Buena Vista Social Club
V roce 1998 se americký folklorní kytarista a skladatel Ry Cooder vydal se svým synem na Kubu, aby tu natočil sólovou desku zpěváka Ibrahima Ferrera se stejnými muzikanty, s nimiž se seznámil v roce 1996, kdy tamější hudebníci vytvořili unikátní hudební uskupení, které se velmi rychle mezi příznivci folklorní hudby proslavilo.
Unikátní bylo především proto, že všem vynikajícím muzikantům, kteří se v něm objevili bylo v té době kolem osmdesáti let.
Coodera na jeho cestě provázel i malý filmový štáb známého německého režiséra Wima Wenderse. V jeho pojetí pak vznikl dokumentární film, v němž se prolínají portréty v tu dobu již opět slavných kubánských muzikantských hvězd, záběry ze studia, impresivní obrazy rozpadající se Havany omývané prudkými nárazy mořských vln, archivní záběry z koncertů v Amsterodamu a z triumfálního a posledního vystoupení kapely v newyorské Carnegie Hall. Mozaika výpovědí, rytmů, melodií a sugestivní obrazy ze života na osamělém ostrově uprostřed Karibského moře vytvářejí fascinující filmový zážitek, v němž je dojem z kubánských písní, známý již z hudební nahrávky, ještě umocněn obrazem ostrovního prostředí a kubánského způsobu života.
Leckoho možná překvapí, jak plnokrevný přístup k životu existuje v zemi, která již téměř padesát let žije v totalitním režimu pod kultem osobnosti.
Ceny pro film: Evropská filmová cena, Cena americké Národní filmové rady, Cena Asociace losangeleských filmových kritiků, Cena Kruhu newyorských filmových kritiků, Cena americké Národní společnosti filmových kritiků: nejlepší dokumentární film. Německá filmová cena: Zlatá kamera za nejlepší německý film (Wim Wenders, 53. MFF v Edinburghu 1999: Cena diváků. Oscar: nominace za nejlepší dlouhometrážní dokument. Ceny BAFTA: nominace na Cenu Anthonyho Asquitha za filmovou hudbu (Ry Cooder, Nick Gold), nejlepší zvuk.