Rodinná oslava

V úvodních titulcích dánského filmu nalezneme certifikát, stvrzující, že film je v souladu se "záměry a pravidly uvedenými v manifestu Dogma 95". Sám název "Festen" neboli "Rodinná oslava" je vlastně jen podtitulem a film je často uváděn právě jako Dogma 1. To je součástí hry, kterou začali v květnu roku 1995 čtyři dánští filmoví režiséři. Slovy pečlivě volenými jsou tu vymezována přísná pravidla pro tvorbu. Např. první bod:"Film musí být natočen v reálu a s použitím jen takových rekvizit, které se na místě nacházejí". Dále: "musí se odehrávat v současnosti a v prostoru, se kterým je spojen tvůrcův život"... A takto lze pokračovat dalšími nemálo "svazujícími" pravidly. Manifest Dogma 95 je - jak jinak - dogmatický. Přesto se k tomuto hnutí přidala celá řada filmařů i mimo hranice Dánska a vzniklo již přes dvacet filmů s tímto certifikátem. Filmová historie musí tedy s tímto mezníkem vážně počítat. Rámec filmu Rodinná oslava připomíná tak trochu filmy Ingmara Bergmana. Diváka uvítá jasné severské léto a venkovské sídlo, kam se sjíždějí příbuzní na oslavu 60. narozenin hlavy rodiny a pána domu. Postupně poznáváme tři povahově zcela odlišné sourozence a také zjišťujeme, že na slunné atmosféře leží stále více stínů. Celkem rodinné banální drama ovšem tvůrci dokážou postupně rozehrát v šokující podívanou. Vše ve filmu, včetně herecké akce, slouží vždy jen příběhu či autorskému vyjádření. To je pochopitelně jeden z postulátů manifestu Dogma 95. Film se setkal s nadšeným přijetím Evropské filmové akademie. Byl nominován na nejlepší evropský film roku 1998. Třicetiletý režisér, umělecký souputník Larse von Triera, Thomas Vinterberg byl vyhlášen Objevem roku. Ocenění za ztvárnění role nejstaršího patriarchova syna Christiana si odnesl herec Ulrich Thomsen.

V rámci filmového klubu ČT2 budou následně představeny další dva tituly:"Mifune" nebo také Dogma 3 a "Král je živ" neboli Dogma 4.