Závislosti

Záznam chatu z úterý 15. listopadu 2011

Soudce B: „Jaké všechny problémy Vám závislost na internetu přinesla?“

pan Ondřej: „Dobrý večer, prý bych měl odpovídat až po skončení pořadu, ale vidím tu spoustu zajímavých dotazů, tak se do toho pustím :-) Především mi vzala rok života, rok, který jsem strávil online případně offline, ale zuby nehty :-) Dále mi vzala bezpečí, ve slabých chvilkách mě to na net stále táhne, i když podstatně méně než dříve. No a do třetice mi asi ukázala moje citlivá místa. Říká se, že by to mělo člověka posílit, já to občas cítím spíš tak, že nevědomost je blažená.“

Soudce B: „Jak se lze léčit ze závislosti na internetu a jste vy už vyléčen?“

pan Ondřej: „Nejsem si jistý výrazem vyléčit. Je to nemoc ducha, přirovnal bych to spíš k vyléčenému alkoholikovi. Jsem v pohodě, ale čert nikdy nespí. Nikdy jsem to pořádně neřešil s odborníkem, proto se mám v plánu setkat s doktorkou Frouzovou a promluvit si s ní. Klíčem k vítězství je myslím porozumět sám sobě a to je občas docela oříšek.“

Eva: „Dobrý den, pane Ondřeji, neměl byste zájem spolupracovat s naším občanským sdružením Prak-prevence kriminality a chodit s námi do škol? Pokud vím, s PC a internetem má problém většina mladých. Kontakt je uveden na našich web. stránkách:Prak-prevence.cz“

pan Ondřej: „Dobrý den, docela rád bych, ale jsem časově omezen. Spojíme se offline a uvidíme, jak bych Vám mohl být prospěšný. O.“

Olga Dašková, Mgr,: „Promiňte, ale mám takový dojem, že máte malo hodnotných zájmů. Co takhle sport, hudba, cestování? Myslíte si, že můžete "složit zbraně" a fňukat jako děcko? Váš postoj, vzhledem k věku je absurdní!!otázku nemám!!“

pan Ondřej: „Přesto vám poděkuji za Vaši otázku, protože jste pokud jste neuhodila hřebíček na hlavičku, tak rozhodně přihořívá. Nedostatek koníčků nemůže být příčinou závislosti, to většinou plyne z hlubšího problému. Nicméně když jsem si uvědomil, že mám problém, dal jsem si dva cíle: Převést všechny známé z netu do reálného světa a naplnit svůj život smysluplnými věcmi. Myslím že plán jsem splnil na 120 procent.“

Alena Ručková, Opava: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda chodil s ženami, které přes internet oslovil na schůzky anebo se věnoval ženám pouze písemně. Podařilo se Vám s nějakou ženou si psát tak dlouho, že jste s ní někam šel? Dopisujete si s ženami i v dnešní době?“

pan Ondřej: „Dobrý den, ano se ženami jsem se scházel, dokonce i nějaké vztahy proběhly, nejdelší trval asi rok. Myslím, že klíčem k neúspěchu bylo to, že jsem nehledal partnerku, ale náplast na svojí bolístku. To jistě chápete nefunguje :-)“

Alena Ručková, Opava: „Dobrý večer, chtěl jste najít životní lásku, jaké ženy Vás oslovily, které Vás přitahovaly? Proč jste se nevěnoval jedné ženě, proč hned několika?“

pan Ondřej: „No víte, mám pocit, že na Internetu se nejde moc poznat, protože chybí společné zážitky, neverbální komunikace atd. Je poměrně jednoduché předstírat, že jste někdo jiný, než doopravdy jste, takže výběr probíhal hlavně podle fotek. Jak již jsem řekl v předchozí odpovědi, hledal jsem něco úplně jiného,než co jsem si myslel, že hledám. Věnoval jsem se několika ženám, ale po sobě, nikoli současně :-) Ale uznávám, na konzervativního člověka je to na Internetu trochu hukot. Osobně jsem k seznamování po Internetu trochu skeptický, ale přiznávám, jsem zaujatý :-)“

fanda čt: „bez problému strávím v kuse 6hodin na facebooku apak vůbec nevím co sem tam dělal. je to normální? a co mám udělat pro to abych byl alespoň schopný říct co dem tam dělal já 13let“

pan Ondřej: „Ahoj Fando, asi Tě nepřekvapí, že Ti rozumím :-) Co jsi tam dělal? Dával jsi tam statusy, fotky, odkazy na videa, komentoval posty od Tvých přátel, chatoval. Je to prima být pořád mezi kamarády ne... ??? Ano, do té doby než se odpojíš a zjistíš, že jsi právě zabil šest hodin svého života prkotinama. Budeš v mém věku vzpomínat na to, jak jsi tenkrát ´lajkoval´ na FB nebo spíš na to, jak jsi se potajnu líbal s kámoškou z vedlejšího vchodu? Přiznám se sám, že jsem se ráno přistihnul, jak fotím díru ve zdi, kde ještě nedávno byl výtah s tím, že to postnu a pak jsem si sám řekl ´Nejseš magor zveřejňovat díru ve zdi???´ Pokud s tím chceš něco dělat, tak si zkus třeba říct: OK mám třicet minut na kontrolu FB, budu tam dělat to a to. Nezakecávej se tam, nekomentuj znovu a znovu nové posty. A hlavně si udělej program na každý den, abys čas trávil kvalitněji než sezením u počítače. Pokud ani to nepomůže, navrhuju zkusit odborníka.“

Milan: „Mam za sebou podobnou zkusenost. Bylo pro Vas tezke zbavit se zavislosti na internetu ? Bojoval jste dlouho ? Mate doma jeste internet ? Pokud ano, jak odolavate ? Dekuji za odpovedi a preju hodne zdravi a stesti.“

pan Ondřej: „Boj trval zhruba půl roku, proběhlo ještě pár relapsů. Internet doma mám, ale modem si domu nosím jen občas. Odolat je občas těžké, paradoxně v práci to zvládám docela slušně.“

Marek Z.: „Jak se díváte na současnou situaci s loterijním zákonem?“

pan Ondřej: „zdravím, přiznám se, že na zákon nejsem odborník, ale když jsem si v jednom z předchozích dílů poslechl, o kolik více je u nás heren než v zahraničí a že to gamblerům skutečně přidělává potíže, řekl bych, že je to značný problém. Gamblerství považuju za značný problém, ničí to rodiny, přivádí to lidi na pokraj katastrof...“

katka: „Pane Ondro dá se závislost na internetu jako takovém vymazat z mysly a nepřemýšlet nad tim jestli jsem právě tam kde jsem doufám,že se vám vše povedlo a věřím,že bude vše dobré“

pan Ondřej: „Díky za milé přání :-) vymazat to bohužel nejde, ale není to problém. Problém jsem vyřešil tak, že jsem si tak vyšperkoval ´reálný´ život do té míry, že ten virtuální přestal být tolik zajímavý. Můžu s klidem říct, že s Ondřejem mě teď baví svět :-) I vám přeji vše dobré. O.“

L. Mašek, Praha: „Inklinujete k nějaké další závislosti? Děkuji a zdravím.“

pan Ondřej: „Dobrý den, nemyslím si. Drogy jsem nikdy nezkusil, automaty mě nelákají, nekouřím, asi jsem jinak docela obyčejný :-)“

Radek Š.: „Pokud jste to už zvládl, objevil se u Vás abstinenční syndrom? Díky.“

pan Ondřej: „Ano abstinenční syndrom znám velmi dobře. Projevuje se jak zoufalým nutkáním se připojit, tak i všemožnými výmluvami, proč člověk potřebuje Internet: ´Musím poslat peníze z banky, na chat ani nevlezu.´ No a pak se na banku zapomene a končí to odpojením a nenáviděním sebe sama. Jinak abstinenční syndrom s abstinencí postupně slábne, naopak zesiluje, když člověk není v pohodě. Naštěstí tahle nekontrolovaná fáze je už za mnou...“

Ema z Prahy: „Hrál jste před propadem do závislosti počítačové hry?“

pan Ondřej: „Pokud nepočítám Abu Simbel na stroji Sinclair ZX Spectrum + tak nikdy, nebaví mě to. Pro nepamětníky: Výše zmíněný stroj měl pamět o něco menší než dnešní digitálky a jedna hra zabrala zhruba třetinu audiokazety (to byl předchůdce dnešních cédéček)“

guru: „Jaký máte pocit po odvysílání pořadu s vaší výpovědí? Já vám děkuji!“

pan Ondřej: „Myslím, že mě známí asi poznají po hlase :-) zazněly tam jen úryvky, ale v podstatě to splnilo, co mělo... Jsem rád, že někdo v téhle republice otvírá tato témata bez skandalizace... Jsem také rád, že jsem k tomu mohl přispět. Když se aspoň pár lidí zamyslí a a) přestanou celou věc bagatelizovat b) začnou se snažit ´závisláky´ pochopit a pomoct jim, tak huráááá.“

otec z Mělníka: „Co byste poradil rodičům, kteří pozorují sklon dítěte k podobné závislosti? Děkuji.“

pan Ondřej: „Dobrý den, nejsem si jistý, zda jsem dostatečně kompetentní k odpovědi. Určitě bych se snažil dítěti udělat program, splnit mu nějaké jeho sny, které se tedy vztahují k reálnému světu. V principu jde o to, aby ho/ji v reálu něco lákalo víc než na Internetu. Každopádně nic nezkazíte, když se poradíte s odborníkem. Ještě jedna důležitá věc, nezakazovat a nenadávat - v tom okamžiku vy, reálný otec, budete zlí a ti kamarádi na netu hodní... Na to pozor, ale víc už fakt asi poradit neumím. Držím palce!!! O.“

M.V.: „Jste hlouběji zapojen do projektu Můžu ti pomoct? Myslím, že byste velmi mohl pomoct u dětí a mládeže,“

pan Ondřej: „Dobrý den, nijak zapojen nejsem, ale rád pomůžu, pokud to bude v mých omezených silách, můžete mi tu nechat nějaký kontakt, webovky apod? Díky O.“

Radana: „Kolik je Vám, pane Ondřeji, let? Hezký večer a děkuji.“

pan Ondřej: „Dobrý večer, je mi 33. O.“

Radka: „Zdravím, cítíte se vyléčený ? není Vám divně z tohoto chatování ? díky“

pan Ondřej: „Zdravím, cítím se napravený. Vyléčit to nelze, ale lze pochopit sám sebe a lze si hlavně udělat pořádek v životě, pak ta touha je jen zlomková. Tohle není pravý chat, je to spíš diskuzní forum a nemám s tím problém. Naopak mě těší zájem diváků a nadto jsem rád, že můžu přispět dobré věci. O.“

Jolly: „Ahoj, máš teď doma internet, nesvádí Tě to ? Jak se Ti daří abstinovat ? J.“

pan Ondřej: „Ahoj, Internet mám doma i v práci. Nemám problém s tím nechatovat nebo naopak na chat vlézt a v pohodě za pět minut odejít. Pokud cítím, že na mě jdou depkoidní stavy, zamknu modem z domova v šuplíku v práci a doma si přečtu něco pěknýho. Anebo vyrazím mezi lidi na pár panáků :-) je to ve mně asi navždy, ale mám svůj život pevně v rukou a jen tak ho nepustím!!! O.“

Jana: „Zdravím, myslíte si, že máte svou závislost pod kontrolou ? držte se Jana“

pan Ondřej: „Dobrý večer Jano, věříte, že celá moje story také začala s dívkou, která se jmenovala Jana? :-) Myslím, že to mám poměrně dobře pod kontrolou, ale není to úplně bez námahy. Vím, že mám zranitelné místo, ale bráním ho zuby nehty. Díky za přání i vám přeju hodně štěstí. O.“

Jarda: „Muj nazor je, ze hlavni problem je v tom, ze internet spojuje lidi po celem svete a snadneji se na nem navazuje kontakt s lidmi, kteri maji podobne zajmy, zkusenosti, ... Je to skvela vec, hlavne v dnesni dobe, kdy se spolecnost ubira smerem "stada", kdy vetsinove je normalni a vyjimecne je neakceptovatelne, a tak lide, kteri se citi osamoceni vyhledavaji pochopeni na internetu a distancuji se od okolniho realneho sveta. Jaky nazor na to mate vy?“

pan Ondřej: „Myslím, že Internet je skvělý sluha, ale krutý pán. Ano sám jsem člen několik diskuzních for k různým tématům, v tom je Intrnet jedinečný a úplně změnil pohled na vzdělanost. Nicméně tenkrát, když jsem se cítil sám, tak jsem chatoval jak o život, a přesto jsem byl stále sám. Rozumíte? Je to jako romantický film, rozsvítí se v sále a vy najednou vidíte, že byste zas chtěli být ve filmu. Myslím, že skutečná partnerka, je přeci jen lepší než nick a fotky na obrazovce.“

Radka V.: „Kdy se vaše rodina dověděla o Vašich problémech? Přeji všechno dobré v dalším životě.“

pan Ondřej: „Řekl jsem jim to poměrně záhy, ale moc to nechápali, takže mi nebyli schopni pomoct. Brali to asi něco jako ´rýmu´. Tatínek jen nevěřícně kroutil hlavou. Pochopte, je to jiná generace, počítače jsou pro ně zdrojem údivu :-) Já jsem to tenkrát řekl všem, byla to součást plánu. několik známých dokonce sledovalo můj nick a vyhazovali mě z netu :-) Moc to nefungovalo, ale díky jim za to.“

Poky: „Dobrý večer, nedávno jsem někde četl, že některé závislosti se spojují, třeba závislost na internetu a závislost na sexu / pornografii. Řešil jste i tohle ? děkuji za odpověď P.“

pan Ondřej: „Dobrý večer, Věřím, že to propojené je, ta dělící čára je tam opravu tenká. Nakonec sex je součást vztahu a když lze na netu najít iluzi emocí, tak iluzi sexu asi taky, tedy určitě, každý jsme na těch stránkách byli, ale taktně o tom mlčíme. I já se přidám k mlčící většině :-) O.“

Nela: „Takže Vás asi především baví si na internetu povídat, chatovat, ne? Nebo se pletu a využíváte ho v soukromí i jinak?“

pan Ondřej: „Dobrý večer Nelo, tady vážně nejde o to, že mě to baví. Ano baví mě sledovat stránky, které se týkají mých koníčků, baví mě prohlížet si fotky přátel, baví mě sledovat vtípky, baví mě komentovat na FB. Tohle ale bylo doslova bažení... to se nedalo zvládat. Internet využívám jak v soukromí i pracovně, ale v soukromí se to snažím omezovat. O.“

Luděk S., Praha: „V pořadu jste naznačil, že vaše práce je úzce spjatá s PC, jak to snášíte? Neláká Vás to "odskočit" na nějaký chat? Znám to trochu sám...“

pan Ondřej: „Občas ano, většinou ke konci pracovní doby, když si představím, že přijdu domů a budu tam sám. Mám pár víceméně fungujících technik, jak se tomu vyhnout :-) Nejdůležitější je si v takové chvíli nevzít domů modem. O.“

Martin Beneš: „Souhlasíte s tím, co v pořadu říkal mediální analytik Koepl ?“

pan Ondřej: „Pan Koppl má na svůj názor právo. Nicméně já si myslím, že nejde o čas, ale o intenzitu. Pomiňme, zda je v pořádku, když někdo tráví pět hodin u Internetu nebo u televize. Nicméně já měl vážný problém, nebyl jsem schopný přijít domů a třeba hodinu vydržet offline, pokud jsem měl možnost se připojit. To podle mě není nafouknutá bublina.“

chatařík: „Zdravím pane Ondřeji. Dnes jsem náhodou zapl čt a vidím podobné příznaky i u sebe. Já nemám rád sdělování osobních věcí a tak mi Facebook je proti srsti a přímo ve svém popisu mám, že neříkám pravdu o sobě a že nestojím o seznamování, ale používám jej s okruhem svých známých z klubu, se kterými se dvakrát ročně vydáváme na sraz na prodloužený víkend. Je to takový okamžitý prostředník pro sdělení novinek, skouknutí fotek známých z autoklubu. Další mou vlastností, je, že se rád bavím rýmováním a tak i nejen na fejsbůku se snažím odpovídat vtipnými rýmovanými replikami, a nejen na fejsbůku, dokonce i na chatu se někdy scházím s lidmi, kteří přistoupí na mou rýmovanou hru (nejen častí známí, ale i poprvé se mnou píšící) a tím se tak bavíme vespolek . Básničky skládám jen na web a pro radost klubáků, takže nevydávám, nesbírám.. Se spaním to mám tak, že jsem sova a v noci se mi nejlépe uvažuje a takkdyž něco tvořím rád dělám spíše od navečera 17té hodiny a i když nejsem u počítače nechodívám spát před půlnocí, spíše po. Co vy na to hodí se to i když tato zábava se mi jeví jako kontrolovaná, vím, že právě toto si říká každý postižený čímkoliv z problémů. PC mne zajímá několik let od DOSu, a všech windousů :-) prostě je ser co učit a poznávat což mohu.“

pan Ondřej: „Zdravím vás také, znám to, taky jsem velmi vtipný komentátor, který neopomene přidat ´dobrej hlod´ kde je třeba. Postnout veselou fotku atd. Podívejte já myslím, že někdo tráví čas tím, že se okopává ředkvičky a někdo třeba na Faceboku, potud nejde o nic. Problém nastane, pokud tohle začnete dělat, protože vám chybí společenské vazby v reálu a pokud vás to začne omezovat. Další signál je, že nebudete umět přestat, začnete to upřednostňovat před ostatními aktivitami a bude vás to spoutávat. Jakmile vám to začne vadit, je třeba bít na poplach. O.“

Andrea: „Zdravím Vás, proč jste nechtěl v dokumentu ukázat svůj obličej ? a je Ondřej Vaše skutečné jméno ? děkuji a mějte se pěkně“

pan Ondřej: „Zdravím Andreo, asi proto, že hezký jsem přišel jen dívkám na chatu :-) Ne teď vážně, tuhle kapitolu považuji za uzavřenou a bojím se, že by mě tohle mohlo poškodit v mojí práci nebo jinde. O můj obličej přece nejde! Jde o to o tomhle problému promluvit nezaujatě a zasvěceně. Musím říct, že autorům pořadu se to povedlo na jedničku. Co myslíte, přiznala byste svoje jméno, kdybyste na veřejnosti chtěla ukázat svou třináctou komnatu? Nechám otázku otevřenou. Díky za dotaz, mějte se pěkně. O.“

Ondřej: „Vypadá to, že jsme s dotazy u konce, díky všem, kteří se dívali a psali. Dobrou noc. Ondřej“

pan Ondřej: „jo :-)“