Na I. mistrovství světa v lehké atletice v Helsinkách v roce 1983 se českoslovenští sportovci ukázali ve skvělé formě. Bylo nepochybné, že mnozí z nich mají velké šance uspět i v klání na olympijských hrách. Ty se však konaly v americkém městě Los Angeles, snad aby se tak vyrovnalo konání předchozí olympijské soutěže v sovětské metropoli Moskvě. Těch se nezúčastnili sportovci USA a dalších západních států, aby tak demonstrovali svůj nesouhlas se sovětskou invazí do Afghánistánu. A Sovětský svaz hodlal oplatit Američanům a jejich spojencům podobným způsobem. Proto také padlo rozhodnutí, že se XXIII. letních olympijských her v Los Angeles nezúčastní výpravy ze Sovětského svazu ani z jeho satelitů. Českoslovenští sportovci se stejně jako závodníci ze SSSR a dalších zemích sovětského bloku z politických důvodů nemohli zúčastnit. Oficiálně bylo odřeknutí alespoň v československých médiích zdůvodňováno obavami o bezpečnost a důstojnost účastníků výprav „socialistických“ zemí, zneužíváním myšlenek olympijského hnutí k „soukromokapitalistickým“ účelům a hrozbou působením různých „extremistických“ skupin na sportovištích a zejména v olympijských vesničkách. V době konání pak chrlil český a slovenský tisk články na téma, že z olympijských her se v Los Angeles staly Americké hry. Řada potenciálních účastníků z řad českých a slovenských sportovců neúčast ve skrytu doslova obrečela, oficiálně však reprezentanti s rozhodnutím Československého olympijského výboru vyjádřili souhlas. Přenosy z olympijských her tak ani neběžely v Československé televizi, takže Dvořákovi nedostali možnost ocenit výkony Carla Lewise, který získal hned čtyři zlaté medaile v bězích na 100 a 200 metrů, skoku do dálky a ve štafetě na 4 x 100 metrů.Televizní noviny, TN-1984-05-12; Televizní noviny, TN-1984-05-13; ČST