Jak úspěšně stárnout. Eseje F. Koukolíka (2012). Připravil O. Reif

Metuzalém Zásadní problém s našimi kostmi, klouby a svaly je starý asi 400 milionů let. Objevil se v okamžiku, kdy naši vývojoví předkové opustili moře a vydali se na souš. Evoluční biolog vám totiž řekne, že všichni suchozemští obratlovci, obojživelníci, plazi, ptáci i savci jsou vlastně příliš zvědavé ryby. Jakmile se naši předkové Objevili na souši, museli překonávat problém s gravitací. Vodní prostředí totiž tenhle problém podstatně umenšuje. Hmyz musel řešit problém stejný. Vyřešil ho jinak než obratlovci. Jeho kostra je zevní, tvoří obal těla.

Další, možná ještě zásadnější potíž se objevila před 5–7 miliony let. Naši vývojoví předci se vzpřímili a začali chodit. Otázka zní, proč. Pravděpodobně za to mohla změna klimatu a za tu na oplátku asi změna mořského proudění. Výsledkem bylo, že se bujné pralesy východní Afriky změnily na řídkou savanu a naši vývojoví předci museli ze stromů dolů. Ti z nich, kteří se dokázali vzpřímit a ujít několik kroků, měli zásadní výhodu – lépe viděli na okolí, čili na možné predátory, a méně se přehřívali.

Metuzalém A teď si tyhle tvory představte generaci za generací, desítky tisíc let. Někteří z nich jsou šikovnější než jiní zrovna tak, jako jsou některá koťata nebo štěňata ze stejného vrhu šikovnější než ta druhá. Naděje těch šikovnějších na přežití byla vyšší, takže geny odpovídající za vzpřímenou postavu a chůzi vyhrály evoluční kolo. Něco za něco. Výsledkem byly potíže s lebkou a pánví, včetně velmi riskantního porodu. Ten nemusí být vůbec nic snadného ani u dnešních mladých a zdravých žen.

Podívejte se například k neandrtálci. Vyhynuli asi tak 30 tisíc let před současností. Proč se to stalo, se přesně neví. Teorií je moc – kruté klima, degenerace, kanibalismus, epidemické nemoci. Ale jednou z možností jsou velmi, velmi obtížné porody. Další zátěž představuje páteř, kosti a klouby dolních končetin.

Metuzalém Připomínám, že s námi přírodní výběr „počítá“, jen do věku, ve kterém můžeme mít děti a starat se o ně. To je tak někdy kolem 35 let. Pak už nás nevidí. S tím, že by se příslušníci nějakého druhu dožívali tolika let za touto kritickou věkovou hranicí, přírodní výběr „nepočítal“. Výsledkem je stárnutí, včetně stárnutí všech orgánových soustav, včetně stárnutí kostí, kloubů i svalů. Objevily se problémy, které lékaři ještě před 1–2 generacemi prakticky neznali.

Projevem stárnutí kosti je osteoporosa. Nepřesně se mluví o řídnutí kostí. Kosti ztrácejí na pevnosti, jsou křehké, zvýšeně lomivé. Stačí docela nepatrný náraz. Nejpostiženější jsou páteřní obratle a krčky kostí stehenních. Páteřní obratle se zmenšují, zmenšují se i meziobratlové destičky, takže výška postavy se snižuje, lidé se ohýbají, a někdy mohou chodit i obličejem k zemi. Kromě páteřních obratlů a krčků stehenních kostí bývají těžce poškozené kosti pánve a žebra.

Metuzalém Osteoporotické žebro je jako ztrouchnivělá větvička, stačí nepatrný náraz nebo zakašlání. Podíváte-li se na takové žebro prostým okem, má tenoučkou korovou vrstvu a jeho část houbovitá, spongioza, je naprosto prořídlá. Co do původu je osteoporosa dvojí. Jednak je funkcí věku, takže postihuje stárnoucí muže stejně jako stárnoucí ženy, ale u žen je i funkcí poklesu hladiny ženského pohlavního hormonu poté, co skončí ženský cyklus. Proto osteoporosa postihuje ženy hůř, závažněji. Ženy mají daleko větší počet osteoporotických zlomenin, než muži.

Osteoporosa a její důsledky jsou jedním z nejčastějších, nejzávažnějších a také nejdražších onemocnění ve stáří. Ve věku mezi padesátkou a devadesátkou utrpí osteoporotickou zlomeninu jedna ze dvou žen a jeden ze čtyř mužů. Člověk v této věkové skupině, který má zlomeninu krčku kosti stehenní, umře během roku od úrazu s pravděpodobností 1:5. Není divu! Bývají to starší lidé s celou řadou závažných onemocnění, takže dělají velké starosti jak při narkóze, tak při operaci. Mívají nemocné srdce, ledviny, játra i plíce. Osteoporosa se v tomto směru velmi podobá Alzheimerově nemoci, ale na rozdíl od ní je možná dobrá prevence, dobré a velmi účinné, byť drahé léčení. Pozor! Už před 10 lety stály Evropskou unii osteoporotické zlomeniny plných 32 miliard Eur.

Metuzalém Kosti sic vypadají velmi jednoduše, ale ve skutečnosti jsou pevný, dokonalý, mechanicky vysoce odolný systém. Mechanická odolnost kostí je podmíněna jak jejich organickou složkou, tak složkou anorganickou. Organickou složku tvoří různé typy vaziva. Na složce anorganické se podílí zejména vápník. Kromě toho je mechanická odolnost kostí dána uspořádáním jejich trámčiny v prostoru, čili takzvanou stereometrií. V kostní tkáni potkáváme dva typy buněk. Jedny kostní tkáň trvale staví, druhé ji odbourávají, pracují tedy proti sobě a přitom jsou na sobě nezávislé. Na výstavbě kostních tkání se podílí řada žláz vnitřních sekrecí, například podvěsek mozkový, štítná žláza, příštítná tělíska, dále hormony kůry nadledvin, ale i hormony žláz pohlavních.

Výstavba kostí je podmíněna správnou výživou – přísunem vápníku a přísunem vitamínu D, ale to, co je velmi důležité, je, že výstavba kosti začíná hluboce před narozením. Rizikovými faktory pro vývoj osteoporosy jsou především geny, proto osteoporosa putuje v některých rodinách víc než v rodinách jiných. Dalším rizikovým faktorem je věk a útlum pohlavních žláz, zejména menopauza u žen. Rizikovým faktorem je kouření a dalším, podceňovaným, rizikovým faktorem je nadměrné pití alkoholu. Takový pijan sebou dokáže plácnout a výsledkem je třeba 32 zlomenin. Rizikovým faktorem jsou některé často užívané druhy léků, a samozřejmě všechny poruchy výživy.

Metuzalém Svízelí osteoporosy je, že dlouho probíhá ve skrytu a projeví se až první zlomeninou. Prevencí osteoporosy je především dostatečné množství dostatečně zatěžujícího pohybu. Stačí rychlejší chůze nebo tanec. Důležité je zdvihnout puls nad 110 nebo 126 za minutu. Na věku vůbec nezáleží. Může vám být třeba přes 80. Existuje-li podezření na osteoporosu, je nutné vyšetření u odborného lékaře, je nutné léčit. To je velmi drahé, ale je to podstatně levnější, než je třeba výměna kyčelního kloubu, pokud taková výměna s ohledem na stupeň osteoporosy je vůbec možná.

Klouby jsou svým způsobem snad ještě dokonalejší systém, než jsou kosti, vždyť něco, co by mělo tolik stupňů svobody volnosti pohybu, jako mají lidská ramena, zápěstí nebo drobné klouby prstů, inženýři snad ještě vytvořit nedokázali. Degenerativní onemocnění kloubů se jmenuje osteoartróza, artróza nebo také osteoartritis. Postihuje jak chrupavku, tak kost, která je pod ní, a je funkcí věku. Ve věku nad 65 let postihuje 8-9 lidí z 10, nepočítáme-li vrcholové sportovce, jejichž klouby dokáží být zničené ve třiceti tak, že vypadají, jako by jim bylo osmdesát.

Metuzalém Jak vypadá artróza? Krásný, hedvábný a lesklý povrch chrupavky se aspoň v jednom místě zkalí. Chrupavka zežloutne, propadne se, a v tomhle místě vzniká něco podobného vředu. Ten se dostane až k povrchu kosti. Kost se zde může provalit. V houbovité kosti, která je pod tím, vznikají cystičky. Kolem poškození kloubu se dělají výrůstky. Ty jsou nebezpečné, zejména v oblasti páteřního kanálu a okolí. Mohou mačkat nervové kořeny. Výsledkem je velmi bolestivý ischias. Někdy se odlomí a mohou přímo ohrozit páteřní míchu, a to tak, že je nutná okamžitá operace. Degenerativní onemocnění kloubů bolí. Omezuje pohyby a může invalidizovat.

Prevence artrózy, není-li důsledkem jiného onemocnění, je velmi prostá. Dá se vystihnout jedním jediným slovem, a to zní: nepřetěžovat. Gladiátorské výkony vrcholových sportovců mohou, jsou-li úspěšní, přinést hromadu peněz a rychleblednoucí slávu. Co však vůbec nebledne, je těžké poškození kostry a kloubů. Chcete-li si klouby dlouho udržet, nebuďte obézní a páteři, jste-li v sedavém povolání, pomáhá časté správné vyvážené cvičení pružnosti. Baculatí stárnoucí lidé u nás mohou začít ztrácet na váze dobrovolně, což je vzácné. Omezí příjem jídla, zvýší výdej energie, například cvičením.

Metuzalém Jestliže začnou staří nebo stárnoucí lidé ztrácet na váze nedobrovolně a ztrácejí-li tuk a svalovou hmotu a některé další tkáně, mluví lékaři o kachexii. Ta je v průmyslově rozvinutých nehladovějících zemích prakticky vždy důsledkem nějakého závažného onemocnění, obvykle zhoubných nádorů, imunologických onemocnění nebo chorob infekčních. Příčinu kachexie je nutné objevit a začít intenzivně a rychle léčit. A pozor! Jestliže staří lidé nebo lidé stárnoucí začnou říkat, že jim jídlo vůbec nic nepovídá, a není-li jiná příčina, je nutné vždy myslet na depresi ve stáří, onemocnění časté a velmi záludné.

Svaly jsou podobně krásný, pružný, elegantní a pevný a dynamický systém, jako jsou kosti. Jejich stavba a funkce závisí na spoustě genů, na míře nervového a cévního zásobení, na složení výživy, na účinku spousty hormonů žláz s vnitřní sekrecí, a především na míře tělesné námahy. Jestliže lidem ve stáří ubývá pouze svalová hmota, mluví se o sarkopenii. Představa, že by sarkopenii šlo vylepšit vylepšením výživy, je naivní. Svalovou hmotu totiž může nahrazovat pouze tuková tkáň a lidé ani neztrácejí na váze. Je překvapivé, kolik lidí po pětašedesátce nedokáže zdvihnout pětikilovou činku.

Platí, že prevencí i léčením sarkopenie je pouze námaha proti odporu. Pro kosti, pro svaly i pro mozek platí to samé. Namáhejte to! Namáhejte to! Namáhejte to, nebo o to přijdete!

Prameny:
  • Inderjeeth Ch A, Poland KE. Management of osteoporosis in older people. J Pharm Pract Res 2010; 40, s. 229–234
  • Karasik D. Osteoporosis: an evolutionary perspective. Hum Genet 2008; 124, s. 349–356
  • Punzi L, Oliviero F, Raumonda R. New horizons in osteoarthritis (2010)
  • Thomas DR. Loss of skeletal muscle mass in aging: examining the relationship of starvation, sarcopenia and cachexia. Clinical Nutrition 2007; 26, s. 389–399
Stopáž15 minut
Rok výroby 2011
 ST HD