Zábavná show, kde největší hvězdou je příroda sama. Moderátoři Maroš Kramár a Vladimír Kořen vás provedou pořadem, u kterého se budete divit, žasnout a bavit. Dále účinkují: D. Pecková, I. Šmoldas, R. Jaroš a L. X. Veselý. Režie A. Rezek
00:00:15-Dnešními hosty jsou: RADEK JAROŠ.
00:00:18-Dobrý večer.
00:00:20-LUBOŠ XAVER VESELÝ.
-Dobrý večer.
00:00:23-IVO ŠMOLDAS.
-Dobrý večer.
00:00:27-A DAGMAR PECKOVÁ.
-Dobrý večer.
00:00:31-Prosím, přivítejte moderátora MAROŠE KRAMÁRA.
00:00:34-Dobrý večer!
00:00:36Dobrý večer.
00:00:38Dobrý večer, dámy a pánové.
00:00:40Kdo nedělá nic pro druhé, nedělá nic ani pro sebe.
00:00:44A tak jsem rád, že vás můžu přivítat u ZÁZRAKŮ PŘÍRODY,
00:00:47ve kterých se bude jako vždycky soutěžit, experimentovat,
00:00:51ale tentokrát jsme si mezi sebe vzali i Nadaci Naše dítě,
00:00:54které můžete přispět na její záslužnou
00:00:57i velmi potřebnou činnost.
00:00:59Stačí když navštívíte jejich webové stránky
00:01:02a tam najdete veškeré informace o tom, jak pomoci.
00:01:06Všem laskavým dárcům předem děkujeme.
00:01:09Ale teď ještě nikam neodcházejte, protože právě začínáme!
00:01:20Dobrý večer, Dášenko, rukulíbám.
-Dobrý večer.
00:01:22-Dobrý večer, pánové. Dášenko, první otázka na tebe.
00:01:26Byla někdy situace, kdy jsi potřebovala opravdu pomoct?
00:01:29-Já si myslím, že takových situací je v životě strašně moc.
00:01:33Takže určitě.
00:01:35A musím říct, že mně vždycky velmi ochotně bylo pomoženo.
00:01:40-Ivo, tys potřeboval někdy pomoct?
-To já potřebuju pořád.
00:01:44-Jo? Ty?
00:01:46-Samozřejmě. Všichni potřebujeme.
00:01:49A nejčastěji tedy, když se mi sesype počítač třeba.
00:01:56A to je tím, že on už je chytřejší než já,
00:01:59takže já musím povolat někoho znalého.
00:02:03Ale vždycky to dopadne dobře, zatím.
00:02:08-Xavere, tys moderoval hodně různých akcí,
00:02:12taky benefičních nebo charitativních.
00:02:15Cítíš v tom nějaký rozdíl, když je to taková dobročinnost?
00:02:18-Je to takový vznešenější.
00:02:21Já jsem měl takové období, kdy jsem dělal kdeco pro charitu.
00:02:25Teď to už trošku prosívám, jenom tu a tam.
00:02:29Ale nejčastěji moderuju pro charitativní organizaci
00:02:33Xaver v nouzi. SMÍCH
00:02:38Jak ses jich ptal, jestli potřebovali pomoct,
00:02:41tak já zrovna včera jsem se zasekl ve výtahu, potřeboval jsem pomoct.
00:02:46Stařičká sousedka mi pomohla.
00:02:48Tam byla v mezipatře taková škvírka jenom,
00:02:51a zrovna se mi hrozně chtělo čurat. A měl jsem jenom tašku na notebook.
00:02:55A než přijeli záchranáři, sousedka mi pomohla.
00:02:59Dala mi tam takovou...
00:03:01Když je člověku nejhůř, vždycky se někdo najde.
00:03:04-Já jsem myslel, že vás vytáhla tou škvírou.
00:03:06-Ne, na to neměla, pane doktore, ani sousedka, ani ta škvírka.
00:03:16-Dobře. Radku, ty jsi známý horolezec.
00:03:19Jsi první český horolezec, který zdolal...
00:03:23-Má zlomenou ruku!
00:03:25-Takových je.
-Ano, takovejch je.
00:03:29-Podle toho se pozná sportovec.
00:03:32-Ale seš první, který zdolal všech 14 nejvyšších vrcholů světa.
00:03:36Ale pozor, bez kyslíkové bomby.
00:03:40-Tak je to tak, no.
00:03:42-To je ale super, to je opravdu hodně velký výkon.
00:03:45A který výstup byl nejtěžší, kdy jsi potřeboval taky pomoct?
00:03:52-Tak já jsem měl to štěstí, že na těch horách jsem
00:03:54nějak výrazně pomoc nepotřeboval.
00:03:56Na mně je teď vidět,
00:03:58že potřebuju semtam pomoct k doktorovi.
00:04:00-Počkej, až uvízneš ve výtahu.
00:04:03-To se ti stalo na chodníku někde, to se nestalo na horách.
00:04:06-Ne, taky hasiči pro mě jednou jeli.
00:04:08To bylo, když jsem jel od těch doktorů.
00:04:11To jsem měl zase uřezaný prsty a řídil jsem tak,
00:04:13že jsem měl tuhle nohu vedle volantu
00:04:16a řídil jsem jenom pravou rukou. Měl jsem automat naštěstí.
00:04:19Ale uvízl jsem ve sněhu, který byl nafoukaný ve vánici,
00:04:23sedl mi tam podvozek, a jak jsem měl ořezaný ty prsty,
00:04:25tak jsem nemohl ani ven.
00:04:27A teď jsem seděl na silnici a nevěděl jsem, co dělat.
00:04:29Tak prvně se mě tam snažili vytlačit nějaký lidi,
00:04:32pak vytáhnout džipem.
00:04:34A nakonec mě napadlo zavolat hasiče.
00:04:37Přijeli hasiči a s tatrovkou mě vytáhli ven.
00:04:40Hezkej zážitek.
00:04:42Byli strašně akční a strašně dobří. Klobouk dolů před nima.
00:04:46-Ale řekni pravdu, kdo ti pomohl v šatně před natáčením?
00:04:49Řekni to.
00:04:51-Ano, je pravda, že Xaver mi zavazoval boty.
00:04:55-To si zaslouží potlesk ale.
00:04:59A než se tady objeví Vladimír,
00:05:02je tady hned první soutěžní otázka, která zní:
00:05:21Máte 3 možnosti, časomíra běží...
00:05:30Já doufám, že jste to stihli.
00:05:32A podíváme se hned, kdo co volil.
00:05:37Tak každý jste si vybrali svoji odpověď.
00:05:40Ale správnou odpověď nám řekne Vladimír,
00:05:42a nebo jeho host.
00:05:45-Přeji vám krásný večer. Na odpověď tu skutečně nejsem sám.
00:05:49Co je a co není správně nám řekne ředitelka
00:05:52Nadace Naše dítě, paní Zuzana Baudyšová.
00:05:55Vítejte v ZÁZRACÍCH PŘÍRODY.
-Dobrý večer.
00:06:00-Nadace Naše dítě. Komu pomáháte a jak dlouho?
00:06:03-Tak Nadace Naše dítě, už z názvu vyplývá,
00:06:07že chráníme děti. To je náš úkol číslo 1.
00:06:10A nadaci jsem zakládala v roce 1993,
00:06:13takže jestli se nemýlím a správně počítám,
00:06:16příští rok budeme mít čtvrt století za námi.
00:06:20-25 let, to si zaslouží velký potlesk.
00:06:25Jak vše Nadace souvisí s Linkou bezpečí?
00:06:28-Linka bezpečí byl první projekt Nadace Naše dítě.
00:06:32A vlastně byla její činnost odstartovaná v roce 1994.
00:06:39A je to bezplatná telefonní pomoc pro všechny děti,
00:06:43které mají nějaké trápení, nebo které si chtějí
00:06:46jenom popovídat, protože zrovna nemají s kým.
00:06:49Další naší činností je pomoc hendikepovaným dětem,
00:06:53dětem týraným, zneužívaným, opuštěným,
00:06:57to všechno je hrubé porušování dětských práv.
00:07:01Zkrátka pro normálního člověka je nepředstavitelné
00:07:05takovýmhle způsobem dětem ubližovat.
00:07:10-Vy v jednu chvíli zjistíte, že v nějaké rodině je problém
00:07:14a snažíte se tam soustředit svoji pomoc, napnout síly.
00:07:18-Záleží o co jde.
00:07:20Pokud je to hendikepované dítě a potřebuje něco z pomůcek,
00:07:25což pro maminku hendikepovaného dítka,
00:07:28nebo dětí není vůbec jednoduché.
00:07:31Často jsou to matky samoživitelky, takže velice rádi pomůžeme
00:07:36a neváheme. Čili to je jedna z pomocí.
00:07:41A další pomoc je, kdy je třeba řešit ty věci právně.
00:07:45To znamená s orgánem péče o děti, s Policií ČR,
00:07:49eventuálně i se soudy přicházíme do kontaktu.
00:07:56Je to týmová spolupráce, aby se tomu děcku pomohlo.
00:08:00-Paní Zuzana Baudyšová!
-Díky, děkuju.
00:08:05-Tak jste to slyšeli.
00:08:08Výjimečně správně byly všechny tři odpovědi.
00:08:12Protože jsme vstřícní a protože dneska děláme
00:08:15samé dobro, tak jsme vám takhle dali možnost,
00:08:18abychom vám mohli přidělit všem body, cokoli jste volili.
00:08:22Pojďte se na to podívat, každý máte 1 bod.
00:08:25Gratulujeme!
00:08:28A dnes tady máme opravdu skvělé publikum,
00:08:31protože tady je Nadace Naše dítě, naše dětičky jsou tady,
00:08:36rodiče jsou tady.
00:08:38Ale pozor, je tady ještě jedna nadace.
00:08:41Je tady Nadace pro Vladimíra Kořena.
00:08:43Jeho celá rodina ho přišla podpořit.
00:08:46Podívejte se, kdo je tady od Kořenů?
00:08:49To je klan!
00:08:51Kdo je tady Hujer? Všichni jsou Hujer.
00:08:54Vy máte taky takové velké rodiny?
00:08:57A tohle prý je jenom třetina. Oni přišli podpořit.
00:09:02-To jsou jenom kořeny. Potom přijde ještě kmen a větve.
00:09:06-A úplně nahoře je malá květinka, a to je ten Vladimír Kořen.
00:09:13Dášenko, jak je to u vás? Taky jste takový velký klan?
00:09:17-Z otcovy strany to vypadá podobně.
00:09:20A čím jsme starší, tím se spolu rádi a víc setkáváme.
00:09:24-A je veselo, když jste takhle všichni?
00:09:26Zpíváte si? To je dobrý.
00:09:28My jsme si zpívali.
00:09:30Můj děda byl režisér, jeho syn byl jeden muzikant,
00:09:33tanečník, fotograf, tanečnice, zpěvačka...
00:09:35Celá rodina taková trošku blázni.
00:09:38-My k tomu teda takovéhle příbuzenstvo nepotřebujeme,
00:09:42nám stačí tři piva.
00:09:47-Ivo, ty prý ses narodil nějak omylem někde v Prostějově?
00:09:51Je to pravda?
00:09:53-Jo jo.
-A jak? Omylem?
00:09:55-Měl jsem se narodit v Olomouci,
00:09:58kde tedy rezidovali mí rodičové, ale tenkrát,
00:10:03díky hygienické přepjatosti tamních porodníků,
00:10:07byla zavřená olomoucká porodnice, neboť se tam malovalo.
00:10:12Takže matku v těžké hodině odvezli do Prostějova
00:10:17a tam ona mě vyložila a zase mě vezli nazpátek.
00:10:24A já jsem se setkal s mnoha lidmi, kteří se narodili někde jinde,
00:10:29než měli, právě kvůli tomu, že se malovalo v porodnici.
00:10:33A já jsem si říkal, že mám ty zkušenosti s malováním,
00:10:37tak jak se rodilo tak málo dětí, tak jsem si říkal,
00:10:41jestli to není tím, že jak malujou pořád
00:10:45v té porodnici, tak se ten prostor tam scvrkává.
00:10:49Jak na těch stěnách narůstají ty malby,
00:10:53takže už se tam ty děti ani nevejdou.
00:10:56Proto je jich tak málo.
00:10:58Takže já jsem se tak ocitl v Prostějově.
00:11:02-Mému kolegovi bývalému z rádia se nedávno narodila trojčata.
00:11:06A přišli mu je ukázat, když navštívil ženu v porodnici,
00:11:10a on říkal krásnou větu:
00:11:12"To je všechno moje, nebo si mám vybrat?"
00:11:19-Xavere, jak je to u vás, když se rodina sejde?
00:11:23-Já mám rodiče na Moravě, a už těch 16 let,
00:11:26co jsem v jednom rádiu, v tom samém, tak kdykoli přijedu,
00:11:31tak mě maminka přemlouvá, jestli bych se nemohl živit
00:11:34nějak poctivě. To je takový tradiční rituál.
00:11:38Tak já už se raději rodinných sešlostí moc neúčastním.
00:11:42Vlastně tady v Praze žiju sám.
00:11:45A nedávno Česká televize o mně natočila 13. komnatu,
00:11:48a já jsem si tam tak posteskl, že jsem sám.
00:11:52Dostal jsem 33 nabídek ke sňatku.
-No nepovídej! To je zajímavý.
00:11:56-33. A přiznám se, že o jedné jsem uvažoval, protože tam ta dáma
00:12:01za to nabízela docela hodně peněz.
00:12:05Tak každej by se na to chytnul. Nemůžu říct tu částku.
00:12:09Tak jsem si s ní psal přes Facebook,
00:12:11protože já žiju jenom na Facebooku. Tak jsme si napsali několikrát.
00:12:16A já jí píšu: "Proč za to nabízíte peníze?
00:12:19A tolik ještě?" To byla suma.
00:12:21"Já se chci pomstít," říkala ona, "svým předchozím čtyřem manželům."
00:12:26A pak jsem z toho vycouval, protože mně posílala
00:12:29jejich fotky a komentáře.
00:12:31Tak jeden byl boxer, jeden byl řidič kamionu,
00:12:34třetí byl toho času ve výkonu trestu,
00:12:36tak jsem to vzdal.
00:12:43-Radku, jak ses ty dostal k tomu lezení?
00:12:46Tys to zdědil po někom?
-Nezdědil.
00:12:49Já jsem právě šel tak trošku cestou samostatného vývoje.
00:12:56Ale možná, že právě máma, když byla v 8. nebo 9. měsíci,
00:12:59tak ji táta vytáhl u nás Drátník.
00:13:06Což je taková skála, kde jsem shodou okolností
00:13:11začínal s lezením na skalách.
00:13:14Takže možná, že jsem se nějak vrátil do toho prenatálního věku.
00:13:19-A jak je to u vás v rodině? Leze někdo po tobě ještě?
00:13:22-Neleze nikdo. SMÍCH
00:13:26-Myslím jako v rodině. Jako tvý děti.
00:13:30ZÁCHVAT SMÍCHU
00:13:33-Pardon.
-Dobře postavená otázka.
00:13:36-O tomhle napsala krásnou knížku moje dcera,
00:13:40která se jmenuje "Hory, má panenko".
00:13:42Ta knížka, ne ta dcera. SMÍCH, POTLESK
00:13:46A moje dcera, nebo děti lezly se mnou,
00:13:49dokud se nenaučily říkat ne.
00:13:52-Musely.
-Od tý doby lezu sám.
00:14:01-A my, dámo a pánové, budeme pokračovat.
00:14:04Budeme se teď bavit o dětech. Ale ne lidských, ale zvířecích.
00:14:09Pozor, otázka zní:
00:14:25Tak, máte 3 možnosti.
00:14:31Vypije toho hodně určitě.
00:14:33Slůně je veliké, už když se narodí.
00:14:37Uvidíme, co jste volili.
00:14:39Co jste tam dali, to jsem zvědav.
00:14:45-Já jsem viděl v zoologické, jak malé slůně vypije
00:14:48na jeden hlt kýbl. To musí být možná 20 litrů.
00:14:52-Jo? A jak to pilo?
-A to byl ještě kojenec?
00:14:55-Tak já nevím, jestli to byl kojenec.
00:14:58Byl to kojenec jak panelák na Letňanech.
00:15:00Bylo tam napsáno slůně.
00:15:03A ještě se mi líbilo, jmenoval se Tomáš.
00:15:06-Tomáš. A jak to pil?
00:15:09-On si to tak nasál do toho chobotu,
00:15:11tak jsem myslel, že tím to nějak vypil.
00:15:13-Aha, dobře.
00:15:15-I když on se možná sprchoval tím chobotem.
00:15:17-Já jsem viděl třeba na YouTube takový film, ale opravdovej, živej.
00:15:22Tam někde v Thajsku byli japonští turisté, turistky,
00:15:27takové mladé holky, a ta jedna telefonovala.
00:15:31A šly kolem slonů a ten slon ji vzal ten telefon a sežral ho.
00:15:36A teď byl střih, jak ty Japonky tam čekaj.
00:15:40A ta druhá Japonka měla telefon a chodili s tím správcem
00:15:44těch slonů a volali.
00:15:46Až se ten jeden bobek ozval a zazvonil,
00:15:50tak si ho vytáhla.
00:15:52To jsem fakt viděl.
00:15:57Je to možný.
00:16:01-Ona taky mohla vibračním vyzváněním vyvolat zvracení.
00:16:05SMÍCH, POTLESK
00:16:10-A my se teď podíváme za slůňaty do pražské ZOO.
00:16:15-Dětství je období her, dovádění a poznávání světa kolem sebe.
00:16:20To naprosto platí i v říši zvířecí.
00:16:23Představujeme vám sloního krasavce jménem Maxík.
00:16:26Zatím vypadá, že to ještě netuší, ale jméno má po císaři
00:16:29Maxmiliánovi II. Habsburském.
00:16:32Ten do českých zemí dovezl úplně prvního slona.
00:16:36A v roce 1570 to teda musela být podívaná,
00:16:39která se vlastně neomrzela dodnes.
00:16:42Maxík je teprve prvním stoprocentně pražským slůnětem.
00:16:45Nejen že se tu narodil, byl tu dokonce i počat.
00:16:49Slůně se v těle matky vyvíjí 22 měsíců.
00:16:52Dává si na čas nejdéle ze všech savců.
00:16:55Mládě se narodí hustě porostlé srstí
00:16:58a hned po narození se postaví na nohy.
00:17:00A když se vše daří, začne hned pít tlamičkou od mámy.
00:17:04A to až 9,5 litru výživného mléka.
00:17:07Chobot moc ještě použít neumí, spíš mu překáží.
00:17:11A při pití ho musí držet stranou.
00:17:13Dokonale ho ovládá po čtyřech měsících
00:17:16a může pak ochutnat stravu dospělých.
00:17:18Od nich se snaží okoukat i ostatní dovednosti.
00:17:22Ale někdy je to ještě moc těžké.
00:17:25Na rozdíl od velkých slonů ještě není tak klidný a důstojný,
00:17:29a dokonce se snaží je předběhnout.
00:17:33Jen člověka někdy napadne rčení o slonu v porcelánu.
00:17:48Typickým znakem slonů je chobot s citlivým koncem,
00:17:51kterým může uchopit drobné předměty.
00:17:54Ale rozhodně s ním nepijí.
00:17:56Vodu jen nasají a vstříknou do hrdla.
00:18:09Sloni jsou jedním z nejstarších symbolů štěstí.
00:18:13A je skvělé vidět, že šťastní jsou i oni sami.
00:18:23-Tak jste to viděli i slyšeli, malé slůně vypije denně 9,5 l.
00:18:28Správná odpověď byla za B. A my budeme přidělovat body.
00:18:36Samozřejmě, Ivo, dostáváš bod, gratulujeme!
00:18:42Viděli jsme malé slůně.
00:18:44Jací jste byli vy, když jste bylí malí?
00:18:48-To snad ani nemůžu říkat tady nahlas.
00:18:51-Ale řekni. Něco prozraď na sebe, to už je dávno.
00:18:54-Jak jsem byla tvrdohlavej fracek, který si všechno doma prosadil.
00:18:58Bohužel. V pubertě to bylo ještě horší.
00:19:02A já musím poděkovat svým dětem, že se nepomamily,
00:19:05že jsou celkem v pohodě.
00:19:08-Že ti to nevrátily.
-Že mi to nevracejí.
00:19:12-Ivo, tys byl dítě určitě takový filosofický?
00:19:16-Já jsem byl velice mírné, upozaděné,
00:19:20tlusté, tiché dítě.
00:19:24-Vážně?
-Jo.
00:19:26-A jak se ti stalo, že jsi takhle hubenej teď?
00:19:30-To je tou černou. SMÍCH, POTLESK
00:19:38-Rozbil jsi někdy okno aspoň.
-Ne, okno jsem nerozbil.
00:19:43-Cos udělal špatnýho?
00:19:45-Jednou jsem vlastně chtěl, to si teď vybavuju tu scénku.
00:19:48To bylo ve škole.
00:19:51Chtěl jsem udělat radost soudružce učitelce.
00:19:55Ještě na ruštině.
00:19:57A neměl jsem ty pravé zkušenosti, takže v momentě,
00:20:01kdy jsem já měl dojem, že ona nás chce obveselit
00:20:06nějakým opravdu komickým výstupem před tabulí,
00:20:10tak jsem ji chtěl za to odměnit smíchem.
00:20:17Protože ostatní spolužáci se nesmáli,
00:20:21tak jsem se velmi upřímně začal řehnit.
00:20:24Ale ukázalo se, že to byl hysterický záchvat od ní,
00:20:28takže následovalo, co muselo.
00:20:31Ruštinářka přiběhla, pleskla mi facku.
00:20:38To mě urazilo strašně.
00:20:40A bylo to už nějak ve 4. třídě, já jsem se zatvrdil
00:20:43nejen proti ruštinářce, ale hlavně proti tomu jejímu předmětu.
00:20:48A to jsem dodržel teda.
00:20:51-To jsi dodržel, doteď neumíš rusky.
00:20:53-V životě jsem nehnul prstem pro ruštinu
00:20:55a dodneška nepřečtu azbuku.
00:21:01-Xavere, jak vypadalo tvoje dětství?
00:21:04-Mně teď připomněl pan doktor jednu krásnou věc z dětství.
00:21:08Taky jsem dostal ve škole, ale facku strašnou,
00:21:10v českém jazyce.
00:21:13Na ten jsem nezanevřel tedy, ale pamatuju si,
00:21:15že ta učitelka na té základní škole v Tišnově, to bylo kvůli tomu,
00:21:19že jsme se bavili pořád.
00:21:21A ona chodila a - ticho, poslouchejte,
00:21:23a my jsme se zase bavili. A ona přišla k té lavici,
00:21:25to vidím, jako kdyby se to stalo dneska,
00:21:27ale opravdu s rozběhem téměř.
00:21:30Já jsem dostal tak strašnou facku, že jsem měl ještě tři dny
00:21:32tady takhle... A dodala k tomu větu:
00:21:35"Pamatuj si, Veselý, že to žvanění tě neuživí."
00:21:38A to se sekla teda.
00:21:45-Radku, tys byl asi hodné dítě.
00:21:48Ty vypadáš jako takovej hodnej člověk. Co?
00:21:51-Byl jsem hodnej, nějak si nevzpomínám,
00:21:54že jsem zlobil. Ale je pravda,
00:21:56že si taky vzpomínám na jeden nářez.
00:21:59Protože já jsem měl staršího bráchu,
00:22:03tak jsem se mu chtěl podobat, že jo.
00:22:06Takže já jsem od první do třetí třídy kouřil.
00:22:11-Jako na základce?
-Na základce, samozřejmě.
00:22:15Ale můj táta byl vzpěrač, a tehdy nebylo varování
00:22:19na těch krabičkách, že kouření škodí zdraví.
00:22:24Ale já jsem ho dvakrát potkal s tou cigaretou, jak si vykračuju.
00:22:28A pochopil jsem, že to kouření škodí zdraví.
00:22:39-Vy jste kuřáci ještě?
00:22:41-Ne, tak já jsem začal až ve 3. třídě.
00:22:44SMÍCH
-Já jsem byl napřed vždycky.
00:22:47-No a vydrželo mi to dlouho. Jo?
00:22:50To musím teda se přiznat, že jsem to nikdy neodbejval.
00:22:54Opravdu jsem se tomu věnoval důkladně.
00:22:58Vlastně jsem přešel na elektroniku před několika lety.
00:23:02A ne kvůli zdraví, ale z lakoty.
00:23:07-Jo, je to levnější.
00:23:10-Že to je levnější.
-Aha.
00:23:12-Tam na tom není ta spotřební daň.
-Zatím.
00:23:15-No zatím. Tak já uvidím.
00:23:18Možná, až to zdaní, tak možná si to odpustím.
00:23:22-Zdaní Za chvíli i vzduch bude zdaněnej.
00:23:25-No no no. Ale pořád se tomu věnuju.
00:23:28-Pořád se tomu věnuješ. Tys taky začal tak brzy?
00:23:30-Já jsem skončil... Je to asi 40 minut.
00:23:33SMÍCH, POTLESK
00:23:39-My jsme si povídali o tom dětství, jací jste byli ve škole.
00:23:42Co ve vás vyvolává slovo chemie? Blé.
00:23:45-Já jsem měla jako dítě "Malého chemika" doma.
00:23:48To byla taková hra pro děti.
-To vím, to znám. To tě bavilo?
00:23:52-To mě fakt bavilo, děsně úplně.
-Opravdu?
00:23:54A pak ve škole, když jste dělali pokusy,
00:23:56dělalas nějaký pokusy třeba? Vybuchlo ti něco?
00:23:59-Ne. Že by to bylo jak "Marečku, podejte mi pero",
00:24:02se nestalo teda. Ale bavilo mě to vždycky.
00:24:05-Taky vás bavila chemie?
00:24:07-Mě ne, protože já jsem vždycky klečel v chemii
00:24:10na takových válečkách skleněných. A to byla moje chemie.
00:24:15-A proč jsi na tom klečel? To byla fyzika, ne? To bolí.
00:24:19-Ne, to byl jako trest.
-Trest. Já vím.
00:24:22-Já už nevím, nějak mě ta chemie tehdy nebrala.
00:24:25My jsme měli chemikáře, který měl trabanta.
00:24:29A my jsme mu to dávali trošku vždycky potom sežrat.
00:24:32A třeba jsme mu...
-Polili jste mu ho kyselinou.
00:24:36-Ne, to by nesežralo, to bylo obrněný vozidlo.
00:24:40Ono právě vydrželo všechno, ale my jsme ho potom
00:24:42vždycky donesli do průjezdu a nechali jsme ho zaparkovaný.
00:24:47A on měl vpředu 10 cm a vzadu taky. A z toho nešlo vyjet.
00:24:51Ale on věděl dobře, kdo to byl, takže proto ty válečky.
00:25:02-Vladimír třeba, ten má rád na světě
00:25:04jenom tři věci - vlastní rodinu, mě a chemii.
00:25:08A proto chemie nesmí chybět ani dnes večer.
00:25:11Otázka zní, pozor:
00:25:26Tak časomíra běží, máte 3 možnosti.
00:25:40Céčko! Stříbro všichni.
00:25:43-Já jsem hádala ale.
-Všichni chtějí stříbro.
00:25:46-Diamant byla blbost.
00:25:49-To by bylo strašně moc bohatých lidí. To ne.
00:25:51-Přesně, to by šlo rup cup.
00:25:53-To by tady vůbec nebyl Vladimír, kdyby to uměl.
00:25:56-No dobře, tak si uděláme malej pokus.
00:25:59Sinips snaps nur rebú rebú rebú le bazelúre...
00:26:02Co nám náš alchymista připraví?
00:26:11-Hydroxid soudný, známý pod obecným názvem louh,
00:26:15se používá už od 17. století, kdy byl objeven
00:26:18Nicolasem Leblancem.
00:26:20Obsahují ho všechna mýdla na trhu.
00:26:23Kdybychom objevili louh dříve a žili v době císaře Rudolfa II.,
00:26:28patřili bychom k jeho nejoblíbenějším alchymistům.
00:26:32Dnes totiž díky hydroxidu přeměníme měděnou minci
00:26:36na stříbrnou a tu poté vyžíháme do zlaté.
00:26:39Do rozehřátého hydroxidu sodného přidáme zinek.
00:26:43Po vložení měděné mince se na jejím povrchu začne
00:26:47elektrochemicky vylučovat zinek, který se současně redukuje
00:26:52za vzniku volného vodíku.
00:27:06Tím získá mince stříbrnou barvu.
00:27:11A jestliže budeme takto pozinkovanou minci
00:27:15žíhat nad plamenem, zinek pronikne do vrstvy mědi
00:27:19a vytvoří s ní slitinu - mosaz.
00:27:22A ta je známá zlatým zabarvením.
00:27:33Nejenom císař Rudolf II. by zíral.
00:27:43-Je to jasný, budeme přidělovat body.
00:27:46Podíváme se, kdo dal správnou odpověď.
00:27:51Ano, přidělili jsme body, správně, ale nejvíc má Šmoldas.
00:27:55Ivo, gratulujeme.
00:28:01Tak všichni máte bodíček, gratuluji.
00:28:04Správně bylo za C.
00:28:06Ale my jdeme dál. Jdeme do sportu.
00:28:09Co je vaším největším sportem, co máte nejraději?
00:28:13-Já? Tak já nemám ke sportu vřelý vztah samozřejmě,
00:28:20ale jeden sport pěstuji ustavičně,
00:28:24byť nuceně.
00:28:26Já tomu říkám noční urinální turistika.
00:28:40U toho končím.
00:28:43-A, Xavere, na tobě je jasný, ty bys mohl být vzpěrač, ne?
00:28:48Nevzpíráš?
-Sumo bych mohl?
00:28:50-Sumo bys taky mohl, jasně.
-Vzpěrač ne. Vzpěrač...
00:28:53-Ale Sumo jo, Sumo jo.
-Když já nejím rýži, víš.
00:28:57-Pojď sem, ty prý děláš jeden sport,
00:28:59já to o tobě vím.
-Povídej, co víš?-Poker.
00:29:03-No to jsem... Hele, je to trošku mýtus.
00:29:06Já jsem totiž napsal knížku "Las Vegas", a jezdím tam často.
00:29:09Teď už pracovně.
00:29:11Tak se nějak začalo vyprávět, že tam jezdím hrát.
00:29:14Což není pravda.
00:29:16Ale poker je jediná hazardní hra, kterou si zahraju, když je potřeba.
00:29:21Ale nemám tu trpělivost.
-Ale je to sport vůbec?
00:29:24-Je to sport.
-Když se to...
00:29:26-Je to rozhodně větší sport než tady doktorova turistika.
00:29:30Ale v tom Las Vegas se dějou neuvěřitelný věci.
00:29:34Na každým kroku tě chtějí něčím překvapit.
00:29:37Teď jsme tam zažili, že si tam můžeš zahrát
00:29:41Piškvorky se slepicí.
00:29:43-Kdo vyhrál?
-O peníze. Kdo vyhrál?
00:29:46Vyhrála skoro vždycky ta slepice.
00:29:49Jenom můj kolega, který tam byl, fotograf,
00:29:52pan Černínský, remizoval. To byla největší...
00:29:56Je to taková prosklená věc, která stojí, průhledná
00:30:00a rozdělená na čtverečky.
00:30:03Na jedné straně jsi ty, dáš 10 dolarů,
00:30:06za slepici tam zřízenec dá taky 10 dolarů.
00:30:10A slepice si chodí z té své strany a klovne někam.
00:30:14Má třeba křížky, klovne křížek.
00:30:17A ty přemýšlíš a řekneš, tak a já mám kolečka, tak dám tady.
00:30:22Slepice se zase prochází, chvilku zas někam přijde a klovne.
00:30:26A takhle s tebou hraje Piškvorky a nikdo ji neporazí.
00:30:29Je to originál živá slepice, hlavu by sis ukroutil,
00:30:32jak to je udělaný. Nevím.
00:30:34-Ale to je tím, že ona není vynervovaná,
00:30:37protože ty prachy tam za ni dá někdo jinej.
00:30:41-A když... Když tu slepici...
00:30:43SMÍCH, POTLESK
00:30:47Když ji porazíš, tak si vezmeš těch 20 dolarů.
00:30:51A když ona tě porazí, tak si vezme zřízenec ty dolary.
00:30:54-To je jasný.
-A remiza, bere si každej.
00:30:57Tak kolega remizoval, jinak vždycky každej prohrál.
00:31:00-Tak, Radku, tebe se nebudu ptát na sport.
00:31:02Ty seš úplně ztělesněný sportovec, to vidíme i na tý ruce,
00:31:07ale co tam děláš, prosím tě, sám?
00:31:10-Zase se máš možnost soustředit na to lezení
00:31:14a nemusíš se nikým zaobírat.
00:31:16Ono to pak odsejpá trošku jinak, mnohem líp a rychleji.
00:31:21-A v kolik jdeš spát v tý skále, když tam seš několik dnů?
00:31:24Nebo co děláš večer? Já si to neumím představit.
00:31:28-Večer si vaříš jídlo. To bys taky vařil.
00:31:32-Tam není internet třeba, co tam děláš?
00:31:36-Jdeš třeba v devět spát a říkáš si, ráno vstávám v osm
00:31:39a polezu nahoru.
00:31:41-Tak to znamená, že musíš vstát už v pět
00:31:44a začít si vařit, protože tam to vaření...
00:31:46-Ty tam jezdíš jenom vařit?
00:31:49-No ne, tam si vaříš ze sněhu, z ledu, a ono to moc vtipný není.
00:31:54Ona je ti zima, chce se ti spát, bolí tě ruce...
00:31:57-Tam je ten bod varu nějak jinak, že jo?
00:32:00-A je tam bod varu nízkej, takže tam ve skutečnosti
00:32:03neuvaříš nic. Ale tam už nic skoro nejíš.
00:32:06Tam spíš jedeš z podstaty, ze zásob, na tekutiny hlavně.
00:32:09Ono uvařit třeba právě ty tekutiny trvá tři hodiny.
00:32:13Tři hodiny na ten den, který máš před sebou.
00:32:20-Radku, a kdybys měl naše sportovce,
00:32:22včetně mě, vzít někam na výšlap, kam bys nás vzal?
00:32:26Co bysme zvládli my čtyři?
00:32:29-Tak dali bysme Sněžku, ne? Jsme v Čechách.
00:32:32-Teď jsem to chtěla říct.
-Sněžku, jo? To je urážka.
00:32:36-Ne, to není urážka. To je realita.
00:32:39-Vždyť tam se vyjede na tom...
00:32:41-No dobře! Ale my bysme to museli chodit.
00:32:44-Aha.
00:32:46My bychom počkali v restaurantu, pane doktore, dole, ne?
00:32:53-Můj kamarád Vladimír má rád adrenalinové zážitky.
00:32:57A za tím nejmagičtějším, když se z člověka stává rodič,
00:33:00musel až na porodní sál do nemocnice ve Slaném.
00:33:05-Věřím, že se mnou budou všichni souhlasit,
00:33:07když řeknu, že největším zázrakem přírody
00:33:10je zrození lidského života.
00:33:13Je to mimořádný, neskutečný, fascinující proces,
00:33:17kdy se ze shluku buněk vytvoří uvnitř ženského těla nový člověk.
00:33:22Celá cesta začíná splynutím vajíčka a spermie a po 9 měsících
00:33:26končí porodem.
00:33:28Pro každou maminku je takový porod mimořádně náročný
00:33:32a někdy i rizikový moment.
00:33:34Proto se v průběhu tisíců let okolo porodu vytvořily
00:33:38mnohé mýty a pověry.
00:33:40Pravdou ale po celu tu dobu zůstává, že jde o poměrně
00:33:43bolestivou záležitost.
00:33:46A zlí jazykové tvrdí, že kdybychom rodili my muži,
00:33:50tak lidstvo už dávno vymřelo. Já nevím, já se zeptám odborníka.
00:34:05Paní primářko, vy jste na porodním sále
00:34:07takřka každý den, považujete to ještě jako zázrak?
00:34:10-Musím říct, že ano.
00:34:12Mám pocit, že při každém porodu jsem trošku v jiné psychické pohodě
00:34:17a že to s těmi rodiči prožívám.
00:34:19A když to tady tak hezky klapne a narodí se zdravé miminko,
00:34:22tak někdy nás to dojímá až k slzám.
00:34:24-Okolo porodů je spousta fám, pověr, nebo i statistik.
00:34:28Říká se, že v úterý se rodí nejvíc dětí a v neděli nejméně.
00:34:32Je to pravda?
00:34:34-Řekla bych, že na týdny to není rozděleno.
00:34:37Spíš třeba úplněk.
00:34:39Během úplňku určitě praskne víc plodových vod
00:34:41než v jiném období.
00:34:43-Je vidět, že příroda zmůže mnohé, ale takový porod,
00:34:46to je docela riskantní věc, jaká jsou rizika?
00:34:49-Porody můžou probíhat krásně od začátku do konce.
00:34:53Já bych to samozřejmě přála všem maminkám,
00:34:55ale někdy se nám najednou může stát,
00:34:58že se to v nějakém bodu zlomí a my musíme akutně zasáhnout.
00:35:01Třeba císařským řezem, nebo pomoct kleštěmi,
00:35:03nebo jinou operací, kdy to miminko rychle musí na svět.
00:35:07Z toho důvodu ani nejsem příznivcem porodů doma.
00:35:10A jsem ráda, že jsem tady obklopena technikou,
00:35:13personálem, ale přitom se snažím, aby se rodiče tady cítili dobře,
00:35:18aby si prožili porod aspoň tak trošičku
00:35:21podle svých představ.
-Jako doma.
00:35:24A té přírodě jenom tak trošinku asistujete a odstraňujete rizika.
00:35:28A teď k té bolesti, to mě zajímá ze všeho nejvíc.
00:35:32Prý je to nejukrutnější bolest, jakou může člověk zažít.
00:35:35Je to tak?
00:35:37-V některých literaturách tvrdí, že žena, která rodí,
00:35:41musí vykonat práci, jako když sfáráte do dolů.
00:35:45A porodní bolesti se považují za jedny z nejkrutějších.
00:35:49Ale já bych řekla, že to je dost individuální.
00:35:52Ta bolest v sobě zahrnuje mnoho faktorů.
00:35:54Je to celkové naladění rodičky.
00:35:57Jestli je na porod připravená psychicky, v pohodě,
00:35:59jestli je v harmonickém manželství, jestli je teď tady s doprovodem,
00:36:03který ji spíš podpoří, nebo si čte knížku -
00:36:05to taky občas vidíme.
00:36:07Pak samozřejmě to, jak snáší sama bolest.
00:36:10Podílí se na tom i to, jak funguje děloha,
00:36:13jak silné stahy dokáže ta děloha vytvořit.
00:36:15Dokonce některé ženy tvrdí, že když jim odteče plodová voda,
00:36:18tak děložní stahy zesílí, že to je pro ně nepříjemnější.
00:36:22Já si myslím, že to až tak velký rozdíl není.
00:36:25Takže je mnoho faktorů, které pak ty silné bolesti
00:36:27mohou vytvořit.
00:36:29Ale určitě se to dá zvládnout a hlavně to stojí zato.
00:36:31-Co říkáte tomu, že bychom to my chlapi nedali,
00:36:34že bychom to nevydrželi?
-Můžeme to tady teď vyzkoušet.
00:36:37Uvidíte, jak budete odolný.
00:36:40Máme tady z rehabilitace zapůjčen přístroj, který aspoň částečně,
00:36:43ne takovým způsobem jako u rodiček,
00:36:46může nasimulovat bolesti vašeho příčně pruhovaného svalstva
00:36:50a imituje tak trošku děložní stahy.
00:36:53-Jejda. Děložní stahy u mě?
00:36:56-Já bych zavolala sestřičku.
00:36:58Myslíte, že bych to nedal?
-Mě by to taky zajímalo.
00:37:02Ale myslím si, že to muži moc nedaj.
00:37:04-Ale daj. Zavoláme sestřičku?
00:37:06-Ano, ještě se usmíváte, maminko.
-To je dobře, ale už se třesu.
00:37:10Abyste všichni viděli, tak tohle 9 měsíců nosím.
00:37:14A teď se toho zbavím. Aplikujete to do zajímavých míst.
00:37:21-Pokud rodíte poprvé, tak vás čeká
00:37:24za normálních okolností pět až osm až deset hodin bolestí.
00:37:29Ze začátku můžou být po pěti deseti minutách,
00:37:33pak se můžou intervaly zkracovat na tři minuty i na minutu.
00:37:37Ta bolest ani minutu netrvá. Ta trvá několik sekund.
00:37:41Dalo by se říct dvacet sekund.
00:37:44Potom na to tlačení někdy i pomáháme nějakými léky,
00:37:46abyste mohl tlačit do té kontrakce, která trvá delší dobu.
00:37:49-Tlačení neočekávám.
-Dobře.
00:37:55-Jau!
00:37:57Ježiši!
00:38:03-Já to nechápu, na co všechno se Vladimír nechá přemluvit.
00:38:07Já jsem sám zvědav, jak tohle dopadne?
00:38:10Tak otázka zní, dávejte pozor:
00:38:23Nebo za C - narodilo se mu slůně. SMÍCH
00:38:27Ne, to jsem se spletl, zničil porodní lůžko.
00:38:30To je třetí možnost.
00:38:34Počkej, časomíra běží, honem.
-Aha. Tak sorry.
00:38:38-Stihli jste to?-Nevím.
-Já vás tady bavím.
00:38:42No nestihli. Tak co byste dali?
00:38:44-Já bych dala C.
-Céčko, Dagmar. A, Radku?
00:38:47-Já bych dal béčko.
-Ty taky béčko.
00:38:49-Už to opsal od nás.
-Ale dáme mu to. Souhlasíte?
00:38:53Takže máme:
00:38:59On ničí všechno, to je pravda.
-Právě.
00:39:02-Ano, už jsme to opravili. Zničil porodní postel.
00:39:06Tak tomu říkám genderová rovnost.
00:39:09A pokud se to Vladimírovi podaří,
00:39:12tak budeme svědky historického okamžiku.
00:39:16-Jejej! Jejejejejej...
00:39:18-Počkejte, já vám podržím ten balón.
00:39:20Zkuste si rozkročmo hezky sednout, ták. A někomu dost pomáhá,
00:39:25když se takhle položíte na to předloktí. Aha, zase.
00:39:28Nebudeme tlačit ještě, rodiči, hezky si to prodýchejte. Tak.
00:39:33-Ještě ty porodní cesty jsou jako malý, jo?
00:39:37-Já si myslím, sestři, že se dostáváme
00:39:39na takovou branku 4, 5 cm, přidejte na intenzitě.
00:39:43-Né! Jau!
00:39:45-Někomu pomáhá, když chodí.
00:39:47Nechcete se zkusit projít pár kroků?
00:39:50-Ani ne. Nebo...
-Jo?
00:39:53-Tak já... jéé!
00:39:55-No, já si myslím, že teď jste možná ve fázi,
00:39:58kdy jste třeba jako ta rodička doma prodejchal ty dvě tři hodiny,
00:40:03dejme tomu, a že by to mohlo být
00:40:05už na tzv. přípravu.
00:40:07To my vám musíme dát, jestli s tím budete samozřejmě
00:40:10souhlasit jako rodič, klystýr...
00:40:12-Já nechci... žádnej klystýr!
00:40:15Je to jenom jako!
00:40:18-Já přejdu a zkusím to tady napolohovat.
00:40:22Můžete se položit zatím na bok.
00:40:25Já bych teď zkusila... KŘIK
00:40:30Jajajaj jajajaj! He.
00:40:32-Pojďte, zkusíme si vás dostat do polohy,
00:40:35jako kdybyste už měl pomalinku tlačit.
00:40:37Dáme nohy od sebe a tady na tu podložku.
00:40:40Pojďte, ještě tu druhou nohu, my potřebujeme mít
00:40:42to pánevní svalstvo hezky povolené.
00:40:45-Maminko, teď není kontrakce, tak toho využijte,
00:40:49teď přijde další.
-Jééé!
00:40:51-Při té bolesti, která bude nastupovat,
00:40:55se zhluboka nadechnete.
00:40:58Zavřete oči, pusu, a zhluboka a dlouze zatlačíte.
00:41:02Pojďte, stačí jenom jednou. Tak, výborně, výborně.
00:41:07Povolit. Nic vám neodchází doufám jiného.
00:41:10-Jé!
-Ták.
00:41:12Máme tady takovou směs plynů, kterou bych vám mohla
00:41:17teď nabídnout, abyste si ty porodní stahy
00:41:20trošičku prožíval v euforii. Chcete to vyzkoušet?
00:41:24-Co? Jo. Já potřebuju pomoct.
-Tak dobrá.
00:41:27Jinak ta druhá doba porodní se nám většinou podaří
00:41:31zvládnout do hodiny.
-Do hodiny?
00:41:35-Budete si to takhle držet.
00:41:37-Tak, dejte si to do pusy a zhluboka se nadechněte.
00:41:40Tak. A vydechnout.
00:41:42A pořádně do sebe naberte ten vzduch.
00:41:45-Jé!
-Ták, dobrý.
00:41:47Vemte to do pusy a pořád nadechovat a vydechovat.
00:41:50Ten účinek se většinou objeví tak za dvě tři minuty.
00:41:54-Chichi, tohle je dobrý. SMÍCH
00:41:58To jim fakt dáváte?
00:42:00Jau, chichichi,
00:42:03to je kontrakce.
00:42:09Můžu ještě? Jaůůů!
00:42:11-Je vidět, že ta směs kyslíku a oxidu dusného
00:42:15na vás velice hezky působí. SMÍCH
00:42:19Pane rodiči, já si myslím, že vám ten plyn
00:42:22už dostatečně stačil, my ho vrátíme sestřičce.
00:42:25Ony nám ho maminky nechtějí občas vracet.
00:42:28-Jé! KAŠLÁNÍ
00:42:30-Teď už opravdu je ta vypuzovací fáze,
00:42:33tak byste si měl prožít bolesti opravdu toho nejvyššího rázu.
00:42:37-Tak jdeme do finále, jo?
-Kateřino, pojďte, přidejte.
00:42:41HUDBA, KŘIK
00:42:44-To já nedám!
00:42:46-Jste už docela propocenej celej, opravdu.
00:42:50Tak co budeme pokračovat?
-STOP! Jááá! Vypni to! Au.
00:42:56-Tak, my vás zbavíme těch pytlíků. Tak jaký to bylo?
00:43:03-A kde je miminko?
-Máte tři doma.
00:43:06Můžete ještě jednou poděkovat vaší ženě.
00:43:11-Teda, ženský, to je neuvěřitelný, hrdinky.
00:43:17Mami, máš to u mě, děkuju.
00:43:24-Tady máme prvorodičku.
-Prvorodiče!
00:43:28Myslím, že my chlapi bysme to možná dali.
00:43:31-Hahaha.-Ne ne, ženský jsou neuvěřitelný hrdinky.
00:43:35I když ta sestřička, jestli jste si všimli,
00:43:39tak ta měla takový divný sklony.
00:43:41Oně mně podá pití a druhou rukou to pouští.
00:43:45-Ale bůhví, jak to bylo, tam byly dvě ženy na vás.
00:43:48Ony chtěly dokázat, že ty ženský mají výhodu.
00:43:51Proč tam nebyl doktor třeba jeden?
00:43:54Bůhví, co vám tam pouštěli. A bůhví kam.
00:43:58-Hlavně je dobře, že jste to stopli
00:44:01před tou vypuzovací fází.
00:44:10-Taky jsem se trošku bál, co by tam vyšlo.
00:44:14Ale stejně, gratulujeme, vydržel jsi tu celou prvotní fázi
00:44:18porodu, a to byla správná odpověď. Béčko, dáme vám body.
00:44:23Pojďte se podívat, máte body.
-No já ne.-Chlapi vítězí.
00:44:29-A Ivo Šmoldas vytlačil čtyřku. Máš čtyřku.
00:44:33Děkujeme ti, Vladimíre.
00:44:36Děkujeme a držíme palce do dalšího porodu.
00:44:38-Tak já jdu na další pokus.
-Ty běž. Běž se připravit.
00:44:44-Vlastně on si teď bude užívat šestinedělí.
00:44:48-To je pravda, bude odpočívat.
00:44:50-Ono teda užívat šestinedělí, nevím, nevím, jo.
00:44:53-A taky může mít laktační psychózu, pozor.
00:44:56-Vy se v tom nějak vyznáte, pánové. Byli jste u porodu?
00:44:59-Co? Já?
-Tak jako manžel myslím.
00:45:03-Já teprv jsem si dal inzerát předevčírem na seznámení,
00:45:06takže mě to čeká.
00:45:08-A bylo tam napsáno v inzerátu "za účelem eventuálního porodu?"
00:45:12-"Za účelem plození dětí".
00:45:14-Mimochodem, vyprávěl mi nedávno jeden kamarád, myslivec,
00:45:19že taky byl u porodu.
00:45:21A že mu tam ta sestřička říkala, kdyby se vám udělalo špatně,
00:45:25a dávala mu instrukce.
00:45:28On říkal, se mnou si nedělejte starosti, já jsem zvyklej.
00:45:32Víte, kolik já vyvrhl jelenů.
00:45:40-Ale v nějakém článku jsem četl o tobě, že kdybys neměla
00:45:43tolik práce, že bys třeba měla i deset dětí.
00:45:46-A mě to jeden čas bavilo.
-Co? Dělat ty děti?
00:45:49-Ne, tak jako bejt taková ta manželka, tchyně i švagrová.
00:45:54Jak to všechno ty ženský zastávaj, jak to maj takhle pod palcem.
00:45:58Ale teď už zase bych radši zpívala.
-Ale víš, co je pro mě zajímavý?
00:46:02Třeba zpěváci říkají, vždyť tě ta muzika nese,
00:46:05vede tě, jdeš.
00:46:07A právě pro mě, jako pro činoherce, je problém v tom,
00:46:11že třeba mám špatnou náladu, nebo jsem smutnej,
00:46:14nebo s tím textem si hraju.
00:46:16Někdy se mi chce hrát rychleji, někdy pomaleji,
00:46:19někdy si udělat pauzičku. Kdežto u vás to nejde.
00:46:22-My ne, ne.
-Tam ten rytmus jde a ty musíš...
00:46:24-A ještě když nás nemá rád dirigent,
00:46:27tak nasadí tempo a jede.
-Ale s tím výrazem si hrát můžeš.
00:46:31-S výrazem jo, ale v rytmu.
-Ale v rytmu musíš být.
00:46:34A to právě v tý činohře...
00:46:35Nebo ti vypadne text trošku, tak se tak můžeš zamyslet.
00:46:39Co děláš ty?
-Ale jejej!
00:46:41Já jsem jednou árii v Carmen zpívala na "L'amoure", celou árii.
00:46:44Protože mně vypadl text, a to já jako Carmen zpívám léta.
00:46:48A byla jsem někde taky na firemním večírku,
00:46:50teď mě tam obklopili nějaký Italové,
00:46:53jako že děsná hvězda teď přijde.
00:46:56Já tam přijdu na tu Carmen a teď otevřu pusu
00:47:00a teď úplný temno, ale úplný.
00:47:03A já jsem věděla, že to je "L'amoure,
00:47:05l'amoure, l'amoure, l'amoure"... A jela jsem.
00:47:08A teď ti Italové, protože ti většinou umí
00:47:10francouzsky, tak oni na mě koukali jak na zjevení.
00:47:13-A cos udělala? Nápověda nikde.
00:47:16-Ne, na koncertech nemáš nápovědu.
00:47:18Ale třeba když jsem to dělala v Národním divadle,
00:47:20tak jsme udělali úžasnou premiéru.
00:47:22A pak když jsem tam přijela po nějaké době,
00:47:24protože oni to měli na repertoáru, tak já jsem tam občas zajela,
00:47:27tak jsem viděla, takhle v levým portálu
00:47:30byla nápovědka.
00:47:32A já jsem viděla, jak se celý to naše aranžmá
00:47:36představení od představení sune doleva.
00:47:39A pak už ke konci, když jsem tam dojížděla
00:47:43na to představení, tak to byl takový hrozen lidí,
00:47:47interpretů kolem toho levého portálu.
00:47:50Všichni jsme tam takhle měli ucho a čekali jsme na každé slovo.
00:47:55-Zpívá ta nápověda s vámi?
00:47:57-Ona někdy takhle, když přijde na lámání chleba,
00:48:00má napovídat, tak udělá...
00:48:03-Hledá to. To je strašný.
-Tady to není!
00:48:07A nebo plete. Tak různě.
00:48:09-U nás se říká, jak přišla ta kolegyně za nápovědou.
00:48:12A ona na ni...
00:48:19A, moji přátelé, teď nás čeká velice zajímavý pokus.
00:48:23Ale než se do něj pustíme, dám vám otázku.
00:48:25Dobře? Jste připraveni, jo?
00:48:45Tak já věřím, že Dagmar má zkušenosti s kyvadlem a že ví,
00:48:49co se u toho dá dělat. Á, nedala zpívat.
00:48:54-Ne, mě to teda nenapadlo.
-Dobře, kreslit.
00:48:58Já myslím, že tenhle pokus si můžete vyzkoušet
00:49:00klidně i vy doma. Bude to bavit vás i vaše děti.
00:49:03Ale hlavně dávejte pozor, co náš mistr Vladimír udělá.
00:49:07Prosím.
00:49:09-Je to velmi jednoduché.
00:49:11Na tento pokus budete potřebovat část obyčejné PET lahve,
00:49:14tekuté husté barvy, provázek a jakékoli závaží.
00:49:18Lahev seřízneme tak, aby se nám vytvořil trychtýř.
00:49:22Ten naplníme postupně barvou.
00:49:24Ale nejdřív si tam udělejme dírky, do nich protáhneme provázek
00:49:28a vytvoříme si závěs.
00:49:30A nesmíme zapomenout na dírku ve víčku.
00:49:33Já zkusím několik různých barevných vrstev,
00:49:36aby byl výsledný efekt mnohem zajímavější.
00:49:38Začnu červenou a pak tam naliji modrou.
00:49:41Celý závěs zavěsíme nad papír. A teď to nejdůležitější.
00:49:45Celý trik spočívá v principu kyvadla.
00:49:48A proto tady máme to závaží.
00:49:51A důležité je také kyvadlo správně rozpohybovat...
00:49:55A barva se bude postupně rozlévat
00:49:58a krásně nám znázorní
00:50:02celou trajektorii. Tak...
00:50:06HUDBA
00:51:28Viděli jste, jak krásně maluje fyzika a já.
00:51:32A vy už víte, že správná odpověď byla za B.
00:51:39-Ano, za B.
00:51:41Dášenko, tys dala správnou odpověď.
00:51:44-Někdy se ta banalita vyplácí.
00:51:47-Budeme přidělovat body. Podívejte se, jak jste na tom.
00:51:50-Já jsem od Vladimíra čekal víc.
00:51:55-Takže, Dášenko, připsala sis bod.
00:51:57Ale stejně Ivo Šmoldas pořád 4, ve vedení, gratulujeme, Ivo, zatím.
00:52:02Ale ještě není konec, ještě budeme nějaké bodíky
00:52:04přidělovat za správné odpovědi.
00:52:07Ale předtím ještě budeme trošku cestovat.
00:52:10Dášenko, tys díky svému povolání prolítla celým světěm,
00:52:13všude jsi byla. Kde se ti nejvíc líbilo?
00:52:17-Vzhledem k tomu, že já vždycky vidím to dané město,
00:52:21kde zrovna hostuju, buď seshora z letadla,
00:52:24nebo z taxíku, když jedu do hotelu, nebo z hotelu,
00:52:27když jedu do divadla, tak moc na takovou turistiku
00:52:30to není. To je opravdu málokdy.
00:52:33A když jsem třeba měla v Paříži dva dny volna,
00:52:36tak jsem zase honem rychle letěla domů
00:52:38a vychovávala jsem děti.
00:52:40Takže ono to někdy s tím mým cestováním...
00:52:44Ale moje jedna velmi dobrá známá má úžasnou příhodu.
00:52:47Vždycky jak se ta představení přidělují dvě, tři,
00:52:51někdy i čtyři sezony dopředu, jak to v té opeře je,
00:52:54tak agentura jí zavolala, ona si zapsala do diáře,
00:52:57kde bude hrát.
00:53:00A když to nastalo po tom roce a půl, tak se rozjela,
00:53:04teď přišla do toho divadla, oni na ni všichni koukali:
00:53:08"No já tady zpívám." Oni řekli: "Samozřejmě, ale až za rok."
00:53:13-Haha, to je dobrý.
00:53:18Ty musíš mít zážitky z těch cest.
00:53:21-Samozřejmě že mám.
00:53:23Já mám zase obrovskou výhodu, že ten můj sport není halová
00:53:28záležitost, tak neznám ty taxíky, nádraží, kurty,
00:53:32popřípadě halu a zpátky.
00:53:35Ty hory se vyskytují v těch nejkrásnějších místech
00:53:38a scenériích.
-To sis spletl.
00:53:40Dášenka nehraje tenis, ona zpívá.
-Ne, ale kdybych byl sportovec...
00:53:44-Já vím, já si dělám srandu, mně to je jasný. Halový sport.
00:53:47-Tak to budu odedneška říkat. To je super název, halový sport.
00:53:52-Samozřejmě mám z toho spoustu krásných zážitků.
00:53:56A jedny z těch nejhezčích jsou, že v dnešní době lidi cestují.
00:54:00Ti mladí lidé můžou cestovat, a to je fantastický, protože to,
00:54:04co uvidí, to si přinesou sem a můžou to převést
00:54:09v nějaké zkušenosti, je bomba.
00:54:11Třeba mám krásný zážitek, že jsme byli lézt v Patagonii
00:54:14na Fitz Roy, to je krásná hora tam.
00:54:17A seděli jsme nad Calafate v úplný pustině,
00:54:20ještě stranou od té vesnice a v místě,
00:54:23kde normálně nikdo nechodí.
00:54:25A najednou za námi přišli tři lidi svrchu.
00:54:29My jsme se tak otočili, říkáme: "Ahoj."
00:54:31A oni odpověděli česky: "Čau, co tady děláte?"
00:54:33A začali jsme se bavit.
00:54:35A tak už to samo o sobě, že jsme v Jižní Americe v Patagonii
00:54:39potkali Čechy, bylo zajímavé.
00:54:42A pět let nato jsme byli v Himálájích po nějaké expedici,
00:54:47seděli jsme v sedle v 5000 metrech a popíjeli jsme tam pivko
00:54:51v jedné hospodě, v jedné vesnici.
00:54:54Najednou přišli Češi, dali jsme si s nimi pivko
00:54:58a začali jsme si vykládat. A oni říkali: "Víte, že se známe?"
00:55:02Já říkám: "Ne, já si nepamatuju."
00:55:05Prej: "No potkali jsme se před 5 lety v Patagonii."
00:55:09To už teda jako potkat ty samý lidi na takových dvou místech,
00:55:13to je celkem zajímavý.
00:55:16-Ivoši, ty máš krásnou takovou větu,
00:55:18že cestují jenom lidi, co nemají fantazii. Je to pravda?
00:55:21-Jo jo, to tvrdím, že cestování je pro lidi bez fantazie.
00:55:26My, co si to všechno dovedeme živě představit,
00:55:29můžeme sedět na zadku doma a vyjde nás to levněji.
00:55:33Ale já teď přece jenom cestuji nikoli po světě,
00:55:37ale po vlastech českých.
00:55:39A tam taky se zažije kdeco.
00:55:42Na příklad si vzpomínám na nádherný zážitek,
00:55:46když jsem na D1 uvízl v zácpě,
00:55:51která trvala hodinu a půl.
00:55:54A to už já začnu být nervózní, protože mám to puzení vnitřní
00:55:58a tak, a už jsem koukal, kam bych teda odběhl.
00:56:05Protože jsem stál v levém pruhu.
00:56:08A jak jsem se tak rozhlížel, kam bych se uchýlil,
00:56:13tak kouknu a v pravém pruhu vedle mě stál kamion.
00:56:17A když jsem se na něj zadíval, tak jsem se rozveselil,
00:56:22neboť to byl kamion nějakého Hobby marketu
00:56:26a tam měli reklamu.
00:56:31A to bylo prvně v životě,
00:56:33kdy já jsem viděl pravdivou reklamu.
00:56:37Tam bylo napsáno: STOJÍME VÁM PO BOKU.
00:56:48-A před námi je poslední pokus, kterého se většinou účastním i já,
00:56:53nejenom Vladimír.
00:56:55Zkuste si tipnout, do čeho jsme se pustili tentokrát.
00:56:59-Jde o řemeslo, které někdy bylo označováno jako tajné.
00:57:04-Jako jediní řemeslníci se měnili v bohy a mohli tak ovládat
00:57:08třeba i hromy a blesky.
-Tak tak.
00:57:11V primitivních náboženstvích byli označováni jako vládci ohně
00:57:16a byli na stejné úrovni jako šamani.
00:57:18-A v Africe dodnes je s nimi spojováno mnoho pověr.
00:57:22Tak třeba, aby nebyli rušeni při práci zlými duchy,
00:57:25tak celá vesnice má sexuální půst.
00:57:28-Tak po téhle nápovědě, Maroši, diváci nebudou věřit,
00:57:32že byli oblíbeni a že se těšili ohromné úctě.
00:57:36Zvláště u žen tedy.
-Tak už víte?
00:57:39Kupodivu jsme to nebyli my herci, ale kováři.
00:57:43Prastaré řemeslo, opředeno mnoha mýty.
00:57:47-V českých poměrech se pověry týkaly hlavně léčení koní.
00:57:52Aby takový kovář mohl zaříkávat koně,
00:57:55tak musel v období od Nového roku do svatého Jiří dvěma prsty
00:58:00zamáčknout krtka.
-Asi takhle. Wow!
00:58:05Tak pojďte.
00:58:18Kovařina vždycky byla a je těžká práce,
00:58:21jenom pro pořádné chlapy, viď?
00:58:23A my tady máme pořádného chlapa Tomáše, kováře.
00:58:26Je to těžký?
-Je to těžká práce.
00:58:29-Opravdu těžká. Jak dlouho to děláte?
00:58:31-Dělám to 30 let.
00:58:33-Já jsem byl překvapený, že takováhle krásná kovářská dílna
00:58:36je v centru Prahy.
00:58:38To tady byla vždycky, nebo jste si to tady postavil?
00:58:40-Nepostavil jsem si to,
00:58:42dílna tady je už údajně přes 300 let.
00:58:45-To je krásná tradice. Jak se kovařina za tu dobu změnila?
00:58:48-Moc se nezměnila.
00:58:51Furt je to o kladivu, kovadlině a rukách.
00:58:54-A co děláte teď, co to bude?
-Tohle bude pant.
00:58:58A vy mi do něj uděláte hřebíky, kterými ho přitlučeme.
00:59:01-Hřebík, to je jednoduchý.
00:59:03-Tak nám ukažte něco, jak se to dělá.
00:59:06Tady se to zahřívá asi, že jo?
-Nejdřív musíš kladivo do ruky.
00:59:09-A na jakou teplotu se to musí zahřát?
00:59:12-Musí se to zahřát na tisíc stupňů.
-Tisíc stupňů. Ježišmarjá.
00:59:16-Tak já vám teď ukážu, jak se to dělá.
00:59:20A pak si to vyzkoušíte vy.
-Jo.
00:59:25Ale to je jemná práce pomalu.
00:59:32-A co teď s tím?
00:59:34To uletí, to uletí!
-Teď je to nebezpečný.
00:59:38-Tak teď to upadne...
00:59:40A pak se musí udělat taková čepička, ne?-No.
00:59:44-A takhle se udělá hlavička, podívej.
00:59:48-Takhle se udělá hlavička...
00:59:54A hřebík je hotovej.
-Hezkej.
00:59:57-Týjo.-Vidíš to? To je starodávnej hřebík.
01:00:01-Já znám spíš takový kulatý.
-Tak se může udělat kulatej.
01:00:05Tak uděláte kulatej s menší hlavičkou.
01:00:09SMÍCH, POTLESK
01:00:12-Tak poslední otázka večera je jasná:
01:00:28Co se směješ?
01:00:30-Už máme hlasovat?
-Můžete.
01:00:35Proč ses tak smála, prosím tě? Co ti je na tom směšné?
01:00:39Vždyť to je zavádějící. Tys dala to céčko, jo?
01:00:46Maroš zničil kovářovi nářadí. Proč si to myslíš?
01:00:50Vždyť se podívej na mě, já jsem šikovnej,
01:00:52to Vladimír všechno kazí.
-No právě.
01:00:54-Jak se směje. Moje zlato, ty seš dobrá.
01:00:57Proč jsi to dala?
-Protože si to myslím.
01:01:01-No jo, ale na začátku jsme vám dali,
01:01:04že všechny tři odpovědi byly správně.
01:01:07Proč si myslíte, že to tady může být obráceně?
01:01:11Ani jedna!
-Já vím, že jsi nezničil nářadí.
01:01:14Jo takhle, že ani jedna není pravdivá.
01:01:16Cha! Ježiš.
01:01:19-Tak pojďte se podívat, jak to dopadlo.
01:01:23Dobře, tak jdem na to. Jak má být dlouhej ten hřebík?
01:01:26-Děláme to na krásu, tak na délce nezáleží.
01:01:31-Já nevím, no.
01:01:41Tomáši! Co bys řekl, dělá to dobře, nebo blbě?
01:01:45Vzal bys ho do fochu?
01:01:47-Stojí u toho dobře, ale nevím, co z toho vyleze.
01:01:51-Podle mě ani nestojí dobře. On by mohl být cukrář.
01:01:54-Já ti dám cukráře.
01:01:57-Podle mě cukrářem by byl dobrej.
-Já ti dám cukrářem!
01:02:01-Podívej, vůbec mu to nejde, už to má úplně tvrdý
01:02:04a buší do toho nesmyslně.
01:02:06No jo no, podívej se na mě, kamaráde.
01:02:12-Maroši, musím říct, že fakt hezký.
-To víš, to my leváci.
01:02:16-Nestydím se tě pochválit.
01:02:19-Už vidíš, že prohráváš, tak už teď chválíš.
01:02:23-Víš co, já myslím, že stojím z blbý strany.
01:02:28No ne, protože se podívej, jak tobě se to krásně rozžhaví,
01:02:32a já...-Máš to rozžhavený, akorát to tam zbytečně máš dlouho.
01:02:42-Hele, já jsem tam,
01:02:44kde ty jsi byl před deseti minutama.
01:02:47-A teď to dám do toho a ulomím to, nebo co?
01:02:50-Teď to dáš tady do toho a ulomíš to.
01:02:53-Takhle, jo?
-Hm.
01:02:58-Hele, kamaráde! Tak teď to takhle normálně jako...
01:03:04-Vůbec se mně to nelíbí.
01:03:17-Jak to mám dostat ven?
01:03:20Jo do vody, aha.
01:03:25-No, teď jsi ho tam zatlouk'.
-Já jsem ho tam dal naplno.
01:03:28-No. Teď ho musíme odtamtud dostat.
01:03:32Tak počkej, na to musím kleštěma.
01:03:38-Copak se stalo?
01:03:43Podívej.
01:03:45-Tak co, Tomášku, co s tím je?
01:03:47-No zatloukl jsi to tam tak silně, že to musíme z toho odvrtat.
01:03:52-Odvrtat? Chachacha.
01:03:55-Protože musíš ten hřebík trošku osadit,
01:03:58abys tu hlavičku udělal v tom osazení.
01:04:01-Vidíš, a to je důkaz,
01:04:04že v kovářství je hrubá síla úplně špatně.
01:04:09I tady musí být jemnocit, že jo?
-Ano.
01:04:12-No vidíš to.
-Tak já to jdu vyndat.
01:04:14-Dobře, vyndej to, ať to už vyhraju.
01:04:16-To už nevyhraješ, Maroši.
01:04:19Ale vidíš, jak je krásně dlouhej?
01:04:21-Krásnej, krásnej.
-To je úplná paráda.
01:04:24-Dodělej si ho...
01:04:26-A teďka jemně, hlavně to...
01:04:28SMÍCH ...úplně nezatlouct.
01:04:32Jenom aby tam vznikla taková jakoby plošinka.
01:04:36-Tohle jsem taky udělal.
01:04:39-Ale nedělal, ty jsi do toho tloukl úplně jinak.
01:04:41-Přesně takhle. Silnějc, no.
01:04:44Jezus Sanmarina.
01:04:46Hezky! Ať ti to tam nezůstane, jak mně!
01:04:50-Ne, to je vidět. Tomáši, co to neseš?
01:04:53-Ale zatloukl to tam natolik, že to nejde vyndat.
01:04:57-Můžu za to, že jsem tak silnej?
-Ano.
01:05:00-A to opravdu nejde vyndat?
01:05:04To se spojilo úplně.
-Tak máme asi vítěze.
01:05:07-Ukaž.
01:05:08-Tak co tomu říkáš, Tomáši? Je to dobrý?
01:05:11-Ten je krásnej, dlouhej, takže...
-Tak jak to vypadá, kdo vyhrál?
01:05:16-Vítěz je jasnej, hřebík je dlouhej...
01:05:19-Krásnej, že jo.
01:05:21-No jo, ale rozdíl je v tom, že můj hřebík je vosazenej
01:05:23už pěkně.
-Ano, ten je osazenej navždy.
01:05:25-Já děkuju za gratulaci.
-Není za co.
01:05:28-Čestně, bojoval jsi, ale trošku jsi to zkazil.
01:05:32-Tak tohle vyhodíme, to už je zbytečný,
01:05:34to můžeme zahodit. Tak, hezky sis to udělal.
01:05:37Já mám pro tebe připravenej kříž, takže jdeme.
01:05:45Tak co, no? Tak se to nepovedlo, no.
01:05:48-Maroši, jak jsi rozbil kladivo, to by nikdo nevěřil.
01:05:53-Tobě se to dělalo, když jsi viděl, jak se to nedělá.
01:05:56Já jsem ti ukázal, jak se to nedělá,
01:05:58a pak jsi byl chytrej už. To je jednoduchý. Co?
01:06:02Tak jsi vítěz, no, opět vyhrál. On většinou vždycky vyhraje.
01:06:05Ale to není vůbec důležitý.
01:06:07-Ale bylo mně to líto, že jsem vyhrál.
01:06:09I když kecám.
-Já ti to přeji.
01:06:12Důležitý je, kdo vyhrál dnes večer.
01:06:15Pojďte se na to podívat, kdo má nejvíc bodů.
01:06:17A je to jasný.
01:06:20Ivo Šmoldas a Dagmar Pecková 4 body. Jo! Gratulujeme.
01:06:25Děkuji.
01:06:27Ale my jsme udělali jenom jeden hřebík, tak já nevím,
01:06:31jak si to rozdělíte?
01:06:33Asi takhle, hřebík bude pro tebe a kytička pro tebe.
01:06:36-Děkuju.
-Já děkuji.
01:06:38S těma mikrofonama se blbě líbá. Gratuluji.
01:06:41A mně už zůstává jenom poděkovat našim hostům.
01:06:44Dnes tady s námi byli: RADEK JAROŠ!
01:06:47-Krásný večer.
01:06:49-LUBOŠ XAVER VESELÝ!
-Na shledanou.
01:06:53-IVO ŠMOLDAS!
-Na shledanou.
01:06:55-A DAGMAR PECKOVÁ.
-Krásný večer.
01:06:57-Děkujeme, děkujeme.
01:07:01-A to je všechno.
01:07:03Zbývá nám už jenom stručná rekapitulace.
01:07:05-Na vlastní oči jsme dnes viděli, jak Vladimír dokáže přeměnit
01:07:08stříbro na zlato.
01:07:10-Já jsem si zase na vlastním těle vyzkoušel,
01:07:11co prožívají ženy při porodu.
-Jo, rodil jsi, rodil, ale málo.
01:07:15Stejně pořád vypadáš, ukaž se takhle bokem pěkně.
01:07:18No, jak kdybys byl v 7. měsíci. SMÍCH, POTLESK
01:07:22-Je vidět, že tady stojím s laikem.
01:07:24Copak nevíš, že chvíli trvá, než se sroluje ta děloha?
01:07:28Mějte hezký večer!
01:07:30-A u dalších ZÁZRAKŮ PŘÍRODY zase někdy na shledanou!
01:07:34-Na shledanou!
01:07:38-Děkujeme ještě jednou.
-Díky.
01:07:43SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2017
Premiérové a tentokrát i speciální vydání velké show o fascinujících zákonech přírody. Slavný citát praví, kdo nikdy nebyl dítětem, nemůže se stát dospělým. Bohužel ne všichni mají šanci prožít šťastné dětství a pro ty je tu již 23 let nadace Naše dítě. Pomáhají zneužívaným, týraným, zanedbávaný a handicapovaným dětem a mění jejich život v lepší. Rádi je proto podpoříme v našem pořadu a udělat to může každý pomocí dárcovské SMS.
Jako vždy na vás čekají milí hosté a dnes to bude Dagmar Pecková, Ivo Šmoldas, Radek Jaroš a Luboš Xaver Veselý. Podíváme se, jak vypadá dětství slonů, nebo jak měnit stříbro ve zlato. Moderátoři si vyzkouší jedno staré řemeslo a především zjistíme, zda by dokázali rodit muži. Nenechte si ujít pokus, který stál mnoho potu, odvahy a důstojnosti.
