Ryby, paryby a obojživelníci
Ryby
Ryby mají kostěnou kostru a většina druhů má tělo pokryté šupinami, žábry jsou chráněné pohyblivými skřelemi, ve vodě se vznášejí pomocí plynového měchýře. Většina ryb má hydrodynamický tvar těla, některé jsou ploché nebo mají tvar natolik zvláštní, že by v nich těžko někdo hledal ryby. Kostnaté ryby obvykle kladou vajíčka zvaná jikry, která jsou oplodněna ve vodě. Většina druhů o své potomstvo nepečuje.
- Hořavka duhová je malá, stříbřitá ryba, která se rozmnožuje pozoruhodným způsobem – neklade jikry volně do vody, ale samice dlouhým kladélkem uloží několik jiker do plášťové dutiny mlže. Samec pak mezi lastury vstříkne mlíčí a hlídá mlže do doby, než se vylíhne potěr. Díky této neobvyklé péči mají malé rybky mnohem větší naději na přežití, proto hořavka klade nejméně jiker ze všech kaprovitých ryb na světě.
- Sekernatka mramorovaná je malá ryba s vysokým tělem a patří k nemnoha druhům, které dovedou vlastní silou plachtit. Pronásleduje-li ji predátor, vyskočí z vody a mává prsními ploutvemi, takže klouže vzduchem těsně nad hladinou.
- K nejnebezpečnějším mořským živočichům patří odranec pravý. Je skvěle maskovaný mezi korály a skalisky. Ve hřbetní ploutvi má ostré paprsky, a když na něj omylem šlápnete, vystříkne jed dost silný na to, aby mohl způsobit smrt.
- Ježík obecný má tupě zakulacenou hlavu a velké oči. Před nepřáteli se brání pozoruhodnou taktikou – cítí-li se ohrožen, spolyká velké množství vody a nadme se jako míč. Kůže ježíka je pokrytá velkými trny, které se vztyčí, takže ho predátor nedokáže spolknout. Jedinou nevýhodou této obrany je, že nadmutý ježík nedokáže plavat.
Paryby
Žraloci, rejnoci či trnuchy patří do třídy paryb a mají chrupavčitou kostru. Chrupavka není tak tvrdá jako kost, ale je dost pevná na to, aby tvořila oporu těla některým z největších mořských živočichů.
- Liškoun má ocasní ploutev dlouhou téměř jako tělo. Loví samotářsky nebo ve skupinách, jeho kořistí jsou hejna ryb. Kořist se snaží stlačit do houfu a omráčit máváním ocasem do stran. Plave-li těsně u hladiny, používá dokonce ocasní ploutev ke srážení mořských ptáků letících nad vodou. V těle matky se vyvíjí více mláďat, ale některá se ještě před narozením navzájem sežerou. Na svět přichází tři až čtyři živá mláďata najednou.
Obojživelníci
Mezi obojživelníky patří žáby, mloci a méně známí červoři. Společným rysem obojživelníků je to, že procházejí larválním vývojovým stadiem, jež se většinou odehrává ve vodě.
- Většinu života na stromech vysoko nad zemí tráví kustovnice, která patří mezi rosničky, s dlouhými tenkými nohami, jejichž prsty jsou zakončeny diskovitými přísavkami. Díky nim šplhají bez problémů po svislých listech a udrží se dokonce i na okenní tabulce. Samička klade svá vajíčka na velké listy nad vodou. Pulci po vylíhnutí sklouznou do vody a po přeměně jako malé žabky zase vyšplhají na strom.
- Naši nejvzácnější ropuchu krátkonohou poznáme podle žlutého proužku táhnoucího se středem jejího hřbetu. Vydává velmi hlasité, až strojově znějící volání. Přestože toto volání trvá obvykle jen několik vteřin, je někdy slyšitelné až do vzdálenosti dvou kilometrů. Ropucha krátkonohá dává přednost písčinám, nevyhýbá se ale ani blízkosti moře.
Zdroj informací: Velká obrazová encyklopedie Zvířata a ostatní živočichové z nakladatelství Svojtka & Co.