Životy a poezie běloruských básníků uprostřed totality.
Režie: Radim Procházka.
  • Vyrobeno 2012
  • Země původuČesko
    • Premiéra
    • V původním znění s titulky

Nechci být pupkem světa.

Svět i beze mne má dost pupků.

Chci být pupkem nebe.

Vzdušnou jámou a černou dírou

chci být.

Je tam víc volnosti,

víc svobody

je tam. (Viktar Žybul)

K pupku nebe je ze Země nejblíže z nejvyššího bodu Minsku, celých 300 metrů nad mořem. O pár kilometrů dál je náměstí Nezávislosti, kde v prosinci 2010 policie mlátila demonstranty protestující proti zmanipulovaným prezidentským volbám. Kandidoval v nich i nejslavnější běloruský básník dneška Uladzimir Njakljajev. Taky ho zbili a zavřeli do domácího vězení. Proto vznikl tento film o bohaté a živé běloruské poezii. A taky o krásném běloruském jazyce, rusky mluvícím prezidentovi a ?dalkážiku?. Jak dnes žije poezie na periferii kapitalismu a jaké má pro něj metafory?

Film vznikl na základě deseti krátkých portrétů běloruských básníků, které natočil Radim Procházka a Erika Hníková pro běloruskou televizi vysílající z Polska Belsat.

(Scénář a režie: Radim Procházka, námět: Petr Minařík, film vznikl v koprodukci s Větrné mlýny s.r.o.)

Napište nám