Portrét třetího prezidenta USA, autora Prohlášení nezávislosti. Americký dokument
00:00:03V roce 1794 se muž, který kdysi miloval umění politiky,
00:00:08stáhl do ústraní.
00:00:10Jefferson se v kabinetu George Washingtona
00:00:13cítil být odstrčený.
00:00:18Když mluvil o veřejném životě, stále používal slovo "nechutný".
00:00:23"Je to nechutné." "Jsem znechucený."
00:00:26"Je to nechutnost."
00:00:28Nelíbil se mu nedostatek zdvořilosti.
00:00:33Řekl:"Je to tady hnízdo zmijí."
00:00:36Své dceři psal jeden žalostný dopis za druhým.
00:00:40"Nemůžu to tady vydržet. Nejde to vydržet.
00:00:43Musím odsud pryč.
00:00:44Nic nechci víc, než se vrátit domů do Monticella."
00:00:53Monticello bylo místem, kde Jefferson vždy toužil být.
00:00:57Nebyla tam jenom nádherná příroda,
00:01:00ale také příjemní a sečtělí sousedé.
00:01:05U večeře se tam běžně scházelo nejméně dvacet lidí.
00:01:09Existují záznamy dokonce o padesáti.
00:01:14I když kvůli službě vlasti strávil celkem dvacet let jinde,
00:01:19bylo Monticello středobodem jeho světa.
00:01:22Promítal do něj svou věčnou snahu o dokonalost,
00:01:26a řadil své sídlo ke svým největším úspěchům.
00:01:36Jefferson byl jediným prezidentem, který přinesl mnoho zajímavého
00:01:41nejenom do politiky, ale například i do architektury.
00:01:47Monticello je jedinou rezidencí amerických prezidentů,
00:01:50která má své místo na seznamu světového dědictví UNESCA.
00:02:00Strávil přestavováním svého mistrovského díla
00:02:03více než půl století. Byl doslova posedlý architekturou.
00:02:10Renovoval i sídla, která si sotva pronajal.
00:02:14Například ve Filadelfii si pronajal dům na Market Street,
00:02:19a pustil se hned do rozsáhlé rekonstrukce,
00:02:22i když tam nakonec bydlel jenom pár let.
00:02:27Jeffersonův dům byl rozestavěný po celá desetiletí.
00:02:33Jeho první dům měl asi osm pokojů a dvoupodlažní verandu.
00:02:39Nikdy jej ale nedokončil.
00:02:43Pak odjel a žil pět let ve Francii.
00:02:48Evropská zkušenost způsobila skutečný převrat jeho vkusu.
00:02:53Po návratu z Francie se rozhodl rozšířit svůj dům s osmi pokoji
00:02:57na sídlo s jednadvaceti pokoji.
00:03:02Část staré budovy zboural a postavil ji znovu.
00:03:09Pod francouzským vlivem přistavěl i kupoli.
00:03:15Byla to první kupole na soukromém domě v Americe.
00:03:23Jeffersonovo mistrovské architektonické dílo
00:03:27stálo na vrcholku kopce.
00:03:29To bylo v 18. století poněkud nepraktické řešení.
00:03:35Dům stál na pahorku, bez zdroje vody,
00:03:39pro níž se musela vyhloubit hluboká studna.
00:03:42Voda se musela vést do kopce. Pro něj to bylo úžasné,
00:03:46ale ti, kteří to měli provést, stáli před těžkým úkolem.
00:03:53Byla to nesmírně namáhavá práce, kterou vykonávali otroci.
00:04:00Když na to nádherné místo přijdete dnes,
00:04:04budete muset přemýšlet o tom velikém úsilí,
00:04:06vynaloženém pro stavbu tohoto sídla.
00:04:15Tomas Jefferson sice nikdy nevydal svou autobiografii,
00:04:19ale Monticello slouží jako cesta do jeho vizionářské mysli.
00:04:27Jefferson rozhodoval o veškerém vybavení.
00:04:30Vybíral umělecké kusy, zařízení, nábytek,
00:04:36stříbro, příbory, porcelán. Všechno to byla jeho volba.
00:04:46Monticello je eklektickou směsí dekorací a vybavení
00:04:51z mnoha různých zdrojů. Byly tu předměty
00:04:55vyrobené v 70. letech 18. století ve Virginii,
00:04:59věci, které získal v New Yorku a ve Filadelfii,
00:05:03i artefakty z Paříže.
00:05:06A leccos během těch let vzniklo přímo na Monticellu.
00:05:15Dům nevypovídá jenom o Jeffersonových cestách,
00:05:19ale také o obrovské šíři jeho zájmů.
00:05:22Patřily k nim kartografie, botanika, preparování zvířat,
00:05:26astronomie.
00:05:27Obklopoval se nejnovější technikou své doby.
00:05:31Mnohé z těch přístrojů sám navrhl nebo upravil.
00:05:35Jeffersona zajímaly nové technologie.
00:05:38Mnohé z těch předmětů na Monticellu
00:05:41byly adaptace věcí, které viděl jinde.
00:05:46Většinu návštěvníků zaujaly velké hodiny.
00:05:50Byly sestrojeny podle Jeffersonových pokynů.
00:05:55Patřilo k nim závaží ve tvaru dělových koulí,
00:06:00které ukazovalo dny v týdnu.
00:06:03Jefferson však neměl tak vysoké stropy,
00:06:06aby se mu tam vešlo všech sedm dní.
00:06:12Mnoho svých oblíbených hraček měl v pracovně.
00:06:16Speciální kolotoč, který vymyslel, aby mohl číst až 5 knih najednou.
00:06:21Stroj jménem polygraf
00:06:23zase vyráběl okamžité kopie stovek dopisů, které psal.
00:06:29Žádný z dvaceti tisíc dopisů Thomase Jeffersona
00:06:33však neobsahoval zmínku
00:06:35o jednom důležitém faktu života na Monticellu.
00:06:38A sice o jeho intimním vztahu s otrokyní, Sally Hemingsovou.
00:06:44Její skutečné jméno bylo Sarah Hemingsová.
00:06:48Sally byla její přezdívka. Mnoho informací o ní nemáme.
00:06:53Jediné, o čem lidé hovořili, bylo to, jak vypadala.
00:06:58I popis jejího zjevu je jen útržkovitý.
00:07:01Byla prý hezká, měla dlouhé tmavé vlasy až na záda.
00:07:05A to je asi tak všechno.
00:07:09V roce 1774 ji Jefferson zdědil společně s dalšími 135 otroky
00:07:15po svém tchánovi. Tehdy byla ještě dítě.
00:07:20Zdědil více než 10 000 akrů půdy a 135 otroků.
00:07:25Stal se tak druhým největším vlastníkem otroků
00:07:29v okrese Albemarle.
00:07:32Do dědictví patřila i celá rodina Hemingsových.
00:07:36V té rodině vládl matriarchát.
00:07:39Elizabeth Hemingsová měla dvanáct dětí.
00:07:42Šest z nich bylo ve skutečnosti polovičními sourozenci
00:07:46Jeffersonovy manželky Marthy.
00:07:51Musí to znít opravdu zvláštně. A také to je zvláštní.
00:07:55Jefferson vlastně zdědil své příbuzné z manželčiny strany.
00:07:59Byla to jedna z těch zvláštních situací ve virginské rodině,
00:08:03kdy někdo zdědil majetek i s otroky.
00:08:06Ale mezi nimi mohli být i částečně pokrevní příbuzní.
00:08:12V roce 1787 odešla Sally z Monticella
00:08:16a začala pracovat v Jeffersonově pařížské domácnosti.
00:08:20O dva roky později již čekala jeho dítě.
00:08:24Nevíme, kdy se to stalo. Nevíme, v jaké chvíli k tomu došlo.
00:08:30Víme jen, že na konci svého pobytu byla těhotná.
00:08:33Bylo to někdy v roce 1789, takže jí bylo kolem 16 let.
00:08:39Jefferson ji chtěl odvézt zpět do Virginie, ale Sally odmítla.
00:08:44Ve Francii byly jiné zákony,
00:08:46tam neměla povinnost svého pána poslouchat.
00:08:50Jefferson samozřejmě věděl, že ve Francii otroctví neexistuje,
00:08:55a že tedy Sally i její bratr, který tam byl s ní,
00:08:58mohli kdykoliv ze závazku k němu vystoupit.
00:09:03Jefferson nakonec souhlasil s tím, že se Sally vrátí do Virginie,
00:09:08a všechny děti, které spolu budou mít,
00:09:11získají ve svých 21 letech svobodu.
00:09:15Ona mu pevně věřila.
00:09:18V dnešní době je pro nás těžké si představit,
00:09:21jak otrok může věřit svému pánovi,
00:09:23ale ona ho znala ze vztahu s její rodinou a věděla,
00:09:27že mu může důvěřovat. A tak se vrátila domů.
00:09:37Romance, která mezi nimi začala v Paříži, trvala 37 let,
00:09:42až do konce jeho života. Měli spolu šest dětí,
00:09:46ale jenom čtyři z nich se dožily dospělosti.
00:09:50Jefferson se ke vztahu ani k dětem nikdy veřejně nepřiznal.
00:09:55Na Monticellu to však bylo veřejným tajemstvím.
00:10:01Jeho sousedé samozřejmě věděli, co se v Monticellu dělo.
00:10:06Byla to taková tichá dohoda. Nikdo po straně neříkal:
00:10:11"Víme o Jeffersonovi, že má otroky
00:10:14a možná má s jednou otrokyní poměr. Není to hrozné?"
00:10:21Taková rodinná situace nebyla v tehdejší době nijak neobvyklá.
00:10:25To sebou neslo otroctví.
00:10:28A lidé tvrdili, že se takové věci nestávají,
00:10:31a tvářili se, že tomu věří.
00:10:34Byla to na jihu docela rozšířená praxe.
00:10:40Jefferson byl jako plantážník závislý na otrocké práci stejně,
00:10:45jako všichni jeho jižanští sousedé.
00:10:48Měl ale svou velkou vizi. Byl to revolucionář,
00:10:51který se na pozemky kolem Monticella
00:10:54díval jako na bitevní pole.
00:11:01Přestože ho vnímáme jako politika,
00:11:04Jefferson sám sebe viděl jako farmáře.
00:11:08Vesnický styl života vynášel před každým,
00:11:11kdo jen trochu naslouchal.
00:11:14Horoval pro zemědělskou společnost,
00:11:18nikoliv pro společnost městskou, průmyslovou.
00:11:24Věřil, že v ní je duch Ameriky.
00:11:29O zemědělství napsal:
00:11:31"Ti, kdo pracují s půdou, jsou Bohem vyvolení."
00:11:37Myslím, že když tohle psal, bydlel zrovna v Paříži.
00:11:41Nikdy nežil takovým životem,
00:11:43který by se alespoň trochu podobal jeho zemědělskému ideálu.
00:11:52Tím "skutečným statkářem", jak sám sebe nazval,
00:11:56se stal až po návratu na Monticello v 90. letech.
00:12:00Patřil k nejhorlivějším statkářům v celé Virginii.
00:12:04Byla to však jen krátká etapa jeho života.
00:12:09Jefferson ale nedokázal nic dělat polovičatě.
00:12:13Politiku odložil stranou
00:12:16a celou svou pozornost tak mohl věnovat zemědělství.
00:12:19Úplně se zbavil tabákových plantáží
00:12:23a pěstoval teď hlavně pšenici.
00:12:25Vrhl se do obnovy své půdy.
00:12:28Jak řekl, pole byla v politováníhodném stavu,
00:12:32a to kvůli nevhodnému střídání tabáku s kukuřicí.
00:12:39Musel všechno změnit. Spoustu času trávil na polích.
00:12:46Opravoval přístroje, experimentoval s novými plodinami.
00:12:53A všechno si zaznamenával.
00:12:59Jefferson naplnil svou zahradu rostlinami z celého světa.
00:13:04Zelinářskou zahradu o rozloze dvou akrů
00:13:07připravovalo sedm otroků po dobu tří let.
00:13:11Pěstoval 170 druhů ovoce a 330 druhů zeleniny a bylinek.
00:13:17Semena z Monticella jsou dnes zasazena
00:13:19v zahradě prezidenta Obamy v Bílém domě.
00:13:23Monticello sloužilo jako laboratoř pro Jeffersonovy pokusy.
00:13:28Byl moderním statkářem,
00:13:30který chtěl využít všechny poznatky, které o farmaření měl.
00:13:36Ve své zahradě dělal různé pokusy,
00:13:39aby zjistil, která zelenina a ovoce je nejchutnější,
00:13:42a čemu se na Monticellu nejlépe daří.
00:13:46Jeffersonovy experimenty se ale netýkaly jen přírody.
00:13:50Fascinovaly ho i stroje.
00:13:53Byl ale spíš inovátorem, než vynálezcem.
00:13:56Jeho jediným vynálezem byl zvláštní pluh.
00:14:00Po šestiletém vylepšování
00:14:02jeho pluh pracoval efektivněji, než jiné, používané v té době.
00:14:13Nenechal si ho ale patentovat. Byl totiž proti patentům,
00:14:17protože hluboce věřil ve volnou výměnu myšlenek.
00:14:23Dnes je Monticello oázou klidu.
00:14:27Za dob Jeffersonových tu ale žila početná komunita,
00:14:30zcela závislá na práci otroků.
00:14:34Monticello, to bylo 5000 akrů plantáží,
00:14:38na kterých pracovalo 130 až 140 lidí.
00:14:44Ty plantáže byly jako stroj
00:14:47pohánějící Jeffersonův život i jeho blahobyt.
00:14:54Domovem otroků byla Mulburry row, kde bydlily desítky lidí.
00:15:01Jejich příbytky stály
00:15:03v těsné blízkosti Jeffersonových soukromých pokojů.
00:15:08V dobách největšího rozkvětu v 90. letech 18. století
00:15:14tu bylo asi 17 staveb,
00:15:17ve kterých žilo a pracovalo 40 až 50 lidí.
00:15:21Jezdily tu sem a tam vozíky i nákladní vozy.
00:15:28Z dílny na hřebíky a z kovárny
00:15:31se ozývaly rány kladivem na kovadlinu.
00:15:36Z komínů vycházel kouř.
00:15:40Také z truhláren se ozývalo bušení kladiv.
00:15:44Tam se vyrábělo dřevěné vybavení domu.
00:15:49Bylo to skutečně rušné místo.
00:15:52Nejspíš jediná věc, která na Monticellu chyběla,
00:15:55byly peníze.
00:15:58Jefferson si s financemi nevěděl rady.
00:16:01Nenáviděl dluhy, ale přitom se sám zadlužil.
00:16:06V tomto směru se mu nevedlo.
00:16:08Nevydělával dost - ale utrácel příliš mnoho.
00:16:11Nedokázal přijít na to, jak se z toho dostat.
00:16:15Byl to člověk plný rozporů.
00:16:18Hlásal zrušení otroctví a přitom vlastnil otroky.
00:16:21Nechtěl státní dluh, ale sám se zadlužil.
00:16:25Byl prostě takový...
00:16:29Jefferson vyzkoušel všechno možné, aby jeho plantáže vynášely víc,
00:16:34ale bez úspěchu.
00:16:37V jeho dílně na hřebíky někdy pracovaly i děti:
00:16:40chlapci mezi devíti a patnácti lety.
00:16:44Zavřeni celý den v malém prostoru vyráběli hřebíky a svorníky...
00:16:49To bylo něco neobvyklého.
00:16:53Víme, že do této dílny chodil pravděpodobně dvakrát denně.
00:16:57Chtěl sledovat produktivitu svých dělníků,
00:17:01ale mohl si také spočítat jejich výkonnost při výrobě.
00:17:09Otroctví znamená využívat práce lidí, které vlastníte,
00:17:14včetně žen a dětí.
00:17:22To nebyl jen Jeffersonův problém, pochopitelně.
00:17:25Souviselo to s ranou historií Spojených států.
00:17:28Byl to zvláštní paradox, koexistence otroctví a svobody.
00:17:34Pětinu americké populace v roce 1776 tvořili otroci.
00:17:42Důvod, proč se v této souvislosti zabýváme právě Jeffersonem,
00:17:47je podle mě ten, že jsme zklamaní.
00:17:51Jefferson byl nedokonalý člověk, který přišel s dokonalou myšlenkou,
00:17:56že všichni lidé se rodí sobě rovni.
00:18:01Po dvou letech byl Jefferson vyčerpaný.
00:18:04I když prohlašoval, že politiku nenávidí,
00:18:08nedokázal bez ní delší dobu žít.
00:18:11Když se vrátil do politického boje,
00:18:14našel situaci, o níž se Otcům zakladatelům ani nesnilo.
00:18:25Ve svých 53 letech se rozhodl vrátit do politiky
00:18:28s myšlenkou na odvetu.
00:18:31Kandidoval na prezidenta proti svému dávnému spojenci,
00:18:35Johnu Adamsovi.
00:18:37Politické neshody zcela zničily jejich přátelství.
00:18:43Nejvíc hlasů získali tito dva kandidáti.
00:18:46I když byli nesmiřitelnými soupeři,
00:18:49usedli v křeslech prezidenta a viceprezidenta.
00:18:54Federalista Adams byl zvolen prezidentem.
00:18:58Republikán Jefferson se stal viceprezidentem.
00:19:02Takže spolupracovat měli muži se zcela odlišnými názory.
00:19:06Během příštích čtyř let
00:19:08nedokázali překonat vzájemné rozpory a společně pracovat.
00:19:15V určitém smyslu lze politiku té doby zredukovat
00:19:19na projevy osobní animozity
00:19:21a zkrachovalého politického přátelství.
00:19:25Docházelo k vážným politickým sporům.
00:19:28Jeffersonova strana, Republikáni, usilovala o nízké daně,
00:19:33práva jednotlivých států a striktní dodržování ústavy.
00:19:39Přitom nedůvěřovali vojsku, obchodníkům, ani církvi.
00:19:43Ale ze všeho nejvíc nevěřili federalistům.
00:19:48Během Adamsova funkčního období
00:19:50se vyostřil obchodní spor s Francií.
00:19:53Země se ocitla na pokraji války.
00:19:55Adams podnikl rázné kroky, aby umlčel domácí kritiky.
00:20:01Amerika byla tak trochu v pasti. Hrozil konflikt s Francií.
00:20:06A v téže chvíli Jeffersonova opozice
00:20:09vytrvale kritizovala prezidenta, jeho administrativu
00:20:12a každé rozhodnutí vlády.
00:20:16Adams se obával, že pokud bude tato nenávistná kritika pokračovat,
00:20:21oslabí to celou zemi tak, že nebude schopna vést válku.
00:20:27V tomto kontextu je třeba vnímat zákon proti cizincům a pobuřování.
00:20:34Zákon proti cizincům a pobuřování prosadili federalisté.
00:20:39Tento zákon považuje za zločin
00:20:41veřejnou kritiku prezidenta a členů Kongresu.
00:20:44Je pozoruhodné, že jedna funkce v zákoně zmíněna není.
00:20:49Tímto zákonem nebyl chráněn viceprezident.
00:20:53Prezident byl nedotknutelný.
00:20:55Adams dal uvěznit muže z New Jersey, který řekl,
00:20:58že by ho měli střelit dělovou koulí do zadku.
00:21:02Ale o viceprezidentovi si každý mohl říkat, co chtěl.
00:21:07Zákon proti cizincům a pobuřování byl ve smyslu osobních svobod
00:21:11skutečně tím nejreakčnějším textem, jaký kdy Amerika poznala.
00:21:16Zpočátku byl poměrně úspěšný.
00:21:19Šlo o velice efektivní zákon a právě to Jeffersona děsilo.
00:21:25V roce 1800 se Adams a Jefferson znovu utkali ve volbách.
00:21:31Ucházet se o funkci prezidenta
00:21:34však tehdy bylo něco docela jiného, než dnes.
00:21:41Když jste chtěli v 18. století vést svou zemi,
00:21:44museli jste předstírat, že žádné takové ambice nemáte.
00:21:48Jefferson tedy předstíral, že ambice nemá.
00:21:51Pokud jste o ten úřad usilovali,
00:21:53nemohli jste vystoupit a říct: "Já chci být prezidentem."
00:21:57Okamžitě byste se stali někým, komu by tento úřad nikdy nenabídli.
00:22:01Ovšem - jak se chcete ucházet o funkci,
00:22:03když nesmíte dát najevo, že vám o tu funkci jde?
00:22:09Hlavní roli hrál tisk. Koncem 18. století se tu objevilo
00:22:13více než sto různě sympatizujících deníků.
00:22:17Prosazovaly program svých přátel a krutě útočily na jejich oponenty.
00:22:27Noviny mohou ovlivnit celý národ. Budou se číst na veřejnosti.
00:22:34Lidé k nim mají přístup,
00:22:36takže myšlenky zveřejněné v jedněch novinách
00:22:39se dostanou k daleko širšímu publiku,
00:22:42než je počet jejich pravidelných odběratelů.
00:22:48Noviny umožnily i Jeffersonovi, aby zůstal skrytý.
00:22:53Jefferson měl z otců zakladatelů největší politické ambice.
00:22:58Dělal všechno možné,
00:23:01aby schoval své politické plány za závoj vědecké počestnosti.
00:23:05Byl ale také mistrem okliky.
00:23:08Byl mistrem slavnostních večeří plných pomluv.
00:23:12Dokázal skvěle sehnat reportéry, kteří vyhledávali a odkrývali
00:23:16obscénní informace o jeho rivalech. Tuhle hru uměl hrát velice dobře.
00:23:25Jedním z jeho tiskových mluvčích byl jakýsi James Callender.
00:23:31Jefferson ho podněcoval k tomu,
00:23:34aby psal nechutné a odporné věci o Johnu Adamsovi
00:23:37a o federalistech obecně. A mile se přitom usmíval.
00:23:42Byla to dost špinavá hra.
00:23:47V lednu roku 1800 vydal Callender spis "Naše vyhlídky".
00:23:52Byl to pamflet proti Adamsovi,
00:23:54tajně financovaný právě Jeffersonem.
00:23:57Na základě zákona proti cizincům a pobuřování
00:24:01Callendera odsoudili k devíti měsícům vězení.
00:24:06V době, kdy se federalisté domnívali,
00:24:10že federální vláda by mohla selhat, že je zatím slabá,
00:24:14byl takový útok,
00:24:16jaký rozpoutal Callender ve vztahu k výkonné moci,
00:24:19značně nebezpečný.
00:24:27Nám to dnes připadá děsivé.
00:24:30Z našeho pohledu neexistoval důvod
00:24:32proč pronásledovat nějakého novináře.
00:24:35Z jejich pohledu ale stíhat lidi jako byl Callender
00:24:38rozhodně stálo za to.
00:24:40Zřejmě nejdůležitější osobou ve volbách
00:24:43byl někdejší newyorský senátor Aaron Burr.
00:24:45Muž, o kterém se Jefferson domníval,
00:24:48že mu pomůže porazit Johna Adamse.
00:24:51New York byl ve volbách klíčovým státem.
00:24:54Republikáni věděli, že tady musí vyhrát.
00:24:57O Aaronu Burrovi bylo známo,
00:24:59že dokáže zmobilizovat své zdroje, aby uspěl.
00:25:04Bylo dohodnuto, že když všechno vyjde,
00:25:07bude z něj viceprezident.
00:25:08Měla to být odměna za všechno to politikaření,
00:25:11které prováděl při volební kampani.
00:25:16Burr byl určitě stejně vychytralý jako Jefferson.
00:25:20Byl to vzdělaný muž, nesmírně politicky ambiciózní.
00:25:24Proto mu také Jefferson nikdy zcela nevěřil.
00:25:31Burr dodržel svůj slib, že republikáni ve volbách zvítězí.
00:25:37Když se sečetly hlasy, byl Adams hodně pozadu
00:25:40na třetím místě za Jeffersonem a Burrem.
00:25:48Něco se ale zvrtlo.
00:25:51Ústava v té době ještě nerozlišovala
00:25:54mezi hlasy pro prezidenta a pro viceprezidenta.
00:25:59A Aaron Burr a Jefferson získali naprosto stejný počet hlasů.
00:26:05A ejhle, byla tu rovnost hlasů.
00:26:09Jefferson očekával,
00:26:11že jeho předpokládaný viceprezident ustoupí stranou,
00:26:14ale Burr to neudělal.
00:26:16Země se ocitla v ještě větším chaosu,
00:26:19než jaký nastal v případě mrtvého bodu
00:26:21mezi Georgem Bushem a Alem Gorem.
00:26:27Volby roku 1800 skončily remízou.
00:26:31Jefferson se snažil manévrovat v zákulisí.
00:26:34Chtěl dosáhnout vítězství nad mužem, o kterém si myslel,
00:26:38že bude jeho viceprezidentem, Aaronem Burrem.
00:26:42Teď musela rozhodnout sněmovna. Byl to nový systém.
00:26:47Netušili, jak bude fungovat, jak by to mělo probíhat
00:26:51nebo jestli to vůbec bude k něčemu.
00:26:54Sněmovna reprezentantů volila pětatřicetkrát...
00:27:01A pokaždé bez výsledku. Krize se prohlubovala.
00:27:10Guvernéři Pensylvánie a Virginie, oba republikáni,
00:27:14začali uvažovat o tom, jestli nemají povolat domobranu.
00:27:18Lidé začínali mluvit o "občanské válce"
00:27:22a mysleli to vážně.
00:27:24V některých státech byli skutečně připraveni vzít zbraně,
00:27:27vydat se do hlavního města a vybojovat vládu pro Jeffersona.
00:27:35Ironií osudu situaci zvrátil Jeffersonův dávný rival,
00:27:40Alexander Hamilton,
00:27:42který Burrovi nedůvěřoval ještě víc, než Jeffersonovi.
00:27:46Hamilton se ocitl v paradoxní situaci,
00:27:49kdy vlastně vedl kampaň pro Jeffersona
00:27:52a snažil se federalisty v Kongresu přesvědčit,
00:27:56aby mu dali svůj hlas.
00:28:02Nakonec několik federalistů svou volbu změnilo.
00:28:10Jefferson tedy zvítězil. Byl teprve třetím prezidentem
00:28:14a ještě neexistoval žádný precedens ani tradice.
00:28:18To ponechávalo dost prostoru přizpůsobit si funkci podle svého.
00:28:24Jefferson učinil v prezidentském úřadě
00:28:28několik velkých symbolických změn.
00:28:31Schválně se oblékal poměrně neformálním způsobem.
00:28:34Jezdil na svém vlastním koni.
00:28:37Raději se procházel, než by jezdil kočárem.
00:28:41Vnesl tak do úřadu určitou neformálnost,
00:28:44o které se domníval, že je pro republikána vhodná.
00:28:48Chtěl se tím zároveň odlišit od monarchistické formy vlády.
00:28:54Prezidentský úřad ale změnil i Jeffersona.
00:28:58Když měl v rukou výkonnou moc, dostal se do zajímavé situace.
00:29:02On byl tím, kdo nedůvěřoval centralizované moci
00:29:06a příliš mocné exekutivě.
00:29:09A teď zastával tento úřad a ejhle.
00:29:12Nejspíš neočekával, že se dostane do bodu,
00:29:15kdy bude muset sám jednat jako představitel mocné,
00:29:18někdy až útočné exekutivy.
00:29:22Jefferson kandidoval na prezidenta, protože se obával,
00:29:26že pod vládou Adamse a jeho federalistů
00:29:28se prezidentský úřad stane příliš mocným.
00:29:31Ale jakmile se přestěhoval do Bílého domu, změnil názor
00:29:34a představa silné exekutivy se mu zdála velice vhodná.
00:29:42Jeho názor na použití silné federální moci
00:29:46se přesně odvíjí od jeho postoje k vládě v daný okamžik.
00:29:50Když se Jefferson dostal k moci, zaujal naprosto odlišnou pozici
00:29:53od té, jakou zastával v době, kdy byl v opozici.
00:29:59Po dvou měsících v úřadě
00:30:02se Jefferson rozhodl použít svou moc
00:30:04proti dávné hrozbě americkým obchodním lodím,
00:30:07proti africkým pirátům.
00:30:11Na počátku 18. století, možná i o něco dříve,
00:30:15začali piráti útočit na americké lodě.
00:30:18Často se jich zmocnili a to znamenalo nemalé ztráty.
00:30:25Z dnešního pohledu bychom hovořili o státem sponzorovaném terorismu.
00:30:34Pro Jeffersona bylo zajištění volného obchodu
00:30:37jednou z priorit, které jako prezident chtěl udělat.
00:30:43Z tohoto důvodu začala Berberská válka.
00:30:49V květnu roku 1801 se Jefferson dozvěděl,
00:30:53že paša z Tripolisu vyhlásil Spojeným státům válku.
00:30:58Jefferson věřil,
00:31:00že jedinou možností, jak problém vyřešit,
00:31:02je vojenská intervence.
00:31:05Jefferson se poučil z revoluce.
00:31:08Pochopil, že někdy musí mít představitel vlády dostatek síly,
00:31:11že jsou okamžiky,
00:31:13kdy země potřebuje mít silnější armádu a loďstvo.
00:31:19Jefferson tedy začal chystat americké námořnictvo
00:31:23na zámořskou misi.
00:31:25Bylo to poprvé v americké historii.
00:31:28A učinil tak bez souhlasu Kongresu.
00:31:32Jefferson se snažil válku financovat
00:31:35pokud možno bez dohledu Kongresu.
00:31:37Většinu diplomatických jednání vedl tajně.
00:31:39Nepsal si příliš poznámek, dokonce ani na schůzích kabinetu.
00:31:42Měl totiž obavy, že by jeho úsilí mohlo přijít vniveč.
00:31:48Po dvou letech konfliktu nebyla situace dobrá.
00:31:53Jednu z největších válečných lodí, Filadelfii,
00:31:56zajal tripoliský paša.
00:32:00Tím se změnil poměr sil.
00:32:02Představte si, že máte dnes nukleární ponorku,
00:32:05která padne do rukou nepřátel. To bylo něco podobného.
00:32:11Jefferson se rozhodl k akci, která měla pašu zničit.
00:32:15Byl prvním prezidentem,
00:32:17který souhlasil s provedením státního převratu v cizí zemi.
00:32:22Loďstvo Spojených států připlulo do Tripolisu
00:32:26a paša se okamžitě vzdal.
00:32:30Pro Jeffersona to bylo sladké vítězství.
00:32:33Jeho agresivní hra se mu vyplatila.
00:32:38Takový postup prosazování prezidentské moci
00:32:42ale nebyl ojedinělý.
00:32:44Během své vlády se Jefferson pokoušel smířit
00:32:47vznešené ideály svojí Deklarace nezávislosti
00:32:50s drsnou skutečností politického vedení země.
00:32:56Jako prezident se musel vyrovnat s otázkou:
00:32:59"Co budu dělat s mocí, kterou mám?"
00:33:02S touto skutečností byl konfrontován
00:33:04v případě rozhodnutí získat území Louisiany.
00:33:09V roce 1803 se Napoleon ocitl ve vážných finančních problémech.
00:33:14Byl nucen nabídnout rozsáhlá území v Americe k prodeji.
00:33:19Jefferson nezaváhal...
00:33:22Ovšem - rozšiřování území Unie
00:33:25nebylo v ústavě Spojených států nijak upraveno.
00:33:30Jeffersonovi se musí přiznat,
00:33:32že se snažil, aby vše mělo nějaký zákonný rámec.
00:33:35Mohl to být dodatek ústavy nebo nějaká forma souhlasu Kongresu.
00:33:44Ale když Napoleon naznačil, že by mohl od obchodu odstoupit,
00:33:49Jefferson se rozhodl jednat rychle.
00:33:51Překročil své pravomoci a dal souhlas k tomu,
00:33:54co se stalo známé jako "nákup Louisiany".
00:33:59Bez ohledu na omezení dané ústavou
00:34:02jedním tahem pera zdvojnásobil velikost své země.
00:34:07V ústavě nenajdete nic
00:34:09o pravomoci prezidenta anektovat k Unii další území.
00:34:12Jefferson poukazoval na to, že se tím posílí bezpečnost země.
00:34:16Byl obviňován z porušení svých vlastních zásad.
00:34:20Jefferson však prohlásil, že to byl jeden z případů,
00:34:23kdy povinnost k národním zájmům
00:34:25převážila nad věrností filozofickým myšlenkám.
00:34:29Uvědomil si, že politická realita se od politické teorie značně liší.
00:34:35Ukázalo se, že politická realita dokáže být i zlomyslná.
00:34:41Krátce nato, co se stal prezidentem,
00:34:43se z vězení dostal jeho bývalý spojenec,
00:34:46novinář James Callender.
00:34:49Jako odměnu za to, jak úspěšně očernil Johna Adamse,
00:34:52žádal Callender po Jeffersonovi práci.
00:34:55Chtěl se stát přednostou poštovního úřadu v Richmondu.
00:34:59Jefferson ho odmítl.
00:35:01Callender to považoval za zradu. Chápal to tak,
00:35:05že jeho práce pro dobrou věc nebyla náležitě oceněna.
00:35:10A tak obrátil svůj jedovatý jazyk proti svému dřívějšímu patronovi.
00:35:16Zveřejnil, že Jefferson má intimní vztah
00:35:19se svou mladou otrokyní Sally Hemingsovou,
00:35:22a dokonce je otcem jejích dětí.
00:35:27Svou zášť namířil proti Sally.
00:35:30Nazval ji "děvkou, po které šlapou jako po dlažbě".
00:35:34Obvinil ji, že měla dvacet nebo třicet milenců všech barev pleti.
00:35:39Ohledně Sallyiných milenců se Callender mýlil.
00:35:43Ale o jejím vztahu s Jeffersonem napsal pravdu.
00:35:47Jeffersonovi protivníci byli nadšeni.
00:35:50Psaly se satirické básně a karikaturisté měli žně.
00:35:55Jefferson však mlčel.
00:35:59Osobně ho velmi ranilo,
00:36:01že jeho život probírali tímto způsobem v tisku.
00:36:04Že všechny ty osobní, rodinné věci zveřejnili.
00:36:08To všechno pro něj bylo velice bolestné.
00:36:13Tento skandál však neměl téměř žádný vliv
00:36:16na jeho politickou kariéru.
00:36:19O dva roky později, když Jefferson opět kandidoval,
00:36:22byl přesvědčivě zvolen znovu.
00:36:25Takové informace,
00:36:27týkající se osobního života našich přestavitelů,
00:36:30jejich sexuálních skandálů, dnes vnímáme mnohem ostřeji.
00:36:34Tehdy, kolem roku 1800, to nemělo takový dopad.
00:36:39Když porovnáme obě Jeffersonova funkční období,
00:36:43tak jeho další prezidentská léta
00:36:45nevykazovala žádné zvláštní události.
00:36:48Tak tomu bývalo často i u dalších prezidentů.
00:36:52V roce 1809 si však těžké břemeno práce veřejného činitele
00:36:55vybralo u Jeffersona svou daň.
00:36:58Ke konci jeho druhého funkčního období se spekulovalo o tom,
00:37:02bude-li kandidovat potřetí. Nechtěl na to ani pomyslet.
00:37:09Když se stal prezidentem Jeffersonův chráněnec
00:37:12James Madison,
00:37:14pětašedesátiletý Jefferson sedl na koně a osamocen odjel.
00:37:18Do Washingtonu se už nikdy nevrátil.
00:37:26V březnu 1809 tedy Jefferson podruhé odešel
00:37:30na politický odpočinek. A tentokrát natrvalo.
00:37:35Po čtyřiceti letech politické kariéry, která změnila svět,
00:37:38se vrátil do Virginie a nikdy už odsud neodjel.
00:37:42Po odchodu z politiky zažil Jefferson podle mne
00:37:46své nejlepší a nejproduktivnější období.
00:37:49Konečně měl doma možnost završit svůj život,
00:37:53tak jak si sám předsevzal.
00:38:01Pro Jeffersona představovala dokonalý život rodina.
00:38:05A ta jeho nebyla malá.
00:38:08Nastěhovala se k němu jeho dcera Martha s manželem.
00:38:11Jednadvacet pokojů na Monticellu ožilo jeho vnoučaty.
00:38:15V roce 1809 jich měl osm, další tři se ještě měla narodit.
00:38:21Jefferson však měl také tajnou rodinu, tu se Sally Hemingsovou.
00:38:27Za posledních dvacet let mu porodila tři syny a dceru.
00:38:33Nevíme, jak to v praxi fungovalo.
00:38:37Můžeme si nad tím jen povzdechnout a konstatovat:
00:38:40"Bože, to ale muselo být složité."
00:38:43Když se podíváte na Monticello... není to zase tak velký dům.
00:38:50Na jedné straně tu byla jeho bílá rodina,
00:38:53které se dostávalo velké lásky, skutečně přemíry náklonnosti.
00:38:59V pozdním věku se Jefferson vyjadřoval naprosto jasně o tom,
00:39:02jak je oddaný své rodině, jak moc ji miluje.
00:39:06Ke svým černým dětem se tak ale nechoval.
00:39:10Sallyiny děti s ním v domě nebydlely.
00:39:14Snažil se jim však dát vzdělání nebo je naučit nějakým dovednostem.
00:39:19Jefferson nebyl nějaký tatík z předměstí,
00:39:23žijící v malém městě a dojíždějící za prací.
00:39:27Byl to skutečný patriarcha.
00:39:30Byl majitelem otroků. Vlastnil lidi.
00:39:35Byl pánem na Monticellu v tom nejvlastnějším smyslu slova.
00:39:43Ani teď však neodpočíval. Neustále přijímal množství hostů,
00:39:49znovu oživil své přátelství s Johnem Adamsem.
00:39:53Během posledních 14 let si vyměnili desítky dopisů.
00:39:57Jefferson se nakonec pustil i do budování univerzity,
00:40:02vzdálené jen pár mil od Monticella.
00:40:06V pokročilém věku se Jefferson celým svým srdcem věnoval
00:40:10založení univerzity ve Virginii.
00:40:16Vytvořil ji doslova z ničeho.
00:40:19Navrhoval kampus i jednotlivé budovy.
00:40:23A dnes, dvě stě let od jejich vzniku,
00:40:26jsou stále považovány za architektonické perly.
00:40:30Je to takový pomník Jeffersonově lásce ke klasickému studiu,
00:40:33které považoval za nesmírně důležité.
00:40:39Určil všechno -
00:40:41od výběru přednášek až po jídla ve studentské menze,
00:40:45od studijního programu po knihy, které mají studenti číst.
00:40:51Úlohu nové univerzity viděl částečně i v tom,
00:40:55že bude kultivovat výlučně jižanský a virginský
00:40:58přístup k politice. Chtěl vytvořit instituci,
00:41:02která bude předávat dál jeho politický odkaz.
00:41:07Jeffersonův život se chýlil ke konci,
00:41:11měl ale splnit ještě jednu povinnost.
00:41:14V roce 1822 umožnil dvěma svým dětem, které měl se Sally,
00:41:19Beverly a Harriet, aby v tichosti odešly z Monticella.
00:41:23Ve své účetní knize je zanesl bez dalšího jako uprchlíky,
00:41:27aby tím nevzbudil ničí pozornost.
00:41:334. červenec 1826.
00:41:37Byl parný letní den.
00:41:40Celý národ oslavoval 50. výročí Deklarace nezávislosti.
00:41:44Její autor ležel na Monticellu ve svém pokoji a umíral.
00:41:57Už několik dní mu bylo velice zle.
00:42:01Držel se života jenom proto, aby se dožil toho dne.
00:42:13Význam 4.července byl pociťován na každém kroku.
00:42:18To byl den, kdy chtěl zemřít.
00:42:27Pozoruhodným řízením osudu a velice symbolicky
00:42:31John Adams zemřel jen o pět hodin později.
00:42:41Když Jefferson zemřel, Monticello prakticky zemřelo s ním.
00:42:46Už několik let měl finanční těžkosti.
00:42:50V roce 1815 dokonce prodal své milované knihy.
00:42:53Největší soukromou knihovnu v Americe koupila americká vláda.
00:42:58Tvoří základ Kongresové knihovny. Nicméně Jefferson zemřel v dluzích.
00:43:04Jeho dluh dosáhl výše 107 000 dolarů.
00:43:09Dnes by to byly asi 2 miliony dolarů.
00:43:13Příčinou byl jednak jeho příliš okázalý styl života,
00:43:17ale také skutečnost, že po svém tchánovi zdědil i velké dluhy.
00:43:21Navíc podepsal jednu sousedskou půjčku,
00:43:24která pro něj nedopadla dobře.
00:43:2815. ledna 1827, asi šest měsíců po jeho smrti,
00:43:34se na Monticellu konala dražba.
00:43:38Veškeré vybavení domu i jeho otroky
00:43:42koupili sousedé a další zájemci.
00:43:50Pro Monticello to byl smutný den.
00:43:54Všechno, co Jefferson nashromáždil, se rozprodalo.
00:44:00To, čeho se nejvíc obával, se stalo skutečností.
00:44:09Zanechal své rodině takové dluhy, že dát svobodu jeho otrokům
00:44:13prostě z ekonomických důvodů nebylo možné.
00:44:18Malé děti ve věku kolem desíti let byly odděleny od svých rodin.
00:44:25Ty chvíle na Monticellu, kdy otroci z rozdělených rodin
00:44:29nevěděli, jaká bude jejich budoucnost, komu je prodají...
00:44:36to muselo být nepředstavitelně smutné.
00:44:46Ve své poslední vůli dal svobodu několika oblíbeným otrokům,
00:44:50včetně dvou Sallyiným synů.
00:44:55Sally Hemingsová nebyla na rozdíl od svých dvou synů
00:44:59oficiálně uvolněna z otroctví. Domníváme se ale,
00:45:02že požádal svou dceru Marthu, aby jí neoficiálně dala svobodu.
00:45:10Nevíme, co dělala na svobodě.
00:45:13Snad jedině to, že se starala o domácnost svých dvou synů.
00:45:17Ke konci života bydlela v místech,
00:45:20kde je dnes West Main Street v Charlotteville,
00:45:24mezi univerzitou a městem.
00:45:29Bezpochyby musela cítit, že její život za to stál.
00:45:33Dostalo se jí alespoň té satisfakce,
00:45:36že viděla své děti svobodné.
00:45:39Ať už si o svém rozhodnutí myslela cokoliv,
00:45:42na konci života pochopila,
00:45:44že její děti měly daleko lepší vstup do života,
00:45:47než většina afroameričanů, kteří tu tehdy žili.
00:45:53Samotné Monticello bylo nakonec na prodej.
00:45:57V roce 1836 je koupil Uriah Levy,
00:46:00první židovský komodor amerického námořnictva.
00:46:05V roce 1923 byl dům prodán Jeffersonově nadaci,
00:46:09která se o Monticello stará dodnes.
00:46:14Levy se v námořnictvu sám setkal s diskriminací.
00:46:18Vážil si proto Jeffersona kvůli jeho zákonu
00:46:22o náboženské svobodě ve Virginii.
00:46:25Jeffersonovi by se to určitě líbilo.
00:46:28I když se na to dnes většinou zapomíná,
00:46:31zákon o náboženské svobodě je jedním ze tří úspěchů,
00:46:34které si Jefferson přál mít zmíněny na svém náhrobku.
00:46:39Jefferson byl mistrem toho, čemu dnes říkáme "image control".
00:46:43Uměl vytvářet svůj vlastní obraz,
00:46:46a to včetně toho, jak pojal svůj náhrobní kámen.
00:46:50Snažil se vyzdvihovat své filozofické úspěchy:
00:46:53Deklaraci nezávislosti, zákon o náboženské svobodě
00:46:57a Virginskou Univerzitu.
00:46:59Všechno kontroverzní prostě pominul.
00:47:04Thomas Jefferson se o svůj odkaz staral až do konce.
00:47:08Deset dní před svou smrtí napsal dopis,
00:47:11v němž s lítostí odmítl účast na oficiálních oslavách
00:47:1550. výročí Deklarace nezávislosti.
00:47:25"Všechny oči jsou otevřeny nebo se otvírají
00:47:29otázce lidských práv," napsal,
00:47:31"nechť nám každoroční návrat tohoto dne
00:47:34vždy osvěží vzpomínku na tato práva
00:47:37a na jejich nepomíjející uctívání."
00:47:40A ještě jednou zopakoval své pojetí světové historie,
00:47:43budoucnosti lidstva a naděje na sebeurčení národů,
00:47:47které vzhlížely k americké revoluci jako ke své velké inspiraci.
00:47:55Takhle by chtěl, abychom si ho zapamatovali.
00:48:01Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2012
V roce 1794 se Thomas Jefferson, který kdysi miloval umění politiky, stáhl do ústraní. V kabinetu George Washingtona se cítil být odstrčený. Když mluvil o veřejném životě, stále používal slovo „nechutný“. „Je to nechutné.“ „Jsem znechucený.“ „Je to nechutnost.“ Nelíbil se mu nedostatek zdvořilosti. Řekl doslova: „Je to tady hnízdo zmijí.“ Své dceři psal jeden žalostný dopis za druhým. „Nemůžu to tady vydržet. Nejde to vydržet. Musím odsud pryč!“ Jefferson byl doslova posedlý architekturou. Svůj dům s osmi pokoji přestavěl na sídlo s jednadvaceti pokoji. Část staré budovy zboural a postavil ji znovu. Pod francouzským vlivem přistavěl i kupoli. Byla to první kupole na soukromém domě v Americe. Jeffersonovo mistrovské architektonické dílo stálo na vrcholku kopce. To bylo v 18. století poněkud nepraktické řešení. Když na toto nádherné místo přijdete dnes, budete muset přemýšlet o nezměrném úsilí vynaloženém pro stavbu tohoto sídla. Osobně vybíral umělecké předměty, zařízení, nábytek, příbory, porcelán. Všechno to byla jeho volba. Dům nevypovídá jenom o Jeffersonových cestách, ale také o obrovské šíři jeho zájmů. Patřily k nim kartografie, botanika, preparování zvířat, astronomie. Obklopoval se nejmodernější technikou své doby. Mnohé z těch přístrojů také sám navrhl nebo upravil. Prosazoval sebeurčení národů na příkladu americké federace. Vytvořil Deklaraci lidských práv.
