Boris Jelcin se stal ruským prezidentem v demokratických volbách v červnu 1991 a po rozpadu Sovětského svazu se stal suverénním vládcem samostatného ruského státu. Občanům sliboval především zahájení potřebných ekonomických reforem a zlepšení zaostávající životní úrovně. Jeho kroky v ekonomické oblasti však působily značně kontroverzně a vedly naopak k propadu životních standardů širokých vrstev obyvatelstva. Na privatizaci a dalších změnách výrazně zbohatla jen velmi úzká skupina elit. Boris Jelcin se nedokázal vypořádat ani s široce rozvětvenou korupcí, která naopak pronikla i do jeho nejbližšího okolí. Devadesátá léta se také nesla ve znamení velkého úpadku vlivu Ruska v oblasti mezinárodní politiky, což bylo do značné míry dáno i jeho ekonomickou slabostí. Přestože původně Jelcin patřil mezi funkcionáře komunistické strany, postupně se stal jejím velkým protivníkem a nemilosrdně se vypořádal se všemi oponenty z komunistického tábora, zejména s povstalci z roku 1993. Svůj prezidentský post obhájil v roce 1996, když porazil svého komunistického protikandidáta. Již těsně po volbách se ale musel podrobit náročné operaci srdce a jeho zdravotní stav se dále zhoršoval. Nepříznivě se vyvíjela i hospodářská situace v zemi, když došlo prakticky ke zhroucení rublu. To vedlo k dalšímu poklesu jeho popularity mezi ruskými občany, kteří navíc často frustrovaně přihlíželi ke skutečnosti, že kromě verbální kritiky NATO Rusko nebylo schopno nijak účinně pomoci svému tradičnímu spojenci na Balkáně Srbsku v kosovském konfliktu a následném bombardování jugoslávského období. V červnu 1999 Boris Jelcin odvolal premiéra Sergeje Stěpašina a s ním celou vládu. Stěpašinovým nástupcem se stal dosud nepříliš známý Vladimír Putin, kterého zároveň označil za vhodného budoucího prezidenta. I na nátlak z rodiny Boris Jelcin odstoupil ze své funkce k 31. prosinci 1999 a na základě ruské ústavy jeho post převzal úřadující premiér, tedy již zmíněný Vladimír Putin. Ten pak také v březnu následujícího roku vyhrál prezidentské volby a potvrdil tak svůj mandát. Boris Jelcin zemřel v roce 2007 na zástavu srdce. Vladimir Putin se funkce chopil s velkou energií a podařilo se mu, i díky stoupajícím cenám některých surovin, hospodářskou situaci v Rusku stabilizovat a zvýšit prestiž země v oblasti mezinárodní politiky. Stejně jako Boris Jelci však mimořádně tvrdě vystupoval proti svým politickým oponentům. „21“, 21N-2000-01-02; ČT