John Coltrane

Hudební cesta amerického saxofonisty J. Coltranea (1926-1967) byla krátká, rychlá a strmá, ale mezi jazzovými velikány dosáhla nejdále a nejvýš. Ještě po pětačtyřicátém roce Coltrane hrával rhythm and blues a dobovou taneční hudbu. První významné angažmá získal v letech 1949-1951 v saxofonové sekci bigbandu trumpetisty Dizzyho Gillespieho. Nejdůležitější období pro explozivní vývoj jeho převratného stylu bylo otevřeno v polovině padesátých let, přitom Coltraneovy vrcholné nahrávky obsahují pozdní alba, například A Love Supreme (1964) nebo Ascension (1965). Spolupracoval s Theloniousem Monkem, dominoval sextetu Milese Davise, vytvořil vlastní kvartet, s nímž řadu let hrával blues, balady, spirituály a všechny své závratné improvizace architektonicky vystavěl jako vlastní skladby. Měl neslýchaně originální robustní tón,

jeho explozivní melodické linie byly trefně charakterizovány jako "zvukové plachty". Nejen každý saxofonista, přicházející po něm, se musí vyrovnat s Coltraneovým odkazem. Změnil hudbu, ukázal ohromné možnosti jazzu, předznamenal world music, multietnickou kulturu.