Můj fotr a jeho nejoblíbenější koncentráky
Arnošt Lustig (1926–2011) byl jedním z nejznámějších a nejpřekládanějších českých spisovatelů. Ústředním tématem jeho díla je holocaust a především jeho dopad na mladé a teprve dozrávající jedince. Syn Josef, filmař žijící v USA, s ním a s jedním z Arnoštových vnuků podnikl v roce 2009 jakousi rekapitulační cestu po místech, kde spisovatel nuceně jako dospívající mladík pobýval, když se stal součástí Hitlerova "konečného řešení". Postupně navštívili Terezín, Osvětim a místa bývalých koncentráků v Německu. Lustig vypráví synovi a vnukovi své zážitky. Na některé události se s odstupem času dívá s humorem i nostalgií, což mu ovšem jako přímému účastníkovi tragédie vyhlazování Židů nelze vyčítat. Spisovatelův pohled na minulost je poznamenán přesvědčením, že ty nejhorší a nejkrutější věci, které se vymykají lidskému chápání, stejně nelze sdělit, a proto zůstávají přítomné hluboko v jeho vlastním vědomí.