Výlety v pamäti
Ve slovenském městečku Smolenice dožívá svůj bohatý život tamní rodák Štefan Banič. Sousedé ho mají za podivína, protože nechová slepice ani žádná jiná užitečná zvířata. Místo toho jen sní o cestě na Měsíc a konstruuje nesmyslné vynálezy. Jeho vyprávění o cestě do Ameriky a o zkušenostech z velkého světa nikdo moc nevěří. Ani když Banič sepíše své zážitky v podobě divadelní hry a sehraje ji v místním kulturním domě. Sestrojil sice první funkční padák a zapsal se tak malými písmeny do historie, ale sám vlastně za svůj největší vynález považuje dírku "velikosti levého oka", kterou vyvrtal v kůlně a skrz kterou desítky let pozoroval polonahou macatou sousedku při její koupeli s lavorem... Slovenský televizní snímek vznikl podle divadelní hry Stanislava Štepky a Radošinského naivného divadla, nazvané Loď Svet. Hrdinou lyrického příběhu o velkých snech, z nichž některé se malému člověku přece jen podaří uskutečnit, je skutečný slovenský konstruktér Štefan Banič (1870-1941), autor prvního funkčního padáku na principu deštníku, uznaného Americkým patentovým úřadem a ve své době odkoupeného americkou armádou. Banič - jak je o tom ostatně řeč ve filmu - osobně demonstroval svůj vynález před zástupci Patentového úřadu seskokem z patnáctipatrové budovy ve Washingtonu. Autoři filmu však používají velkou uměleckou licenci, vyjádřenou v úvodu: Tento příběh není o pravdě, nýbrž o snech. Sny v příběhu jsou však pravdivé.