O umístění letních olympijských her v roce 1996 se vedly ostré spory. Všeobecně se očekávalo, že vzhledem k 100. výročí konání prvních moderních olympijských her se vrátí olympijský oheň do řeckých Athén, ale Mezinárodní olympijský výbor nakonec rozhodl o uspořádání soutěží v roce 1996 v Atlantě v americkém státě Georgia. Jednalo se prakticky o první olympiádu, která byla mohutně přizpůsobena komerčním zájmům, což budilo rozčarování i vzhledem k předchozím olympiádám v Soulu a Barceloně. Nicméně česká výprava čítající 115 závodníků přijela na americký kontinent vesměs ve velmi dobrém rozpoložení. Mimořádně se dařilo zejména českým kanoistům, kteří vybojovali celkem 5 medailí, z toho tři zlaté. Českým hrdinou olympijských her v Atlantě se stal rychlostní kanoista Martin Doktor závodící v pirátském šátku, který dokázal vyhrát rychlostní závody na 500 a 1000 metrů a získat tak dvě zlaté medaile. Přitom vyhrát na jedněch olympiádách více než jednu soutěž se předtím naposledy z českých sportovců podařilo gymnastce Věře Čáslavské v Mexiku v roce 1968. Další zlatou medaili získala ve vodním slalomu Štěpánka Hilgertová. Svoji skvělou úroveň prokázal také již tehdy legendární oštěpař Jan Železný, který uměl obhájit svoje vítězství z barcelonské olympiády. Stříbrnou obhajobu zvládli také vodní slalomáři Miroslav Šimek a Jiří Rohan. Medaili stejné kvality bral také olympijský vítěz z Barcelony, vodní slalomář Lukáš Pollert. Vedle kanoistiky se úspěšně prezentovala na olympijských hrách v Atlantě také česká tenisová škola, především její ženská část – ve čtyřhře získala dvojice složená z Jany Novotné a Heleny Sukové stříbrné medaile, když ve finále podlehla americké dvojici Gigi Fernandezová a Mary Joe Fernandezová. Jana Novotná navíc vybojovala ještě bronz v dvouhře, kde zlato získala Američanka Lindsay Davenportová. Českou čest v desetiboji obhajoval na olympiádě v Atlantě bronzem Tomáš Dvořák a třetí místo získala také trojskokanka Šárka Kašpárková. V dalších sportovních odvětvích se již českým závodníkům tolik nedařilo, což platilo i o tradičně velmi úspěšných sportovních střelcích. Mezi nimi získal pouze bronzovou medaili Miroslav Januš ve střelbě na běžící terč na 50 metrů. I tak ovšem Česká republika se ziskem 11 cenných kovů podle hodnocení Mezinárodního olympijského výboru skončila na lichotivém 17. místě mezi všemi reprezentacemi. Ve srovnání s Barcelonou to sice byl pokles o 2 příčky, ale v roce 1992 soutěžilo ještě jednotné československé mužstvo. V Atlantě přitom získala samotná slovenská reprezentace po jedné zlaté, stříbrné a bronzové medaili. Oba nejcennější kovy ovšem vybojovali slovenští borci v přímé soutěži s českými závodníky v kanoistice. Slovenské zlato například vydobyl Michal Martikán ve vodním slalomu před Lukášem Pollertem. Události, U-1996-08-03, U-1996-08-04; ČT