Zprávičky

Záznam chatu z pondělí 26. března 2018

honzikz: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli jste byla překvapená z výhry a nebo jste si byla tak trochu jistá, že vyhrajete? Děkuji za odpověď honzikz“

Helena Lísková: „DOBRÝ DEN, LIDIČKY. JSEM MILE PŘEKVAPENÁ, KOLIK OTÁZEK TADY NA MĚ VYKOUKLO.RÁDA VÁM ALESPOŇ NA NĚKTERÉ ODPOVÍM.TĚŠÍ MĚ VAŠE PŘÍZEŇ I ZÁJEM,PROTOŽE JSTE TO PRÁVĚ VY, DÍKY NIMŽ JSEM DOSÁHLA NA KRÁSNÝ TITUL ,,ÁMOS SYMPAŤÁK´´. MOC DĚKUJI. Honzíku, průběh soutěže probíhající v anketě Ámos Sympaťák jsem sledovala, protože tím žila celá naše ZŠ Ladova v Litoměřicích. Byla jsem překvapená tedy spíš tím, kolik lidí tuto soutěž vnímá. Fanoušků měli všichni finalisté mnoho, takže to byl pěkný boj.:-) Samotná výhra nebyla úplně překvapením, protože mým velkým fanouškem je i tatínek, který seděl u počítače ve chvíli, kdy k mé fotografii byla přidána ikona vítězné medaile. Slzel štěstím a okamžitě mi to volal .“

sf: „Jak si považujete cenu Ámose Sympaťáka?“

Helena Lísková: „Být sympatickým člověkem obecně je krásný pocit. Myslím, že se jím ale může stát každý. Stačí se chovat slušně a přívětivě k druhým. Mnohdy stačí úsměv. Být ale sympatickým učitelem je o mnoho těžší, proto mě tato cena nesmírně těší.“

Milka cz: „Jaké je to být sympatická učitelka?Kterou třídu učíte?Jste na prvním,nebo na druhém stupni? Předem děkuji za odpověď.“

Helena Lísková: „Být sympatickou učitelkou je povzbuzující. U nás ve škole mě každý zdraví s úsměvem, žáci na mě i šibalsky mrkají a mávají. Baví mě to. :-) Jsem učitelkou na 1. stupni. V současné době učím 3.A.“

Mikol900: „Kolik vám je“

Helena Lísková: „Je mi 43 let. :-)“

Nikol: „Jaké vyučovací metody používáte?“

Helena Lísková: „Snažím se v hodinách používat vždy více metod, aby každá hodina byla živá, pestrá a nenudila. Ráda využívám skupinové práce, práce ve dvojicích a často děti motivuji děti k práci nějakým příběhem. Považuji ale za důležitou i práci samostatnou, kdy se každý musí spolehnout pouze sám na sebe. Jde o důležité sebepoznání, které pak vede k přesnějšímu sebehodnocení. Ráda vyhlašuji také tzv. ,,BOJE O JEDNIČKU´´, při nichž děti nemají strach ze známky, ale naopak o hezkou známku usilují.“

Janča: „Co vás na práci z dětmi baví ?“

Helena Lísková: „Jančo, děti jsou upřímné a bezprostřední. Práce s nimi je zábavná a plná překvapení. Každou jejich pochvalu za nějakou činnost či aktivitu si musím zasloužit. :-) Musí je to prostě bavit a pro mě je to výzva. Každý den je jiný.“

Markéta: „Dobrý den, moc ráda bych se stala učitelkou. Jaké to vlastně je? Je to pohoda? Mája“

Helena Lísková: „Milá Májo, pokud chceš být učitelkou, jdi do toho! Odměna je obrovská - láska dětí. Nepočítej ale, že je to samo sebou. Chce to hodně trpělivosti, pochopení pro druhé, tvořivosti a samozřejmě vysokoškolské vzdělání. Zkrátka nic není v životě zadarmo.“

ondra 666: „jak dlouho už jste učitelkou“

Helena Lísková: „Ondro, představ si, že jsem se stala ÁMOSEM SYMPAŤÁKEM přesně po dvaceti letech ve školství. Není to paráda ? :-)“

Jana: „Dobrý den, hlasovala jsem pro vás protože jste mi připadala velmi sympatická...jaké to je vyhrát... MOOOC DĚKUJI.Janička.“

Helena Lísková: „Janičko, moc Ti děkuji za Tvůj hlas. Vítězství v anketě si užívám.“

Rebeka: „Jaký předmět Vás nejvíc bavil? 🙂“

Helena Lísková: „Nejvíc mě vždy bavila matematika a fyzika. Bylo to určitě proto, že jsem měla výborné učitele - p. uč. Pátého a p. uč. Mačokovou. Byli si dost podobní, protože oba používali metodu problémového výkladu - prostě mě nutili myslet. Myslím, že se jim to podařilo .... :-) Jsem jim za to vděčná.“

Zuzka: „Dobrý den,jaké to je být ve Zlatém Ámosi.“

Helena Lísková: „Ahoj Zuzko, anketa Zlatý Ámos je bezvadný nápad a účastnit se jí je neobyčejný zážitek. Nikdy na to nezapomenu.“

Dominik: „chtěla jste být pokaždé učitelkou???“

Helena Lísková: „Ahoj Dominiku, učitelkou jsem chtěla být již od 1. třídy, protože jsem měla moc ráda svou učitelku- p. uč. Zdeňku Košárkovou. Stala se mi inspirací a vzorem.“

sf: „Co vy a politika?“

Helena Lísková: „Jsem aktivním voličem. Nikdy nevynechám žádné volby, protože jsem za toto právo vděčná. Sleduji bedlivě politickou scénu v ČR, ale veřejně se k ní nevyjadřuji. Děkuji za pochopení.“

Ilonka z Ladovky: „Dobrý den, paní učitelko, budeme zase dělat něco podobného jako byla Hodina zpěvu s rodiči?“

Helena Lísková: „Moje milovaná Ilonko, děkuji za tuhle otázku. Hodina zpěvu byla i pro mě neopakovatelný zážitek, protože jsem tam pochopila, že mám nejen bezvadnou třídu dětí, ale úžasní jsou i Vaši rodiče. Mám Vás všechny moc ráda. Rodiče obdivuji a vážím si je za to, jak nám se vším pomáhají. Určitě nějakou podobnou akci ještě uskutečníme a zazpíváme si. :-)) MOC MĚ TĚŠILO BÝT TU S VÁMI. NYNÍ SE LOUČÍM A PŘEJI VÁM VŠEM, ABY VÁS NEOPOUŠTĚLA ,,ZVÍDAVOST´´, PROTOŽE JE TO PŘESNĚ TA VLASTNOST, KTERÁ ČLOVĚKA POSOUVÁ DÁL ......... VAŠE LÍSKULE“

Lanďáci: „Moc Vám to přejeme, vážená paní učitelko - byla jste naprosto famózní a děkujeme za vše, co pro své žáčky ve třídě 3.A děláte :-))) !!! A teď otázka - jak průběh příprav na různá regionální kola zvládala celá Vaše rodinka :-) ??“

Helena Lísková: „Tak tohle ještě musím.....:-) Milí Lanďáci, děkuji Vám za všechno. Jste naprosto úžasní. Vaše nápady a podpora byly neuvěřitelné !Bez Vás by to vůbec neklaplo. Doma mi byli také oporou . Jen úklidu domu se teď budu muset pověnovat trochu déle . :-) S pozdravem Lískule“