Pohádkový hrad Bouzov
S televizním pořadem Kde bydlely princezny se vydáme na moravský hrad německých rytířů za Jasněnkou a létajícím ševcem Jírou. Jakub Wehrenberg a Hanka Vítová připomenou podivuhodnou historii hradu, který nikdy nenaplnil své poslání. Ožil možná mnohem podstatněji až v dobách, kdy se stal kulisou pro filmové pohádky.
Hrad Bouzov, založený na počátku 14. století na středozápadní Moravě, měl velmi pohnuté osudy. Dnešní romantický cíl turistických výprav a rodinných výletů byl dlouho pouhou zříceninou. Všechno se začalo obracet, když na konci 17. století přešel do majetku Řádu německých rytířů. Toto původně lazaretní bratrstvo, které se zformovalo během křížových výprav, postupně získávalo na prestiži. Už jako církevní řád s vojenskou vnitřní disciplinou měl zájem o to, mít reprezentativní sídlo, kde se budou konat významná setkání a slavnosti a který bude upraven v německém stylu. Tuto touhu postupně realizoval především velmistr řádu arcivévoda Evžen. Bouzov se stal jeho zásluhou a také zásluhou peněz, které ze svého majetku do přestavby investoval, efektní kopií středověkého hradu, který se chlubí úžasnými novogotickými interiéry, speciálně vyrobeným nábytkem a také různými technickými vymoženostmi a vychytávkami, které skutečný středověk neznal.
I dnes nad touto velkolepou kulisou pro řádové slavnosti zůstáváme stát v úžasu. Obdivujeme mistrovství stavebníků, řezbářů a dalších řemeslníků, kteří namnoze měli zlaté české ručičky a jejichž zásluhou byla rozsáhlá přestavba Bouzova na počátku 20. století dokončena. Oceňujeme zpětně nejen samotný výsledek, ale i fakt, že budování Bouzova poskytlo kdysi na dlouhé roky obživu a slušný výdělek rodinám žijícím v blízkém okolí.
Je možná ironií osudu nebo souhrou historických událostí, které měly jiný průběh, než si arcivévoda Evžen představoval, že se tady v minulosti nikdy žádné významné řádové události nekonaly. Až letos, v roce 2010, Bouzov poprvé zažil slavnostní přijímání nových členů do Řádu německých rytířů.
Krásný, reprezentativní, ale málokdy využívaný hrad obživnul ve dvacátém století výrazným zájmem filmařů. Především pohádky našly v jeho zdech ideální prostředí pro svou realizaci. K těm nejoblíbenějším patří Troškova O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Jakub s Hankou při své procházce Bouzovem narážejí na řadu míst, která si pamatují z této love story mladého ševce a princezny uvězněné ve věži. A tak se samozřejmě zeptali i Jana Potměšila a Michaely Kuklové na zákulisní klípky. Oba si dodnes vzpomínají na natáčení situované do stísněných poměrů na ochozu věže. Bylo to dobrodružné a chvílemi i dost nebezpečné, ale polibky předepsané scénářem to dokázaly vyvážit. Jak to bylo s Jírovým létáním, to se my nezasvěcení můžeme jen dohadovat. Jan Potměšil ale vysvětlí, na jakém principu jeho odvážné „létací“ kousky fungovaly. A my zpětně oceníme jeho odvahu i sportovní zdatnost a také fištrón, s jakým to celé bylo vymyšleno.
Hanka se zase jednou na chvíli stala malou princeznou v bílých šatečkách a doopravdy si také zahrála na starý klavír v hodovní síni. Pokud se na tento hrad vypravíte vy, asi vám kurátorka jeho sbírek Lenka Vaňková tolik nedovolí. Ale i tak to určitě bude stát za to. Ve starých kamenných zdech možná zaslechnete vzdálené kroky rytířů a určitě se také potkáte s vlastními vzpomínkami na pohádkovou spravedlnost, která má přece vždycky šťastný konec.
text: Jolanda Pilařová