Den D – III. řada

Záznam chatu ze čtvrtka 3. února 2011

Monika: „Dobrý den, zdravím z Dubaje, mekky businessu a investic. Na Den D se dívám pravidelně na internetu a jsem velmi ráda, že jste se do pořadu opět vrátil. Chtěla bych se zeptat, pokud jste někdy v minulosti uvažoval či učinil investici či obchodu v rámci Spojených arabských emirátů (Abu Dhabi, Dubaj), protože možností je tu opravdová spousta. Děkuji za odpověď a přeji hodně zdaru, Monika“

Ivan Pilný: „Dobrý den Moniko a díky, investici toho druhu jsem dosud neučinil a zatím nemám v úmyslu“

Milan: „Dobrý den pane Pilný. Jaký vliv má při Vašen rozhodování intuice?“

Ivan Pilný: „Dobrý den, řekl bych, že čím dál větší. Snažím se ji kombinovat se zdravým selským rozumem, pokud ve mně ještě nějaký zbyl“

Markéta: „Dobrý den,jste mi moc sympatický:-))kde by jste chtěl žít kdyby jste nežil v České republice,popř.máte nějaké oblíbené místo kde se rád vracíte?Děkuji za odpověd“

Ivan Pilný: „Dobrý den, mně se tady líbí. Jinak o místu pobytu asi platí to, co o dovolené: méně záleží na tom kde, víc na tom s kým“

Honza: „Dobrý den, s kterým z investorů si nejvíce rozumíte,budete ve 4.řadě Dne D?Děkuji“

Ivan Pilný: „Dobrý den, nechci vyvolat žárlivost, ale přece jen je to asi Marta“

Pavla: „Dobrý den, moc Vám fandím!Chtěla bych se zeptat na soukromou otázku,jestli máte děti a co říkají na Vaše vystoupení v TV? Děkuji“

Ivan Pilný: „Dobrý den, děti mám čtyři a jsem moc rád, když mne taky vidí osobně ne jen v televizi“

Blanka B.: „Dobrý den, když jste vstupoval do I. a III. řady tohoto pořadu, jistě jstě měl nějaké očekávání, obavy ... Co Vás nejvíce během natáčení překvapilo - co jste nečekal. Děkuji za odpověď. A přeji hezký den. Blanka B.“

Ivan Pilný: „Dobrý a hezký den Blanko, obavy jsem měl z publicity, zejména té bulvární. To se na štěstí u bulváru nepotvrdilo a doufám, že to tak zůstane. Rozhodně jsem si užíval profesionální práci televizního štábu a dobrou atmosféru, kde si nikdo na nic nehrál“

Jana B. Chomutov: „Dobrý večer, pane Pilný, bohužel otázku přímou, ba ani žádnou, na Vás nemám, což mne po pravdě i mrzí, jen si nemohu odpustit nepodotknout, že z posledních dílů mne opravdu nejvíce "pobavila" "Paní Maruška a její rodina"... Opravdu z té paní nemám slov! Hrůza celý jejich projekt!!! Vám všem investorům fandím a ráda bych si z Vašeho konání vzala příklad... S pozdravem Jana B. Chomutov“

Ivan Pilný: „Dobrý den, díky za komentář. Snad se najdou i nějaké pozitivní příklady mimo televizi“

Jakub: „Přeji Vám pěkný den, pane Pilný. Jistě Vás potěším zprávou, že mám již rozečtenou Vaši novou knihu. Mě udělá radost vaše odpověď. Jaká je Vaše první zkušenost s podnikáním? Co nejvíce rozvinulo Vaše počáteční podnikatelské kompetence? Naučil Vás více rozjezd vlastního projektu, lidé-podnikatelé, literatura či nějaké semináře?“

Ivan Pilný: „Pěkný den a díky za laskavý komentář k mé knize. Já si prostě koupil za tisícovku živnosťák. O podnikatelských kompetencích tehdy nikdo včetně mne neměl ani tušení. Učit se je třeba na vlastních chybách, to bolí a jde to za vaše peníze rychle.“

Eva Carbolová: „Dobrý den, pane Pilný. Pracuji ve sdružení, které se zabývá prevencí kriminality dětí. Sehnat sponzory na tuto činnost je téměř nemožné. Poradíte? Děkuji za odpověď.“

Ivan Pilný: „Dobrý den, asi neporadím, peníze na charitativní činnost se shánějí špatně, vím to sám. Snad se dočkáme někdy toho, že takhle závažnou problematiku bude řešit stát :-)“

aleš: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli Vám na email chodí žádosti o investici, a jestli podobné emaily čtete nebo rovnou mažete?“

Ivan Pilný: „Dobrý den, chodí. Mám v té souvislosti prosbu na všechny. Chápu, že vaše nápady jsou úžasné, ale dávejte je prosím do menších souborů, schránky přetékají. Když nedokážete zaujmout ve třech větách, vaše šance jsou tak jako tak minimální“

Tomáš Rak: „Dobrý den, pane Pilný, chtěl bych se zeptat na Váš názor, jestli si myslíte, že v současně době hodně záleží na vybrání oboru na vysoké škole nebo jde jak se říká,, pouze o titul"?“

Ivan Pilný: „Dobrý den, pro mne je vzdělání investice. Je třeba s ní tak nakládat. Jděte tam, kde vás naučí to, co potřebujte. U rozumných lidí nerozhoduje titul, ale to,co umíte“

Andrea: „A ak natacate,m ci nehladate nahodou nejaku herecku (dieta)“

Ivan Pilný: „Dobrý den Andreo, teď zrovna točíme pořad pro děti o Krkounech na planetě Bimbuli. Je to s dětmi pro děti. Spadáte-li do této kategorie, ozvěte se“

Andrea: „Dobry. Zaujimalo by ma, ci nahodou nenatacate nejaky serial alebo tak.“

Ivan Pilný: „ještě jednou dobrý den, asi jsem vám již odpověděl“

Jana Naivarová: „Dobrý den pane Pilný, zdravím Vás a zeptám se jaké priority proniknou za 5 až 10 let do IT včetně nových sociálních sítí. Jsem čerstvá seniorka a bez PC,internetu a IT si nedovedu představit život.Není to ujetost? Děkuji za odpověď, přeji Vám hodně tvůrčích sil a zase nashledanou... J.N.“

Ivan Pilný: „Dobrý den, nemám u sebe bohužel křišťálovou kouli, a při předpovědích na 5-10 let se bohové smějí. Ujetá určitě nejste, chuť se něco dozvědět a naučit není otázkou věku ale životního postoje“

Milan: „Je nějaké Vaše životní přesvěčení či moto, kterého se držíte? Děkuji za odpověď.“

Ivan Pilný: „To se v životě, alespoň v mém, mění. Teď asi :Každý den přináší něco hezkého, je na nás zkusit to doopravdy vnímat“

Marty: „Vážený pane Pilný, fandím Vám a přeji hodně štěstí nejen v tenise..a teď k otázce: Co byste doporučil současným studentům, které láká svět businessu, investování, prostě lidem, kterým není tento svět cizí, aneb jak začít? Jaký je Váš názor na české VŠ a jejich následné uplatnění právě v businessu? Studuji právnickou fakultu, cítím že mám business v krvi ale nevím přesně jak začít, čtu knihy, snažím se vzdělávat.. Děkuji a hodně úspěchů, Marty“

Ivan Pilný: „Dobrý den, mít sen, jít za ním a prověřit jej na realitu. Nebát se vzít osud do vlastních rukou a znovu vstát, když náhodou upadnete. Vzdělání je investice, hledejte to nejlepší bez ohledu na fakultu. Názor na české VŠ přesahuje rámec tohohle blogu, ale stručně..žádná bomba“

Monika: „Ještě jednou dobrý den. Myslíte si, že je ještě ve světě nějaké zcela neprobádané místo v oblasti podnikání? Nebo alespoň nějaká malá trhlinka, kde by se ještě dalo utrhnout nějaký ten penízek...:)“

Ivan Pilný: „Dobrý den Moniko, trhlinek je spousta, rodí se každý den. Některé jsou bohužel otvorem do slepé uličky. Pokud chcete podnikat jen pro to, abyste utrhla nějaký penízek, mnohé trhliny pro vás zůstanou navždy neviditelné“

Daniel: „Dobrý den, rád bych se zeptal, kam mohu zaslat můj vypracovaný projekt, pokud bych sháněl investora? Jen bych chtěl nastínit, že se jedná o gastronomický projekt, který v ČR už funguje dlouho, ovšem ne s takovým způsobem distribuce. Průzkum trhu mám udělaný u 5000 lidí z Hlavního města Prahy a zájem o tuto distribuci je vážně veliký. Předem děkuji za odpověď. Přeji příjemný a úspěšný den. S pozdravem, Daniel.“

Ivan Pilný: „Dobrý den Danieli, gastronomie opravdu není můj šálek kávy a nic o ní nevím. Cílíte-li do našich řad, asi by Vám poradil spíš Tomio“

Daniel: „Kdy jste si vydělal první milion? Bylo v tom něco nelegálního?“

Ivan Pilný: „Já si to opravdu nepamatuji. Dělat něco nelegálního, na to mám přece jen ještě pár zbylých morálních a etických zábran a taky jsem na to asi příliš velký srab, bez ohledu, že se zatím žádnému "nelegálu" nic vlastně nestalo“

Monika: „Díky za odpověď. Nicméně, vy Investoři jste přece první v řadě hlásající, že business se dělá až v první řadě pro peníze...Jak jste přesně tudíž myslel Vaší poznámku o trhlince?“

Ivan Pilný: „Víte nemám rád generalizace typu: všichni chlapi... a tedy ani všichni investoři... Každý je jiný a tohle je můj názor. Navíc televize je mocná čarodějka a pan režisér si nás často nastříhá, jak potřebuje. Pokud váš nápad nebo sen oslovuje nějakou lidskou potřebu, někdy ji musíte i trochu pomoci, pak peníze přijdou. Zkratkovitý záměr vydělat peníze bohužel funguje jen krátkodobě, pokud vůbec. To, že měřítkem úspěchu bývají peníze je prostě fakt, ale cítíte-li se při tom ještě dobře, je to opravdu fajn“

Luboš K.: „Dobrý den přeji. Zajímalo by mě, co si myslíte o nesmyslném plýtvání papíru na školní učebnice, které se stejně dají jen těžko sehnat, když už tu máme věci jako SD karty a ipady/ mininotebooky? Myslíte si, že se vyplatí pracovat na projektu digitalizace učebnic a zda se na tom dá postavit dobrý business? Děkuji za odpověď (moniko z Dubaje, napište prosím na Metaphorex@gmail.com, děkuji) Omlouvám se pane Pilný, přeji krásný den. Luboš K.“

Ivan Pilný: „Dobrý den, nevím, vize učebnice bez papíru mně zatím připadá jako dosud neuskutečněný "paperless office". Jinak digitalizace učebnic asi smysl dává, ale ne jako jediná alternativa. Pokud jsem na Vás příliš velká konzerva, omlouvám se, už jsem viděl příliš mnoho nesplněných vizí včetně některých mého bývalého šéfa Billa G.“

Monika: „Chápu Váš postoj a do jisté míry se s ním i ztotožňuji. Lidských potřeb a snů bych v hlavě měla spoustu, ale bez peněz se prostě nedají udržet, to je holá pravda. Samozřejmě, že za každým plánem musí být i zájem, ale i ty prostředky. Cítím ve Vás kus "člověčiny", nicméně tam, kde jste, jste se musel probít i lidmi, kteří kráčí přímou cestou za penězi. V čem tedy tkví skutečně tajemství Vašeho úspěchu? :) Být na správném místě ve správný moment...?“

Ivan Pilný: „Těší mne, že mne považujete za úspěšného. Já mám pocit, že žijeme ve světě, kde kriteria úspěchu jsou trochu zkreslená. Nemám nic proti penězům, je při nejmenším velmi nepraktické je nemít, je dobře umět počítat a rozlišovat mezi charitou a byznysem. Taky nejsem žádné neviňátko a o kapsu zákazníka se musíte často poprat s opravdovými chrty. Navíc jsem byl většinu svého života opravdu chudý, ale k lásce ke zlatým kohoutkům, jachtám a soukromým ostrovům mne to nepřivedlo.“