19. června 2010

Svatba švédské korunní princezny, český návrh na placení školného na univerzitách, maskoti národních týmů na fotbalovém šampionátu v Jihoafrické republice a výročí povstání proti apartheidu v jihoafrickém městě Soweto – zajímá Vás víc? Podívejte se do Zpětného zrcátka Petra Kopeckého.

Už víte, jaký máte životní úkol? Jestli ještě ne, tak se vypravte do pražského divadla Minor na zbrusu nové představení Moje první encyklopedie. V režii Jiřího Adámka si můžete pohrát přímo na jevišti a poznáte řadu zajímavých postav a jejich úkolů na světě. Můžete s sebou vzít i menšího sourozence, protože tuhle hru pochopí nejen školáci, ale i děti od tří let. Představení i jeho zákulisí navštívil Jakub Čermák.

Ačkoliv máme plnou emailovou schránku Vašich návrhů pro miniparlament, přišel čas poslední debaty před prázdninami. Příští týden se dozvíte, jak si vedly děti, které se přihlásily do našich kamerových zkoušek, a od září malá sněmovna zase ožije novými návrhy a hlavně novými tvářemi. Bára, Mia, Honza a Ondra byli prvními účinkujícími v miniparlamentu, jeho průkopníky a vedli si skvěle – tak se na ně ještě naposledy podívejte.
Návrh divačky Kláry z Kyjova ostatním dětem představila Bára: ve školních třídách by se místo na židlích mělo sedět na gymnastických míčích. Děti by měly lepší držení těla, vyučování by bylo zábavnější a míče by šlo využít i v tělocviku. Malým poslancům se ale návrh příliš nezdál. Bára měla pocit, že by její spolužáci dělali s míči ve třídě nepořádek. Mia zas namítla, že sedět celý den bez opory zad by bylo nepohodlné. Honza se zamyslel nad tím, jestli by míče nevedly k větší bdělosti při vyučování a Ondřej řekl, že úplně stačí, když se klasická židle správně vytvaruje, aby byla pohodlná. Celou debatu si můžete připomenout tady a jako vždy můžete i sami vyjádřit svůj názor.
Nezapomeňte, že do miniparlamentu můžete svůj návrh poslat i sami, stačí, když nám napíšete. Budeme rádi, když k návrhu také připojíte svůj věk, jméno a odkud jste.

Když Vám povíme, že redaktoři z deseti základních škol po celé republice píší do multikulturního časopisu Romano voďori, napadne Vás, že je to projekt pro Romy. Název opravdu znamená Romská dušička, ale školáci, kteří se na časopisu podílejí, popisují i život mnoha dalších menšin v České republice, třeba početné vietnamské komunity. Jedna z redakcí Romské dušičky pracuje v Mostě na sídlišti Chánov a právě tam zamíříme v reportáži Petra Kopeckého.