Odsouzeni byli představitelé Jazzové sekce

Odsouzeni byli představitelé Jazzové sekce

Ustavující sjezd Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR se konal na podzim 1971 a jeho předsedou byl na něm zvolen Milan Dvořák, místopředsedy známý hudební publicista Lubomír Dorůžka a jeden z iniciátorů vzniku sekce Karel Srp. Zpočátku se v této organizaci seskupovalo několik set členů, postupně jejich počet narůstal. Již v roce 1972 zahájila Jazzová sekce vydávání svého bulletinu Jazz a postupně vyvinula velmi živou ediční činnost. Knihy v rámci edic Jazzové sekce se přitom nevěnovaly jenom hudbě, ale také současnému výtvarnému umění, filozofii či divadlu. Vyšla tu i nobelovská řeč Jaroslava Seiferta nebo kniha Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Publikační činnost Jazzové sekce s řadou „ideologicky problémových“ titulů, které nepředkládala k běžné předběžné cenzuře, vyvolávala silnou nechuť režimu a stala se jedním z hlavních důvodů likvidace celé organizace. V sedmdesátých letech došlo k částečnému rozkolu ve vedení Jazzové sekce, když někteří tradicionalisticky orientovaní členové dosavadního výboru nesouhlasili s její novou orientací na jazzrock, prosazovanou Karlem Srpem, který mj. organizoval od roku 1974 Pražské jazzové dny. Zformoval se nový výbor, který však nemohl být potvrzen sjezdem sekce – jeho konání totiž režim znemožnil. Ministerstvo kultury donutilo Svaz hudebníků, aby Jazzovou sekci v roce 1977 zrušilo. Sekce se však proti rozhodnutí odvolala a začala dlouhá právní bitva s mnoha absurdními prvky. Ministerstvo vnitra v roce 1984 zrušilo nejenom Jazzovou sekci, ale i samotný Svaz hudebníků ČSR. I v tomto případě se však sekce dokázala bránit právními prostředky. V září následujícího roku pak byla uvalena vazba na funkcionáře Jazzové sekce v čele s Karlem Srpem. Původně byli viněni z neplacení daní, to se však nepodařilo prokázat, a tak byli souzeni pro neoprávněné obohacování. Proces vyvolal mohutnou vlnu protestů, což nepochybně přispělo alespoň ke zmírnění rozsudků. K nepodmíněným trestům nakonec byli odsouzeni Karel Srp (16 měsíců) a Vladimír Kouřil (10 měsíců).Ztroskotanci a samozvanci 2. - 1978-1987; Originální videojournal; ČST

Ve stopách doby