Svět zázraků

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 0  
Sdílet
| Poslat odkaz

Magazín plný úžasných přírodních jevů, fascinujících záběrů z živočišné říše, velkolepých vizí a jedinečných vědeckých výzkumů

Zázraky se kolem nás dějí opravdu každý den. Tentokrát strávíme službu s anděly nebes – bezejmennými pomocníky, kteří denně zachraňují životy obyčejným smrtelníkům. Stát se lékařem, pilotem nebo asistentem letecké záchranné služby není samozřejmost, spolu s Veronikou Boleslavovou se podíváme nejen do akce, ale i na výcvik okřídlených doktorů. Pokud se vám z výšek neudělá nevolno, pozveme vás na nezdravé ale dokonalé hranolky! A nebyl by to Svět zázraků bez zajímavého experimentu. Čistě v zájmu vědy jsme do němoty opili dvě krásná dvojčata, abychom zbořili pár mýtů o alkoholu.

Andělé, které sotva kdo zná

Letecká záchranná služba společně s hasiči hraje o každou minutu. Záchranáři často musí riskovat svůj vlastní život. K práci v extrémních podmínkách slouží speciální helikoptéry. Reálné situace nacvičují v tréninkovém centru za pomoci figurín. Zvláštní tým v Greifswaldu u Baltského moře je stále připraven! Svět zázraků se s jeho leteckou záchrankou vydal do akce na čtyři místa v Německu a měl tak jedinečnou možnost ukázat divákům, jak to vypadá na fyzicky i psychicky náročných misích. Annette Henninger, lékařka záchranné služby, je několik let součástí týmu letecké ambulance. Denně se setkává s různými případy na hranici lidského života, od záchrany pacientů s infarktem až po porod uprostřed širé planiny.

Klikněte pro větší obrázekHlavní výhodou vrtulníku je rychlost, která je oproti pozemním vozidlům ambulance rapidně vyšší. Letecký převoz je navíc šetrnější, piloti nemusí bojovat s dopravní zácpou nebo s výmoly na cestách. Ke standardní posádce „rychlé“ patří lékař záchranně služby, asistent a pilot. Podmínky pro let či přistání jsou často extrémní, proto musí pilot umět ovládat svůj stroj prakticky i poslepu. Podstatné je, že se vrtulník dokáže otáčet v jednom místě, což umožňuje přistání i v hůře dostupných lokacích. Pokud je situace opravdu akutní, posádka Christophu 51 dokáže být do 2 minut ve vzduchu. Důležitým bezpečnostním rysem je, aby měla helikoptéra motory dva. Pro případ selhání prvního, je tak připravena záložní varianta. Náklady na přepravu těžce nemocných pacientů vrtulníkem pokryje povinné zdravotní pojištění. Pro představu – vzdálenost 120 km uletí vrtulník zhruba za 20 minut.

Často dochází ke kritickým situacím, kdy například pacienti upadnou do bezvědomí a přestanou dýchat. Na takové a horší okamžiky musí být záchranáři předem pečlivě připraveni, proto jsou pro mladé lékaře a záchranáře pořádány výcviky mimořádných stavů. Simulují se v co nejreálnějších prostředích a podmínkách. Při takovéto modelaci se využívá plastová figurína, která v dnešní době již umí mluvit i krvácet, dokonce jí i tluče srdce jako opravdovému člověku. Figurína mluví hlasem šéftrenéra, který promlouvá na záchranáře v akci pomocí vysílačky. Záchranáři jsou tak vycvičeni k okamžité reakci na změnu situace. Samotným cvičením s figurínou to však nekončí. Při výcviku se pak cvičenci pozorují zpětně na videu, aby se pro příště mohli vyvarovat případných chyb. Důležitým aspektem efektivní akce záchranářů je i kvalitní komunikace a perfektní synchronizace. Pracovníci záchranné služby si zároveň postupně zvyšují kvalifikaci i v terénu.

Zvláštní jednotka v Greifswaldu zasahuje v blízkosti Baltského moře, nejčastěji u ostrovů Rujána. Prioritou této německé zdravotní jednotky je zachraňovat lidi přímo na místě, proto je častým členem jak lékař, tak plavčík hasičského sboru. Všechny přístroje jednotky intenzivní péče jsou nutnou součástí vrtulníku. Důležité je, aby se pacientovi nepřerušilo umělé dýchání a aby se piloti mohli na vrtulník spolehnout, proto je podrobován pravidelné revizi. Letecké záchranné jednotky jsou určitě jedním ze životně důležitých zázraků naší civilizace! I v České republice helikoptéry zachrání ročně tisíce z nás.

» Technologie» Zdraví

Navenek křupavá, uvnitř měkká kalorická bomba

Hranolky, oblíbená bramborová pochoutka, známá po celém světě. Především se s ní setkáváme ve většině rychlých občerstvení a restaurací. Kdo je vlastně vymyslel? Jak se vyrábějí? Věděli jste, že průměrný Čech sní za rok až 70 kg brambor? A že například na přípravu hranolek jsou nejvhodnější oválné nebo salátové brambory?

Klikněte pro větší obrázekPrvní odrůda brambor se objevila před 13 tisíci lety v Jižní Americe. Až k nám, tedy do Evropy, přes oceán, se brambory připlavily spolu s dobyvateli v 16. století. Od té doby už se staly součástí naší kuchyně. Před 150 lety v Belgii vymysleli novou formu zpracování. Křupavou, kalorickou hranolku. Jejich výroba je linková. V tlakové parní nádobě se pod 220 ºC sloupne slupka. Typických hranolkových tvarů se dosáhne pomocí loupačky, která odstraní případné zbytky slupky a výsledný tvar potom vykrojí speciální řezací nože. Do fritovacích hrnců už padají opláchnuté hranolky zbavené škrobu a zbytků cukru. Díky tomu by se neměly lepit v hrnci a hnědnout. Pro kontrolu musí pak všechny hranolky projet kolem kamery, která rozpozná případné tmavší kousky. V horkovzdušné troubě se nejdříve krátce pečou v 70 ºC, kdy ztratí vodu a získají křupavou krustu. Poté se předsmaží v 170 ºC, čímž se zkrátí pozdější doba přípravy. Nakonec se hranolky zamrazí a zabalí. Správná finální konzistence hranolků by měla být uvnitř měkká a navenek křupavá.

» Jídlo a nápoje

Alkohol a mýtus

Ve třetí reportáži se tým Světa zázraků, z vědeckých důvodů, musel napít alkoholu. Naším cílem bylo zbořit anebo dát za pravdu mýtům, které vznikly o tomto tajemném léku či nebezpečném lektvaru, a že jich není málo. Vždyť alkohol nás prý provází už odnepaměti.

Jeden z nejstarších pivovarů pochází z doby 4 500 let před Kristem a vznikl v Egyptě. První alkohol lidstvo prý objevilo, když naši předci pocítili opojné účinky po pozření kvašených bobulí. Pojem pochází z arabského slova „al-khul“, což v překladu znamená „to nejlepší“. Dnes se alkohol objevuje v nejrůznějších podobách, stejně tak o něm existuje i řada mýtů.

Mýtus č. 1: Když pijeme brčkem, rychleji se opijeme.

Vyzkoušeli jsme experiment na dvojčatech Sandře a Dianě. Obě si daly stejný koktejl, ale pouze druhá z nich jej pila brčkem. Alkohol se tak, prý lépe dostává do úst a putuje sliznicí rychleji do krevního řečiště. K tomuto efektu však dochází pouze při konzumaci vysokoprocentního alkoholu. U obou dívek alkoholtester ukázal stejné procento promile. Tedy se jedná o mýtus.

Mýtus č. 2: Panák tvrdého alkoholu podporuje trávení.

Klikněte pro větší obrázekPo požití 40 ml vysokoprocentního bylinného likéru těsně po jídle jsme po hodině zjistili, že ultrazvuk ukazuje žaludek plný jako předtím. Alkohol totiž blokuje nervy, které se starají o trávení potravy, respektive o její poslání do střev. Tudíž se jedná rovněž o mýtus.

Mýtus č. 3: Vydatné jídlo chrání před opilostí.

Opět jsme testovali s dvojčaty Sandrou a Dianou. Sandra snědla tučnou pizzu a její sestra se před požitím alkoholu napila pouze sklenice vody. Dvojčata si opět dopřála, čistě z vědeckých důvodů, likér a přesunula se do baru, kde si po dalším drinku udělala test na alkohol v krvi. Diana, která nejedla, měla v krvi 0,12 promile alkoholu a Sandra 0 promile. Alkohol se totiž dostává do krve přes střeva, pokud je tedy žaludek prázdný, celý proces se urychlí. Alkohol potřebuje delší dobu, než začne působit, a v případě prvním jej tučné jídlo zpomalilo. Tento mýtus je tedy pravdivý.

Mýtus č. 4: Alkohol jde vypotit pohybem.

Klikněte pro větší obrázekJedno z dvojčat celou noc protančilo a druhé vše jenom pozorovalo. Opilé byly ale obě sestry stejně. Opět jsme tedy zjistili, že se jedná o pouhý mýtus.

Mýtus č. 5: Konzumace více druhů alkoholu způsobuje větší opilost.

Náš pokus však ukázal, že nezáleží, co pijeme, ale určující je, kolik obsahuje pití procent alkoholu. Tedy tento mýtus je zase neopodstatněný.

Zajímalo nás také, za jak dlouho se alkohol vstřebává a co následuje po klasicky proflámované noci. Průměrný člověk za hodinu odbourává 0,1-0,2 promile. Druhý den nám po alkoholu může třeštit hlava nebo pociťujeme nevolnost. Ideální je sníst banán a vypít sklenici pomerančového džusu nebo se jít provětrat na čerstvý vzduch. Pokud se však takovýchto nepříjemných ranních stavů chcete vyvarovat úplně, tak jediným lékem na to bude alkohol sledovat raději jen z povzdálí.

» Jídlo a nápoje» Zábava a relax» Zdraví

Módní policie

Nejen naše studio, ale i naše moderátorka Veronika Boleslavová je mistryní převleků. Dejte hlas outfitu, ve kterém jí to sluší nejvíce!

Soutěž

Soutěžte o kouzelné ceny se Světem zázraků!

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný.

Diskuse diváků
  • Fred 17. 1. 2014 09:05

    Soutěž

    Zajímalo by mě, kdy se bude losovat. Pokud si dobře vzpomínám, soutěžilo se o tři hry. Ale tad…

  • Jája 13. 1. 2014 14:44

    Odpoví mi někdo?

    Svět zázraků skončil nadobro? A s ním i soutěžní losování? Do 4.1. se měly psát odpovědi na soutěžní otázku …

  • Martin 3. 1. 2014 23:00

    Pořad

    Nevíte, kdy vysílá pořad Svět Zázraků? Nemůžu ho v TV programu najít . Děkuji.

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Stopáž: 24 minut – Rok výroby: 2012 – P  ST
Žánr: Magazín
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu

Anketa
Nakupujete rádi dárky?
51 % Ano 12 % Nevadí mi to 26 % Ne, raději je dostávám 11 % Ne, raději je vyrábím