2. června 2012

Tam, kde máme v zahradě nějaký větší strom, si můžeme vytvořit hajní partii. Ideální je když máme strom opadavý, třeba dub, který na jaře nemá listí. Rostliny tak v jarním období dostanou sluníčko. Potom se strom obalí listy, rostliny jsou zastíněné a mohou lépe přežít dlouhé doby sucha. Světově uznávaný skalničkář Zdeněk Zvolánek nám poradí, jaké rostliny jsou vhodné do skalničkového háje.

O svahu v zahradě i o zahradě ve svahu už jsme mluvili, ale co takhle pořídit si nějaký kopec na zahradě? Takový uměle vytvořený kopeček na zahradě, to může být velká krása. Pro někoho je to nepředstavitelné, protože má raději rovný pozemek. Ale když takový kopec dobře začleníme do celkového prostoru, správně se zvolíme jeho velikost a vybereme vhodné rostliny, tak celkový dojem ze zahrady umocníme.

Krásná roubenka Oty Jiráka jako zámek nevypadá, ale historie z ní opravdu dýchá. Poprvé je zmiňovaná v roce 1557 v zámecké kronice v Mnichově Hradišti jako zavedená formanská hospoda na cestě do Žitavy. Jako pěkná hospoda taky vypadá, ale zámek to není. Ale zahrada, ta tedy zámecká skutečně je. Má rozlohu pět tisíc pět set metrů čtverečních a je nádherná. Před šestnácti lety, když Jirákovi chalupu kupovali, chtěl Ota nejdřív udělat novou střechu. Paní Jiráková ale řekla razantně ne, střecha počká, raději přikoupíme sousední pozemky. „Pak nám tam někdo vystaví nějakej šumperák nebo nějakou hrůzu,“ vzpomíná Ota Jirák na zásadní rozhodnutí před mnoha roky.

Velkou plochu zahrady tvoří většinou trávník. Ten potřebuje při zalévání ideálně čtyři až pět litrů vody na metr čtvereční. To je obsah pětilitrové konve. Napustit plnou konev vody a pak ji nalít na jeden metr čtvereční trávníku trvá poměrně dlouho. A když těch metrů je třeba sto, to bychom se po zahradě pořádně naběhali. Můžeme použít hadici. Tou to jde určitě rychleji, ale i tak bychom museli s hadicí zalévat hodinu, aby trávník dostal potřebnou dávku vláhy.