Elegantní přehlídka kultivace rostlin, květin, křovin i stromů. Americký cyklus vyznamenaný cenou EMMY
00:00:02ČESKÁ TELEVIZE UVÁDÍ
00:00:04ZAHRADY SVĚTA S AUDREY HEPBURNOVOU
00:00:07Veřejné zahrady a stromy
00:00:18Snad nejúchvatnější současné veřejné zahrady.
00:00:21Původně vznikly pro soukromé potěšení svých majitelů.
00:00:25Sami totiž byli nadšenci a šikovnými zahradníky.
00:00:33Mt. Vernon, domov George Washingtona,
00:00:37prvního prezidenta Spojených států, zakladatele národa,
00:00:41jednoho z úžasných zahradníků své doby.
00:00:47Mezi nikdy nepomíjející radosti soukromého života
00:00:51George Washingtona patřily jeho zahrady.
00:00:55Sázení, rozmisťování rostlin a péče o stromy, zeleninu a květiny
00:01:00to vše naplňovalo jeho život stálou radostí.
00:01:06Naplno to vyjádřil, když po revoluci napsal:
00:01:10"Čím více se seznamuji se zemědělstvím, tím více mne těší.
00:01:17Vede mě to k poznání, že pro klid duše je daleko větším potěšením
00:01:22úkol zemi vylepšovat, než veškerá sláva,
00:01:26které lze nabýt jejím pustošením."
00:01:36Spodní, neboli kuchyňská zahrada vypovídá o jejím majiteli tolik,
00:01:40co rozsáhlá panoramata, která vypěstoval podél řeky
00:01:44Potomac.
00:01:46Protože stejná trpělivost a preciznost,
00:01:48která ho posilovala ve válce, mu tady poskytla potraviny
00:01:52pro jeho stůl v míru.
00:01:55Washington se narodil jako venkovský džentlmen
00:01:58ve význačné rodině.
00:02:01Podle schématu, které vytvořil, proměnil svoji plantáž v jednu
00:02:04z nejúžasnějších zahrad Ameriky.
00:02:07Je to jasné vyjádření skutečnosti, že dával přednost botanice
00:02:10před bitvou.
00:02:12Mt. Vernon nám dává jasnou představu o Washingtonově vkusu
00:02:15a jeho době.
00:02:23Prezident osobně řídil pěstování a testování 60 různých plodin,
00:02:28stejně jako uspořádání pozemku, které prokazovalo důstojnost,
00:02:32ale i praktičnost jeho povahy.
00:02:59Pracovní listy připravované jeho zahradníky k týdenním hlášením
00:03:03pro Washingtona dosud existují.
00:03:07Ukazují pozornost jejich velitele ke každému detailu na bojišti,
00:03:11kde je nepřítelem příroda.
00:03:13Sucha, mrazy a ledové bouře jej mnohokrát donutily
00:03:16vysazovat a přesazovat stejnou zeleninu a ovocné stromy.
00:03:21Washington se nedal odradit počasím, státními záležitostmi
00:03:24ani revolučními válkami, a nadále předával instrukce
00:03:28svým zahradníkům, ať už z vojenského stanu
00:03:31v údolí Forge nebo z prezidentské kanceláře ve Philadelphii.
00:03:36Washingtonovou pýchou bylo považovat se za předního zahradníka
00:03:40Ameriky.
00:03:41Nepochybně souhlasil se svým sousedem, Thomasem Jeffersonem,
00:03:44který věřil, že ti, kteří pracují s půdou, jsou lidé Bohem vyvolení.
00:03:49Při pohledu z dálky připomíná celý pozemek menší koloniální vesnici.
00:03:54Marta Washingtonová trvala neústupně na tom,
00:03:57že jejich pozemky by jim měly poskytnout vše nezbytné
00:04:00pro vedení domácnosti.
00:04:03Dny, které zde trávila, byly naplněny zvuky
00:04:06doprovázejícími práci kováře, tesaře a zahradníka.
00:04:10Mt. Vernon poskytoval veškeré pohodlí současné vesnice
00:04:13a byl soběstačný.
00:04:15Přestože takový termín ještě neexistoval,
00:04:18George Washington byl už tehdy i krajinným architektem.
00:04:22Během 45 let jeho funkčního období se plocha Mt. Vernonu zvětšila
00:04:26z necelého hektaru na 3.237 hektarů.
00:04:42George Washington, zahradnický odborník a zahradník,
00:04:46choval zvláštní lásku ke stromům.
00:04:49Byly zasazeny za Washingtonových časů, a dosud,
00:04:52o více než 200 let později, prospívají.
00:04:59Představte si to vytvářet takovou krásu přes 200 roků!
00:05:11Tady na kriketovém hřišti v Mt. Vernonu vysázel Washington
00:05:15dvojice stromů na protilehlých stranách rozlehlé travnaté plochy.
00:05:19Magnólie, lípy, jasany, cesmíny, tupely lesní,
00:05:24liliovníky tulipánokvěté, jilmy, javory a topoly.
00:05:30"Nebudu litovat žádných rozumných výdajů,"napsal,
00:05:35"které přispějí k tomu, abych je viděl v pořádku,
00:05:38a všechno na nich upravené, pěkné a vzkvétající.
00:05:43Protože nic mne nezraňuje víc, než je najít ve stavu jiném."
00:05:57Washington se rozhodl navrhnout a vytvořit zahrady a pozemky
00:06:01nejen tak, aby sloužily jeho rodině, ale také,
00:06:04aby se zde mohli bavit jeho přátelé, význační hodnostáři
00:06:08a návštěvníci nové země.
00:06:13Bylo jeho výslovným přáním, aby jeho milovaný Mt. Vernon
00:06:17jednoho dne patřil lidem.
00:06:24Dnes se každý rok více než milion lidí těší pohledem
00:06:28na životem pulzující Washingtonův odkaz udržovaný péčí
00:06:32Mt. Vernonského dámského sdružení, které získalo tento majetek
00:06:36v roce 1853, právě 100 let poté, co sem Washington přijel.
00:06:42Jejich správa je jako ruka řídící veškeré restaurování
00:06:45a pilné snahy věrně uchovat úspěšné výsledky práce
00:06:48otce zakladatele.
00:06:52Krása projevu, s jakou se dnes v této veřejné zahradě setkáme,
00:06:56dýchá vzduch svého tvůrce.
00:07:04Washington neustále psal svým přátelům a známým,
00:07:08aby mu posílali sazenice a semena z celého světa.
00:07:24V roce 1785 začala stavba skleníku, aby choulostivější rostliny,
00:07:29které získal, mohly přežít.
00:07:34Patřily mezi ně: mini-palma Palmetto z Jižní Karolíny,
00:07:38mahagon ze západní Indie, stejně jako exotický lesní
00:07:42citronovník, pomerančovník, limetka, aloe a gumovníky.
00:07:48Žádný z nich by nemohl přežít ani jedinou zimu ve Virginii venku.
00:08:00Washingtonův velitelský vliv je v zahradách v Mt. Vernonu
00:08:03všude patrný.
00:08:05Tak, jako nikdy nepodlehl uspěchanému nebo lehkovážnému
00:08:08impulsu v bitvě, tak i zde převládalo pečlivé plánování
00:08:12a síla ryzího charakteru, který se vyznačoval nevyčerpatelnou
00:08:16schopností vytrvat.
00:08:19Washingtonova zahrada byla jako nějaká výkladní skříň,
00:08:22kde veřejnost mohla nahlédnout do soukromí této osobnosti.
00:08:26Zahrada byla slavná již za jeho života.
00:08:29Jeden evropský návštěvník napsal:
00:08:32"Večer nás Washington provázel svojí zahradou.
00:08:35Je dobře obdělávaná, dokonale udržovaná,
00:08:38a je trochu v anglickém stylu.
00:08:41Nalézá se tam veškerá zelenina nepostradatelná pro kuchyň.
00:08:45Celá plantáž, zahrada a to ostatní dobře dokazují, že člověk,
00:08:49který se narodil s přirozeným vkusem, může poznat, co je krása,
00:08:53i když nikdy neviděl její model."
00:09:16Přestože Evropa přijímala s otevřenou náručí bohatství
00:09:20nových rostlin z Ameriky, typické americké zahrady
00:09:23většinou dávaly přednost obyčejným květinám ze starého světa.
00:09:28Washingtonovy spisy obsahují odkazy k takovým květinám
00:09:31jako řebčíky královské, tulipány, divoké hvozdíky, lobelky šarlatové.
00:09:38Anglické a francouzské květiny, které dovážel pro svoji zahradu,
00:09:43měly na zahraniční návštěvníky působit tak, aby se cítili
00:09:46jako doma.
00:10:03Potěšení z jeho zahrady dosud poskytuje květinová vonná směs,
00:10:08podobná těm z 18. století.
00:10:11Kdyby je tehdy Washington nemohl pěstovat,
00:10:13neviděli byste je zde kvést.
00:10:18A dnes, nezměněná, o 200 let později,
00:10:21z ní její jednoduchost bez jakékoliv přetvářky,
00:10:24činí půvabný obraz, propojuje užitek a krásu.
00:10:31Aniž by usilovala o pozornost, dosáhla ideálu zahrady,
00:10:35vytvořené k radosti mysli a srdce.
00:10:42V Mt. Vernonu najdeme v nejrůznějších pohledech
00:10:46a průhledech v krajině oko zeměměřiče
00:10:49a prezidentskou majestátnost.
00:10:51Skutečnost, že Washington vybral Pierra l Énfanta, aby vytvořil
00:10:55projekt nového amerického hlavního města,
00:10:58které by neslo jeho jméno, znamenala vzestup francouzského
00:11:01formálního stylu.
00:11:04Nikde nenašel tenhle styl tak výmluvné a rozmanité vyjádření
00:11:08jako v pařížských veřejných parcích.
00:11:17Ve 20. letech 17. století, ve stejné době,
00:11:21kdy "otcové-poutníci" přistávali u Plymouthské skály,
00:11:25byla otevřena v Paříži Jardin des Plantes.
00:11:30Založil ji pro medicínské účely lékař Ludvíka XIII.
00:11:34Jednalo se zpočátku o ryze formální uspořádání sbírky cenných bylin
00:11:39a botanických druhů.
00:11:41Byla první z mnoha zahrad, které měly zlepšit kvalitu
00:11:43a prospět k ozdravění městského prostředí.
00:11:48Lucemburská zahrada je ze všech parků v Paříži
00:11:52nejúspěšnějším spojením potěšení, které přináší člověku
00:11:55park a zahrada.
00:11:58Na ploše necelých 25 hektarů se rozkládá jakási přírodní
00:12:01rezervace, která člověka podněcuje k pomalé procházce přírodou.
00:12:07Květiny, voda a stromy zde poskytují únik před davy lidí,
00:12:11rušnou dopravou a městským shonem, který dosáhl hranice absurdnosti.
00:12:18Lucemburskou zahradu založila v roce 1612 Marie Medicejská,
00:12:23královna Francie.
00:12:25Přežila drastické proměny, charakteristické pro mnoho
00:12:28francouzských zahrad.
00:12:31Odpovídaly vzestupu a pádu královské a politické módy.
00:12:35Marie, inspirovaná zahradami Boboli ve Florencii,
00:12:38kde žila jako dítě, zadala zakázku na formální zahradu s požadavkem,
00:12:43aby projekt zahrnoval například parter zdobený jejím monogramem
00:12:47jako výšivkou.
00:12:49S podobnými aristokratickými rozmary skoncovala Francouzská
00:12:51revoluce, když se zahrada stala majetkem lidu.
00:12:55V průběhu čtyř století měli ale Pařížané i nadále majetnický vztah
00:13:00k tomuto výjimečnému místu.
00:13:04Když v polovině 19. století George Haussmann,
00:13:07známý jako tvůrce moderní Paříže, navrhl radikální změny
00:13:11v této zahradě, shromáždil se na protest dav
00:13:14čítající 12.000 lidí.
00:13:17Zmačkali jeho plány a podařilo se jim uchovat
00:13:19nejveřejnější z pařížských parků.
00:13:37Celkovou atmosféru zahrady umocňují osobnosti jejích obyvatel,
00:13:41kteří zde neustále stěhují tisíce zahradních laviček,
00:13:45aby se mohli vystavovat slunci, nebo našli stín
00:13:48a nasytili své smysly.
00:13:51Veřejný park plný soukromých míst.
00:13:54Je vyprojektován tak, aby poskytl prostor jednotlivci.
00:13:58Na přelomu století zde za úsvitu tančívala Isadora Duncanová.
00:14:03Park je dodnes přístavem milenců, myslitelů, chodců, šachistů
00:14:07a především dětí.
00:14:12Veřejné parky žijí více než v doslovném smyslu.
00:14:17Není to hřiště, pro Pařížany jsou součástí jejich domova
00:14:20a přirozeného práva.
00:14:23Uvažují o někdejších členech královské rodiny?
00:14:27Napadlo je někdy, že ty parky, které je tak těší, bývaly kdysi
00:14:30majetkem králů a královen, kteří jako první nechali
00:14:34na zakázku vysadit rozsáhlé ovocné sady
00:14:37a dosud vzkvétající zahrady?
00:14:40Každé jednotlivé jablko nebo hruška jsou zabaleny
00:14:43do papírového sáčku, který je chrání před hmyzem
00:14:46a ptáky, dokud nedozrají.
00:14:51Filozofickou inspiraci těchto zahrad můžeme vystopovat
00:14:55až v 16. století, kdy francouzský esejista Montaigne
00:14:59navštívil krásné raně renesanční italské zahrady.
00:15:04Napsal: "Jsou to krásy, a jsou přístupné každému, komu se líbí.
00:15:09Můžete v nich spát a dokonce si tam přivést své přátele."
00:15:16Ten demokratický přístup ukazuje i vyrytý nápis na Ville Borghese,
00:15:21s letopočtem 1620, který vítá návštěvníky takto:
00:15:25"Ať jsi jakéhokoliv původu, teď buď člověk svobodný, jdi,
00:15:29kam chceš, utrhni si, co chceš.
00:15:32Zde vše je pro cizího více, než pro toho, kdo vlastní."
00:15:59Počátkem 17. století nařídil ministr financí Louis Quatorze,
00:16:04aby se vysadily jilmy, které by lemovaly
00:16:07přístupové cesty k Paříži.
00:16:10Ale jak se město rozrůstalo, výhled na stromy a krajinu zmizel.
00:16:15V 19. století se Paříž dusila vlastní expanzí.
00:16:20V jednom z prvních programů zaměřených na obnovu města
00:16:24byly z venkova přivezeny stromy, aby lemovaly pařížské ulice
00:16:27a náměstí.
00:16:30Na celém světě, jak se města rozrůstala,
00:16:33a mizely prostory pro zahrady, hrál strom zásadní roli.
00:16:38Pomáhal obyvateli města udržet životně důležité spojení s přírodou
00:16:51Aby trochu osvěžil nejhustěji obydlené části Paříže,
00:16:55založil Napoleon III. více než 70 malých parků.
00:17:02Tady, na náměstí Renee Viviani, roste nejstarší strom v Paříži.
00:17:21Malé parky jsou zakládány podle vzoru soukromě udržovaných
00:17:24parků a náměstí, jež císař Napoleon III. viděl v Londýně.
00:17:29Charakterizují je okrajové záhony se stále zelenými keři
00:17:34kolem několika druhů stromů.
00:17:36Jejich počet se od poloviny 19. století více než zdvojnásobil.
00:17:43Napoleon III. dal Boloňský lesík tomuto městu v jednom ze svých
00:17:47prvních zákonů jako císař.
00:17:51A opět proud myšlenek jednoho člověka pronikl
00:17:54do struktury uspořádání života města
00:17:56prostřednictvím jeho veřejných zahrad.
00:18:00George Haussmann byl předvídavý, když pověřil Jeana Claudea Alphonse
00:18:03úkolem revitalizovat formální královský les.
00:18:31Boloňský lesík může představovat největší pokus Napoleona III.
00:18:36o vyvolání veřejného údivu.
00:18:39Park o rozloze 809 hektarů se stal oblíbeným místem
00:18:42pro módní promenády a romantické schůzky.
00:18:46Více než 96 kilometrů různorodé výsadby,
00:18:49klikatících se cestiček pro chodce a dalších, vhodných pro projížďku
00:18:53na koni, jezírka a kaskády poskytující většině Pařížanů
00:18:57velké potěšení.
00:19:00Stín 200.000 dubů, jilmů, japonských černých borovic
00:19:03a jedlovců vytváří zelené kouzlo, které činí bydlení ve městě
00:19:07snesitelným.
00:19:09Park Monceau se nejprve v roce 1773 rozprostíral na pustém pozemku
00:19:15severozápadně od Paříže.
00:19:18Jako mnoho dalších pozemků, sloužících potěšení a zábavě,
00:19:22se stal po Revoluci veřejným majetkem, a byl dále transformován
00:19:26jako součást grandiózních plánů Napoleona III.
00:19:31Možná nejpozoruhodnější z dnešního pohledu je skutečnost,
00:19:34že toto ozeleňování Paříže se celé odehrálo
00:19:38v existujících hranicích města.
00:19:40Osobitost stromů sehrála významnou úlohu
00:19:43v nově pojímaných kompozicích.
00:19:46Nepředstavovaly již součást formálního designu.
00:19:51Bylo jim umožněno růst volně.
00:19:53To posilovalo jejich přirozené působení.
00:19:58Není náhodou, že ve Francii je dvoření nerozlučně spjato
00:20:02s parkem.
00:20:33Za úžasným úspěchem veřejných zahrad ve Francii stojí skutečnost,
00:20:38že poskytují útočiště většině, a současně respektují jednotlivce.
00:20:44Právě tak, jako dva lidé nejsou stejní, platí totéž o stromech.
00:20:48A tak, jako můžeme poznat věk stromu z jeho letokruhů,
00:20:51tak můžeme poznat úroveň správy majetku té které doby
00:20:55ve způsobu, jakým ho chrání a kultivuje.
00:21:04Ostatně, dokonce v Bibli se poznání poprvé objevuje
00:21:07v podobě stromu.
00:21:23Co dělá ten, kdo sází strom? Sází přítele slunce a nebe,
00:21:29sází prapor volných větrů, paprsek krásy, letící vzhůru,
00:21:35sází domov nebi a mně, kde mateřská píseň ptačí zní
00:21:40v poklidném a šťastném stmívání diskantem nebeské harmonie.
00:21:46Tyto věci sází, kdo sází strom.
00:21:59Neexistuje žádná naléhavější výzva k ochraně naší krásné,
00:22:03křehké planety, než hold stromům, přírodě, který jim vzdala
00:22:0814-letá Anna Franková ve svém deníku jen několik měsíců
00:22:12před svou smrtí.
00:22:17"Nevím, jestli je to tím, že jsem nemohla vystrčit nos ven
00:22:21už tak dlouho, že jsem se tak pobláznila do všeho,
00:22:24co má co do činění s přírodou.
00:22:26Téměř každé ráno chodím do podkroví, a ze svého
00:22:29oblíbeného místa na podlaze se dívám nahoru na modrou oblohu
00:22:33a holý kaštan, na jehož větvích se malé kapky deště třpytí
00:22:37jako stříbro,
00:22:39a na mořské racky, jak kloužou po větru.
00:22:42Dokud tohle existuje, a já mohu žít a vidět to, tenhle sluneční svit
00:22:47a tu bezmračnou oblohu, dokud tohle trvá, nemohu být nešťastná.
00:22:53Nejlepší lék pro ty, kdo jsou ustrašení, osamělí
00:22:57nebo nešťastní, je jít ven.
00:23:01Někam, kde mohou být tiší, sami s nebesy, přírodou a Bohem.
00:23:09Protože pouze tehdy člověk opravdu cítí, že všechno je tak,
00:23:13jak by mělo být, a že Bůh si přeje vidět lidi šťastné
00:23:16uprostřed té prosté krásy přírody.
00:23:19Dokud tohle bude existovat, a jistě stále bude,
00:23:22vím, že bude vždycky nějaká útěcha na každé trápení.
00:23:26A pevně věřím, že příroda přináší útěchu ve všech nesnázích."
00:23:40Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2011
Snad nejúchvatnější současné veřejné zahrady původně vznikly pro soukromé potěšení svých majitelů, sami totiž byli nadšenci a šikovní zahradníci. Mount Vernon, domov George Washingtona – prvního prezidenta Spojených států, zakladatele národa, jednoho z úžasných zahradníků své doby. Mezi nikdy nepomíjející radosti soukromého života G. Washingtona patřily jeho zahrady.
Sázení, rozmisťování a péče o stromy, zeleninu a květiny naplňovaly jeho život stálou radostí, naplno to vyjádřil, když po revoluci napsal: „Čím více se seznamuji se zemědělstvím, tím více mne těší. Vede mě to k poznání, že pro klid duše je daleko větší potěšení úkol zemi vylepšovat, než veškerá sláva, které lze nabýt jejím pustošením.“ Spodní, neboli kuchyňská zahrada vypovídá o jejím majiteli tolik, co rozsáhlá panoramata, která vypěstoval podél řeky Potomac, protože stejná trpělivost a preciznost, která ho posilovala ve válce, mu tady poskytla potraviny pro jeho stůl v míru. Washington se narodil jako venkovský gentleman ve význačné rodině. Podle schématu, které vytvořil, proměnil svoji plantáž v jednu z nejúžasnějších zahrad Ameriky.
