Jednalo se o politický skandál prvního řádu, jehož rezonanci ovšem zmírnila opoziční dohoda omezující vzájemné mediální konflikty mezi sociálními demokraty a hlavní opoziční stranou – občanskými demokraty. Bývalý místopředseda sociálnědemokratické strany a ministr financí v kabinetu Miloše Zemana Ivo Svoboda byl obviněn z tunelování podniku Liberta a musel proto vládu opustit. Spolu s ním stíhala policie i jeho nejbližší spolupracovnici na ministerstvu Barboru Snopkovou. Celá kauza začala tři roky předtím, kdy se Svoboda se Snopkovou stali členy představenstva mělnické společnosti Liberta, která vyráběla dětské kočárky a invalidní vozíky. U Investiční a poštovní banky (IPB) potom dojednali úvěr ve výši šesti milionů korun, který však ve skutečnosti použili na splacení dluhů jiné své firmy. Bance pak vrátili pouze zbytek poskytnuté sumy. Společnost Liberta se koncem roku 1997 dostala do konkurzu. Policie pak v březnu roku 1999 obvinila nejprve Barboru Snopkovou a v červenci téhož roku zahájila stíhání i samotného ministra, který podle všeho byl jak v Libertě, tak na ministerstvu ve vleku energické Snopkové. V listopadu pak oba hlavní aktéry celé aféry policie zatkla a soud nařídil jejich vazbu, v níž zůstali až do února následujícího roku. Na konci roku byl v kauze obviněn za pomoc při zvýhodňování věřitele i syn Barbory Snopkové Stanislav Kratochvíl. Soud nakonec vyřknul svůj verdikt v březnu 2003. Podle něj si měla Barbora Snopková odsedět 5,5 roku za podvod, zvýhodňování věřitele a porušování povinnosti v řízení o konkursu a vyrovnání. Bývalý ministr Svoboda si měl odsedět o půl roku méně za první dva uvedené činy. Stanislavu Kratochvílovi byl udělen pouze podmíněný trest. Svoboda se tak stal prvním členem české vlády, který byl odsouzen a uvězněn. Zejména Barbora Snopková se s rozsudkem odmítla smířit, s odvoláním však příliš neuspěla – trest jí byl zkrácen pouze o půl roku. Oba byli podmínečně propuštěni v roce 2008. Barbora Snopková ovšem již v roce 2005 podala žalobu na Fond národního majetku, protože stát podle jejího názoru vytuneloval Libertu již v roce 1992 tím, že na společnost převedl podstatně menší majetek, než bylo uvedeno v privatizačním protokolu. Jako náhradu požadovala Snopková i s úroky plnou miliardu korun. Navíc chtěla v případě úspěchu dosáhnout i obnovení původního procesu. V roce 2012 ale se snahou o obnovu procesu u soudu neuspěla, hned však proti rozhodnutí na místě podala stížnost. Události, U-1999-07-15; Události, U-1999-11-24; ČT