V roce 1989 slavil íránský režim deset let od svržení šáha a vítězství tzv. islámské revoluce. Po celou tuto dobu byl faktickým vládcem Íránu šíitský duchovní vůdce, ájatolláh (nejvyšší titul pro znalce a vykladače Koránu) Rúholláh Chomejní (1900-1989), který prosadil náboženskou kontrolu všech složek života. Nenávistně vystupoval proti všem skutečným i domnělým nepřátelům islámu. Doslova k zuřivosti ho přivedla ve stylu magického realismu napsaná kniha britského spisovatele indického původu Salmana Rushdieho (nar. 1947) Satanské verše. Podle ortodoxních muslimských autorit zde totiž byl hrubě urážen prorok Mohammed i jeho rodina. Chomejní nakonec sáhl k vyhlášení tzv. fatvy proti Rushdiemu. Jednalo se vlastně o ostré nábožensko-právní prohlášení, které bylo mnohými lidmi chápáno jako výzva k fyzické likvidaci spisovatele. Proto se také autor Satanských veršů po vyhlášení fatvy, podpořené divokými shromážděními v pákistánském Káráčí, v Teheránu či Bombaji, dlouhou dobu skrýval mimo jiné i za pomoci Scotland Yardu. Karel i další hrdinové seriálu si však nemohli v době vyhlášení fatvy sami udělat obrázek, zda skutečně Satanské verše urážejí islám. Kniha vydaná původně anglicky v roce 1988 byla do češtiny totiž přeložena až v průběhu devadesátých let.24 hodin ve světě, 24H-1989-02-15; Svět 1989, 289 451 60721; ČST