Nového vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze Miroslava Štěpána provázela pověst mimořádně ambiciózního funkcionáře, který se nijak netajil touhou získat nejvyšší post v KSČ. Ve své politice vůči disentu silně kolísal. Jednou nastavoval zdánlivě liberálnější tvář, jindy se zase tvářil jako nejzavilejší „jestřáb“. Rozhodnutí povolit opoziční demonstraci na den 40. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv (10. 12.) bylo rozhodně překvapivým tahem, který disent zaskočil. Skrývalo však v sobě velké ale – zamítnuto bylo její konání v centru Prahy na Václavském náměstí a musela se přesunout na Žižkov na Škroupovo náměstí. Demonstraci zahájil Václav Havel, vystoupili mluvčí Charty 77, představitelé Nezávislého mírového sdružení, Hnutí za občanskou svobodu, Českých dětí a Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných. Shromáždění začínalo a končilo československou hymnou, k níž tón udávala zpěvačka Marta Kubišová. Účastníci uctili minutou ticha oběti nedávného zemětřesení v Arménii a odhlasovali rezoluci požadující propuštění politických vězňů. Herečka Vlasta Chramostová na závěr přečetla výňatky z Všeobecné deklarace lidských práv. Shromáždění se zúčastnilo asi tři tisíce lidí, atmosféra však byla notně rozpačitá. Disidenti se dohadovali, zda povolení je skutečně zábleskem alespoň dílčí liberalizace režimu, nebo zda se jedná jenom o manévr vynucený návštěvou francouzského prezidenta Françoise Mitteranda. V každém případě se režim v následujících měsících vrátil k tvrdému kurzu a následující demonstrace na Václavském náměstí v lednu příštího roku potlačil velice brutálně.Originální videojournal; ČST