7. ledna 2012

Snažíme se, aby naše zahrada byla pěkná, pečujeme o ní, nakupujeme zajímavé keře, drahé jehličnany, rozkvetlé trvalky, ale pořád to nějak není ono. Možná nám na naší zahradě chybí velký, vzrostlý strom. Zahrada, která je stará zhruba tři, čtyři roky, působí díky vysazeným vzrostlým stromům už dospěle. Je krásně vidět, jak stromy dostávají zahradu do třetího rozměru, jak ji zvedají od nízkých rostlin až nad plot. Stromy v zahradě tvoří v podstatě základ. Je to kostra celé zahrady.

Camellia sinensis, to je latinský název starého dobrého čajovníku. Rod Camellia čítá na osmdesát druhů kamélií. Patří mezi ně i krásně kvetoucí Camellia japonica. Jméno dostaly kamélie na počest brněnského rodáka Kamela. Byl to lékárník a botanik, který působil do roku 1706 jako misionář na Filipínách. Kamélie se z Asie dostala do Evropy vlastně omylem. Vypráví se, že Angličané požádali v 18.století Číňany o čajovník, Camellia sinensis. Číňani se báli případné konkurence a poslali raději do Evropy kamélii - Camellia japonica.

Břečťan je popínavá rostlina, která nepotřebuje oporu a má ráda stín. Je to stálezelená liána, která roste v našem středozemním klimatu. Má zubaté, tří až pětilaločnaté listy, které se trochu podobají javoru. První výhonky lezou nejdřív po zemi, později začnou šplhat vzhůru za sluncem. Ve chvíli, kdy se břečťan dostane na osluněné místo, začne pod vlivem sluníčka vytvářet výhony, které jsou plodné a kvetou. Tvar listů se změní, je spíš vejčitý a připomíná třeba lípu. Tyto výhonky se už nepřichytávají a nerostou jako plazivé.

Víte jaký je rozdíl mezi břečťanem pnoucím a břečťanem křovitým? Břečťan křovitý se neumí pnout, neumí lézt po zemi. Je to pouze keř nebo strom. Takový břečťanový stromeček. Dá se vypěstovat libovolný tvar. Ale není to záležitost jednoho roku. Patnáct let starý strom je pořád ještě poměrně malý. Křovitý břečťan roste velmi pomalu a pokaždé má trochu jiný tvar koruny i lístků.