00:00:24 PONURÁ HUDBA
HARMONIKA
00:01:10 ZVUK VLAKU
00:01:17 ŤUKÁNÍ PSACÍHO STROJE
00:02:40 ZVUK BRZDÍCÍHO VLAKU
00:03:03 HLASY NA NÁDRAŽÍ
00:03:05 -Seřadit a vyneste mrtvoly.
00:03:08 -Potřebuju doktora.
00:03:14 -Všechny ven. Seřadit.
00:03:17 A vyneste mrtvoly.
00:03:19 -Je tady někde doktor?
Potřebuju doktora.
00:03:21 -Já jsem lékařka.
MLUVÍ SLOVENSKY
00:03:23 -Tak pojďte!
00:03:25 -Vezmu si asistentku.
-Už nehledej, mám!
00:03:28 Štěkot psa.
00:03:56 -Stůj!
00:04:02 -Okamžitě zpátky.
00:04:04 -Tak dělej sakra.
00:04:05 -Na co čekáte?
00:04:15 -Vraťte mi chlapečka.
Slyšíte, kam ho nesete?
00:04:19 ŠTĚKOT PSA
00:04:22 -Já toho čokla zastřelím,
hajzla. Kurva! Aaaa.
00:04:25 -Kde jste tak dlouho,
teče to z něj jak z vola.
00:04:28 -Do prdele!
00:04:32 -Ty vole.
00:04:33 -Kde jste byli? Tak už s tím
sakra něco udělejte.
00:04:37 -Potřebuji vodu.
00:04:39 -Vodu.
Jdeme.
00:04:50 -Á.
00:04:52 -Držte!
00:05:07 ŠTĚKOT PSA
00:05:16 -Nůžky.
00:05:26 Držte!
00:05:30 V příští stanici mě zavolejte,
abych to zkontrolovala.
00:05:33 -Dobře.
00:05:35 -Kde si mohu umýt ruce?
-Tam, ona ví, u mašiny.
00:05:41 -Ani, pojďme!
00:05:44 A jídlo?
00:05:46 Můžeme dostat náš příděl?
Určitě nám nic nezůstalo.
00:05:52 -Jistě.
00:06:05 -Podrž to.
00:06:13 A pro ostatní nic.
00:06:15 Nechce se jim nosit vědra
v tom horku.
00:06:21 Tu rybu si schovej,
sněz jenom chleba.
00:06:23 Jinak umřeš žízní.
00:06:27 Ale buďme rádi, že nám
nedávají ty mokré
00:06:29 azovské sardele.
00:06:33 Jsou naložené v hrubé soli
a nedají se dát do kapsy.
00:06:39 Rozmočí se, rozdrolí se
a hrozně smrdí.
00:06:49 Dej to sem!
00:06:53 -Uhni!
00:07:26 -Chlapi dělejte,
neserte se tam s tím.
00:07:28 TICHO.
00:07:44 BZUKOT MOUCHY
00:07:49 -Nechci.
00:07:52 Nemohu.
00:08:01 Ale proč?
K čemu je nám poezie.
00:08:06 K povznesení ducha.
00:08:10 Chm.
00:08:13 Myslíš, že někdo tady
z těch potřebuje poezii?
00:08:17 Království za trochu vody,
ne za Puškina.
00:08:22 DRNKÁNÍ NA STRUNY
00:08:33 HOUKÁNÍ VLAKU
00:08:49 Ministru vnitra soudruhu Jagodovi
od Barkovové Anny Alexandrovny.
00:08:53 2. března 1935, Moskva.
00:08:57 Byla jsem dovedena
k odpovědnosti podle
00:09:00 paragrafu 58, 10,
za aktivní antisovětskou agitaci,
00:09:03 která byla vedena
v antisovětských hovorech
00:09:06 pomocí teroristických výroků
mezi mými známými.
00:09:11 PONURÁ HUDBA
00:09:21 Hovory, které měly
kontrarevoluční charakter
00:09:23 jsem opravdu vedla,
ale ve velmi úzkém kruhu.
00:09:26 Na úrovni výměny názorů,
ne s cílem agitace.
00:09:28 V tom činím nyní hluboké
pokání.
00:09:31 Nemínila jsem těmi rozhovory
přinést jakoukoliv škodu
00:09:34 proletářskému státu.
00:09:36 RÁNA, VÝBUCH
00:09:52 Má profese je žurnalistika.
Ale v posledních letech
00:09:55 jsem nemohla pracovat v oboru.
00:09:57 Byla jsem nucena
věnovat se kancelářské práci
00:10:00 a často jsem kvůli své...
00:10:03 ...nepraktičnosti
a neschopnosti...
00:10:05 ...se o sebe v tomto
směru postarat,
00:10:08 zůstala bez zaměstnání.
00:10:12 Hm.
00:10:15 Nemám právě nejpevnější zdraví,
chudokrevnost, srdeční slabost,
00:10:19 astma, stále zvýšená teplota...
00:10:24 TŘÍŠTĚNÍ SKLA
00:10:28 ZVUK PADAJÍCÍCH KAPEK
00:10:32 Vzhledem k mému zdravotnímu stavu
a absolutní bezradnosti
00:10:37 v praktickém život,
bude pro mě potrestání
00:10:38 ve formě vyhnanství,
například, pomalou smrtí.
00:10:43 Žít s rancem padesátého
osmého paragrafu
00:10:45 a s obviněním z kontrarevoluční
činnosti je příliš těžké.
00:10:48 Prosím proto o trest nejvyšší.
00:10:52 RÁNA SEKEROU
00:10:55 ZVUK KUTÁLEJÍCÍ SE HLAVY
00:10:59 RÁNA
00:11:02 DRNKÁNÍ DO STRUN
00:11:11 PLÁČ DÍTĚTE
00:11:14 KŘIK DÍTĚTE
00:11:21 ZVUKY STŘIHÁNÍ VLASů
A HOLENÍ
00:11:24 PONURÁ HUDBA
00:11:57 BOUCHNUTÍ RAZÍTKA
00:12:00 ZVUK ŤUKÁNÍ PSACÍHO STROJE
00:12:17 ŽENSKÝ PLÁČ
00:12:22 ŠEPOT
00:12:41 VZLYKY
00:12:49 ŽENAJežiš, neřvi!
00:13:37 BÁSEŇ V RUSKÉM JAZYCE
00:13:40 Stěp da něba
da věter cvěty
00:13:42 da pagib daskudny razvrat
00:13:44 Da, ja vižu, o bože velikij...
00:13:48 VERŠE V RUSKÉM JAZYCE
00:14:12 HRA NA BASOVOU KYTARU
00:14:21 BALALAJKA
00:14:51 ZVUKY VEČÍRKU
00:15:07 -Míťa ho vlekl až ze Sadové.
00:15:10 Byl celý od peří, jak se mu
ten ptáček vzpouzel.
00:15:14 A dnes už si u nás zvykl.
00:15:17 -Á, děkuji.
00:15:19 -Doktor říkal, že ho do týdne
budeme moci pustit na svobodu.
00:15:23 -Á!
00:15:25 -V Ivanovu lidé hladoví
a tady se krmí havran.
00:15:29 -Dámy a pánové,
00:15:31 dovolte mi,
abych vám představil
00:15:33 budoucího největšího
básníka ruské literatury.
00:15:37 Dokonce většího,
než sám Puškin.
00:15:40 Anna Alexandrovna
Barkovová.
00:15:43 -Ale to je úchvatné.
00:15:45 A kdepak si můžeme
přečíst ty vaše verše?
00:15:48 -No, v knížce třeba.
00:15:51 SMÍCH
00:15:53 -Anně Alexandrovně
brzy vyjde první sbírka básní.
00:15:56 Rozhodně si ji nenechte ujít.
00:15:58 HLASY SPOLEČNOSTI ZA DVEŘMI
-Každý chce být svůj...
00:16:01 -To je prostě passe...
-... ale žena, žena přece nemůže...
00:16:03 -Zamilovaný básník, to je smrt.
-..Této křehké dcerce proletariátu.
00:16:05 -S tím nemohu souhlasit.
-Větší než Puškin?!
00:16:24 KROKY
00:16:31 CVAKNUTÍ HODIN
00:16:34 KROKY
00:17:33 KLAPKY KLAVÍRU
00:18:04 KROKY
00:18:34 BÁSEŇ MIMO OBRAZ
V RUSKÉM JAZYCE
00:19:10 ZVUK PILY
00:19:29 ZVUK SEKERY
00:19:35 ZVUK PILY
00:19:39 BÁSEŇ V RUSKÉM JAZYCE
00:20:39 ZVUK PILY
00:21:22 ZVUK PADAJÍCÍHO STROMU
00:21:31 SMÍCH
00:21:34 -Vy krávy zasraný!
00:21:45 Deset dnů, deset dnů korekce.
00:21:48 Nemáte co na práci?
00:21:50 Neviděly jste nikdy
padat stromy?
00:21:54 Ty vole, napiš si tam ty dvě,
já je zavřu, až zčernaj.
00:22:15 HOVOŘÍ RUSKY
00:22:22 -Maladěc.
00:22:31 VÍTR
00:22:40 -Ty se nebojíš samotky?
VALJA HOVOŘÍ SLOVENSKY
00:22:44 -Já se tam spíš těším.
00:22:46 -Modlíš se?
00:22:53 -Né, nemodlím, to já mám
jenom takovou pomůcku,
00:22:57 takovou... kvůli psaní...,
aby se to líp pamatovalo.
00:23:02 -Tomu nerozumím.
00:23:08 -Když posouváte těma kuličkama,
líp si pak zapamatujete
00:23:11 rýmy a sloky.
00:23:14 -Ukaž mi to na své básni.
00:23:19 Prosím.
00:23:21 Slyšela jsem,
že jsou velmi pěkné.
00:23:26 ANNA HOVOŘÍ RUSKY
00:23:38 -Počkej.
00:24:27 KROKY
00:25:01 TÓNY KLAVÍRU
00:25:05 BÁSEŇ V RUSKÉM JAZYCE
00:25:20 -Barkovová!
DOZORCE
00:25:22 -Co je?
00:25:23 -Máte telefon
DOZORCE
00:25:48 -Haló?
00:25:51 -Dobrý den,
Anno Alexandrovno,
00:25:53 tady Stalin.
00:25:54 -Ááá, dobrý den,
Josife Visarionoviči,
00:25:58 dobrý den.
00:26:01 -Anno Alexandrovno,
chtěl jsem se zeptat
00:26:03 na vaše zdraví.
00:26:05 Vím, že máte dýchací potíže.
Astma, průdušky.
00:26:08 To je teď v zimě nejhorší.
00:26:11 Člověk pak nemůže
celé noci spát,
00:26:13 budí ho dávivý kašel,
00:26:15 oka nezamhouří
a ráno pak do práce.
00:26:18 -Hm. To máte pravdu,
Josife Visarionoviči,
00:26:21 není to nic moc.
00:26:23 Nejhorší, jsou ty přechody
ze zimy do tepla.
00:26:27 Teda vlastně z mrazu do zimy.
00:26:32 To se pak dusím,
nemůžu se nadechnout,
00:26:34 sýpu.
00:26:37 -A léky máte?
00:26:39 Informoval jsem se
u velitele tábora, říkal,
00:26:42 že určitě nějaké okamžitě
sežene.
00:26:45 Ale já si myslím,
že pro vás by těď bylo
00:26:47 úplně nejlepší, kdybyste
moc nevycházela ven.
00:26:52 Anno Alexandrovno,
vy jste básnířka a novinářka,
00:26:56 vy byste měla mít svůj
psací stůl,
00:27:00 když už ne přímo pracovnu,
a psát, tvořit!
00:27:02 To je to, co od vás strana
a vlast očekávají.
00:27:19 VRZÁNÍ DVEŘÍ
00:27:33 ANNA PRO SEBE
Psát a tvořit.
00:27:35 To je to, co od nás strana
a vlast očekávají.
00:27:44 Nejlepší by bylo, kdybys teď
vůbec nevycházela ven.
00:27:49 SMÍCH
00:28:00 Ty jsi blbá.
00:28:04 Sama jsi blbá.
00:28:09 Hm. To je fakt.
00:28:12 Hm.
Já jsem blbá.
00:28:19 Hmm.
00:28:28 HUDBA
ELEKTRICKÁ KYTARA
00:28:37 HOUSLE
00:28:55 UČITELKA
-Děvčata, úsměv! Nemrkat.
00:29:04 Zvedni bradu!
00:29:06 Anno Alexandrovno,
usmívejte se!
00:29:14 ZVUK FOTOAPARÁTU
00:29:16 DECHOVKA
VESELÁ HUDBA
00:29:37 DĚTSKÁ MELODIE
00:30:15 -Jak strašné je štěstí.
00:30:18 Ta všeobjímající bolest
a radost zároveň.
00:30:20 Každý den plný očekávání,
ale i strachu. Co když...
00:30:38 Vím, že má láska nemá
naději a je směšné vůbec
00:30:40 něco očekávat.
Nic se nestane.
00:30:54 Já dokonce nemohu,
nesmím, nemám právo
00:30:58 o té lásce mluvit.
00:31:22 Je mi třináct
a jsem gymnazistka...
00:31:39 POLIBKY
00:31:49 -Anno Alexandrovno?
00:31:52 Pospěšte si,
00:31:54 Věra Leonidovna
už na vás čeká.
00:31:58 Je mi třináct, jsem gymnazistka
a miluji ženu.
00:32:03 Přirozeně mnohem starší.
00:32:06 Je to má učitelka a Němka.
Já jsem Ruska.
00:32:17 -V tom textu je spousta
originálních myšlenek.
00:32:22 V souladu s hlavním hrdinou
samozřejmě nihilistických
00:32:26 a vše bořících.
00:32:28 Ale... problém je v tom,
že já vám to nevěřím,
00:32:31 Anno Alexandrovno.
Je vám třináct let...
00:32:35 Třeba když píšete o lásce.
Opět velmi originální
00:32:39 a provokativní myšlenky,
ale, přeci jen, jsou to jen
00:32:46 takové představy o lásce.
00:32:50 Přirozeně, vzhledem
k vašemu věku.
00:32:55 Zvedněte hlavu,
otevřete oči a podívejte se,
00:32:58 co se děje teď a tady.
00:33:01 Všechny ty změny.
00:33:03 A tím nemyslím politiku,
ale literaturu, umění, vědu.
00:33:09 Všechny změny ve společnosti.
A ani válka tomu nedokáže
00:33:15 zabránit. A až jednou skončí,
protože každá válka jednou
00:33:19 skončí, až skončí, projeví se
všechny ty nové myšlenky
00:33:24 mnohem silněji
a možná agresivněji.
00:33:31 A mě zajímá,
jak to všechno vnímáte vy.
00:33:38 HUDBA - KLAVÍR, HOUSLE
00:34:15 ZVUKY PSANÍ NA STROJI
00:34:18 -Co mi říkal Alexandr
Konstantinovič,
00:34:20 vše bude v pořádku,
protože takové články
00:34:22 teď prý potřebujeme.
Nekompromisní, kritické!
00:34:24 Já myslím, že to na něj
udělalo dojem, opravdu.
00:34:26 Nemusíte si dělat hlavu.
00:34:33 -Dobré.
-Gratuluji.
00:35:21 ...pořád nová doba, nová doba.
00:35:24 Možná pro vás je to nová doba,
pro mě je to současnost.
00:35:26 Právě teď, tady.
Já nerozlišuji, co je nové
00:35:30 a co staré.
Drožka nebo tramvaj.
00:35:32 Co je současnější?
-Anno Alexandrovno,
00:35:35 ale Ježíš Kristus...
-No dobře, mám tam Krista.
00:35:39 Ale celá ta báseň je mnohem
00:35:41 současnější, revolučnější,
než všechny ty texty
00:35:44 vašich vzývačů soudruhů,
soustruhů.
00:35:47 To jste tak zabedněný,
že nevidíte,
00:35:48 že oba chceme totéž?
00:35:51 Chcete, abych psala jako
tam ti vedle? To chcete?
00:35:54 Nesahají mi ani po kotníky.
00:35:56 Včera psali jako Brjusov,
dnes jako Majakovskij a zítra?
00:35:58 Zítra budou psát jako Barkovová.
00:36:01 -Anno Alexandrovno,
vy nepochybně máte talent,
00:36:05 ale samotný talent nestačí.
00:36:07 Říkají vám něco slova jako
pokora, slušnost, trpělivost.
00:36:11 -Jistě, všichni buďme pokorní,
slušní a trpěliví, seďme na zadku
00:36:15 a čekejme, že to naše pokorné,
slušné a trpělivé psaní něco změní.
00:36:37 -Ach ano, princip, to máte pravdu.
To je hned všechno mnohem jasnější.
00:36:43 -Vy se mi posmíváte?
Já přece jenom chci,
00:36:45 abychom si stáli za svým.
Přece máme nějaké zásady.
00:36:49 -Jenomže, Anno Alexandrovno,
vy jste mladá, svobodná,
00:36:53 máte zatím jenom své zásady,
ale Alexandr Konstantinovič
00:36:59 a většina vašich kolegů
mají kromě svých zásad
00:37:02 a principů také rodiny.
00:37:05 -Zase ta vaše posvátná rodina.
00:37:07 Všichni se jí oháníte,
schováváte se za ni.
00:37:09 Nestihl jsem článek, to víte,
maličký, rostou mu zoubky,
00:37:12 dodělám to až zítra,
00:37:13 dnes už musím jít domů
za ženou, přišel jsem pozdě...
00:37:16 -Aničko, až budete starší,
možná bude nakonec rodina
00:37:21 jediné, co vám zůstane.
00:37:24 -Ale já nikoho nechcu!
Nechci se vázat.
00:37:27 Chci svobodu. Totální.
Absolutní.
00:37:32 -Jenom počkejte,
až se jednou zamilujete.
00:37:37 -Proč to říkáte?
00:37:54 -Myslím, že tenkrát nešlo
udělat výjimku.
00:37:57 Byl to vynikající básník,
ale stejně tak Tagancev
00:38:00 a další byli vynikající vědci.
00:38:12 70 % petrohradské inteligence
bylo jednou nohou na straně
00:38:17 nepřítele a my jsme prostě museli
tu bolavou nohu amputovat.
00:38:24 -Jenomže jsme tak určitě přišli
ne o jednoho, ale o mnohem víc
00:38:28 revolučních básníků a dalších
umělců, kteří s námi sympatizovali.
00:38:33 A právě oni dnes možná šíří
tento strašný text.
00:38:38 Dostalo se to dokonce
mezi studenty.
00:38:41 Rozumíš, mezi mladé lidi.
00:38:44 -Prosím tě, co je na něm strašného?
Že se nelíbí Stalinovi?
00:38:49 To je logické.
Strašné je na něm to,
00:38:53 že má Lenin pravdu a že,
00:38:56 že už je příliš pozdě něco změnit.
00:39:02 Potřebujete něco,
Anno Alexandrovno?
00:39:07 -Podepsat. Tady.
00:39:36 HUDBA
00:39:41 KROKY
00:39:51 PONURÁ HUDBA
00:40:32 VÍTR
00:40:44 -Ruce.
00:41:06 Ruce.
00:41:12 Další.
Stůj.
00:41:23 Ruce.
00:41:32 BÁSEŇ V RUSKÉM JAZYCE
00:42:22 -To kdo se tu postavil proti
sovětské vládě?
00:42:27 To kdo tu začal vzpouru
kvůli přídělu?
00:42:30 -Žádala jsem jen o převážení
chleba.
00:42:33 Podle mně neodpovídá normám.
00:42:36 -Tak tobě se nelíbí sovětská vláda?
00:42:38 Ty mrcho jedna
kontrarevolucionářská.
00:42:41 Zasloužila bys pověsit,
ne převažovat chleba.
00:42:45 Svině.
00:42:48 Sovětská vláda vám dává
najíst a napít a ty?
00:42:51 Měsíc korekce. Od zítřka.
Je tu ještě někdo nespokojený?
00:43:02 Máme ještě někomu
převážit chleba?
00:43:29 TAHACÍ HARMONIKA
PONURÁ HUDBA
00:45:25 -Ale já to takhle nechci.
00:45:29 -To kdo se tu postavil proti
sovětské vládě?
00:45:33 Kdo tu začal vzpouru
kvůli přídělu?
00:45:36 -Žádala jsem o převážení chleba.
Podle mně neodpovídá normám.
00:45:41 -Sovětská vláda vám dává napít
a najíst a ty?
00:45:45 Měsíc korekce.
Od zítřka.
00:46:11 HUDBA, HARMONIKA
00:46:41 BÁSEŇ V RUSKÉM JAZYCE
00:48:17 -Ale já to takhle nechci!
00:48:20 -To kdo se tu postavil
proti sovětské vládě?
00:48:24 -Žádala jsem jen
o převážení chleba.
00:48:27 -Zasloužila bys viset,
a ne ti převažovat chleba,
00:48:30 ty svině.
00:48:32 Sovětská vláda vám dává
najíst a napít a ty?
00:48:36 Měsíc korekce.
00:48:44 Je tu ještě někdo nespokojený?
00:48:49 Máme ještě někomu
převážit chleba?
00:48:54 PONURÁ HUDBA
00:51:10 CINKNUTÍ
00:51:16 -Anna tu má nač si vzpomene.
Je tu čerstvej vzduch,
00:51:18 ten je dobrej na její astma.
Dostatek jídla.
00:51:22 Aničce moc chutná
můj boršč. Klid, práce...
00:51:28 -Teto, teto, dej nám krávu,
jsme partizáni.
00:51:30 -Vy uličníci!
00:51:40 Práce je tady vod rána
do večera.
00:51:42 Pracovat se musí.
Myslíte, že se psaním uživíte?
00:51:45 JEČÍ
00:51:52 Ono taky po celodenní dřině
nemáte vůbec pomyšlení
00:51:55 na nějaké říkanky.
00:51:58 Akorát tak si zalistovat
v církevním kalendáři.
00:52:10 -Toňa?
Příšerná povaha.
00:52:13 Má mě ráda až běda, to ano.
Má mě ráda na všechny způsoby.
00:52:17 Huš!
00:52:21 Ale co žárlivost?
00:52:23 Pištivé tóny v hlase
a vulgární vyjadřování.
00:52:32 Celková nepřejícnost
ve vztahu k lidem,
00:52:35 pocuchané nervy, hysterie,
pocit resentimentu.
00:52:38 A ten její boršč se vůbec
nedá jíst.
00:52:42 K Toně teda rozhodně ne.
00:53:16 -Víte, Anna Alexandrovna
a ty její nesrozumitelné verše?
00:53:21 Když se mě soudruzi ptali,
tak já jsem jim to řekla.
00:53:25 Ponuré, formalistické
a odtržené od reality.
00:53:30 Vždyť život je tak svízelný,
tak proč číst ještě něco
00:53:33 tak těžkého. Ne. Ne!
00:53:36 Já chci světlou,
čistou literaturu.
00:53:43 -Čistá, světlá literatura.
Lži se jim zachtělo.
00:53:51 Falšují historii,
falšují umění, vědu,
00:53:53 potraviny, city i myšlenky.
Hajzlové.
00:54:08 Pakáž jsme.
00:54:11 Zvykli jsme si žít ve lži.
00:55:00 ŠTĚKÁNÍ PSA
00:56:02 Opravdu mě tak silně znepokojuje
nesvoboda osobnosti?
00:56:08 Upřímně řečeno, ne.
00:56:16 Příliš málo lidí je hodno
takové svobody.
00:56:21 Většina se cítí v otroctví skvěle.
00:56:24 Jenže takovým, jako jsem já,
je to málo.
00:56:26 Šílená touha po sebepotvrzení,
tvorbě, moci nad lidskou duší,
00:56:31 žízeň pozměnit svět.
00:56:33 To jsou vlastnosti smutné,
asociální, zločinné.
00:56:37 -Tak mi to tady podepište.
00:56:59 Děkuji.
00:57:01 -Prosim.
00:57:08 HUDBA
01:01:54 -Tou dobou jsem žila na Ukrajině.
V Bojarce. Strašná vesnice.
01:02:17 Chalupy. Chalupy tu kvůli těsnění
pomazávali podivnou hmotou,
01:02:24 vyrobenou z kravského hnoje,
zbytků slámy a hlíny.
01:02:29 Říkali tomu toloka.
01:02:48 Znenadání se ve vesnici objevil
ten podivný důchodce.
01:02:53 S lidmi se moc nebavil.
Většinou sedával na břehu rybníka,
01:02:56 chytal ryby a škádlil lidi.
01:03:16 RÁNY
01:03:33 Jak jste to udělal?
01:03:37 -Taková hloupost,
trošku hypnózy.
01:03:41 To nestojí za řeč.
01:03:45 -Vás je škoda na chytání ryb.
01:03:48 Mohl byste vystupovat
někde v cirkuse.
01:03:51 -Taky že jsem vystupoval.
01:03:54 -Nebo pracovat
ve vědeckém ústavu.
01:03:57 -Taky že jsem pracoval.
01:04:01 -Mohl byste si tak vydělat
spoustu peněz.
01:04:04 -Taky že jsem si vydělal.
-Co teda děláte tady
01:04:09 v tom zapadákově.
01:04:13 Lekáte lidi? To vás baví?
01:04:21 Pošlou na vás milicionáře,
aby vám zakázal ty vaše čáry.
01:04:27 -To už zkoušeli jiní.
01:04:30 Respektive, zkoušeli těch mých,
jak vy říkáte, čar využít.
01:05:03 Bojím se, že vás zklamu.
Vyslýchaní mohou pod vlivem
01:05:06 mých schopností přiznat
pouze to, co vědí.
01:05:11 Čeho se skutečně dopustili.
01:05:16 Ale ve většině případů vlastně
ani nemají co přiznávat, že?
01:05:21 -Prosím?
01:05:26 Vy přece dokážete zajistit,
aby nakonec promluvili, ne?
01:05:30 -Přesněji aby řekli i to,
co se ve skutečnosti nestalo.
01:05:39 -No ano, i tak se to dá říct.
01:05:42 Přece se mnou budete
souhlasit, když řeknu,
01:05:45 že na každého se dá
vždycky něco najít, ne?
01:05:50 -Začal jsem ho probodávat
pohledem.
01:05:52 Chtěl jsem, aby řekl všechno tak,
jak to opravdu je.
01:05:56 Žádná vlast, nepřátelé,
zrada.
01:06:00 Chtěl jsem vědět pravdu.
01:06:06 -A co vám teda řekl?
01:06:10 -No, co řekl? Jakou
pravdu mohou říct lidé?
01:06:27 -To přece není tak jednoduché.
01:06:30 Musí se plnit plán.
01:06:33 Když mi ze zhora napíšou,
že je potřeba pozavírat
01:06:36 tolik a tolik procent
nepřátel lidu,
01:06:39 tak je prostě musím pozavírat.
01:06:41 Ber kde ber.
01:06:44 Za to dostanu vyznamenání,
které ochrání před
01:06:47 zavřením mě.
01:06:49 Ale ani to není stoprocentní,
zavírá se i s metálama.
01:06:56 K čertu.
01:07:02 Kdybych byl aspoň trochu
pružnější, abych poznal kdy,
01:07:05 koho, za co zavřít.
Ale jak?
01:07:09 Vždyť se všechno
mění skoro ze dne na den.
01:07:14 To na západě to mají
mnohem jednodušší, ano.
01:07:16 Tam je nepřítel jasný,
komunisti.
01:07:20 Ale i tady, ve třicátých letech.
01:07:24 Všichni se honili za zbytky eserů,
menševiků, anarchistů.
01:07:29 Všichni ti trockisti. Ale teď?
01:07:33 Máme socialistický stát,
kráčíme cestou ke komunismu.
01:07:39 A stejně je tu tolik nepřátel
a zrádců.
01:07:46 Kde se tu vlastně vzali?
01:07:49 Vždyť existuje jenom
jedna strana.
01:07:51 Naše strana.
Pak už jenom lidi.
01:07:56 A nepřátelé jsou všude
kolem nás.
01:08:01 A co je kolem nás?
Jenom strana a lid.
01:08:45 -A o komunismu, budování,
o budoucnosti naší vlasti... nic?
01:08:54 Chcete říct, že oni opravdu
nemají žádnou ideologii?
01:08:57 Žádný, třeba i negativní,
01:08:59 ale aspoň na něčem
založený, světonázor?
01:09:03 -Světonázor. To byste toho
chtěla. No, i když...
01:09:21 -Nesmí nám být líto nevinných.
Doba je zlá, žádá oběti.
01:09:26 Pozavíráme, nebo i pozabíjíme,
když bude potřeba,
01:09:31 všechny ty nepohodlné
novináře,
01:09:34 vyprovokujeme teroristické
útoky,
01:09:37 drsně potlačíme demonstrace,
vyženeme ven všechno neruské.
01:09:42 A nakonec obsadíme cizí území.
Cizí?
01:09:46 Vždyť to tady kdysi
bylo všechno naše.
01:09:52 Ukážeme všem,
jak je Rusko mocné.
01:09:54 Budou s námi zase
muset počítat.
01:09:57 Už se nám nebudou smát.
Budou se nás bát.
01:10:05 -Nevím, kdo byl ten divný
důchodce.
01:10:07 Ale vždycky, když jsem si
na něj později vzpomněla,
01:10:10 vybavila se mi jeho lehce
překroucená Mefistofelova replika,
01:10:13 kterou se mi představil:
01:10:17 Jsem ten, který by chtěl
páchat zlo, ale silou zákonů,
01:10:21 jím nenastolených,
koná dobro. Jak přesné.
01:10:26 Ďábel nás ochraňuj
před námi samými.
01:10:36 HUDBA - HARMONIKA
01:11:02 SVATEBNÍ POCHOD
01:11:45 VLAK
01:11:51 -Přednáším na univerzitě.
01:11:53 Tedy, vrátila jsem se teprve
nedávno,
01:11:55 protože Míťu vzali do školky.
01:11:56 Tak jsem mohla mít nějaké
přednášky a pokračovat v dizertaci.
01:12:00 Míťa je můj syn.
01:12:05 Igora určitě vyhodí z práce
a to zrovna dostal
01:12:07 velmi výhodné místo
u profesora Astrova.
01:12:10 Měl mu dělat asistenta
a až by šel profesor do důchodu,
01:12:12 vedl by celou kliniku
místo něj Igor.
01:12:18 Ani jsem ho nestačila obejmout,
chlapečka mého.
01:12:23 Igor ho držel v náruči
a Míťa mi mával.
01:12:27 Třeba si uvědomí,
že se spletli a přece...
01:12:37 -Snězte jenom půlku.
01:12:40 Zbytek si schovejte do kapsy
a počkejte do tranzitní stanice.
01:12:44 Tam je voda.
01:12:49 Jinak budete mít
celou cestu strašnou žízeň.
01:12:59 -Vy už jste tam někdy byla?
01:13:04 -Hm.
01:13:11 -A teď? Za co Vás...
01:13:15 -Milá zlatá, vzpomněli si na mě.
01:13:21 Dva roky po válce
a oni si vzpomněli.
01:13:43 -Tady zase budeme
trčet tři dni.
01:13:47 -To jsme tady za trest.
01:13:49 Mají přeplněné trasy
a civilové mají přednost.
01:13:51 Tamhle ta se sotva vleče.
01:13:53 -Soudruhu vojáku,
můžu se vás zeptat
01:13:55 jestli bude ještě nějaká
další zastávka?
01:13:57 -To ještě bude po cestě
zastávek, to si užiješ.
01:13:59 Běž jí vyprovodit,
ať nezabloudí.
01:14:01 -A užij si to!
01:14:03 -Nevšímejte si jich,
pojďte za mnou.
01:14:10 Ukažte.
01:14:13 -Děkuju.
01:14:18 -Odkud jste?
01:14:20 -Z Moskvy.
01:14:22 -Kolik jste dostala?
01:14:24 -Deset.
01:14:35 Myslíte, že je možné,
že uznají, že se spletli?
01:14:39 Mě odsoudili za špionáž.
Paragraf 58, článek 6.
01:14:46 Ale vzhledem k tomu,
že v mém případě zcela
01:14:48 evidentně nedošlo k naplnění
skutkové podstaty trestného činu,
01:14:52 tak si myslím, že...
01:15:40 Vy máte nějakou rodinu?
01:15:43 Já mám syna. Míťu.
01:16:20 -Trochu se uprav,
za chvíli odjíždíme.
01:16:25 Děvče, najdi si v táboře
chlapíka, který tě ochrání.
01:16:29 Jsi mladá, jsi krásná, takhle
by tě brzy úplně odrovnali.
01:16:34 To bys taky nemusela přežít.
01:16:58 -142-Zde.
01:17:02 -143
01:17:04 -Tady.
01:17:07 Uklidněte se tu.
01:17:09 -144, 145, 146
01:17:19 -Hej, pocem! Pocem blíž!
01:17:22 -147, 148
01:17:26 -Tady.
01:17:29 -149
01:17:31 -Zde.
01:17:33 -150
01:17:34 -Zde.
01:17:36 -151
01:17:38 -Tady.
01:17:40 -152
01:17:42 152
01:17:49 -Zde.
01:18:32 -Za barákem na tebe čeká
tvůj Vaňka.
01:19:50 -Au.
01:20:10 -Co se ti stalo?
01:20:13 -Taháme teď keře s bodláky.
Nemáme ani rukavice,
01:20:17 ty nafasujeme,
až když napadne sníh.
01:20:20 -Hm, říkal jsem si už dávno,
možná by to šlo zařídit,
01:20:24 abys dělala přímo v lágru,
někde v teple, třeba ve školce.
01:21:05 -Budíček! Vstávat!
01:22:59 -Počkej, Anno. Ukaž.
01:23:09 -Víte, že kdyby tady vybuchla
atomová bomba,
01:23:12 ten její atomový mrak, ten hřib
by se mohl dostat až do Ameriky?
01:23:16 Kdyby foukal vítr správným
směrem, zamoří to celou Aljašku.
01:23:20 -Musíš se pořádně oblékat,
Aničko, jinak onemocníš.
01:23:23 -Možná to tak zamýšlejí.
01:23:27 Řeknou, že testovali bombu
na Kolymě,
01:23:29 ale... počkají si na správný
vítr a zamoří tím celou Aljašku.
01:23:32 -Kde máš šátek?
-Nevím, však jsem ho měla.
01:23:51 -Kam to vlečeš?
01:23:54 -Tam.
01:23:59 -Tam.
01:24:19 -Řekla jsem Vaňkovi,
že je to pro mě.
01:24:44 Igor už mi nepíše.
Tři měsíce ani jeden dopis.
01:24:50 Jenom od rodičů.
01:24:52 Dříve psával dlouhé dopisy
plné krásných slov,
01:24:56 pak už jenom připisoval krátké
pozdravy pod matčiny řádky
01:25:01 a teď už ani to ne.
01:25:12 -Hm. Tak to se mu asi
vážně něco stalo.
01:25:21 Třeba umřel?
01:25:24 VZLYKY
01:25:55 Tak se s tebou rozvedl,
no a co.
01:25:59 -Hm. To je fakt.
01:26:10 -Co Vaňka, už ho chytli?
01:26:14 -A hned ho poslali
do Vorkuty stavět železnici.
01:26:19 To Vaňka nevydrží.
Co Valja? Dobrý?
01:26:41 -Jo, Dobrý.
01:26:46 VZDECHY
01:27:38 -Vysrat se tady na to.
01:27:40 Kurva, kdo ví,
kdy já se odsud vyhrabu.
01:27:43 Jemu se to rozhoduje,
má tady celou famílii.
01:27:47 Krásný byteček, auto.
01:27:50 Stará mi nepíše,
kdoví, s kým tam píchá.
01:28:04 Já chci normální dovolenou.
01:28:18 -Bacha, nebo skončíš
na druhé straně.
01:28:48 VRZNUTÍ DVEŘÍ,
KROKY
01:29:02 -Děkuji.
01:29:05 Tamara Ivanovna.
01:29:08 -Valerij Ivanovič.
01:29:11 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ
01:29:15 PÍSEŇ V RUSKÉM JAZYCE
01:31:40 Všechny, co končí na berk.
01:31:43 Bork. Stein.
Vystoupí vlevo.
01:31:51 Hindenburk.
Dinkelstein.
01:31:57 Weismann.
01:32:01 Haebel.
01:32:05 Schenkel.
01:32:09 Ensbacher.
01:32:13 Ronfe.
01:32:20 Gass.
01:32:27 Gogelthorn.
01:32:33 Kaufmann.
01:32:38 Gunsburg.
01:32:47 Grossherr.
01:32:49 ŠTĚKOT PSA
01:32:51 Odchod!
01:32:53 ZVUK MOTORU
NÁKLADNÍHO AUTA
01:34:19 PÍSEŇ V RUSKÉM JAZYCE
01:36:03 SMÍCH
01:36:26 PÍSEŇ TA RUSKÁ ZIMA
01:36:34 Skryté titulky:
Markéta Sedelmayerová
01:36:39 Česká televize 2017