrý den, chtěl bych se zaptat co je spisovně správně? Umyvadlo nebo umývadlo? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Pokud se nepletu (člověk nemůže mít v hlavě všechna pravidla a slovníky), je spisovně obojí. Zkuste se podívat na Internetovou jazykovou příručku (najdete ji na adrese www.ujc.cas.cz).“

Iva B: „Jak je to s používáním spisovné češtiny v televizním vysílání a v dabingu? Děkuji.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Obecně se dá odpovědět dost těžko. Záleží na situaci, na tom, zda jde o živé vysílání, jak se mluví v originální verzi dabovaného pořadu...“

Pavel z Turnova: „Jaký je Váš názor na používání ženského rodu pro podstatná jména rodu středního v množném čísle např. Ty kuřata, ty stavení, ty hodnocení, ty představení ( před chvílí použil i umělecký šéf NDM). Jsou to chyby, nebo se to již dnes toleruje? Další problematikou jsou " česká" slova z oblasti používáni výpočetní techniky, kdy starší generace často nerozumí, o čem mladí hovoří. Např: Budu skypovat ze svého iPadu. Písnu ti na Facebook,atd. Český překlad by asi ale neuspěl,že. Nezbývá tedy nic jiného, než se naučit a pochopit nová slovíčka. Děkuji za odpověď“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Spisovně česky jsou ta kuřata, stavení, atd., ale vzhledem k tomu, že v obecné češtině i v nářečích se užívá "ty" kuřata..., mnohdy se mluvčím stane, že se ve spisovném projevu "neuhlídají". Stává se to, buďme tolerantní. I mistr tesař se utne.“

Štěpán: „Dobrý den, spolu s kolegy hledáme monokolokační slovo. Existuje nějaké takové? Přišli jsme jen na "tratoliště" ale i to není naprosto monokolokační. Děkuji.“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Opravdu Vám teď z hlavy neodpovím, chtělo by to přemýšlet, hledat v korpusech... Zkuste se zeptat kolegů v lexikografickém oddělení ÚJČ (www.ujc.cas.cz).“

Alena Vaicová: „Zdravím pana Milana Harvalíka z jeho rodiště Drozdova“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Děkuji za pozdrav, také zdravím :-).“

Jana Š.: „Dobrý den, jak správně použít slovo stromeček v množném čísle ve větě: Jsou tam stromečky? Nebo stromečci? A: Jsou tam bagry, nebo bagři? Děkuji“

PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. a Mgr. Jaroslav David, Ph.D.: „Stromečky a bagry, je to mužský rod neživotný (hrady).“