Valčík s Bašírem
Režisér Ari Folman na sebe upozornil již hraným debutem Svatá Klára natočeném podle předlohy Pavla Kohouta, ale do mezinárodní známosti vstoupil svým třetím celovečerním dílem Valčík s Bašírem. Folman se v roce 1982 jako devatenáctiletý voják účastnil nasazení izraelských jednotek v libanonské občanské válce a byl v Bejrůtu, když došlo k masakru Palestinců v tamních uprchlických táborech Sabra a Šatíla. Ten vykonali křesťanští falangisté jako pomstu za zavraždění prezidenta Bašíra Džamáíla palestinskými muslimy. Režisér se ve svém osobním snímku vypořádává s pocitem viny izraelských vojáků, kteří mohli masakru zabránit, ale neučinili tak. Introspektivní vyprávění vycházející z premisy, že si Folman nemůže vybavit žádnou vzpomínku na válku, iniciuje nápaditý koncept, který slučuje postupy faktograficky a výpovědně podloženého dokumentu s formátem animace, jež dovoluje vytvářet expresivní obrazy. Rozhovory s dalšími účastníky válečného tažení se mísí s reflexemi režiséra na pozadí sugestivních vizí absurdit války a kontemplativních výjevů podvědomí. Valčík s Bašírem byl premiérově uveden v hlavní soutěži festivalu v Cannes, figuroval v pětici nominovaných na Oscara pro neanglicky mluvený film a mezi desítkami cen získal i Zlatý glóbus.