00:00:32Dobrý večer, milí diváci.

00:00:36Vítám vás u 13. pokračování našeho seriálu.

00:00:41Věříte na číslo 13 jako na šťastné nebo nešťastné číslo?

00:00:47Myslím si, že je to číslo šťastné, pokud není zrovna pátek!

00:00:57Vítej, pradědečku! Rád tě vidím. Copak je?

00:01:01Ale hochu... jak bych ti to...

00:01:04Zrovna teď nevím, jak se mám rozhodnout.

00:01:09Jestli vládnout, anebo se starat o rodinu.

00:01:14-O tom se Jirásek nezmiňuje.
-Nediv se, synku,

00:01:19historikům se takové věci jeví jako nepodstatné.

00:01:23Ale já v tom lítám...

00:01:26Mám teď s vnučkami velké starosti.

00:01:31Posaď se, pradědečku.

00:01:33Udělej si pohodlí, uvolni se... Tak pověz, co tě trápí?

00:01:42Jak se říká: Malé děti, malé starosti,

00:01:48velké děti, velké starosti...

00:01:53Ale co bude s holkama, až mě Perun zavolá...?

00:02:02Nech toho houpání! Nejsem malej! Jo, ta výchova!

00:02:10Krok se o holky moc nestará, ještě že mají pramáti a mě.

00:02:22Děláš si zbytečné starosti!

00:02:27Největší starost mi dělá Libuška.

00:02:33Chudák holka.

00:02:38Ona jediná má přitom zájem o vládnutí. Bude moje nástupkyně!

00:02:51-Jen ty její podivné stavy...
-Jaké stavy?

00:02:55Já ti to vysvětlím.

00:02:58Ukážu. Ona je doma, najednou to na ni přijde,

00:03:06udělá takhle...

00:03:11-A mezi námi najednou člověk.
-Jaký člověk?

00:03:17No, jak bych to... prostě ona dokáže zhmotnit svoje představy.

00:03:26Občas to na ni přijde.Minulý týden, to byly všechny doma,

00:03:32zase to na ni přišlo, udělala takhle...

00:03:35Najednou, kde se vzal, tu se vzal nějaký Čechov.

00:03:40-Příbuzný!
-Ale ne! Anton Pavlovič Čechov!

00:03:45Holky s ním kecaly půl dne! Když odcházel, povídá:

00:03:51"Řeknu vám, holky, takové tři sestry, jako jste vy,

00:03:57to jsem ještě v životě neviděl!

00:04:01Na vás do smrti nezapomenu!" To řekl našim holkám.

00:04:06To by ještě tak moc nevadilo, ale minulý týden jsem myslel,

00:04:14že jsem se zbláznil! Najednou se tam objevil chlap...

00:04:20-Hitler se jmenoval!
-Adolf! -Ty ho znáš?

00:04:24Osobně ne, ale dotáhnul to dost daleko.

00:04:27Malej, hnusnej, odpornej chlap, to víš, já mám čich na lidi!

00:04:35Povídám: "Libuško, takový hajzly nám do domu netahej!"

00:04:44A ona: "Já za to nemůžu, dědečku, to ty moje vidiny! To je mimo mě!"

00:04:56-Věřil bys tomu?
-Ale věřil! A Libuška je v pořádku.

00:05:04A bude z tvých vnuček tou nejslavnější. Je to v Jiráskovi.

00:05:12Někdy ti to přečtu. Ale nesmíš vytrhávat stránky.

00:05:18Tvé vnučky jsou naprosto v pořádku.

00:05:23Já se jen bojím, aby nepřivedly do rodiny nějakého kreténa.

00:06:03-Perun s vámi, drazí předkové!
-Perun!

00:06:08Co vás přivádí do naší krásné současnosti, Praotče?

00:06:13Jsme delegace. Jsme parlamentáři celého kmene.

00:06:21Co ten bílý prapor? Vzdáváte se?

00:06:27To poradil Lumír. Tak jsme si vzali tohle. Bílá nic nezkazí, ne?

00:06:38No... ano... ale jsou určité symboly...

00:06:46Nerad bych viděl Čechy často s bílým praporem.

00:06:51My na něj něco vyšijeme, nestarej se.

00:06:54Tady nejde o prapor. Jsme tu úředně a oficiálně.

00:07:01A já kněžna tě žádám, Ringo, srandičky stranou!

00:07:07-Máme oprávněné obavy.
-Oprávněné obavy? Z čeho?

00:07:14Jste obklopeni láskou a péčí.

00:07:19Postavili jsme ve studiu Vyšehrad možná hezčí než je ten váš.

00:07:24Diváci vás milují, tak jaké obavy?!

00:07:28-No... je tohle 13. díl, že?
-No a co má být?

00:07:34-A co 14. díl?
-No jistě, po 13 je 14.

00:07:42-No právě. Jestli bude...?
-Proč by nebyla, blázínkové?!

00:07:47No, znáš to. Řekne se, že nejsou lidi, peníze a vůbec...

00:07:54-Jaký vůbec, Libuško?
-My nechceme mediálně zemřít!

00:08:02Vždyť tu chyběla spousta krásných příběhů!

00:08:09O Horymírovi, o Dívčí válce, o Bivojovi, o Smolíčkovi...

00:08:16o Dášeňce, Rumcajsovi, Mance!

00:08:20-A co Přemysl?!
-Nebojte se, nezemřete!

00:08:25Vy jste naše minulost! Čestné slovo!

00:08:31Vy snad nevěříte mému čestnému slovu?!

00:08:37Věříme, samozřejmě, že ano. Jenom...

00:08:43No, přece...

00:08:46Víš dobře, že bez ocasu těžko u okna chváliti zebru.

00:08:53Ale... ono je to... zkrátka, Ringo, my když zrovna netočíme,

00:09:01tak se díváme na vás z obrazovky, do vaší doby.

00:09:08Díváme se na vaše televizní zprávy a... je to hrůza.

00:09:15Kam jste to dopracovali?! Vždyť vy se nemáte rádi!

00:09:22Závidíte si, jeden druhému ubližujete!

00:09:26Smlouvy jsou u vás cár papíru!

00:09:31Peníze dáte do banky a když si pro ně jdete, už tam nejsou!

00:09:37A přitom dobře víte, kdo je má a kde jsou.

00:09:42Ale místo toho, abyste mu je sebrali, tak říkáte,

00:09:46že se nedá nic dělat, že je to špatná ta... Libuško?

00:09:54-Legislativa.
-Jo, legislativa, fuj!

00:09:58Pak se nediv, že se bojíme, aby ten náš pořad nevytunelovali!

00:10:05Takže se ptám: Je to tvoje čestné slovo opravdu čestné,

00:10:11nebo jako u vás?

00:10:14Předkové drazí, věřte svému literárnímu tátovi!

00:10:18Vždyť čest umělce se nedá ničím zaplatit, ničím koupit!

00:10:26Leda snad penězi.

00:10:29Tak se pěkně vraťte do vašeho dávnověku

00:10:34a dáme se do práce.

00:10:37Nebudu vás rušit a zasáhnu, jen když to bude třeba.

00:10:43-Tak prosím, pospěšte si! Perun!
-Perun!

00:10:50Kde jsme to minule přestali? Skončil spor Chrudoše a Šťáhlavy.

00:10:58-Libuše! Libuše!
-Libuše!

00:11:02Šťáhlavo a Chrudoši,

00:11:06máte staroslovanské právo posledního slova.

00:11:11Chcete něco říci?

00:11:15-Ano!
-Ano!

00:11:18To bylo vaše poslední slovo. A teď hybaj do ťurmy!

00:11:24Moment! Poslední slovo si odsouzenci vyplýtvali,

00:11:30ale já v tom mám teď zmatek.

00:11:33Jirásek nechal vyhrát mladšího, ale kněžna rozsudek změnila

00:11:39a odsoudila oba.

00:11:43Musíme to trochu upravit. Tohle škrtneme... asi takhle:

00:11:50Když Libuše rozvážila spor, ohlásila jak nalezla právo.

00:11:58Oběma zalomcoval divoký hněv a vykřikli...

00:12:07jako když náhlý lijavec spustí:

00:12:12Takové tu právo? Což nevíme, kdo tu soudí? Ženská!

00:12:18Co...?

00:12:19Ano! Ženská! Dlouhých vlasů a krátkého rozumu!

00:12:23Tohle tě tedy bude mrzet, Šťáhlavo!

00:12:27To si vypiješ, ty, ty Šťáhlavo jeden!

00:12:32Holky, já za to nemůžu, to je ve scénáři!

00:12:37To já ne, to Jirásek!

00:12:40Za to může Jirásek a Ringo. Nám, holky, nenadávejte!

00:12:43Stejně si to myslíte, když to hrajete tak přesvědčivě.

00:12:49Vy s tím souhlasíte!

00:12:53-Vy se s tím ztotožňujete!
-Ano, vy se s tím ztotožňujete!

00:12:58Vůbec si nás nevážíte pro naše vnitřní hodnoty!

00:13:03Vy povrchní chlípníci!

00:13:06Jsme pro vás jen sexuální objekty! Kam čumíš, ty čuně?!

00:13:11Už se těším na dívčí válku! Šmidliky fidliky!

00:13:16Budou z vás soprány!

00:13:21KŘIK, ŘEV.

00:13:27Tak dost! A klid, děvčata, nebo nechám vyklidit soudní síň!

00:13:33Pokračují odsouzení. Podle Jiráska, prosím.

00:13:37A pěstí se do hlavy byli a za vášnivé řeči

00:13:41slinou si bradu třísnili. No, prosím!

00:13:54Příst umí... Jehlou šít. To ano. Ale ať nesoudí!

00:14:02Hanba nám! V kterém plemeni vládne mužům žena?!!

00:14:10To radši zhynouti, než takovou vládu snášeti!

00:14:17-Teď já...?
-Ne!

00:14:19Teď je dramatická pauza! Tak je psáno!

00:14:24Všichni strnuli nad tou řečí.

00:14:28Stud polil Libušino líce a žal a potupa pohnuly jejím srdcem...

00:14:34Když hanobitelům přehověla... No?

00:14:36Já jen... co znamená přehověla? Že jim nafackovala?

00:14:46Nevím! A neruš, Vojene!! Čtu, jak to Jirásek napsal!

00:14:53"...hanobitelům přehověla." To je přece jasný, ne?!

00:14:57Nevím, co tím myslel, ale něco určitě jo.

00:15:02Pokračujeme: Na kmetech, na zástupu tkvěl její rozčilený zrak.

00:15:13Když nikdo vášnivce neokřikl,

00:15:19promluvila k zástupům, důstojně, vznešeně, ač pohnutě:

00:15:30Tak jest. Ženská jsem a jako žena se chovám!

00:15:35Nesahají ti ani po kolena, kněžno. Skunkové!

00:15:40Zdá se vám, že málo rozumím? Že vás nesoudím železnou metlou?!

00:15:46Je vám třeba správce nad ženu přísnějšího!

00:15:51Mějte si ho!

00:15:54Valný sněm ať zvolí vojvodu a toho já si vezmu za muže.

00:16:04Nyní jděte s pokojem domů.

00:16:08-Domů! Hurá!
-Ať žije naše spravedlivá kněžna!

00:16:12Vy ne!

00:16:14Rozsudek platí. Do báně s vámi! Bivoji.

00:16:23-To je nespravedlivé!
-Hanba!

00:16:26-Běda mužům, kterým žena vládne!
-Hanba! Pryč s Libuší!

00:16:47Jo, jo, jo. Pěknej malér, co?

00:16:52Já to čekal!

00:16:54Toho jsem se bál od okamžiku, kdy porodní bába ukázala Libušku.

00:17:01Jak jsem viděl, že je to holka, uvědomil jsem si,

00:17:05že je dynastie v háji! Známe přece Čechy! Ženskou na trůně nesnesou.

00:17:11-Dědečku, co budeme dělat?
-Nechci vám skákat do debaty...

00:17:16No, tak neskákej. Je to rodinná záležitost.

00:17:20Co kdyby vládnul na chvíli tatínek? Jen formálně.

00:17:26A doopravdy by vládla Libuška.

00:17:29A tatínek by byl takový generální ředitel.

00:17:33A Líba provozní. Aspoň by neremcali. Co tomu říkáte? Dobrý?

00:17:39Češi nepřestanou remcat nikdy.

00:17:44Mě napadá ještě jedna finta.

00:17:48Co kdyby vládl strýček Lech, kterému stejně nikdo nerozumí.

00:17:53Libuška by to jako překládala a přitom by vládla ona.

00:17:58A strýček by si mohl dál vykládat ty svoje bláboly.

00:18:02Že to jsou samý kraviny, viď?

00:18:08Ustawič w zaležnošci od systewmu televizji kolorovej!

00:18:13Dla odborników TV, które moga odbierač signaly systemu PAL!

00:18:22Vidíte, že nechce! Já bych ho nenutil.

00:18:27Obávám se, že nic chytrého už nevymyslíme.

00:18:32Lidi čekají, co bude. A tak hezky to na Řípu začalo.

00:18:39-Jé, můžu?
-Zmlkni, Častavo. Nejsi z rodiny.

00:18:43Zákaz neplatí. Co jsi chtěla, Častavo?

00:18:47-Ale já byl první!
-Tak řekni svůj názor, Lumíre.

00:18:53Já bych to viděl asi takhle:

00:18:57Šašek med líže, ale hoštiny mu v hrdle váznou.

00:19:06-Výborně.
-Kolem pasu troubel...

00:19:09a s noži množit lýko v pavoučí noře tímto kosu oblomiti nelze.

00:19:19A uvidíte, že na má slova dojde!

00:19:26No... špatný nápad to není, co?

00:19:30-Ale smysl mi uniká.
-Tobě uniká všechno, ty bambulo.

00:19:35Tati... Co myslíš, Častavo?

00:19:37No, já... tedy to je zvláštní!

00:19:43Myslím si to samé co Lumír. Napadlo mě úplně stejné řešení.

00:19:53Já bych to bral jen jako náhradní řešení.

00:19:59Libuško, nenapadá tě něco moudřejšího?

00:20:04Kočičko dědečkova, tebe to vzalo, viď!

00:20:10Když se vdám, přijdu o jméno! Už nebudu Kroková-Čechová,

00:20:15a budu mít nějaké pitomé příjmení.

00:20:18Na jméně nezáleží. Geneticky to budeme zase my!

00:20:23To je jasný, ale stejně! Dědo, nic už nevymyslíme.

00:20:33Chce to čas.

00:20:38Pršipominame upršimnje, že kopirovanje gotovich kazet

00:20:42može vpravit do narušenija prav autorskich!

00:20:50Vždyť to říkám. Chce to čas.

00:20:54Vidíte, že vládnutí nebylo ani v prehistorii lehké.

00:21:01Ono se to pak v pověstech snadno idealizuje!

00:21:08Promiň, Ringo, ale Libušku to nařčení tak vzalo,

00:21:15že se úplně psychicky sesypala. Ale už je to dobrý.

00:21:20Vzala si dva rozpustné Panadoly s céčkem, tak můžeme pokračovat.

00:21:27Podle Jiráska nebo podle mě? Se změnami nebo beze změn?

00:21:33-Podle Jiráska!
-Tak dobře!

00:21:36Ale musíme se držet scénáře. Musíte respektovat autora.

00:21:41Takže podle Jiráska.

00:21:47Když bylo po hlavních žních a určený den nastal,

00:21:52sjelo se mnoho mužů, starostové rodů i s čeledí.

00:22:00Všichni se kněžně poklonili, ona pak se stolce promluvila:

00:22:13Svobody si vážit neumíte!

00:22:18Z vnuknutí bohů jsem oznámila, že už vám nebudu vládnouti,

00:22:24protože si ve svém srdci žádáte vladaře muže. Toužíte po vojvodovi,

00:22:31jenž bude brát vaše dcery a syny ke svým službám.

00:22:36Sloužiti chcete, až vám bude teskno a hořko.

00:22:42Než za to nebudete míti té hanby, že vám vládne žena!

00:22:50Volte však moudře a opatrně, neboť snadno je vládce dosaditi,

00:22:58ale těžko dosazeného sesaditi.

00:23:04Chcete-li a žádáte-li si, poradím vám a oznámím jeho jméno

00:23:12a místo, kde ho naleznete.

00:23:16LID VOLÁ Ano, poraď nám! Řekni jeho jméno!

00:23:21Dost bylo Libuše! Dost bylo Libuše!

00:23:40Dost bylo Libuše, volal dav jako jedněmi ústy.

00:23:45V tom Libuše v bělostném rouše, s vínkem kol čela vstala

00:23:51a vztyčená nad nimi vztáhla ruce proti nim.

00:23:55Naráz vše utichlo. Každý stanul, hledě na kněžnu.

00:24:00Ta ukázala k horám a řekla:

00:24:07Hle, za oněmi horami je řeka neveliká...

00:24:14tam za těmi horami...

00:24:18Promiňte, musím si něco ověřit.

00:24:52Kdo nepocítil ran se jizvám směje.

00:24:58Kdo jsi, ty muži zahalený tmou, že do mých tajů padáš.

00:25:06Svůj bič já odhazují v dál a plášť svůj zvolna spouštím.

00:25:17Já přece znám ten hlas! Nejsi ty Přemysl?

00:25:24-A nejsi oráč? -Ni to, ni ono, máš-li mi to za zlé.

00:25:29Ach, Přemysle, své jméno zapři, Stadic zřekni se!

00:25:35Copak je po jméně! Co růží zvou i zváno jinak vonělo by stejně.

00:25:43Přemysle, řekni pravdu. Máš mě rád?

00:25:49Přijal bys s rukou mou i Vyšehrad? Miluješ mě i Čechy moje milé?

00:26:00Přísahám ti, Libuško, při posvátné luně.

00:26:04Ne! Nepřísahej při luně! Té luně, jež ze dne na den mění tvář!

00:26:11Sic budeš stejně náladový vládce!

00:26:18Jako moře je má láska, bezedná.

00:26:22Čím víc jí rozdávám, tím víc jí mám.

00:26:26Obě jsou nekonečné.

00:26:30Jestli tvá láska úmysl má čistý a míří k sňatku,

00:26:36hned zítra pošlu k tobě, a zprávu, kdy se bude obřad konat.

00:26:41-Při čem mám přísahat?
-Nic nepřísahej!

00:26:45Kéž srdce tvé týmž mírem pookřeje jako mé. Dobrou noc nastokrát.

00:26:58Necháš mě bez potěchy odejít?

00:27:02Jakou bys potěchu mohl dnešní noci chtít?

00:27:05Dobrou noc nastokrát!

00:27:17Noc stokrát bude zlá, když jsi, má Libuško, mé světlo, odešla.

00:27:23Jak školák ze školy jde milý k milé.

00:27:28Jak do školy však od ní...

00:27:32...zasmušile.

00:27:48POTLESK

00:27:53Právě jsem se vrátila z hradu. Pan Přemysl všechny mé návrhy

00:28:00přijal tak, jak jsem je předložila!

00:28:08DAV JÁSÁ Hurá!

00:28:10Libuše! Libuše!

00:28:14Hle! Za oněmi horami v Lemuzích je řeka neveliká jménem Bělina!

00:28:22Blízko té řeky je dědina a v ní Stadiců rod.

00:28:27Od té řeky je oulehle. Oulehle divná, neboť leží uprostřed

00:28:37mezi rolemi a k žádné nenáleží.

00:28:43Tam oře váš vojvoda dvěma strakatými voly.

00:28:49Po hřbetě bílí, zadní nohy bílé...

00:28:52Voly umíme! Mám na to speciálně školené herce!

00:28:56-Barnume! Řekl jsem ti, jdi do...
-Paka slovanský! Barbaři!

00:29:05A nyní vezměte sukni, plášť a převlaky, jak se na kníže sluší

00:29:13a přiveďte sobě kníže a mně manžela.

00:29:23Přemysl slove! A jeho pokolení bude panovati v celé této zemi

00:29:31všem plemenům na věky.

00:29:37Cesty hledati nebudete, aniž se ptáti. Můj kůň vás povede.

00:29:44Koně taky umíme! Bělouše, vraníky...

00:29:48-Barnume, řekl jsem ti, jdi do...
-Já vím, kam.

00:29:54Moji potomci vám to jednou spočítají na Moravském poli

00:29:58a u Lipan a na Bílý hoře!

00:30:06To je pitomec! Teď jsem zapomněla, co jsem...

00:30:12Wzkažnik ten može byt užity tež do regulacji programu televiznjego.

00:30:20Děkuju, strýčku. Můj kůň vás povede pravou cestou.

00:30:26Před kterým člověkem kůň zastaví a zařehce, ten to jest.

00:30:46Jak Libuše pokynula, vyveden její jízdní kůň,

00:30:53ale o tom snad někdy příště.

00:30:56To už je jiná kapitola našich pohnutých dějin.

00:31:30-Čas nový nové chce mít činy!
-Jak lvové bijem o mříže!

00:31:38-Kéž zněly by jak zvony...
-Jsou nás už milióny!

00:31:44Tam na své pouti pozdravujte zemi, zemi krásnou, zemi milovanou,

00:31:52vlast jedinou i v dědictví mi danou...

00:31:57(LECH) Kolísku paňstvovu i grob paňstva! Proše pana!

00:32:05Slyšte Libuše hlas, prorokyně! Jaké věci předpovídá české zemi.

00:32:18Když oko vaše slzou se zaleje, když na vás těžký padne čas,

00:32:27tu přináším ratolest naděje, že bylo líp

00:32:32a bude zas!

00:32:37PÍSEŇ

00:32:43Čechy krásné, Čechy mé, duše má se s touhou pne.

00:32:51Kde ty vaše hory jsou zasnoubeny s oblohou.

00:33:09S oblohou a s nebesy, kde přemýšlí nad lesy

00:33:20anděl světlem oděný, slávě Páně stvořený.

00:33:41Pán, ten stvořil také vás, slavné Čechy, vlasti plást.

00:33:49Anděla vám s nebe dal, váš by národ k zpěvu zval.

00:34:01By ten anděl chránil Čech do skonání věků všech.

00:34:42Skryté titulky Alena Rubešová