Olof Palme byl jedním z nejvýznamnějších představitelů klasické poválečné švédské sociálnědemokratické politiky. Funkci ministerského předsedy zastával v letech 1969-76 a 1982-1986. Ve shodě s tehdejšími trendy se velmi intenzivně zajímal o problematiku tzv. rozvojových zemí a o možnosti Evropy při pomoci těmto zemím. Ve vnitřní politice se pak koncentroval na problematiku zaměstnanosti. Ve shodě se svým sociálnědemokratickým zaměřením byl velkým stoupencem významné role státu ve společnosti a lze ho považovat za dovršitele tzv. švédského modelu. V zahraniční politice byl znám především jako stoupenec mírového řešení konfliktů. Atentát na jeho osobu provedený koncem února způsobil ve Švédsku obrovský šok, protože na podobné formy politického boje tato země rozhodně nebyla zvyklá. O Palmeho bezstarostnosti přitom svědčí skutečnost, že se pohyboval bez ochranky. Vrah ho přepadl při cestě z kina, kde byl Palme se svojí manželkou. Atentátníka se nikdy nepodařilo objevit, takže motivace jeho činu zůstane skrytá. Uvažovalo se přitom jak o individuálně jednajícím pravicovém extremistovi, tak o možném širším pozadí hrůzného činu. Teorie některých investigativních novinářů, podle kterých byly do vraždy zapleteny americké tajné služby, se nikdy nepodařilo žádným způsobem potvrdit. V roce 2009 donutila hrozba promlčení vraždy Olofa Palmeho švédský parlament, aby vydal zákon, který umožňuje neomezené další vyšetřování celé kauzy. V každém případě se památky Olofa Palmeho rychle chytil sovětský blok, který se v následujícím roce podílel na pořádání řady mírových akcí spojených se jménem zesnulého švédského premiéra.Televizní noviny, TN-1986-03-01; ČST