V osmdesátých letech se zdálo, že cesty do vesmíru se pomalu proměňují téměř v běžnou rutinu. O to větší šok tak způsobila katastrofa, ke které došlo na americkém mysu Canaveral koncem ledna. Pouhých 73 sekund po startu zde vybuchl americký raketoplán Challenger, který měl vynést do vesmíru sedmičlennou posádku včetně učitelky Christy McAuliffeové, která byla vybrána jako jedna z 11 000 Američanů a Američanek, kteří projevili zájem zúčastnit se letu jako cestující. Katastrofu, kterou sledovali diváci na zemi se zatajeným dechem, žádný z kosmonautů pochopitelně nepřežil a komentátor americké televize CBS hovořil oprávněně o nejčernějším dnu americké kosmonautiky. Nutno říct, že česká a slovenská média tentokrát nevyužila neštěstí k obvyklé protiamerické kampani a upřímnou soustrast prezidentu Ronaldu Reaganovi i americkému lidu vyjádřil nejenom generální tajemník ÚV Komunistické strany Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov, ale i generální tajemník KSČ a prezident Gustáv Husák. Katastrofa jako by dokázala alespoň na chvíli překlenout rozpory bipolárního světa. Výzkum vesmíru měl velký význam pro soupeření obou světových velmocí, ale stal se také polem, kde dokázaly obě mocnosti spolupracovat. I proto se snad dokázali i představitelé Sovětského svazu i jeho satelitů v dané chvíli vcítit do smutku celých Spojených států.Televizní noviny, TN-1986-01-29; ČST