Moje kulturní revoluce

Jedno z hořkých pořekadel vystihujících komunismus praví: "V komunismu jsou si všichni rovni, jen někteří jsou si rovnější." Samozřejmě to platilo i na čínskou kulturní revoluci, jakkoli se mohlo zdát, že člověk může patřit jen k jedné ze dvou stran: k těm "dobrým" či k těm "zlým". Protagonistovi francouzského dokumentu bylo na začátku kulturní revoluce deset let a samozřejmě chtěl jít s "dobrou" většinou. Ocitl se ale, jak sám říká, ve víru událostí jako by byl uvnitř bubnu obrovské ždímačky, která ho vyplivla... očištěného. Dnes je už schopen se setkat se svou první láskou, která jej udala za jeden jediný milostný dopis, dnes už je schopen vyhledat svědky vraždy ředitelky pekingské školy.