Časosběrný příběh šlechtice mezi denními tažnými motýly. Nizozemský dokument osm let točila režisérka J. Hammingová (Z Petrohradu do Casablanky a zpět). Dokumentární báseň získala na MFF v Tokiu Zvláštní cenu poroty.
  • Vyrobeno 2008
  • Země původuNizozemsko
    • Skryté titulky
    • Formát 4:3

Barvami připomíná sváteční uniformu námořních admirálů z osmnáctého a devatenáctého století. Jeden z největších denních motýlů žije v celé Evropě, pravidelně cestuje přes Turecko do Íránu a Severní Afriky. Rovněž se vyskytuje v Severní a Střední Americe. U nás je rozšířen hojně po celém území. Je prakticky všudypřítomný nezávisle na biotopu nebo nadmořské výšce. Při svém putování (migracích) se vyskytuje i v nejvyšších horských polohách. Vytváří dvě generace, v chladnějších oblastech pouze jednu. V našich podmínkách jsou k zastižení od května do října. V květnu k nám přilétají jedinci z jihu. Rozmnoží se tu a na podzim zase odlétají zpět na jih. Když je u nás zima, zakládají tam generaci, která k nám na jaře přilétá. Na severu Evropy dospělí motýli (imága) nejsou schopna přezimovat. U nás je to velmi ojedinělé. Samice kladou vajíčka na různé druhy kopřivovitých (Urticaceae). Stadium kukly trvá krátce. Je to samotářsky žijící migrant s otevřenou populační strukturou. V odpoledních hodinách samečkové hájí dočasná teritoria na keřích a stromech. Na podzim jsou motýli často k vidění na spadlém ovoci (hlavně na hruškách) v zahradách.

Napište nám