V našem seriálu se rozvoj výpočetní techniky spojuje především s osobou Honzíka Dvořáka, který měl první počítač už v osmdesátých letech. Samozřejmě velmi brzo se naučil pracovat i s internetem. Ale na samém počátku 21. století byly mnohé české základní a i střední školy stále v tomto ohledu zcela bezradné. Těžko mohly připravovat žáky na v mnohých povoláních zcela nezbytné používání celosvětové sítě, protože samy buď vůbec nebyly připojeny, nebo disponovaly pouze velmi drahým a nespolehlivým vytáčeným připojením. Již v roce 1999 se proto ve Státní informační politice objevil požadavek na vytvoření jednotného zapojení základních a středních škol do internetu. Jenže pak se vše vyvinulo trochu jinak – vznikl projekt jakéhosi uzavřeného školního intranetu, v rámci kterého měly školy vstupovat do volného internetového světa jen prostřednictvím ústředního školského portálu. Počítalo se přitom s velmi silným filtrováním obsahu internetu pro školáky – to vzhledem k jejich schopnostem a preferencím bylo ostatně pochopitelné. Tvůrci projektu se obávali, že by školáci mohli zahltit školní počítače viry, stahovat si pornografii apod. Jenže takto koncipovaná představa pochopitelně vedla k vizi generálního dodavatele celé infrastruktury včetně všech s ní spojených služeb (tedy i třeba dodávky jednotlivých počítačů apod.). Do výběrového řízení se sice přihlásilo šest společností, ale pět nabídek bylo z formálních důvodů předem vyřazeno. Vítězem se tak stalo konsorcium firem Autocont OnLine a Českého Telecomu, které však muselo počkat na potvrzení výsledku Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Rámcová smlouva k projektu tak byla podepsána až koncem října 2001. Původně se předpokládalo, že internet bude zaveden skutečně do všech více než 7000 škol, v reálu však nakonec došlo k vybavení jen něco více než poloviny původního počtu, a to ještě na kratší dobu. I proto byl Indoš, jak se projekt zkráceně nazýval, hodnocen značně rozpačitě. Jeho kritici navíc namítali, že připojení, počítače i potřebný software bylo výrazně předražené. V celé kauze spojované zejména s tehdejším sociálnědemokratickým ministrem školství později proběhlo rozsáhlé policejní vyšetřování a šetření Nejvyššího kontrolního úřadu, které podnítila už Zemanova nástupkyně a stranická kolegyně Petra Buzková. V jeho průběhu se zjistila řada pochybení, k nimž došlo v souvislosti se samotným projektem Internet do škol i s přípravnými průzkumy před jeho zavedením.„21“, „21“-2001-03-22, 21-2001-05-31; ČT