Živě na Jedničce

Záznam chatu z pátku 3. února 2012

tomáš: „kde se dá vaše kniha objednat? děkuji.“

Miloň Čepelka: „třeba u nás v Divadle J.Cimrmana, Štítného 5, 130 00 Praha 3.“

Jirka: „Dobrý den Pane Čepelko. Chtěl bych se zeptat na budoucnost Cimrmanova divadla. Budete dál výmýšlet, a psát divadelní hry? Můžeme se těšit na další Cimrmanova představení? Nebo, teď, když vám odešel jeden důležíty člen divadla pan Smoljak, do Českého nebe, už budete pouze reprízovat? Děkuji za odpověď.“

Miloň Čepelka: „budeme už jen reprízovat, autoři se dohodli, že Česk=é nebe je hra poslední.“

jiri: „dobry den jak zpominate na pavla vondrusku“

Miloň Čepelka: „Jen v dobrém, i když v závěru jeho života došlo mezi ním a námi k nedorozumění.“

Karel: „Dobrý den,mohl bych se Vás zeptat,jak se Vám hraje,když se diváci smějí a "popadají za břicho"?Děkuji Karel“

Miloň Čepelka: „to je vůbec nejlepší, takže to se hraje nejlíp.“

bob: „hezké odpoledne pane Čepelka zajímalo by mě, někdy se nastalo, možná přímo Vám osobně, protože by jste ve svojí domovské scéně na Divadle Járy Cimrmana, když hrajete ve divadelním herectví ze divadelních inscenací, přímo před námy publikum na Jevišti, právěže zapomněl svůj naučený- Text a Scénář, jak toto je ve herecké Hantýrce, protože došlo na, takzvané se událo Vokno., jak pak se podařilo Vám, nějako vybruslit ze takové šlamastiky. ďěkuji vám“

Miloň Čepelka: „ovšemže se stalo. Vyrostla palma, buď mi někdo napověděl, nebo mi to naskočilo. A jednou jsem řekl, a teď nevím, co dál, napověděl mi kolega přímo na jevišti, a diváci to vzali s nadšením. Nejlépe je se nepřetvařovat a přiznat nedokonalost.“