V červnu 1996 si zase jednou mohli naši seriáloví hrdinové společně se spoustou Čechů a Češek pořádně zafandit. V Anglii se totiž konalo mistrovství Evropy ve fotbale, na který se probojoval i náš fotbalový tým. V základní skupině mistrovství se mužstvo vedené trenérem Dušanem Uhrinem utkalo s velkým favoritem celé soutěže Německem, Itálií a Ruskem. V prvním utkání s Německem český tým prohrál góly Christiana Ziegeho a Andrease Möllera z prvního poločasu 2:0, ale již druhý zápas české reprezentaci vyšel podstatně lépe. Italové sice byli těžkým soupeřem, ale úvodní branku zápasu vstřelil Pavel Nedvěd již v páté minutě. Enrico Chiesa sice poměrně záhy srovnal, ale ještě v prvním poločase rozhodl zápas Radek Bejbl. Pak následovala dramatická přestřelka s ruským týmem. České mužstvo sice vedlo již 2:0 díky brankám Jana Suchopárka a Pavla Kuky, ale v druhé půli Rusové nejen srovnali, ale v 85. minutě se i ujali vedení. Naštěstí Vladimír Šmicer vstřelil o pouhé tři minuty později gól na 3:3. Především díky vyhranému vzájemnému zápasu s Itálií postoupil na její úkor český tým do dalších bojů. A pak 23. června v Birminghamu přišel legendární čtvrtfinálový zápas s favorizovaným Portugalskem. Český tým se prakticky celé utkání bránil, ale pak se z úniku podařilo v 53. minutě Karlu Poborskému vsítit nádhernou branku a Češi postupovali dál. Nadšení českých fotbalových fandů doslova neznalo mezí. V semifinále ovšem Čechy čekali Francouzi, kteří si ve čtvrtfinále poradili na penalty s Nizozemci. A právě na střely ze značky pokutového kopu došlo i v česko-francouzském semifinále, které jinak v normální pracovní době skončilo bez branek, i díky dobře fungující české obraně. Tentokrát měli větší štěstí Češi – proměnili všech šest penalt, zatímco poslední střílející Francouz Reynald Pedros proti brankáři Petru Koubovi neuspěl. Finále mistrovství Evropy se konalo na slavném stadionu ve Wembley a hráče přivítala dokonce i anglická královna Alžběta II. Soupeřem českého týmu byla ovšem německá reprezentace, s níž na turnaji hned na jeho začátku prohrál. A hned od počátku zápasu byli Němci podstatně nebezpečnější. Ve druhé půli fauloval v pokutovém území německý hráč Sammer pronikajícího Karla Poborského a sudí odpískal penaltu. Tu pak proměnil Patrik Berger. Jenže srovnání v 78. minutě zařídil střídající Oliver Bierhoff. Do konce řádné hrací doby už další gól nepadl, a tak následovalo prodloužení. To po pěti minutách ukončil tzv. zlatým gólem opět Oliver Bierhoff, jehož střelu nešťastně tečoval český obránce Horňák. Češi tak získali pouze stříbrné medaile, ale stejně se jednalo o obrovský úspěch, který Dvořákovi různých generací pořádně oslavili. Zlatokopové z Wembley, 296 471 29613; Sportovní ozvěny; ČT